S osobních zkušeností:nikdy už bych nekoupila sedačku po internetu.Bohužel jsem invalidní na pohybový aparát,takže jsem se nikam do obchodu nedostala.Sedačku jsem viděla pouze na fotografii-je velmi tvrdá a nízká,takže mi dělá problemy vstát.
Tohle by mělo být také nějak ošetřeno při nákupu online-nějaká zkouška na měsíc zda vyhovuje.Jinak nedoporučuji online kupovat.Po čase jsem jichtěla vyměnit za nějakou vyšší,ale už mi řekli,že je pozdě.
vím,že dítě by mělo být u rodičů a chápu otce ,že ji chce,ale má to moc ale-proč nechal manželku u takových šílenců rodit.A co dělal doteď?Přece může jít na placenou mateřskou.A kde teď bydlí?v sektě?To snad doufám,že ne.Holčičce bych přála aby se měla dobře a nemusela se vázat na nějakou šílenou sektu.
Já bych tomu věřila-když se sečtou přídavky na děti,na ubytování a podpora v nezaměstnanosti.Měli jsme kdysi rodinnou známou-češku-která na všech přídavcích dohromady brala ,alespoň to tvrdila před šesti lety 20 0000.Když si v čechách vezmu romské rodiny,kde mají-udajně 7 dětí,oba rodiče nezaměstnáni a pro rodinu přídavek na bydlení hodí to tak stejně jak udajně těm ukrajincům.
Pracovala jsem kdysi na hvězdárně a prováděla lidi.Sanmozřejmě spousta dotazů byla na ufo a mimozemské civilizace.Já osobně si myslím,že tu kdysi byli.-některé artefakty tomu nasvědčují.Jako malá jsem si přála vidět létající talíř.-viz dojmy z filmu blízká setkání třetího druhu-nádherný film od Spielberga.Ale přála bych si se toho dožít.
Pokud se pan Záruba cítí v televizi nekomfortně,tak bych mu to nevymlouvala.Vím co to je chodit do práce kde vás nic netěší ..Jako sportovní komentátor byl vynikajícíŽe v čt bude něco shniléhomě potvrdil i můj syn,který tam před několika lety pracoval a vydržel tam asi tři roky.Odešel tenkrát také kvůli vztahům a atmosfeře.
Vychovala jsem dvě děti,kterým je ted už kolem 40.Je mezi nimi rok a půl..Když se narodili,bydleli jsme u mých rodičů.Za zábavou jsme nikam nemohli,neboť moje matka propagovala filozofii"chtělas děti,tak se o ně starej.Když jsme jeli na výlet,tak matka udělala hysterickou scenu.Vše se trochu zklidnilo,když jsme se odstěhovali.Ovšem poznamenalo to mne i mého muže.Po 20letech jsme se rozvedli,.On k nám stále vodil sousedy o které jsem nestála,aby se bavil.Já se bavila jinak.Ale oba jsme měli touhu dohnat co jsme ve 20 letech nemohli.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
já sice přítele k doktorovi dostanu,ale chodí skaždou pitomostí-třeba na kožní,že má podpažemi pupínky.Ale že má vážný psychický problem si neuvědomuje.Funguje prakticky jen dopoledne-po obědě usíná jen z nudy,že v televizi není nic co by ho bavilo.Protože mám vážné problemy ze zády,kolikrát mu řeknu,aby mi pomohl jít ven-mám problemy po schodech.Ale on bude raději ležet a spát.Když si rýpnu,aby furt nespal,tak na mne vystartuje a je schopen mi dát pěstí.Ale za hodinu už to ani neví.Nechci mu stále říkat pojď se mnou ven,když ho to nenapadne a tak nejdu,protože se sama bojím,že upadnu a pak se sama nezvednu.