"Vaše články nestojí ani za smradlavý výkal." Pravda, kterou autoři článků nechtějí slyšet

Ano, každý druhý v naší zemi by nejradši matky s dětmi vymazal z povrchu zemského. Protože asi každý druhý je otrávený, zapšklý škarohlíd, který si nutně potřebuje na někom bezbranném vybít svou blbou náladu. Jsme dobrý terč, protože ano, malé batole ještě není dost zralé na to, aby okamžitě uposlechlo rozkazu, když se nám to zrovna hodí. Inteligentní člověk to ví, hlupák ne. Sama jsem se s tím setkala, když jsem úplně vystresovaná s dítětem, snažíc se, aby hlavně vše proběhlo v klidu a pohodě pro všechny, jela někam mhd a stejně jsem to schytala. Za to, že mi batole brečí, že má dudlík nebo, že mi starší dítě uteklo na sedačku mimo můj dosah. S nezvladatelnými dětmi a jejich rodiči se nicméně já osobně setkávám minimálně ovšem s agresivními, nevychovanými, sprostými důchodci skoro každý den a nejsem jediná.

Tak u Vás se, paní autorko, o toleranci nedá hovořit tedy vůbec z toho co čtu. Nadáváte na mladé a zrovna právě ty vidím v mhd skoro každý den vstávat ze sedadel a uhýbat starším. Naopak senioři mne pokaždé téměř porazí, když nastupují nebo vystupují, ani se neomluví. Tlačí se jak stádo splašeného dobytka, slušnost nikde. Ideálně po cestě ještě někoho seřvou. Je mi přes čtyřicet, už tedy mezi mladé nepatřím a přesto se mi právě mladí v MHD rozhodně jeví jako ti slušnější. Stojím téměř pokaždé i když mám problém s klouby a bolí mne nohy, protože je mi jasné, že by mne za sezení hned nějaký senior nejraději ukamenoval, kdybych si ho nedej bože ihned nevšimla. I já koukám do mobilu, abych si zkrátila cestu. Opravdu se nechci kochat scenérií, kterou už znám nazpaměť a ani by mne nenapadlo zírat a hodnotit cizí lidi. Hraji hru nebo si čtu zprávy. Neříkám, že nejsou nevychovaní mladí, ale stejně tak je i mnoho nevychovaných starých, kteří si automaticky myslí, že jim to všude patří a ke všem se můžou chovat bez respektu právě proto, že jsou staří. Všichni mají právo občas sedět, i mladým může být někdy zle nebo je může bolet hlava/noha/záda.Když jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, nepustil mne sednout nikdo. Ani mladý, ani starý. Když jsem pak jezdila s kočárkem nebo malým dítětem, ověšená věcmi, úplně splavená, ve stresu, ještě jsem se snažila nikoho neomezit tak po mne nejednou nějaká babka neurvale vyjela. Že taky kdysi bývala matkou už zjevně zapomněla.

Já osobně se zase setkávám s až neurvalým chováním seniorů. Protože je starší, myslí si, že nemusí promluvit a rovnou do mne vrazí, omluva žádná. Do autobusu se rve přes mrtvoly a když vystupuje a já náhodou stojím u dveří tak se do mne rovnou opře. Jsem odjakživa slušně vychovaná a vždy se v MHD okamžitě zvedám, když přistoupí nějaký senior. Snažím se nikomu nepřekážet, nikoho neomezovat a chovat se maximálně ohleduplně. To samé bohužel nemůžu říct o většině seniorech. Samozřejmě výjimky jsou, tak jako všude, ale ti neurvalí pochopitelně vyčnívají. Vždycky si říkám, že to jsou to ti hloupí a s těmi vůbec nemá cenu se jakkoliv přít. Třeba když na mne úplně cizí seniorka v autobuse nahlas zaútočí, že jsem hrozná matka, když mé roční dítě má v puse dudlík (aby neplakalo a spolucestující neohluchli) a jestli si jako teda uvědomuji ty následky. Sakra paní, co je Vám po tom a jak se to proboha chováte? Já Vás vůbec neznám a je mi vrcholně nepříjemné, když tady po mne pokřikujete jako nějaká opice. O následcích dudlíku se bavím zásadně se svým zubařem a ne s kdejakou nevychovanou ženskou z ulice. Taky mi po dítěti začala jedna řvát aniž by se nejdříve pokusila řešit to slušně a se mnou především. Dítě vyskočilo na lavičku, ano, na tu venkovní, na kterou si sedají bezdomovci, očůrávají jí psi a kadí na ní holubi. Chápu, že to někomu může vadit, ale než jsem na to vůbec stihla zareagovat, už po něm ječela na celé kolo. Kvůli takové reakci jsem nemohla jinak než před ní syna ještě pochválit, aby měla skutečný důvod k hašteření. Hlupákům nic nevysvětlíš a že jich je.

Já jsem se náhodou pobavila. Na odreagování super pořad a něco si z toho i člověk odnese, když nechce vypadat jako buran. Není třeba to brát zas až tak vážně a nadávat na ně v komentářích.

To je fakt ubožák ten Soukup. Zhrzelý, ublížený, hloupý starý chlap, který neunese, že ho někdo nechce.

Koukám, že Vás tento strašný incident s matkou ve frontě velmi poznamenal, milá Mamynko. Dejte si dortík na nervy a neprskejte v článcích na jiné matky, není to hezké. Už jsem úplně alergická na to neustálé nadávání na matky, jako kdyby každá žena co má dítě byla nějaké monstrum. Vadí v mhd, v letadle, v kavárnách, vlastně všude, protože má dítě, třeba miminko, které občas pláče. Mělo by se chovat ukázněně, když vedle sedí taková věčně špatně naladěná a nesnášenlivá madam. Takové bych zas odevšad vykázala já. Když ti vadí ti lidé tak mezi ně nelez. Na děti většinou nadávají bezdětné IQ tykve, ale Vy, též jako matka, jste to tedy dohnala na další úroveň. Ano, existují i nevychované matky, stejně jako bezdětné, ale těmito články děláte hyeny ze všech a zbytečně podněcujete nenávist.

Já bych i na prevenci ráda, ale řeším opačný problém, ignorují to lékaři. Všichni, které jsem kdy měla. Nemají čas, chuť ani dobrou náladu, když navíc začnu mluvit o problémech. Ani to, že mne něco dlouhodobě bolí a trápí bohužel většinou není důvod k podrobnějšímu vyšetření. Kamarádka se teď snad dva roky potýkala s chronickým zánětem dýchacích cest. Pomohla až změna doktora, který konečně udělal pořádná cílená vyšetření jenž odhalila důvod. Ono to jde, ale musí se těm doktorům chtít. Není výjimkou, že si sama u dosti "odborníků" musím říkat o konkrétní vyšetření, protože bych jinak odešla jen s radou ať si dám Paralen.

Naprostý souhlas. Nejhorší jsou ti s nízkým IQ, kteří si pořídí bojové plemeno, aby byli cool a pak se v každé diskuzi strašně pohoršují nad matkami, které se jejich mazlíkům na volno se svými dětmi obloukem vyhýbají. Vůbec jim nedochází, že cizí člověk jejich psa přeci nezná a instinktivně chrání své děti, popřípadě sebe, před možným útokem stejně jako on se snaží chránit svého psa před jiným psem o kterém netuší jaké má úmysly. Kolik už bylo článků o "doteď" bezproblémovém psovi, který z ničeho nic někoho napadl. Dnes mám děti a pro jistotu nosím pepřák i teleskopický obušek. Troufám si říct, že za ta léta znám dobře psí řeč těla, měli jsme hodně psů a dost jsem se o ně i zajímala, přečetla jsem mnoho knih, přesto se určitým plemenům na volno vyhýbám obloukem právě proto, že mám děti a chtěla bych je mít ještě mnoho let živé a zdravé. Rada na závěr, hodně se pozná už z prvního pohledu na majitele.

Tupé ovce vyrážejí všechny ve stejný den.Jaké překvapení. Přeji příjemnou zábavu v kolonách😉

Souhlas, tyhle ručníkové chytráky taky nemáme rádi a házíme jim ručníky pryč. Vstáváme s dětmi brzy, asi tak v půl šesté, takže fakt nevyspáváme, ale jdeme nejdříve na snídani, jako každý a ty ručníky už v tuto dobu všude jsou. Ostuda. Nikdy by mě nenapadlo tohle dělat. Nejsem tam, není to moje. Kdo to dělá tak je vážně buran.

Já jsem rozhodně stresařka + černá kronika zároveň. Mohla bych z fleku otevřít novou pobočku lékárny jak jsem zásobená. Taky mám samozřejmě "nastudováno". Mé motto zní "štěstí přeje připraveným" a tak jsem zhruba připravená i na apokalypsu. Když se něco hrozného šíří, zalezla bych s dětmi do jeskyně a nejraději už nikdy nevylezla. Když onemocní, stresem ani nedýchám, bojím se všeho, nevěřím nikomu, ale překonávám se každý den a snažím se to nedávat najevo, aby děti mohly sťastně žít 😉

Naprosto souhlasím. Pokaždé, když jsem se dostala na pohotovost, bylo mi vynadáno. V porodnici taky naprosto otřesný přístup, do Podolí už bych nevlezla, ale nevím zda je to vůbec jinde lepší. Většina zdravotníků má božský syndrom a ten největší mají sestry. Nepříjemné, arogantní, nevychované ostudy. Jako by právě vylezly z kravína. Někdy až žasnu odkud se tyhle bytosti vůbec berou a za co se považují. Jakožto dospělá svéprávná osoba si takovéto chování už nenechám líbit. Jako dítě jsem si toho užila až až. Dnes už nemusím.

Já cyklisty nenávidím. Bydlíme u cyklostezky a je to o hubu. I když je cyklostezka i pro pěší (což je zřetelně vyznačeno) stále na nás nějaký idiot v tom svém barevném upnutém oblečku pokřikuje. Snažíme se chodit mimo cyklostezky, ale i tam jich jezdí plno a stále mají tu drzost sprostě pokřikovat. Vím, že každý není stejný a neměla bych házet všechny do jednoho pytle, ale je až s podivem, kolik hulvátů je právě mezi těmito "sportovci". Já vždy chodím vpravo a hlídám si děti, protože z nich nechci mít kaši, přesto se vždy najde nějaké takové nespokojené barevné IQ tykve, které se potřebuje projevit. Dokonce se jednou jeden serval s chodcem u dětského hřiště, protože si to nenechal líbit. Jestli na mě jednou jeden takový sleze z kola, mám na něj nachystaný pepřák i teleskopický obušek. Že jdou i po ženách s dětmi, to už je fakt vrchol.

Moje řeč!

Naprostý souhlas. Děkuji za tento milý článek, který konečně nikoho neodsuzuje a snaží se o pohled i z druhé strany. Někdy už mi připadá, že ten největší problém společnosti nejsou feťáci a bezdomovci, ale matky s malými dětmi.

Autorka zjevně neudrží nervy na uzdě, je plná vzteku a nenávisti. Asi po ní někdy nějaká matka houkla nebo se jí nezeptala zda by vedle ní mohla nakojit své dítě a od té doby to v ní vře. To by chtělo spíše psychologa nežli se takto veřejně vyjadřovat. Běžte se vypovídat k odborníkům nebo kamarádce (jestli nějakou vůbec máte) a neplivejte jed do článků na nebohé matky, které už nemůžou prakticky nic a nikde. Vadí v mhd, v kavárnách, restauracích a vlastně všude. Měly by se pohybovat jen ve vyhraněných prostorách pro ně určených jako ta zvířátka v Zoo. Já mám jen jeden vzkaz takovým "dámám", počkejte až budete mít vlastní děti, nebo někdo Vám blízký, až vám malé batole ztropí scénu třeba v obchodě nebo v mhd a Vy s tím vůbec nic neuděláte, protože je to prostě jen nevyzrálé batole, které si vážně nedá říct a když mu naplácáte tak se bude vztekat ještě víc a ještě vás za to dnes pomalu zavřou. Možná by ty matky opravdu měly být zavřené doma s dětmi tak 10 let, aby náhodou neurazily nějakou takovou zahořklou mindu. Ps. Nikdy jsem nezažila, že by matka přebalovala v restauraci na stole, bůhví kde se tedy paní autorka pohybuje.

Skvělý článek, opravdu jsem se od srdce zasmála a plně souhlasím.

Moje pětileté dítě má například z nemocnic nepopsatelnou hrůzu ač tam ještě ani nikdy neleželo. Párkrát jsme tam jeli pouze na ošetření a to byla hysterie. Z jeho strany, nutno podotknout. Nedovedu si vůbec představit, že by si jako tedy "časem zvykl" jak tady píšete. Nezvykl by si, odnesl by to psychicky. Někdy by chtělo i popřemýšlet nad tím, milé dámy, že každý je jiný, ne tak úžasný a statečný jako jste byly vy. Každé dítě má nějakého strašáka. Vy jste třeba měly toho pod postelí a některé mají toho v bílém plášti. Některé děti se nebojí ničeho a některé zas všeho.