Kdyby se ze státního vyplácela jednotná základní částka a zbytek si lidé museli platit jako pojištění dle svých možností už od (dejme tomu) 15 let, nemuselo by se nic řešit. Každý by měl to, co si našetřil. Někdo víc, někdo málo, stejně jako výdělky. Smiřme se s tím, že rovnost neexistuje.

Kýč.

Když porovnáváme a), je nutné porovnat i b). Dříve se děti rodily 20 letým matkám, babičce tedy bylo cca 40. To se jinak hlídá 2-3 leté dítě, je na něj ještě dost sil. Dnešní mladí si děti pořizují v době, kdy před lety měli spíš vnoučata. Nemohou pak očekávat, že ještě pracující babička (ve věku někdejší prababičky) bude hlídat. A ještě jedna věc: pohled na dnešní výchovu je velice rozdílný oproti minulosti. Stačí si přečíst pár článků o tom, co požadují dnešní matky po babičkách. Jsem z rodiny, kde několik generací babiček nehlídalo, protože prostě mladí žili jinde. Přesto jsme měli k babičkám vztah kladný a chápeme, co to znamená jim pomáhat. Myslím, že jen o tom hlídání vnoučat slušné chování není.

Za komoušů stálo máslo 10 Kč kostka, tedy 40 Kč kilogram. Platy jsou dnes asi 10 násobné. Znamená to tedy, že by máslo mělo stát 400 Kč / kilo, aby bylo stejně drahé vůči platu, jako tehdy. Takže i za tu cenu je vlastně pořád ještě levné. No.. ale i mně se líbilo za 30 kostka, to nepopírám.

Každej řeší, jestli si něco má připlatit, a pak za čokla dá tisíce a to nevadí...

Kdybychom uměli běžně stolovat doma, neuděláme si ostudu nikde. Jak říká známá: "Doma žerou z květináče a venku chtějí být hogo fogo..." :-)

A ještě Nšoči... to byl ovocný meruňkový či broskvový (možná jahoda, už nevím) nanuk, myslím, že spíš dřeň bez mléka. A dělal se zřejmě velmi krátce, pamatuji ho tak 2-3 roky kolem roku 1970.