Já se vám divím... do 60.let min.st. žily 2 generace v 1 bytě a nikdo se nad tím nepozastavoval. A rozhodně to nebylo jednoduché. Termín mamánek není pro toho, kdo byt s rodiči sdílí, ale kdo na rodičích parazituje, a to je velký rozdíl. Spíš si současná mladá generace nechce slevit z navyklého standardu a kdo čuchne k Praze, nechce jinam. Přitom jsou kraje, kde jsou byty i domy v porovnání s Prahou velmi levné. Tak mudrujte.
Řeknu to jednoduše: viděli jste snad královské děti na společenských akcích lítat, vztekat se a pod?... Ne. Také "zlobí", ale umírněně a členové královské rodiny je ihned usměrňují. Jak je to možné, že to někde funguje a jinde ne? Je to pouze o výchově, příkladu a věčném, věčném opakování toho co je vhodné a co ne. A teprve až když dítě zvládne některé prvky, teprve potom je uvedeno do společnosti. A když neobstojí, znovu se trénuje. Dnes smí děti "všechno", však z toho vyrostou... Ne, nevyrostou. Ani jako dospělí pak neznají základy slušného chování a to předávají dál. "A vo tom to je".
Když porovnáváme a), je nutné porovnat i b). Dříve se děti rodily 20 letým matkám, babičce tedy bylo cca 40. To se jinak hlídá 2-3 leté dítě, je na něj ještě dost sil. Dnešní mladí si děti pořizují v době, kdy před lety měli spíš vnoučata. Nemohou pak očekávat, že ještě pracující babička (ve věku někdejší prababičky) bude hlídat. A ještě jedna věc: pohled na dnešní výchovu je velice rozdílný oproti minulosti. Stačí si přečíst pár článků o tom, co požadují dnešní matky po babičkách. Jsem z rodiny, kde několik generací babiček nehlídalo, protože prostě mladí žili jinde. Přesto jsme měli k babičkám vztah kladný a chápeme, co to znamená jim pomáhat. Myslím, že jen o tom hlídání vnoučat slušné chování není.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Také jsem chtěla mít všechno dokonalé a tu reklamně superšťastnou rodinu pod stromečkem. Obyčejně se to vcelku povedlo, akorát já byla totálně uštvaná, ze stresu jsme se s mužem vždy pohádali a večer jsem se plazila ke stromku s houserem... Po 20 letech jsem se rozvedla a první svátky jsem se ptala syna: co chceš? Cukroví? Ne. Rybu? Ne... Takže jsme se domluvili na salátu, kuřecím řízku, každému 1 kousek Marlenky, štrúdl a ovocný salát. A od té doby, co jsem objevila předsmažené řízečky... No, co vám budu povídat, tolik pohádek jsem za celý život neviděla! V tom ušetřeném čase se těším vyzdobenými obchody, výstavami, koncerty, koledami v kostele a je to paráda. :-)