Strachovy příběhy se mi moc líbí, vždy jsem se těšila na další díl. Dívám se na to jako na napínavé příběhy na večerní posezení u televize, nehledám v tom hluboké filozofické myšlenky ani konspirační teorie ani spojitost se soukromým životem režiséra Stracha. Prostě koukám na to jako na pohádku pro dospělé, u které chci zrelaxovat…. Na hluboké filozofické rozbory bych doporučila žánr dokumentů.