Vážený pane, mít střechu nad hlavou není základní lidské právo. To byste pak mohl říci, že "základním lidským právem" je mít třeba auto.
Základním lidským právem není něco vlastnit - to je výsada, nikolv právo.
Ale chápu - komunisté nwvymřeli ani po 35 letech od sametu... Někdo má něco, co já ne - tak mu to seberme, a bude vymalováno...
Pěkný den nepřeji, to přeji jen slušným lidem.
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tato čísla mi připadají scestná. Dva a půl milionů nákladních aut denně? A kdo je asi tak řídí? Pokud vím, je u nás několik desítek tisíc profesionálních řidičů. I kdyby jich bylo 100 000, muselo by u nás takových států jezdit 25.
Nebo celková délka těchto aut... kdybych počítal délku jednoho i jen 10 m (a to kamion měří určitě víc, plus mezery!!!), představovala by celková délka těch náklaďáků 25 000 km. Kam se asi tak vejdou, když "Provozované úseky dálnic mají celkovou délku 1388,2 km (k 1. lednu 2024)"...?
Podle mě jde o jiný údaj - možná celkový počet najetých km (kdybychom uvažovali 500 km denně, bylo by to 50 000 náklaďáků,což by mi přišlo relevantní).
Mohl by se k tomu autor vyjádřit? Děkuji.
S prominutím krávovina. Autor zřejmě zastává názor, že zákony by měly být nade vším. Zapomíná ovšem, že je tvoří obyčejní smrtelníci, se všemi svými chybami - takže vzníkl i zákon o znárodnění. A nejen to - i superspravedlivý zákon aplikují lidé a zde již je spousta možností k různému výkladu, či přímo jeho ohnutí.
Takže za mě OK - prezidentské milosti jsou možností, jak zmírnit dopady případné tvrdosti zákona či vykonat "akt milosrdenství". Že je lze zneužít - ale to lze skoro vše, ne? I oheň je "dobrý sluha, ale zlý pán"... A tady jde jen o to, koho si do čela státu zvolíme...
Přeji všem pěkný den.
Trapné ovšem je, má-li autor fejetonu o češtině sám v textu chyby:
Češtině zdar!
Základní dúvod je uveden v jediné větě:
"...v roce 2019 guláš přes oběd v průměru 106 korun a letos v dubnu to bylo už 168 Kč. Smažený sýr podražil ze 103 na 161 korun a svíčková ze 116 na 182 Kč. Ceny tak vzrostly přibližně o šedesát procent."
Prostě někteří hostinští jsou nenažraní - ať mi nikdo neříká, že náklady jim vzrostly o 60 %... Elektřina možná - ale ta tvoří jen malou část nákladů... Největší část ceny tvoří mzdy personálu - a naše mzdy za tu dobu o 60 % určitě nevzrostly... Prostě se chtěli přiživit na zdražování, a teď se diví, že už to ostatní neberou...
Pamatuji hospody za totáče, a některé vypadaly stejně ještě asi tak do let 2000-2005... Za totáče to mnozí dělali asi proto, že to byla jedna z mála možností, jak být svým vlastním pánem (i když jim to formálně nepatřilo). Ne že by na tom vydělali majlant, ale stáli si sami za pípou a nikdo jim do toho nekecal... Ti už vymřeli, a noví to myslím berou už jen jako byznys... Ale je pravda, že už taky není zvykem chodit do hospod tak jako kdysi... staří štamgasti, kteří tam u mariáše (nebo i bez něj) proseděli celý večer, už taky vymřeli... A když není dostatečná klientela - letní výletníci to nezachrání - tak je to neuživí... Ve vesnici, kde máme chalupu (na Vysočině), byly kdysi hospody dvě - a už není žádná. Jen u fotbalového hřiště je stánek, kde čepují pivo, limonády a prodají vám brambůrky nebo tyčinky...
Asi je to přirozený vývoj, a nedá se s tím nic moc dělat. Co už..
Pěkný den.
Dobrý den, nejprve trocha kritiky (byť dobře míněné). Článek je podle mne příliš dlouhý a obsahuje mnoho různorodých myšlenek, navíc uvedených nestrukturovaně, takže je nepřehledný. Nechci jej proto hodnotit jako celek, reaguji jen na nějaké myšlenky, které mě zaujaly.
"Od člověka, který je mi nesympatický, se nemohu vůbec nic naučit. Brání mi v tom ty nejhlubší instinkty. ...Přirozená averze se od osoby učitele nevyhnutelně přenese na veškerou studijní látku daného předmětu."
"Žádný typ osobnosti není sympatický všem. Tedy jinými slovy, žádná osobnost učitele nemůže mít úspěch u všech osobností studentů."
Toto hodnocení je podle mne příliš kategorické (každý student si podle mne aspoň něco odnese), ale v zásadě je mohu potvrdit. 30 let jsem přemýšlel nad tím, co dělá dobrého kantora (abych se jím mohl stát), ale nakonec jsem došel ke zhruba stejnému závěru - že jde především o to, zda je to tzv. sympaťák. Mohu to doložit i výsledky - naše fakulta dělala každoročně anketu o "nejlepšího" učitele, a pravidelně se na prvních příčkách umisťovali ti, kteří byli i mně sympatičtí. A nejen to - většinou měli i objektivně lepší výsledky (ale ne zas o moc).
Stěžejní otázka zní, jak toto promítnout do vzdělávacího systému. O tom bohužel autorka nic neříká. Takže článek řekněme zajímavý, ale v podstatě (téměř) k ničemu, protože nedává návod, jak to dělat lépe.
Mmch, paní Šroubková, neodpověděla jste mi na moji nedávnou reakci na Váš starší článek (tuším z listopadu 2023). Asi nemáte zapnutý "hlídač odpovědí". Nevadí. Třeba někdy příště.
Pěkný den.
Fakt by mě zajímalo, KDO a PROČ píše tyto články. Ne že bych byl konspirátor a věřil, že to je na objednávku Soroše. Ale proč proboha článek, který se tváří jako seriozní informace - příběh skutečného člověka - a přitom je neobsahuje? Že kecám? Tak posuďte sami:
Uváděný čistý příjem (obou) je 62 000,.- Kč. V článku jsou ovšem rozepsány výdaje pouze za 25.800,- Kč. Co ten zbytek, tzn. 36.200,- Kč? To si mám domyslet? Nebo je to míněno tak, že jde pouze o výdaje paní dcery? Pokud ano, dávalo by to smysl. Ale proč se pak v článku uvádí SPOLEČNÝ příjem obou? A pokud je to tak, kam jdou peníze z nájmu a maminčin důchod? Samé otazníky...
Tak se ovšem seriozní informace nepodávají - aby bylo víc otazníků než odpovědí... Jakmile někde uvedete čísla, základem je, aby součty seděly... To vám řekne každý "cifršpión". Když nesedí, je to - aspoň pro mě - automaticky podezřelé...
Prostě by z takového článku mělo být zcela jasné, jak to skutečně je - bez dohadů a nejasností. To tyhle články (nejde o první případ) často nesplňují. Což je škoda, protože by jinak byly velmi zajímavé a přínosné. Není nikdy na škodu dozvědět se, jak žijí jiní... Škoda, že se to tak úplně nedaří...
Přeji pěkný den..
Vážená paní, neberte prosím tento můj komentář jako kritiku. Anebo berte, ale jen v omezené míře.
Čtu už několikátý Váš článek, ale musím říci, že ač se považuji za alespoň průměrmě (popravdě spíš nadprůměrně) inteligentního, nerozumím ani za mák. Teď se naskýtá otázka, jestli já jsem tak blbej, anebo Vy píšete tak blbě 😄.
Ale vážně: sama říkáte, že jste samouk. Můj osobní názor je, že celá teorie je tak složitá, že ji prostě nelze vysvětlit "několika slovy". Taky je asi nutné se s jejími pojmy postupně sžít - což nelze "ze dne na den". Pak je otázkou, jaký mají Vaše články přínos. Obávám se, že takřka nulový - zdá se tomu nasvědčovat i (takřka nulový) počet reakcí na ně.
Co s tím udělat? Je-li teorie tak složitá, že ji nelze vysvětlit jednoduše (znám tento případ z technické praxe, třeba teorie CFD - Computational Fluid Dynamics), bylo by možná lepší uvést jeden (ideláně) či dva relevantní zdroje, které by to všechno vysvětlily. (Tady se omlouvám, tato myšlenka mě napadla právě teď, je možné, že v seznamu zdrojů pod články už něco takového máte.) Za ideální bych ovšem považoval uvést to přímo do textu ("Zájemcům o tuto problematiku doporučuji začít s knihou XY"). Bez základního seznámení s teorií asi nelze Vašim článkům rozumět.
Budete-li mít zájem se mnou dále komunikovat, odpovězte mi prosím přímo zde (mám zapnutý "hlídač", který by mě měl na reakce upozornit; pak se samozřejmě můžeme domluvit i na jiné formě komunikace).
Zdravím a přeji pěkný den
Článek je velmi zavádějící (= autor/ka je lempl a neumí pracovat s čísly). Brno je "nejhorší v ČR", protože na mapce jsou jen dvě česká města (Praha a Brno). A Brno je na tom o poznání hůř. Přitom obě města maji index pod průměrem celé ČR, což znamená, že někde jinde musí být podstatně větší (ostatně podle jednoho odkazu v diskusi má třeba Ostrava tento index přes 30).
Proboha, lidi, proč takové výblitky píšete? Jenom abyste byli zajímaví? Nebo tak dobře platí? Když už uvádím fakta, měl bych si to po sobě i zkontrolovat...
Vážený pane Veselko! Jste jako obvykle tak trochu mimo. Respektive ano, máte svoji část pravdy - ale jenom část.
Působil jsem přes 30 let ve vysokém školství, a zažil jsem tak na vlastní kůži přerod VŠ na "vědeckovýzkumný ústav s přidruženou výukou". Vlastně nechápu, proč se vysoké školy dosud nazývají školami, když se neustále mluví pouze o jejich vědeckovýzkumné roli a hodnotí se pouze jejich vědecká úroveň.
Ano, samozřejmě mají akademičtí pracovníci, tj. profesoři, docenti a odborní asistenti, různou úroveň. Ale to je přece přirozené - nemohou být všichni vynikající. Ve fotbalové lize také působí fotbalisté různé kvality, a i mužstva mají různou úroveň. Máme kvůli tomu omezit ligu na tři nejlepší? Blbost, že. Ani v USA nejsou všechny university super. Ani nemohou být - je jich tam přes 4000, a těch špičkových je jen pár.
Ale o to nejde. Jde o to, že na vysokých školách musí také někdo učit. (S nedostatkem učitelů.se ostatně potýkají právě lékařské fakulty.) Ovšem kvalifikace pro výuku se získává právě onou "vědeckou prací". Není to trochu paradox? Jakoby se hokejový nároďák vybíral podle toho, jak umí kdo hrát fotbal... Není tedy divu, že příslušné tituly získávájí někdy i ti méně špičkoví. Ale vím z vlastní zkušenosti, že získat habilitaci (= docenturu) je usilovná práce na mnoho let.
Buďme proto prosím trochu méně kritičtí. I na atletické závody jezdí řada sportovců, kteří nikdy nic nevyhráli, a asi ani nevyhrají. Bez těch "nosičů vody" ty závody ale nebudou... A uběhnout maratón je výkon sám o sobě, bez ohledu na čas (poklona paní P.-A.).
Pěkný den.
Mně osobně se uvedený systém také nelíbí, ale do diskuse mohu přispět vlastní konkrétní zkušeností.
Jednou jsem hledal cosi z oblasti tepelných výměníků, poměrně speciální věc, takže jsem na toto téma našel jen pár článků - zhruba devět nebo tak nějak. Faktem je, že smysluplné a použitelné informace jsem nalezl jen ve dvou článcích, a to psaných "západními" autory (míněno "klasický Západ", tj. západní Evropa, USA, Kanada, Japonsko...). Ostatní, z oblastí jako Jižní Amerika a podobně, obsahovaly maximálně informace typu "něco jsme zkoumali a něco málo jsme naměřili, ale ucelené to nemáme" - tedy vědecký balast, psaný zjevně pouze s cílem mít článek ve vědeckém časopise. Tolik k renomé "nezápadních" vědců (a tím nemyslím zdaleka jen východní Evropu).
Ale v mnohém má autor pravdu - všechno dnes cílí na co největší počet publikací. Opět konkrétní příklad: jednou jsem narazil na velmi kvalitní článek z oblasti meteorologie, resp. výzkumu solárního záření. Opravdu věda par excellence, článek naprosto komplexní a dané téma téměř zcela pokrývající. Byl tak dlouhý, že jej museli uveřejnit ve třech číslech daného časopisu po sobě. Vtip je v tom, že to bylo v 70. letech, kdy se ještě na publikace nehrálo. Dnes by z toho autor asi udělal nejmíň pět článků v různých časopisech, aby to nevypadalo, že jde pořád o jedno téma.
Takže tak.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Článek obsahově zajímavý - ale proboha, nemohla by si jej autorka před zveřejněním po sobě přečíst a odstranit alespoň nejhrubší překlepy...?
Chápu, všichni dnes dělají všechno ve spěchu - rychle, rychle - ale myslím, že těch ušetřených 10 minut ji nespasí...