A co pán očekával, že by mladík měl dělat? Když už se ta chyba stala a on si neuvědomil, že svým chováním rozbije dveře a přidělá práci dalším? Měl se bít v prsa a říkat moje vina? Nebo měl tlouct čelem o chodník?
Pokud by minimálně jedno z toho udělal, byla by to příjemná změna po všech těch nevychovaných spratcích a lidi by se aspoň zasmáli ;-)
Mimochodem vím, o člověku s podobnými výbuchy v důsledku požkození mozku neuroleptickým syndromem v USA. Ale protože byl z velmi majetných poměrů, rodina mu zajistila kompletní péči, přestože se hlavně ze začátku muselo s ním doslova ve skupině bojovat když měl výbuch agresivity. Správné podávání Midazolamu a Lithia, přestože ze začátku bez jakéhokoliv spolupráce a agresivity....vedlo za rok k takovému zlepšení, že dokonce došlo k návratu do běžného života.
A o tom to přesně je. U nás totiž stále ještě přetrvává model problémového chronického pacienta zalékovat tak, aby "neotravoval" a personál měl klid. Jenže si tak vyrobíte chronika, který už žádného dalšího posunu ve svém životě není schopný. Je obézní, často přesto podvyživený (jídlo v PN je zpravidla mizerné) a utlumený tak, že žádnou aktivitu nechce. K tomu spousta dalších zdravotních komplikací, způsobených léky a vnuceným životním stylem.
To asi nejde říct jen tak od stolu. Nevíme, jak na tom tato paní, nebo slečna byla, zdali vůbec byla chodící, nebo naopak jak moc byla zvladatelná někde, s možností neomezeného pohybu. Musíme brát v potaz, že při těch vycházkách jich musí hlídat víc takových, mají za ně odpovědnost. Na psychiatrii nepracuji, ale vím, že u nás rozsáhlý park mají a někteří ven chodí. Ale z uzavřeného oddělení ne. Pokud jsou nebezpeční, což tato paní asi byla, tak to asi fakt nejde. Vemte si, že začne útočit na ostatní, venku máte kameny, klacky,...
Tím jsem právě myslela to, že kruh se uzavřel. Ale jak jinak to řešit, než že se těm lidem vyladí jídlo (to je taky v PN kapitola sama pro sebe), pohyb, zábava a prášky? Chápu, že agresivní jedince nejde vzít ven, ale tím pádem zůstávají zavření a stav se nemění. Doktoři na tyto oddělení chodí na nejkratší možnou dobu a zdrhnou hned, jak jen to jde. Ti pacienti tam jsou opravdu hodně omezení a vyřešit to za ně musí opravdu ten personál, sami si nepomůžou. Jenže personál, chtějící něco změnit, bez patřičného přílivu peněz taky nebude. Patová situace :(
Jsou to jistě tragické příběhy se smutným koncem, nicméně celý tento článek hledám konkrétní návrh, jak o takové pacienty tedy pečovat...a nenacházím. Na přímou otázku je vyhýbavá odpověď.
Pracuji v nemocnici, u akutního lůžka, prošlo mi rukama hodně, různých psychiatrických, zmatených pacientů. I těch, či jedli stolici, nebo ji různě rozmatlavali kolem sebe (toto je docela typické). Upřímně mi to jako volání o pomoc nepřijde. Nebyli kurtováni, docházelo k tomu jen pri třeba hodinové (někdy ani to ne) nepřítomnosti personálu, prostě mě opravdu nenapadá jak , aniž bych je nemusela kurtovat, tlumit do uspání, nebo sedět jen u nich, toto tedy řešit. Vím jak náročné je, mít jen jednoho takového klienta, plus ostatní při smyslech, nedovedu si představit, tam mít všechny podobné...
Jedinou, rozumnou a pro ty nemocné nejrozumnější cestou je, domácí péče s non stop asistentem, ale kdo si to může dovolit?
Já si myslím, že těmto lidem chybí fyzická zátěž. Personálu je málo a ven je vezmou max. na půl hodiny odpoledne, a pokud vyvádí, tak zůstanou uvnitř. Jenže na chronických odděleních je bohužel stále ještě úzusem nacpat všechny pacienty do jedné, dvou místností, tam jim pustit televizi, zavřít se na sesternu a na klepání nereagovat. Čímž se kruh uzavře. Kdyby tito lidé mohli chodit na delší procházky nebo se věnovat nějaké fyzicky náročnější činnosti, myslím si, že spolu s léky by to zvládnutelné bylo. Jenže na to chybí lidi...
Dřív měla každá léčebna rozlehlé sady, zahrady, dílny. Pracovali tam pacienti, zabavili se u toho a něco nového se naučili. Pak přišla EU a zrušila to, neboť pacienti za svou práci nedostávali peníze (nebylo ani odkud brát). Co místo toho, už však chytří lidé z EU nenavrhli, a tak je tu stav, jaký je.
Hm... je to samozřejmě možnost. Kolik asi tak pacientek mohl tehdy MUDr. Cimický mít v péči? Desítky? Spíš stovky? Chodily jen k němu, když to byla nemocniční ambulance? Bůhví ...
Ten počet by se dal snížit, vezmu počet řekněme za 3 roky a věkové rozmezí 17 - 35. Jistě, bude jich i tak hodně, ale prověřit by se to orientačně dalo aspoň u některých z nich. Ředitel má podřízené, rozhodně by to nemusel všechno obtelefonovávat sám. A podle toho, co by se dozvěděl, konat dál.
Kolik jste viděla prokazatelně znásilněných žen? Nejspíš žádnou. Já za svou gynekologickou praxi jich viděl opravdu hodně a vím nejen, jak to vypadá fyzicky i v jakém psychickém stavu ty ženy byly, ale vím i to, jaké následky to pro ty ženy mělo. Všechny až na jediný případ mi přivedla k vyšetření policie. U toho jediného případu, kde šlo navíc o nezletilou, jsem věc nahlásil sám, ačkoli ona si to nepřála. Protože šlo o důvodné podezření na trestný čin, odmítl jsem její přání respektovat a zabránil jsem tak dalším podobným případům u jednoho pachatele. Našli se ovšem hlupáci, kteří tvrdili, jak že jsem té dívce ublížil. Další potencionální oběti je nezajímaly. Kubek má pravdu, že kdyby to nahlásily, mohly tím zabránit dalším obětem. Realita, kterou nechcete vidět, je ta, že Cimickým postižené ženy se také o další ženy, které Cimický nejspíše znásilní v budoucnu, také nezajímaly. Omlouvat je v tomto smyslu je nepoctivé, protože pohoršovat se nad trestným činem kohokoli a současně omlouvat někoho, kdo mohl pouhým nahlášením této trestné činnosti zabránit utrpení dalších obětí, je brutální pokrytectví ve spojení s lhostejností právě s utrpením příštích potenciálních obětí. Je mi z pokrytců jako Vy špatně. Horší jsou už jen ti, kteří sami postiženi nebyli, o této trestné činnosti věděli a nehlásili ji. Cimického nadřízené by měla policie také vyšetřovat a pokud to není promlčené, vést k trestně právní odpovědnosti. Můj soucit si zaslouží jen ty oběti, které stejný soucit projevily vůči možným příštím obětem. Z mnou vyšetřovaných pacientek to až ten jeden případ byly všechny.
Jenže ty znásilněné ženy, které jste ošetřoval, byly nejspíš před tím znásilněním v pořádku, resp. neměly žádnou psychiatrickou diagnózu. Tady byl hlavní problém, že to byly psychiatrické pacientky a těm až donedávna vůbec nikdo nic nevěřil. V léčebně už vůbec ne, tam nějaké stížnosti na cokoliv neměly smysl nikdy. K Cimickému přišly duševně zlomené, ten jim ublížil a navíc ještě vyhrožoval nedobrovolnou hospitalizací a elektrošoky. Mohl jim přišít diagnózu jakou chtěl, nadopovat léky jakými chtěl. To je na tom všem právě to nejodpornější. Takže celá tato hrůza ještě přibyla k jejich původnímu problému, kvůli kterému do léčby přišly. Navíc žádná z nich o ostatních obětech logicky nic nevěděla. Je to hrozné, ale vůbec se jim nedivím, že mlčely. Ten pocit bezmoci musí být strašný.
Pane Novaku, vybrala si chlapa, ktereho proste milovala. Casto se stava, po uzavreni manzelstvi, ze vyjdou veci na jevo, na ktere by jste nepomyslel. Moje neter v tom neni sama. Vylozene jeho vinou se dostala do sracek. Zakoukal se do jine, a duvod nemel. Moje neter je nadherna zena. a domacnost vzdy vedla dobre. Co vic si muze chlap prat, kdyz dojde z prace domu, uklizeno navareno a tak dale. To vse mel. Sakra chlape, kdy se uz domluvime? Aby jste cetl vse, co pisu. Lita z ordinace do ordinace, a resi rakovinu, neco v brise, na stesti ji na to prisli vcas. Tak ze pohoda. Pred tim rakovina stitne zlazy. Ta byla odebrana. Ale jak uz jsem psal, to jste asi prehledl. Pomalu se ji to lepsi. Cvičně nastoupila do Billy. aspon na kratkou brigosku. Ma ale zadost v Lidlu na praci, jsou tam prej slusne platy, lepsi nez v Bille. Nevim, to zjistovala ona. Tak ze se snazi. Nez to cele skonci myslim ta jeji zdravotni stranka, a lepsi se to, stat ji bude muset pomoci, s tim se smirte. Znova opakuji, snazi se. O deti starost nemam. Vychovava je dobre. Navrhnul jsem ji, ze jejiho 12cti leteho syna zavedu do jedne vypocetni firmy. Firma souhlasila. Co jim tam predvedl, si z toho sedli na zadek. Chlapi ho tam vzali mezi sebe, ja cekal v navstevni mistnosti, u kavy. Zadny kurz pres pracak, a podobne. Ale skutecna skola. Chce byt programator a vyvojar. Nez Lubos dokonci zakladku, neter uz bude v pohode a usetri na pravde podobne, dalsi stehovani. To uz ale nebude takove draamo. jak do ted. Tam kde bydli zadna takova skola neni. Nevim jak vy, ale ja ji palce drzim.
Držím vám všem palce :)
Dva roky měla nedobrovolný sex s farářem... hmmm a proč jste jen psala dopisy, proč jste nepodala trestní oznámení, když to bylo poprvé? A proč jste za ním lezla dál, když to bylo po druhé, po třetí, po čtvrté? Normální oběť trestného činu by se místu, kde jí hrozí nebezpečí vyhýbala jak čert kříži. Takhle to vypadá spíš na pomstu zhrzené milenky. Dobře tak ty z církve kvůli mě nevystoupíš! Jen počkej..!!! Nebo ty máš vedle mě i jinou! Jen počkej.!! Bohužel takhle to díky znění článku působí.
Asi máte pravdu. Očividně ho před zhrzenou milenkou ani Bůh neochránil ;-)
Cítím to podobně.... můžeme ho soudit přísně, ale nikdy nevíme, jak mocný démon v člověku dřímá a jak těžké asi je ovládnout ho. Nejlíp nám všem jde moralizování a odsuzování všech za všechno, ale nerodíme se všichni s naprogramovaným andělským kódem. jw
Jenže problém je ten, že církev (obzvláště katolická) tyto jedince s řekněme nestandardní sexualitou přitahuje jako včely med. Oni to o sobě ví a chtějí to potlačit. Často na ně tlačí rodina nebo okolí, na kterém jim záleží nebo se ho bojí a nechtějí se shodit. A tak místo toho, aby šli k doktorovi, se radši zašijou do nějakého řádu a čekají, že se toho tímto způsobem zbaví. Ale ono to tak nefunguje - čím víc s tím bojují, tím větší sílu tomu dávají. Nebo nebojují vůbec a využívají příležitosti. Donedávna to jejich nadřízení řešili tzv. geografickou terapií, že padlého kněze poslali na vzdálenou farnost, kde ho lidé neznali, a vše mohlo začít znovu. Snad se už blýská na lepší časy...
Pán asi nebyl ideál mezi duchovními, ale tak nějak si v tomto případě neumím představit, jak probíhal ten dvouletý nedobrovolný sex...
Nikdo a nic ji nenutilo za ním jezdit a přespávat tam, ale ona tam přesto pořád jezdila a podstupovala ten nedobrovolný sex? Takhle si "znásilnění" fakt nepředstavuju.
Taky mi to přijde jako by byla nesvéprávná. Několik let tam jezdí, nijak se nebrání, nikomu nic nehlásí a najednou si po několika desetiletích vzpomene, že s tím "vnitřně" nesouhlasila! Ovšem než aby to řešila přímo, radši posílá anonymy. Žijeme v podivným světě...
Znám babky, které se před operacíještě odpoledne nacpali z vlastních zásob - dvě "brzdy" s bůčkem, navrch každá tři banány - a pak se divila, když ji po probuzení řekli, že ji operovat nemohli, protože nebyla dost uspalá.
Ono to lačnění od poledního (v pooledne jen trochu polévky) není pro nic za nic,.A nacpat se zrovna banánama je největší pitomost, jakou kdo může udělat.
Personál aby s některými pacienty jednal, jako by byli nesvéprávní. Šťára ve stolku a zákaz vycházek :-D
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Ten potetovaný týpek s dredama je lhář, znám ho osobně neboť jsem sním v zahraničí dělal a neživil se tu zedničinou jak tu vypráví , dělal tu montáže a demontáže regálu je to feťák,alkoholik a gambler .
Proto o tu práci přišel takový člověk si nikdy normální bydlení nenajde .
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Mně na tom zase nesedělo to, že dělá brigádu. Pro dobrého zedníka dneska není problém sehnat si stabilní pracovní poměr, jsou placeni zlatem. A taky to, že se vrátil ze zahraničí bez prostředků. Zřejmě ho tam vyhodili z práce, novou nesehnal, a tak se vrátil. Tady nic lepšího než příležitostnou brigádu dělat nezvládne, a tak je bez prostředků, no.