Z vlastní zkušenosti mou říct, že jsem určitou dobu žila bez partnera a kupodivu mi sex vůbec nechyběl. To co je v článku nazvané termínem "Emocionální horská dráha." ženám opravdu nic dobrého nepřináší. Podle mého názoru emocionální zvraty v životě vedou k jedinému cíli a to k rychlému stárnutí. Naopak vyrovnaný a klidný život, je zárukou dobrého zdraví. Což většina mužů dost těžko chápe. Nicméně s vhodným partnerem si tak zvaně připomenout, že žena jsem, zase tak špatný nápad není.
Ano tato válka bude ukončena jen dohodou. Co se bude dít potom je jiná věc.
Že by šlo o zradu na ukrajinském nebo ruském lidu se mi opravdu nezdá. Zradou na lidech byla a je válka samotná. Vehnat vlastní národ do mlýnku na maso, který někdo vzorně nazve termínem spravedlivá válka je naprosto strašné a neomluvitelné.
Jak dlouho bude trvat, než dohoda vznikne a co všechno ji bude provázet? To opravdu nikdo neví.
Pozitivní je, že se k tomu schyluje.
Nevím, nevím. Z mého pohledu by bylo největším vítězstvím, přiznat si pravdu a ustoupit. Tedy ukončit konflikt, který nikam nevede. Nežijeme v šestnáctém století, aby jme jásali nad tím, kolik protivník ztratil vojáků a zbraní. Jsme inteligentní lidé a všichni víme, že už jen to, že tento konflikt začal je prohrou. Válka je zastaralý způsob řešení konfliktu, který nikam nevede.
Přidám svou zkušenost. Žádnou nemovitost jsem neprodávala, jen jsem se se svým bývalým manželem po 15-ti letech rozluky rozvedla. Nevím, jak se tuto skutečnost komu podařilo vypátrat a už vůbec nevím, jak kdo přišel na to, že chci nemovitost, ve které bydlím prodat. Upozorňuji, že zatím s něčím takovým nepočítám. Rozvod vyvolal lavinu událostí, která se podobala zkušenostem autora při prodeji domu. Totéž se dělo mé bývalé tchýni. Tedy určité osoby dost neomaleným způsobem projevovaly zájem o její nemovitost. Závěrem jsme obě seděly společně v kuchyni u jídelního stolu a přemýšlely nad tím, jak je toto možné???
Prostě je toho už na tu naši generaci moc. 1. Nová školní koncepce - základní škola a střední. 2. rok 1989 revoluce. 3. Kupónová privatizace. 4. Naprosto neřízený start podnikání. 5. Úbytek pracovních míst. 6. Coronavir a s ním spojené krachy malých živnostníků. 7. Válka na Ukrajině. 8. Vysoký věk odchodu do důchodu. 9. Chystaná změna zdravotnictví, placené zdravotní úkony.
Máme sice svobodu ale jsme nejvíc bitá gnerace ze všech. Prostě je toho na nás moc.......
Z křesťanského hlediska je to co papež František řekl správné. Pokud toto chcete pochopit, tak si sami odpovězte na otázku. " Co to vlastně vítězství je?"
Je vítězstvím naprosto zdecimovaná populace ve státě válečným konfliktem?
Jsou vítězstvím rozbitá města a utrpení lidí?
Já myslím, že ne.
Podle mého názoru, by ruské síly mělo jít z území poslat domů pomocí jednání. Pak by řešení konfliktu bylo spravedlivé a správné.
Křesťanství ukazuje cestu. A to cestu, kterou v historii již několikrát použilo.
Tak nějak to je. Vzhlížíme do vesmíru. Hledáme cizí civilizace. A nerozumíme sami sobě. V našem světě je tolik ohnisk nenávisti, tolik utrpení. Bůh pláče, když se na nás dívá. Má nás rád a trpí. Vidí umírat muže, ženy, děti. Proč by nám měl ukazovat cizí světy. Zlost vzplane rychle, ale uhasit ji je těžké. I já jsem impulsivní ale já nejsem neomezený vládce a ani bych jím být nechtěla. Protože i on jednou bude před ním stát.
Většině diktátorů chybí to stejné, sebereflexe. Odstraní ze svého okolí všechny odpůrce, což následně vede k tomu, že nejsou schopni reálně zhodnotit situaci. Většinou se i z tohoto opojení proberou. Nicméně situace, ve které se nachází a kterou vlastně sami uměle vytvořili, jim už neumožní, politické prostředí kolem sebe změnit tak aby systém, který sami vytvořili, mohl fungovat dál.
Osobně si myslím, že existuje ještě jedna cesta, jak ukončit válečný konflikt. A to je dosáhnout toho, aby se Rusko dívalo na celý válečný konflikt jinak. Tedy aby konflikt nevnímalo jako spravedlivý trest pro Ukrajinu za nějaké škody, které jim Ukrajina pomyslně působí ale aby celý válečný konflikt bralo, jako právě tu konkrétní příčinu vlastních problémů. Pravděpodobně k právě k tomuto měly vést sankce. Nicméně z pohledu pozorovatele může Rusko jako účastník konfliktu přesunout svoje vnímání ztrát z konfliktu na sankce. Což je dost nepříjemné. Rusko by mělo mít možnost zapřemýšlet nad přínosem konfliktu a mít možnost přemýšlet nad tím, o co všechno přišlo a přichází tím, že válečný konflikt vyvolalo a pokračuje v něm dál. A to i bez sankcí.
Pokračováním v táhlém konfliktu a ani žádná blesková válka nejsou řešením problému. Rozhodně ne úplným.
To, že se nějaké uskupení rozpadne na menší celky, ještě nemusí znamenat, že jde o něco negativního. Stačí se podívat do minulosti. Rozpadlo se Rakousko-Uhersko, Česko-Slovensko. Při pohledu do budoucnosti můžeme s jistotou říct, že se rozpadnou další celky, například Rusko, možná se rozpadne i Ukrajina. Jde spíše o to, zda rozdělení těchto celků je to, co chtějí lidé v těchto celcích. A také je otázkou, jak zajistit bezpečnost nově vzniklých celků v případě, že je celá oblast ve válce. Ať už v té mezinárodní nebo v té občanské. A to nemluvím jen o Ukrajině. Rozpad Ukrajiny by podle mého názoru nebyl konečný. Pravděpodobně by pokračoval rozpadem i jiných zemí například Ruska. Proto se pravděpodobně Rusko bojí a snaží se zabránit tomu, aby nově vzniklé celky byly suverénní.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jen nevím, jak se toto slučuje se správnou péčí o rostliny. Některé rostliny se v přírodě vůbec nepohybují a když se pohnou, tak jim opadají listy. Zase některé orchidee rostou v korunách stromů a koruny stromů se ve větru hýbou. Zajímavá alternativa to je.