Nevidím problém v tom že(jak uvádíte) :,,se dostali k moci sociální pracovníci ,kteří udržují takové pacienty a rodiny v omylu.."
Sociální pracovník nepředepisuje medikaci, není to lékař a může max. poradit (jako např. rodina -kterou schizofrenici často odmítají.)
Problém je podle mě v tom, že 99% schizofreniků (a lidí s psychiatrickou diag.) bylo před rokem 1989 pečlivě sledováno (museli se dostavovat na kontroly pokud se jednalo o ambulantní léčbu) případně byli umístěni k léčbě v různých soc. ústavech.
Po roce 1990 bylo nemnoho takových lůžkových zařízeních zrušeno (přebudováno, restituováno atd.) a do ústavní léčby se dnes dostanou jen ty opravdu nejtěžší případy .
navíc do léčby psychiatrických diagnoz (klecová lůžka aj.) začala promlouvat spousta ,,odborníků" a výsledkem je NEOMEZOVÁNÍ SVOBODY, které psychiatra (kterých je málo) vede k tomu, že dá pacientovi léky (a protože ten není nijak omezen na svých právech) často dojde k tomu, že léky dotyčný neužívá a pak dojde k případům jako je popsán (nebo v ČR ubodání chlapce který ve škole bránil spolužačku)
Domnívám se, že v dnešní době psychiatr moc možností (než předepsat léky a spoléhat na to, že je bude pacient užívat) nemá.
Jediné řešení pro tyto nemocné osoby vidím v několikaměsíční léčbě v zařízení kde bude dohled nad užíváním léků a až po té co si pacient ,,navykne" vzít každý den lék, ho propustit a mít ho stále pod lékařským dohledem.
Tito lidé (bez užití léků) si NIKDY NEUVĚDOMÍ , že je něco špatně a dobrovolně k MUDr. nedojdou.
Mám takovou známou , už 4 roky nevyšla z domu a stále v tom nevidí problém !
Jsme ve shodě, ale jestliže nemá náhled a navic je duševně nemocná, paranoidni, pak nejde o svobodné rozhodnutí a to by právě měl řešit systém a ne čekat, až se něco stane.
Když taková osoba umře hlady, rozhodně se neda rict, že chtěla umřít hlady, tak si umřela.
Kdyby měla cukrovku, nevěděla o ni, nebyla si jí schopná vnímat, a kvuli ni nebyla schopna se o sebe postarat nebo byla v bezvědomí, systém by ji řešil.
Ono to ani tak není o tom,že by s těmito lidmi neuměli odborníci pracovat. To si fakt nemyslím. Spíš je opravdu velký problém nedostatek zdravotnického personálu. A věřte mi,bude to mnohem horší. Bohužel žádná vláda s tím nic nedělá a pokud nezačne, tak na tom budeme stejně jako v rozvojových zemích.
Částečně souhlas, také každý psychiatr není schopný řešit podobne pripady, a velký podíl má tabuizace nejzávažnějších, např. pravě schizofrenie.
Nevím, jak v Anglii, ale tady systém s lidmi, kteří se nechtějí (kvůli podstatě své nemoci) léčit, pracovat neumí. Tady u paní by to bylo na hospitalizaci bez možnosti propuštění a paní by si nejspíš v léčebně pobyla delší dobu. Na schizofrenii by pak musela brát léky doživotně. My jsme třeba pro příbuzného udělali, co jsme mohli, ale z léčebny ho na reverz pustili, že údajně není nebezpečný ani sobě ani okolí, k tomu psychiatr dodal, ať s ním ale raději nezůstávám sama. Ambulantní léčba pak nestačila, takže to dopadlo s ním špatně.
Základ je , aby pacient měl léky a on i rodina byli poučení, že snaha se izolovat, pokud původně nebyl introvert, není svobodná vule, ale projev nemoci.
Paranoia, bludy, halucinace, hluboká deprese, kompulzivni rituály, asi i další, to není svobodná vůle.
Pokud si pacient neni vědom chorobnosti sveho počiání, nemá psychiatra, pak nemá šanci.
Bez léků a pečující rodiny ze svého stavu vybřednout nedokáže , ale dnes je takový trend. K moci se dostali sociální pracovníci, kteří udržují takové pacienty a rodiny v omylu, vyhlídnou si je v psychiatrických léčebnách, dokonce jim dají sociální byt a štvou je proti rodinám, které chtějí, aby brali léky.
Je třeba také říci, že řada psychiatrů se uchylovala k tomu, že pouze nasadili léky a pacienti bez podpory také selhávali.
Navíc u někoho byla jediným řešením ústavní péče.
V reakci na toto prohlášení by podle mne měli novináři začít zveřejňovat podrobné analýzy - porovnání - péče Praha, Ostrava, ostatní, také spustit anketu, co kde znamená dobrá péče, kde jsou pacienti diskriminováni na základě věku, kde dostanou jaký termín k operacím, jaké jsou četnosti kontrol v jednotlivých krajích u jednotlivých specialistů...
a stejné analýzy by mělo mít samozřejmě i ministerstvo.
Mám pocit, že kvalita a dostupnost péče se velmi liší, je důležité nadefinovat si, jaké zdravotnictví si přejeme.
Vystřelit od boku větu o připlácení bez zveřejnění podobných analýz k připomínkám mi přijde jako testování, co by prošlo a příprava na dobrý kšeft pro vybranou skupinu finančníků.
Formular ktery ma lekar vyplnit a dat razitko, zabere asi tak 5 minut casu a tam vypise anamnezu kterou si sam pacient nemuze sam vypsat....k tomu prida ekg a doporuceni specialisty, to vsechno orazitkuje Je to komplexni zprava.....formular obsahuje dg a indikaci - je tam na to okynko. Kdo ten formular chce videt - je na netu, takze kecate a lidi si to muzou overit....
A proč, když ve zprávě je vše, by měl lékař řešit formulář?
Přestaňte obviňovat lékaře a žádejte, aby nejkvalifikovanější síla v systému nebyla nucena řešit formulář.
Zkrátka jde o příliš velkou byrokracii - pacient potřebuje doporučení od specialisty a zprávu, že je schopen lázní (tj. interní vyšetření od praktika nebo u 70+ internisty
ev. kardiologa).
Tyto 2 zprávy s EKG a laboratoří by měly stačit, ale stát požaduje ještě, aby někdo vyplnil zcela zbytečný formulář, který by si reálně mohl vyplnit pacient/rodina sám na internetu ev. by ho mohl vyplnit administrativní pracovník pojišťovny.
Dříve byl jenom formulář - nyní jsou nutné zmíněné zprávy a výsledky, ale formulář musí být nadále, aniž by obsahoval jakákoli reálná data - číslo dg a indikační skupina mají být ve zprávě specialisty.
Existuje mnoho dalších naprosto zbytečných a zatěžujících nesmyslů, které musíme vyplňovat. Byla bych vděčná, kdyby je novináři začali hledat a upozornili na ně.
Možná jde o to, všechny řádně zatížit a záměry jsou zcela jiné.
Nevím, jak zneužitelné, když to nebylo její onemocnění.
Ten článek M.Šichtařové neměl vyjít. To, že to iniciovala sama, mi připadá nepochopitelné.
Pochopila bych, kdyby se bránila. Ona věděla jistě, že článek proti ní vyjde?
Věřím, že měla důvod, ale znám jen z médií. Tabuizace duševních nemocí, skutečnost, že se o nich dostatečně neinformuje, jen občas prosákne obraz duševní nemoci, zpravidla u kriminálních případů, způsobuje, že obecně lidé nemají představu, jaké tragédie prožívají rodiny pacientů a jak silným reakcím psychiatrických pacientů musí čelit.
Domnívám se, že se obávala přesně takové reakce a chtěla věc vypořádat i do budoucna bez ohledu na volby, protože dříve či později by fakta prosákla a pak by určitě byla napadána, proč nezveřejnila situaci.
Držím celé rodině pěsti - stěžejní je kvalitní psychiatr.
Nepochopila jsem, jak by ji zdiskreditovalo zveřejnění informace, že se rozvádí?
Naopak si myslím, že ten článek ji poškodil. Několik mých známých p.Šichtařovou chtělo volit. Ale po té, co vyšel článek , ji nevolili.
Podstatou věci není, že se rozvádí, ale že má v rodině psychické onemocnění a to je mnohem složitější a navíc mediálně zneužitelné téma.
Jakkoli je mi líto, že nepostoupila do druhého kola, nejsem si jistá, jestli pozice senátorky je to pravé pro osobnost typu paní Šichtářové. Její komentáře jsou velmi zajímavé. Zjevně se i uživí. Ráda bych ji viděla spíše v nějakém jmenovaném orgánu.
Doufám, že nepřestane publikovat, jen více takových lidí.
Věřím, že vystoupení o situaci v rodině bylo vyvoláno strachem, že jinak dojde k mnohem horší diskreditaci.
Škoda, že celá věc byla v komentářích hodnocena bulvárně a nikoli odborně. Věc se může jevit jako senzace, ale v zásadě jde o nemoc jako každou jinou. I mnoha dalších onemocnění mohou být také rozličné bizarní projevy.
Psychiatrické onemocnění v rodině typu OCD (ale spíše půjde o něco závažnějšího?) postihuje dle odborných publikací ze 60ti % samotného pacienta a ze 40ti % rodinu. U OCD i psychóz je především potřeba aby pacient sám i rodina dostal informace, aby si věc mohl pochopit a zvládnout a aby chápal, co je nemoc a hledal si sám sebe a odmítal si projevy nemoci jako nesvobodu. Viz např. velmi zajímavý případ držitele Nobelovy ceny Johna Nashe (film Čistá duše), své halucinace si zvládl, dostal po vynálezu antipsychotik konečně správné léky, získal náhled, pochopil si, že osoby v jeho halucinacích nestárnou.
Psychózy i OCD se dají dnes velmi účinně léčit, ale přesto se mnoha lidem informací nedostává a jsou drženi divným systémem v domnění, že se nic nedá dělat a rodina pak čelí bizarním požadavkům nemocného blízkého = stígmatizace. Samozřejmě je třeba odlišit od násilníků apod.
Systém taxíků na letišti je nesmyslný- proč si sám taxikář nemůže vytvořit objednávku, aniž by měl data zákazníka, pokud si někdo chce taxika objednat u něj osobně? Také účtenka má být dle přání zákazníka předána přímo.
Mně sdělili, že jedu tak blízko letiště, že se jim nevyplatí mne vozit - 5 taxi čekalo, až si je někdo objedná. Nechci apku, taxíkem jezdím jednou za rok.
Chápu, že řada lidí chce žít online, ale jiní lidé ne.
Obdobně s nucenim lidí mít aplikaci do každého obchodu.
ÚOOÚ by měl toto vše prověřovat ze zákona.
Nejvtipnější je, že největší bojovníci za green deal prosazují povinnost elektronizace všeho. Co budeme dělat, až bude blackout nebo nás napadnou hackeři.
Povinnost psaného textu vedle čárového kódu by mala byť v zákoně - např. u ERp.
Bylo by namístě, aby u daných poruch musel psychiatr ev. kterýkoli lékař neprodleně, stejně jako u řidičů, oznámit do registru "pozastavení nebo přímo zákaz" způsobilosti k držení zbrojního průkazu.
Právní úprava z velké částí již existuje - vážné poruchy osobnosti stejně jako psychózy umí a může vyšetřit a léčit pouze atestovaný psychiatr, který je také povinně dispenzarizuje. Pokud pacient odmítá, musí s ním sepsat negativní revers, ze kterého je zřejmé, že si pacient byl vědom všech konsekvencí, a pokud si pacient není schopen věc pochopit a spolupracovat, má tento psychiatr vymyslet vhodný postup. Specialista povinně zasílá zprávu registrujícímu PL. Nově více psychiatrů posílá tuto zprávu datovou schránkou nebo např. ezprávou apod.
Pro řádnou dg. má specialista či PL mluvit s rodinou, která dodá objektivní anamnézu. Pacient si nemusí svůj problém vnímat a tím je stanovena špatná dg. Každý člen rodiny ale může mít jiný názor a je třeba dospět postupně k pravdivému obrazu a nenechat se např. zmást indukovanými poruchami či jinými reakcemi blízkých.
Poruchy osobnosti jsou často sdruženy s jinými dg.-někteří psychiatři je dávno s úspěchem, minimálně částečně léčí, motivují pacienty, aby si na sobě pracovali, zatímco jiní je prohlašují za neřešitelné a ponechávají je napospas svému osudu aniž by vůbec např. provedli podrobné psychologické testy, vyloučení organicity, mluvili s rodinou. Podle části psychiatrů nejde o nemoc nebo patologii, pacient tak není řádně informován, nemá šanci si věc ani pochopit a zvládnout, ačkoli je inteligentní a potenciál má. Dg. je v MKN!
Bylo by namístě, aby u nejasných poruch mohl psychiatr ev. kterýkoli lékař neprodleně, stejně jako u řidičů, oznámit do registru "pozastavení nebo přímo zákaz" způsobilosti k držení zbrojního průkazu.
Právní úprava z velké částí již existuje - vážné poruchy osobnosti stejně jako psychózy umí a může vyšetřit a léčit pouze atestovaný psychiatr, který je také povinně dispenzarizuje. Pokud pacient odmítá, musí s ním sepsat negativní revers, ze kterého je zřejmé, že si pacient byl vědom všech konsekvencí, a pokud si pacient není schopen věc pochopit a spolupracovat, má tento psychiatr vymyslet vhodný postup. Specialista povinně zasílá zprávu registrujícímu PL. Nově více psychiatrů posílá tuto zprávu datovou schránkou nebo např. ezprávou apod.
Pro řádnou dg. má specialista či PL mluvit s rodinou, která dodá objektivní anamnézu. Pacient si nemusí svůj problém vnímat a tím je stanovena špatná dg. Každý člen rodiny ale může mít jiný názor a je třeba dospět postupně k pravdivému obrazu a nenechat se např. zmást indukovanými poruchami či jinými reakcemi blízkých.
Poruchy osobnosti jsou často sdruženy s jinými dg.-někteří psychiatři je dávno s úspěchem, minimálně částečně léčí, motivují pacienty, aby si na sobě pracovali, zatímco jiní je prohlašují za neřešitelné a ponechávají je napospas svému osudu aniž by vůbec např. provedli podrobné psychologické testy, vyloučení organicity, mluvili s rodinou. Podle části psychiatrů nejde o nemoc nebo patologii, pacient tak není řádně informován, nemá šanci si věc ani pochopit a zvládnout, ačkoli je inteligentní a potenciál má. Dg. je v MKN!
9
Sledujících
0
Sleduje
9
Sledujících
0
Sleduje
umíte si představit (dnes ) že (jak jsem psala o nemocné známé) k nim přijede domů sanitka a násilím jí deportují na psychiatrii a pod dohledem jí budou léčit? (když nikoho neohrožuje ani sama sebe...)
Jsou rodiny které o to přímo pro příbuzného prosí (a ten nemocný na rozdíl od známé je i ohrožuje ) , ale NEJSOU LŮŽKA !!!
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Lůžka urcite jsou, ale psychiatr by za ni mohl chodit i domů, aby ji řádně informoval a zjistil, jestli si věci chápe a zda je toho vubec schopna.
Mnoho z těchto lidí si věci pochopí.
Zjevně se ohrožují tím, že si své onemocnění nevnímaji a jsou ve stavu, kdy si ho bez psychiatra ev.psychologa, který provádí terapii psychoz, nejsou schopni pochopit.