Se vší úctou k panu Strachovi, ale větší spatlaninu jsem dlouho neviděla. Vydržela jsem koukat jen asi dva díly. Pro mne je to velký kontrast, ačkoliv se má nějak ,,dotýkat" kontroverzních témat Církve, tak je tam nereálné snad všechno. Podivný ,,řád", s podivnými pravidly a praktikami. Až opovážlivé zjednodušení a medializování démonů. Opravdový exorcismus je daleko reálnější, syrovější a děsivější...už z podstaty. I protežovaná a líbivá pohádka Anděl Páně , staví hlavní myšlenku na herezi, že s dobrým úmyslem a sebeobětováním, anděl?! podá ruku peklu. To bortí celé učení a tradici. Místo točení blbostí, zopakovat katechismus.

Jednu dobu, tak kolem roku 2000..plus mínus, každý mladší chlap voněl Axe čokoláda. Asi ta vůně ještě existuje, ale jestli voní stejně... kdoví. To byla opravdu ,,davovka".

Mně vykouzlí nostalgický úsměv na tváři Chanson du Soleil od Coty. První ,, parfém", co jsem jako teenagerka dostala. Nádherná citrusová záležitost. Dodnes hledám marně něco podobného. A také Coty Puzzle. Chodila jsem očichávat do obchodu a tenkrát na něj neměla tolik peněz. Dnes mám drahých vůní plnou koupelnu.