Mně se to líbí, paní vypadá taková svěží. Vlasy pěkně, má je jemné jako já a s tím je celkově těžké něco udělat, ale povedlo se 👍.

Nemam ambice mít školku, abych pak nemusela plakat ve veřejném prostoru jako vy, že kdo to má vydržet a rodiče za plotem nazvala policaktama...O to víc je zvláštní, že máte školku soukromou, kde rodiče (předpokládám že neděláte charitu)platí školné a přijde Vám divné, že se dívají přes plot, jak s Vámi a v kolektivu funguje. Pokud byl ten požadavek trvalý, tak je nerealizovatelný vzhledem k pov.predškol.vzdelávání a nabídka a poptávka se nepotkala a šel si každý svou cestou. Služba veřejnosti neproběhla ke spokojenosti obou stran a tím by to mělo koncit. Já Vám vaše spokojeně děti a jejich rodiny neberu a už vůbec Vám neradím. To je jenom dobře, že to tak je. Víte moc dobře na co jsem reagovala😉, tak se to nesnažte schovat do písmenek. 😉

Nepíšete to úplně přesně, je to trochu jinak.

V zákoně je to ukotveno cca 20 let, ale domácí výuka probíhá v ČR i déle před zakotvením v zákoně.

Já jsem to pochopila dobře a k téhle konkrétní situaci jsem také vyjádřila, že bych byla překvapená, což mně přijde vhodnější slovo. Tak to asi nebyl trvalý požadavek, že na to dítě nesmíte nikdy promluvit předpokládám. A vám kolem školky nikdo kolem plotu nechodí? Že když tam teda někdo stojí, tak vám děsí děti? Primárně jsem reagovala na ten Váš nářek: "Kdo to má vydržet"? A máte to vydržet právě vy, protože jste si tohle povolání vybrala. A jestli to nejde, tak rekvalifikace je možná a trh práce volny. ..A jaké překvapení, že k dětem patří i rodiče a mohou být i zvláštní. Ale vy si rodiče nevybíráte, vy poskytujete službu dětem a tam se potkává nabídka x poptávka. Nejsou oboustranné představy v rovnováze a nejsou tam nějaké tolerance? Tak se cesty rozejdou. To byste koukala přijít do elektra koupit si pračku a tam slyšela: Vemte si tuhle vpravo, neotravujte a nic nechtějte. Vy máte divné požadavky, kdo to má vydržet. A dítě pořád vnímám víc než pračku.

To by mě zajímalo kolik takových děti znáte? Já znám dnes tři dospěláky, co prošly domácím vzděláváním a všichni jsou zapojeni sociálně i pracovně úplně běžně (až nadstandardně v příjmech a uplatnění). Domácí vzdělávání existuje už roky, jen se o tom tolik nepsalo.

Vůbec mě neznáte, ale víte jaká je se mnou práce? A vy si nevybíráte a vezmete to první co je po ruce? Ja tedy nakládám s rozmyslem se svým časem, financemi i tím, kam dám své děti. Se školkou pro děti jsem byla velmi spokojená, ale nějaký základní čas jsem tomu věnovala, aby to pak ideálně fungovalo celé ty roky a nebylo potřeba měnit nebo řešit nějaké anomálie.

Ale vždyť to nemusíte vydržet, ale můžete klidně změnit obor, kde nebudete muset nic vydržet. Tu první část nevím, protože jsem u toho nebyla, ale to bych byla asi překvapená. Ta druhá část, že Vás pozorovali, tak bych asi nikterak dramaticky nebrala, pokud to bylo pouze jednou. Pro mě je školství (vždy bylo a bude) služba veřejnosti. A sama víte (když jste z oboru), že kvalita je různá a je to o lidech. Tak si prostě chtěli a napozorovat situace. Třeba měli nějaké recenze, které si chtěli ověřit. Jak jsem psala, prostě služba veřejnosti. Někde jsou školky předimenzované a někde zase nemají děti a pokud to nejsou lokality s nižším počtem dětí, tak doporučení a recenze (krom spádovosti) mohou hrát zásadní roli. A to ověření k tomu může patřit. Naše děti měly školku s programem Začít spolu, tak nám nikdo dveře před nosem nezavřel a pak jsme se "vytratili" a bylo to fajn pro všechny.

To je hezky pár 👀👀.

Respekt 👍

My jsme nic neplánovali, tak se na to ani extra nepřipravovali. Jen jsme měli v okolí rodiny, co vzdělávájí a vzdělávaly děti jinak. Vzhledem k okolnostem jsme zvážili všechna pro a proti a možnosti. Máme v širší rodině několik pedagogů, tak byla varianta, že případně vypomohou, ale nakonec nebylo třeba. Jsem zároveň ráda, že máme srovnání i s tou školou a že to děti znají také (i když krátce). U nás je pro domškoláky velké zázemí a jsou zde i volnočasky a kroužky dopoledne, tak jsou pořád někde a kontaktu s vrstevníky mají dost.

Nejde o to jak to beru, ale jak to píšete. Vy si vyřešte hlavně svá traumata ze složité úlohy matky samoživitelky (když to téma tady podsouváte nesouvisle do vlákna) než budete někomu určovat osud frustráta. Nic o nás nevíte a ani to, co nás živí. Btw. Znám i maminky samoživitelky, které jsou šikovné a zvládají i domácí vzdělávání, tak tady za ně nemluvte. Názor je v pořádku, útoky nikoliv. Pokud nevidíte hranici, tak je to váš boj, ale hlavně sama se sebou.

Myslíte, že v ZUŠce nebo při sportu nemusí mít výsledky a že je to taková pohoda? To když já jsem chodila do ZUŠky, tak to byl mnohem větší záběr než celá škola, mj.take na známky.

Na jednu stranu píšete, že pouze vyjadřujete svůj názor, na druhou stranu mě vlastně nazvete matkou s frustrací a pracovním nýmandem, což s názorem nemá nic společného a útočíte v osobní rovině. Ani ta škola Vám slušné chování nezachránila. Výběr kroužků byl na dětech a my to jako rodiče pouze platíme, takže s nějakou mou nenaplněnou ambicí natož frustrací to není třeba spojovat. Spíš vy si to reste s nějakým specialistou ty Vaše osobní útoky proti někomu, koho vůbec neznáte, ale chováte se, jak když s námi máte dvojdomek 😉.Došly argumenty a máte tam jen osobní útoky... Mě neurazíte.✌️

Ale vůbec, domácí vzdělávání je v ČR od roku 1998 a od roku 2005 už i zastřešeno zákonem. Ve světě je to mnohem déle. Tak když si to spočítáte, tak už jsou dnes zapojení v pracovních procesech. Ty co znám, jsou všichni úspěšní ve svých oborech. A ono to je právě ta zkreslená představa, že děti sedí s rodiči doma. Učivo zvládnuté za polovinu času a volného času (i na ty lumpárny) a kroužky mají dost a vrstevníků si užijí dostatečně.

Na jednu stranu děti na IV nejsou socializované a na druhou stranu když mají šest kroužků, tak je to moc. Tak ono asi z jaké strany to kritik uchopí, že? 😉 Naopak, když je to baví, tak ať je mají. Učivo zvládnuté za polovinu času, tak volného času mají dost oproti dětem s docházkou. Vy máte nějakou zkušenost a já mám zase jinou. Ale jednu rodinu také znám, kde forma domácí výuky (za mě) není uchopena šťastně, ale naštěstí převažují pozitivní zkušenosti. Ať už u dětí aktuálně v rámci školního věku, tak i těch, co už mají školní léta za sebou a nebyl žádný problém s integrací a jsou úspěšní ve svých oborech.

U nás také nástup do školy proběhl, ale pak nám to nedávalo smysl (asi po půl roce) vzhledem k okolnostem. Každý máme nějakou volbu na základě okolností. A jak jsem zmiňovala, tak to nebyl jediný důvod, možná lehce převažoval, ale nebylo to na tomto důvodu postavené.

Těch důvodů bylo více a žádný asi významně nepřevyšoval. Možná snad, že jedno z dětí se naučilo číst a psát již v ranném předškolním věku a má měřené hodnoty ve výrazném populačním nadprůměru. A na takové děti školství aktuálně v naší lokalitě nemá prostor. Můžeme se věnovat rozšířené výuce cizích jazyků. Čas oproti školní výuce je poloviční (logicky není to plná třída dětí s různým tempem)a mají více času na koníčky a sport. Věk uvádět nebudu, to je příliš osobní údaj ve veřejném prostoru. Jen ještě nejsou na střední škole, kterou budou studovat možná v ČR a možná v zahraničí.

To je ale strašný nesmysl. Také děti vzděláváme doma. Dnes už jsou větší, ale každý šest kroužků, kamarády a rozhodně to nejsou žádné labilní třasořitky, ale úplně normální děti a kdyby jste je někde potkala, tak vás to ani nenapadne. A žádná bio rodina taky nejsme, jak tu zaznělo. Máme auta v naftě, pereme v pracím prášku a letadlem také nepohrdneme při cestování😁. Ono to jsem přesně ty představy, jak to v takových rodinách musí zákonitě vypadat. Domácí vzdělávání je v ČR od roku 2005 a když si to spočítáte, tak už dnes znám dospělé a jsou běžně zapojeni v sociálním systému. Jen to nikdy nikdo moc nehlásal, protože se přesně tomuto chtěl vyhnout. Přesně těmto hejtům a představám těch, co o tom nemají ani tušení.

Respekt ♥️

Zajímavý článek a hezký koníček pana Fletchera s odkazem pro další generace 👍.