No možná mám štěstí, ale cca od druhého roku je to dovolená. A ano byl jsem a vyzkoušel na vlastní kůži.
Mateřská není dovolená je to neustálé hlídání aby děti něco nesnědli nebo nevyvedli. + Skákaní okolo plotny,skákání okolo pračky,vysavače,plín,mopů a podobně. Mateřská není dovolená ale neustálá 24 hodinová práce. Jestli vám to příjde jako dovolená tak jste měl obrovské štěstí.
Minulý týden jsme byli v Dziwnowku a za mě spíše zklamání. Cestu musím pochválit, jinak nic. Všude davy lidí, bylo krásné počasí, takže pláže narvané. Ulice lemují stánky s nevkusným zbožím a automaty. A ceny skoro jako v Chorvatsku.
Jestli jste tam jela v sezóně tak jste s tím musela počítat že tam budou davy lidí. Logicky.
To vidím v těch nákupních centrech jak mateřská není dovolená...matky tam sedí od rána až do večera u kavicky a jejich deti tam dělají kravál a bordel...mateřská je 3-leta dovolená!!!
Neustále jen uklízet,stát u plotny,v noci k dítěti vstávat,neustále hlídat aby dítě nelezlo tam kam nemá. To opravdu není dovolená.
Tak matky se válejí 3 roky na mateřské dovolené doma na gauči a my daňoví poplatníci jim za to nicnedělání budem dávat peníze!!!to už je vrchol! mateřská by měla být půl roku a pak šup zpátky do práce!!!a nebo ať jsou doma jak dlouho chcou,ale zadarmo!!!už tak si matky vybrecely zvýšení rodičovského příspěvku...
Mateřská není dovolená ale 24 hodinová dřina. Zkuste si to na vlastní kůži a pochopíte. Přesně takový chlapy by měli jít povinně na mateřskou místo nás. Aby pochopili že mateřská NENÍ DOVOLENÁ‼️‼️‼️
Tak já jsem jedináček a je to úplně super. Stejně tak dcera je a po sourozenci nikdy netoužila.
Já už to nikdy nechci zažít. Rozumím si s lidma kteří by mi mohli dělat rodiče nebo prarodiče,rozumím si s malýma dětma kterým by jsem já mohla dělat matku . Ale dát ke mě vrstevníka tak se povraždíme. V kolektivu jsem se taky nikdy necítila dobře a tím že jsem na to nebyla zvyklá tak jsem po tom ani netoužila. S vrstevníkama neumím vycházet protože škola a školka je sakra málo na to aby jsem si na ně zvykla a naučila se s něma pracovat. Nejlépe mi je s lidma 30+ a nebo s malýma dětma.
Nechtěla jsem jedináčka, jedináček byl můj muž a i když je hodný, je na něm znát, že neměl konkurenta (v dobrém smyslu slova). Moji rodiče zase dělali obrovské, až nelidské, rozdíly mezi mnou a sestrou. Nesu si to do života jako syndrom nechtěného dítěte a stále s tím bojuji. U jedináčků je důležité, aby nebyli neustále středobodem zájmu rodičů, aby byli častěji ponecháni sami sobě nebo součástí dětského kolektivu.
Jedináček ponechaný sám sobě je to nejhorší co může být. Jsem jedináček a už to nikdy v životě nechci zažít.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Chápu, pravda bolí... Nejlepší je ji ignorovat...
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Sory ale souhlasím s paní Beťákovou.Když už něco takového napíšete tak to aspoň vysvětlete a neplácejte.