Naopak,začínalo se dařit.Zboží už byl poměrně dostatek i toho ze západu.Lidé si stavili domy,jezdili na dovolené k moři.(většinou do východního bloku).To bylo trnem v oku západním zemím.Převraty v zemích východního bloku je stálo nemalé finance,které se jim teď vracejí.
Jedné kolegyni utekl syn do Rakouska a oni ji za ním v létě 1989 pustili. Přijela zpátky a pravila - holky, oni tam v samošce mají 8 druhů toaletního papíru a úplně normálně! To byla doba, kdy prostě toaletní papír nebyl. STAČILO??? Takový byl dostatek. Opravdu, kdyby od toho komanči neutekli, skončili bychom jako Korea, ale ta severní. Všem, so se tady nelíbí doporučuji se tam vystěhovat a žít tam jako normální občan.
Dělal jsem na ředitelství Zeleniny a pamatuji, jak brambory na uskladnění zdražily z 80 haléřů za kilo na 1,60 Kčs (vynásobte si to x15 a s původní cenou jste na dnešní ceně) a vzpomínám si, jak k nám do kanceláře přišel soudruh ředitel závodu Gottwaldov, který když jel něco vyřizovat do Brna, měl s sebou flašku slivovice a s ní obešel všechny potřebné kanceláře a měl, co chtěl. Když došel k nám, ani nic nechtěl, jen zaúpěl - jak to strana mohla udělat, zdražit brambory?
35 Kčs nebyla hubička. Když to vynásobíte x15,6, co se přepočítává výdělek z roku 1986 na důchod, tak jste na 550 Kč. Když jsem chodíval jíst do bufetu, byla to částka, za kterou byly obědy od pondělí do pátku. Dostával jsem stravenku na 5,20, platil jsem za ni 2,60 Kčs, ale za těch 5,20 byly jedině knedle s vajíčkem, jinak trochu lepší jídlo bylo kolem 7 Kčs. A každý platil odborové příspěvky 1 % z čistého platu, takže za dvouměsíční příspěvky ROH dostal ten, co měl děti, kolekci.
Sekanou v housce znám dobře z Globusu. Nedávno jsem byl na zájezdě, v Karlových Varech jsem se doslova přežral se 2 sekanými v housce po nějakých 29 Kč (normální a babiččinou) z Billy. A na zpáteční cestě jsme se zastavili někde na D1 na Vysočině u OMV a když jsem viděl, že mají Leberkäse, neodolal jsem vyzkoušet. POPRVÉ A NAPOSLEDY! Plátek sekané, přes který bylo vidět za něhoráznou cenu, to si opravdu strčte slušně řečeno za klobouk. Prostě kdo chce moc, nebude mít nic!
Začátkem 60. let jsme bydleli s babičkou. Televizi jsme neměli a normální rádio také ne, babička měla bakelitové rádio Talisman, na kterém měla naladěnou Vídeň a vypínala ho vytažením ze zásuvky, jinou stanici neposlouchala - jako absolventka škol za Rakouska-Uherska uměla německy perfektně. My jsme měli dráťák, tu velkou dřevěnou bednu. Zásuvka byla v kuchyni a v pokoji, k večeři se ta bedna přenesla do kuchyně a večeřelo se u Rozhlasových novin, které začínaly znělkou Kupředu, levá! Pak na večer se bedna přenesla do pokoje, kde se poslouchal večerní program. I tak se žilo. A dráťák byl všude, v práci hrál neustále v kanceláři.
Já jsem kdysi studoval meliorace, to staré hluboké koryto bylo ideální a podkud byly povodně, v pohodě je zvládlo. Teď se někdo zhlédl v tom, že v Praze mají náplavku, tak ji chce nesmyslně udělat v Brně. Už zničili železniční most, ale ten z roku 1839 vydržel, nevydržel to ten z roku 1875. A ještě jim do toho vlítne velká voda a můžou začít znovu. VÝPLOD CHORÉHO MOZKU!
Měl jsem to štěstí, že do roku 1999 jsem byl zaměstnán, pak OSVČ. Ale věděl jsem, že jednou budu z důchodu muset žít, tak jsem si každý rok doplácel sociální pojištění aspoň na tu částku, co se nekrátí na třetinu při výpočtu důchodu a poctivě jsem si platil na penzijní připojištění od začátku, takže dneska mám důchod 24 a penzijní jsem nevybral, jako většina národa, ale nechávám si to měsíčně vyplácet a každý měsíc k důchodu mám dalších 5 a nenaříkám. Ale znám důchodce, kteří naříkají, panu podnikateli jsem každý rok radil, ať tam aspoň nechá ten přeplatek - ne do koruny vrátit a jeho žena dělala za minimum a něco dostávala načerno a dneska naříkají velice, protože já mám s tím penzijním pomalu víc, než oni oba dohromady.
Ať už jde ta paní do pryč. Když chce platit přesnou částku, může bez problémů, kartou ji zaplatí. A pokud její voliči nepoužívají platební kartu, ať nakupují tak, aby částka nákupu byla do 49 haléřů a pak všechno, co je nad celou korunu se ještě při platbě v hotovosti zaokrouhlí dolů. A když je to 50 (v Lidlu 51) haléřů a víc, bohužel zase se to zaokrouhlí nahoru, ale nula od nuly pojde. Kvůli ní by se asi měly zavést haléřové mince a výroba jednoho haléře by stála korunu. V některých státech eurozóny si stále na ty jednocenty hrají a poctivě je vracejí (Německo, Rakousko), někde zaokrouhlují na pěticent (Slovensko, Nizozemí) a s jedno a dvoucenty se nezalamují a nejsou v oběhu.
Konečně někdo přišel k rozumu. Nevím, jestli je to škodlivé nebo ne, ale když si dám nápoj slazený aspartámem, tak mám ještě větší žízeň a odpornou pachuť v puse. To raději čistou kohoutkovou. Podle hesla co je dobré není zdravé, co je zdravé není dobré by to zdravé mělo být, ale je to hnus fialovej.
Švejka znám nazpaměť a k velké nelibosti oficírů na vojenské katedře jsem se zúčastnil švejkiády (i takové akce se dělaly pod hlavičkou SSM a ukázali to v televizi), čtyři žaludky a Čapka znám také, ale s planetami bych pohořel. Uvědomte si, že pan Babiš má gymnázium v Ženevě a tam se takové věci určitě studentům do hlavy netloukly. Tolik bych chtěl vzkázat chytrolínům, i když jsem Babiše nevolil.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ta nepřehledná orientace v pražském metru pro lonťáka nemá obdobu. Copak já, který jedu do Prahy jednou za uherský rok vím, jestli mám jet do Háje nebo do Letňan? Už jsem jim několikrát psal, ať se jedou podívat, jak přehledná je orientace ve vídeňském metru. Na každém sloupku seznam stanic, kam to tím směrem jede a ne jako v Praze, že když nevím, jestli mám jet do Háje, musím přejít půlku nástupiště, abych viděl seznam stanic. Už se mi párkrát stalo, že jsem prostě nastoupil a ve voze zjistil, že mám jet na druhou stranu, tak jsem na další stanici vystoupil a jel druhým směrem. Pořád lepší než lítat a hledat nějaký seznam někde daleko. To by se mi ve Vídni nestalo.
1 odpověď