Byli jsme tam letos v květnu a paráda! 🙂 Sepsala jsem o tom velmi podrobný článek, tak kdo uvažuje o Madeiře, nechť hodí očko - Odkaz
Na Vlny se chystám, slyšela jsem zatím samé pozitivní ohlasy. Na Zápisník alkoholičky už jsem byla a megasuper film na české poměry, brečeli jsme v kině ženský i chlapi 😄 Velmi silný příběh a velmi dobře podaný a zahraný. Mohu jen doporučit, akorát kdo měl alkoholismus v rodině/osobní zkušenost s tím, pro toho to bude opravdu silný divácký zážitek... protože se tím otvírají vzpomínky.
No já musím říct, že díky jídelně jsem se právě naučila jíst i zdravé potraviny, které se u nás vůbec nevařily - pohanka, bulgur, různé barvy čočky, kroupy... vždycky mi od kuchařek ze školní jídelny chutnalo... a dodnes si díky nim sama vařím pohanku a další zmíněné potraviny. Ne všechny děti jsou takové, že je to v budoucnu neinspiruje... Ale je pravda, že špagety s čímkoliv u nás v jídelně vždycky nad vším vyhrávaly 😄
No eryth v omezené míře používám např. Na pocukrovani bábovky, vadí mi jeho chladivá sladidlova chuť, ale pro efekt moučkového cukru na fitness bábovce je skvělý. V rozumném množství určitě nebezpečný nebude, pokud ale někdo něco nadužívá, je to vždy problém. V článku doporučují hroznový cukr, ale i o něm se ví, že ve větším množství může způsobit zdravotní problémy...
Mám to tam moc ráda, párkrát jsem tam byla na jídle - vždy na polévce pho v různých verzích a moc jsem si pochutnala. Tak velké porce jinde nedávají. Moc se mi líbí ta punkovější příprava a prostředí bister. Vietnamci tak milí a úslužní. Když jsem jim chtěla dát dýško, tak nechápali nebo to neznali a furt mi chtěli přesně vrátit, to bylo roztomilé. 😁 Nedávno jsem viděla ve videu doporučení na takové rýžové palačinky, na ty se tam brzy chystám. ☺️
Poslechla jsem si podcast a paní má za sebou opravdu pořádný boj 🙁 Chvílemi mi z toho bylo strašně smutno. Jsem moc ráda, že se to nakonec povedlo a má své vysněné dítě ❤️ Jinak souzním s tím, co říkala... také jsem ve 30 letech musela projít rozchodem s někým, s kým jsem si už to naše společné dítě i představovala a myslela na to čím dál víc. Pak to porozchodové období bylo šíleně náročné na psychiku. Myslela jsem, že snad zaživa umírám. Teď mám fajn partnera, ale nejsme spolu ještě tak dlouho, abychom měli dítě a ani nemáme zázemí v podobě vlastního bydlení. A to už mám skoro 33 let. Doufám, že jednou nebudu muset svádět takový boj o dítě jako paní. Muselo to být neskutečně náročné období. Díky za otevřený rozhovor, paní je moc sympatická, přeju, ať se jí v životě jen a jen daří a chlapeček jí dělá jen a jen radost. ❤️
Já miluju jméno Evelína, jestli budu mít někdy dceru, tak je o jméně rozhodnuto 😄 Jinak já mám tak tuctové jméno, že mi je to celý život líto. Už od dětství jsem si přála, abych se jmenovala jinak... Michael bylo vždy ve třídě tak pět... Ale holt o tomto rozhodují rodiče, už to musím se svým jménem dožít 😄
Žiju 8 let v Praze a nikdy jsem nešla na polední meníčko, vždy si nosím jídlo s sebou z domu v krabičce. Mám malou mzdu a díky domácímu jídlu dost ušetřím. Vařím ale jednoduše a zdravě, sezónně. Rozhodně nevyvářím svíčkovou atd. 😄 Uvařit těstoviny, podusit zeleninu, přihodit nějaký ten zdroj bílkoviny a je hotovo... měním koření, přílohy, zeleninu... a vařím na několik dní.
Příště musíte do indické nebo vietnamské, tam mají obojí ve velkém výběru 🙂 Vietnamci povětšinou nabízí tofu i v polévce pho a Indové zas mají různé čočkové a luštěninové variace kari 🙂
Jinak problém s restauracemi v tomto ohledu je u nás v případě firemních večeří... Vegetariány fakt lituju, opravdu restaurace většinou nabízí jen smažák, v lepším případě bezmasé špagety.
Já jsem AI nikdy neměla, jezdíme s přítelem na vlastní pěst, zpravidla procestujeme během několika dnů část země nebo celý ostrov. Strava je velmi střídmá - co si ukořistíme v supermarketu z lokálních dobrot, co si sami uvaříme, občas si dopřejeme večeři v restauraci. Tak mi to vyhovuje nejvíc než nějaká přežíračka v hotelu. 🙂 a celkově jsou takovéto dovolené daleko dobrodružnější a zajímavější.
Právě jídelna ve škole mě naučila jíst pohanku, kroupy, jáhly, červenou čočku, tofu, tempeh, cizrnu, všemožné fazole... Měli jsme progresivní kuchařky, které do menu zařazovaly vždy jedno jídlo z takovýchto pro mě dříve neznámých ingrediencí - u nás doma se točila jen bílá rýže, knedlíky, brambory a těstoviny. Od té doby jím pohanku, kroupy, jáhly, cizrnu, červenou i černou čočku, bulgur atd. běžně. Tak snad bude pro jídelny zařazení vícero zdravých jídel z méně známých ingrediencí šťastným krokem a motivují ke zdravé stravě hodě dětí stejně tak, jako mě motivovala naše jídelna. 🙂
My letos jedeme na 3 poznávací dovolené na vlastní pěst, jde nám hlavně o zážitky a o poznání krajiny, kultury, lidí... jídlo je taková vedlejší věc a proto ho řešíme skrz obchody - prostě nějaká ta svačina s sebou, snídaně typu sýr a pečivo s ovocem/zeleninou... na klasických obědech nelpíme, když už teda chceme, tak zajdeme do restaurace, ale to je tak 500 Kč na osobu pak a dovču to fakt prodraží. 🙂 Ne ale pro každého takové lowcost cestování je, mně to osobně vůůůbec nevadí, i v obchodech seženu zajímavé místní produkty a ráda je ochutnávám. Nebojím se experimentovat :-)
samorostkasarlatova.blogspot.c...
1
Sledujících
0
Sleduje
samorostkasarlatova.blogspot.c...
1
Sledujících
0
Sleduje
Tak u Parku přátelství bydlel brácha a když jsem se tam procházela, říkala jsem si jak krásný moderní park tam má... A teď se dočtu, že už je to tam od konce sedmdesátek... Opravdu se povedl 👍