Inu, ufoun. A celkem přirozený...

Jo, je to Epipremnum aureum.

Přesně tak, jsem stejný věk, mám tři měsíce po výměně druhé kyčle a už se mi ozvala sociálka, abych dodala lékařské zprávy. Jo jo, všichni se pak o mě poperou...

Autorka píše o cukrových plantážích, přesnější by snad byly plantáže cukrové třtiny, ne?

Nemůžu než poděkovat. Válím se po operaci (o nic nejde, endoprotéza) a vzpomínám na rodiče...

I po šedesátce nosím s úsměvem trička s nápisy typu "Ano, za všechno můžu já", případně "Nebojte se, já se takhle tvářím pořád". Dárky od dcery, mimochodem. Naštěstí to u lidí vyvolává úsměv, kritiku bych nejspíš odpálkovala za pomoci své francouzské hole...

Dnes vám to spadne do hlasové schránky...

Určitě jo, ale jedině během vycházek, které máte schválené doktorem. Kontrolor by o nich měl vědět a nemá vás v té době co shánět.

Ano, ale právě proto je v Praze Kisumu - Richard a jeho kluci jsou ze hry.

Že se seknu na druhé otázce, bych nečekala... Jinak 9 z 10.

Taky 9 z 10, akorát ta maturita mě jaksi minula :-)

V roce 1979 jsem nastoupila do Jednoty, tehdy stály ještě 8 korun a brzy na to šly na dvanáct. Klejky byly za šest.

Já k šedesátinám v rámci čekání na operaci. Bylo to loni a čekám ještě teď. Zaměstnavatel šel do konkurzu.

V sedmdesátých letech vycházel Timur jako komiks i v Ohníčku, jen netuším, kdo to tenkrát ilustroval.

A co takhle strojek na krájení nudlí? Naposled jsem ho viděla v provozu ještě za babiččina života, maminka už s ním nedělala, ale uchováváme ho. :-)

Babička do hotové koprovky rozmíchala ještě žloutek, ale zase ji nedělala se smetanou. Nikdo jsme si nestěžovali a vzpomínám na tu dobu s vyplazeným jazykem :-D

Měla jsem kamarádku, která kvůli léčbě revmatoidní artritidy dlouhodobě užívala léky, ty jí váhu doslova vystřelily a držely nahoře. Kvůli nemoci sotva chodila, byla v začarovaném kruhu.

Jako skvělý fór to oceňuju 😉 a ráda bych viděla ty ostatní z týmu!

Tak akorát Titanic, no, tam jsem tipovala a ještě špatně. Ostatní v pohodě.

Kvůli rodinné anamnéze mám už za sebou tři během patnácti let, první dvě bez oblbováku a to stálo za to. Poslední s injekcí a v pohodě.