Já nejsem antivax, ale spíš tak pro očkování s rozumem. Moje děti byly očkované až myslím od 2 let dál, možná od 3... mají všechna povinná očkování, ale se spožděním. A nikdy, nikdy bych jim nenechala píchnout dvě vakcíny naráz. Vždy musely být 100% zdravé a mít rozestup mezi vakcínami. U nás proběhlo naštěstí vše v pořádku, i tak jsem měla obavy. Aničky i jejích rodičů je mi líto... ty následky nikdo dopředu odhadnout nedokáže, když 1000 dětí je v pohodě a zrovna to vaše dítě na to má nějakou reakci... 🙁
Já chápu, že toho někteří rodiče zneužívají, to by se rozhodně stávat nemělo. Ale zatrhnout to takhle všem mi přijde jako špatné řešení. Mám syna, který právě nastoupil do druhé třídy. Má diagnostikované středně těžké ADHD, opožděný vývoj řeči... na začátku mi psycholožka i paní z PPP odklad rozhodně nedoporučily, později se jejich názor trochu změnil a říkaly, že by ho asi daly. Já ho znám... věci mu trvají, nesoustředí se a někdy se vzteká... ale říkali jsme si s manželem, že je zase opravdu chytrej a inteligentní, že to zvládne. Takže jsme ho do školy dali v 6 letech. První tři měsíce peklo a neustálé stížnosti – od té doby sem tam něco, asi jako u každého kluka, ale nestačím se divit. Snaží se, známky dobré, chování se zlepšilo. Mám z něj radost, i ten začátek druhé třídy zatím pohoda.
Tímhle příběhem chci říct, že rodič to své dítě zná opravdu nejlépe. Tímhle berete možnost rodičům, kteří to opravdu myslí upřímně, se rozhodnout dobře podle svého svědomí. To dítě nikam nespěchá. No a co, že se bude násobilku učit o rok později? Možná právě o to rychleji mu to půjde, protože bude mít vyzrálější a připravenější nervovou soustavu.
Já to rozhodnutí částečně chápu, ale nesouhlasím s ním. Dítě si pořídili rodiče, je to jejich volba a jejich zodpovědnost. Jak to ovlivní stát, že něčí dítě půjde do školy o rok později? Co když ho tam dají nepřipraveného, propadne a bude ten ročník opakovat? A ještě s pocitem, že neuspělo, což ho demotivuje do dalšího učení. Nevím, nepřijde mi to jako dobré. Rodič svoje dítě zná nejlépe.
Já se tady nezastávám té paní ani té duly, evidentně ani jedna nevěděla, co dělá. A nejsem nějaký vyložený zastánce domácích porodů, obě děti jsem rodila v nemocnici. Ale všem těm lidem, kteří tady démonizujete domácí porody a přejete takovým matkám kriminál a hůř... jak to, že to funguje v tolika zemích (a dobře)? Mají dokonce porodní domy, i ty domácí porody jsou docela běžné a nikdo to neodsuzuje. Mě by zajímalo, v čem je naše země tak odlišná, že tady je to zákonitě špatně.
Když má člověk kvalifikovanou a vystudovanou PA, která ví, kdy už je potřeba zasáhnout a zavolat lékaře nebo odvézt rodičku do porodnice, nevidím v tom nic tak dramatického. Já na to odvahu třeba neměla, ale nebudu odsuzovat lidi, kteří to udělají. Někdo má třeba z nemocnic opravdu úzkosti... co se týče porodů, vždycky je lepší rodit v co nejmenším stresu, protože psychika sama má na průběh porodu obrovský vliv. Pokud je porod fyziologický, rodička zdravá a miminko donošené, takový porod v klidném prostředí má blahodárný účinek jak na matku, tak na dítě.
Opět zdůrazňuju, že tady ta konkrétní situace měla být řešena jinak. Ale nadávat tady na všechny lidi, kteří si tuhle možnost zvolí mi nepřijde správné. Ne všem z nich je jedno, jak to dopadne a dělají všechno proto, aby byli zdraví a vše dopadlo dobře.
Naprosto souhlasím. Myslím, že spousta rozumných mlaďochů si rádo přivydělá nějakou kačku místo bezcílného poflakování třeba o prázdninách. Znám spoustu takových, kteří by za tu možnost byli rádi. Já sama jsem se už po měsíci prázdnin začala nudit si pamatuju. Nebylo moc kam jezdit a co chce ve městě člověk pořád dělat.
Přesně jak říkají - není to povinnost, ale kdo chce, tak ve 14 zastane už práce dost a ještě si vydělá nějakou korunu. Naučí se trochu hodnotu peněz. 🙂
A já jsem si vždycky myslela, že jsem divná. Nenávidím hluk, ostré světlo mi nedělá dobře, když mluví hodně lidí v jedné místnosti, tak to sice chvíli vydržím, ale pak musím do ticha. Čím jsem starší, tím více jsem ráda sama v klidu a tichu – a to mám teprve 29, trošku se bojím, aby se to ještě nestupňovalo. Že jsem HS jsem zjistila asi před dvěma měsíci a od té doby se mi ulevilo alespoň v tom, že vím, co se se mnou někdy děje. Učím se s tím pracovat a naštěstí mám doma manžela, který chápe, že se potřebuju jít někdy zavřít na pět minut "dobít baterky". Mimochodem přes den dobře pomáhají "mini odpočinky" – když má člověk třeba malé děti, není možné usnout, ale i jen na 5 minut zavřít oči v relativním klidu víckrát denně je pro HS lidi velmi osvěžující. Takže pokud je to jen trochu možné, odpočívejme. Je to náročné, ale upřímně – já se mám ráda, jaká jsem 🙂
Je to z extrému do extrému bohužel. Mně se stalo totéž, strhla jsem si omylem nehet... Bolelo to jako čert, mám velmi nízký práh bolesti. Nevěděla jsem, co dělat, jestli s tím jet jako na chíru (bylo to v 9h večer, přišlo mi to přehnané), nebo co se s tím vlastně dělá. Nechtěla jsem blokovat záchranku, tak jsem si našla bezplatné číslo v jedné nemocnici, které bylo vyloženě určeno jako poradní linka pro méně závažné případy (aby se neblokovala sanitka). Paní byla velmi nepříjemná a přestože si myslím, že jsem jí situaci popsala dobře, pomalu mi práskla s telefonem a řekla, ať s nehtem ať si zajdu k nehtařce, že s tímhle se nevolá. Nosím sice umělé nehty, ale opravdu jsem měla stržen svůj vlastní a než jsem jí stihla znovu zdůraznit, že kvůli umělému bych si opravdu volat nikam nedovolila, položila to. 😄 A pak se diví ve zdravotnictví, když jsou tam tak příjemní, že lidé často přehání. Já tím toho pána neomlouvám, to byla naprostá blbost. Jen říkám, že někdo, kdo má nízký práh bolesti nebo je přehnaně úzkostlivý a teď prostě je ve stresu a neví, mám volat, nemám volat, jet, nejet... tak není žádná win win situace. Buď mu někdo vynadá, že přijel pozdě, nebo že jezdit vůbec neměl.
Nezávidím jim tu práci. To v žádném případě. Ale ani pacienti to nemají jednoduché... v bolestech řešit kolikrát nepříjemný a neochotný zdravotní personál, to též není jednoduché.
Každopádně by se měl pán ale aspoň podílet na financích. Výlet vrtulníku už vyjde sakra draho... Je to nešťastné, ale jestli lhal, tak je to jednoznačně jeho chyba, člověk na dispečinku se jen zachoval zodpovědně.
Naše rodina je asi něco mezi... 😄 Když člověk nehledá ubytování v tom nejluxusnějším resortu 5 metrů od nějaké pláže, tak je cena úplně stejná, jako kdekoliv jinde. Pojedu tam letos už podruhé a nemůžu se dočkat. Miluju Lipno a to prostředí tam... nepotřebuji drahé atrakce, ani nic takového. Užít si to může člověk i bez nákupů... Já tam jedu hlavně za tím naším "mořem". 🙂
Pro něj je denní chleba setkávat se se slavnými lidmi, být pozorován, focen, zpovídán všemi možnými lidmi... Tak ho zabte, chudáka, že jednou na to prostě nemá náladu. Je to jen člověk, stejně jako my všichni. Nevidím tam aroganci, spíš vidím, že si z toho rozhovoru tak trošku dělá legraci, protože je to pravděpodobně jeho desátý rozhovor ten den a za celý život měl podobných už tisíc... tak co 😄 To, že je slavný neznamená, že má povinnost se na všechny kolem sebe 24 hodin tvářit mile a skákat, jak kdo píská - dokonce ani na Oscarech to dělat nemusí 🙂 herec je to skvělý, mám ho moc ráda 🙂
Člověk se musí pokusit to vidět ze všech stran. Co má dělat policie, která (nemusí vnitřně s nařízeními souhlasit, ale je to jejich práce) má dohlížet na dodržování opatření? Slušně ho vyzvou k nasazení roušky, on odmítne. Řeknou mu, ať předloží OP (na což mají právo), on odmítne a pošle je někam. A co mají dělat? Pokrčit rameny a říct "aha, nechcete.. tak jo, tak jděte." To prostě nejde.. ta situace je celá nanic, ale nechápu, proč to ti rodiče svým dětem dělají. Když už tak strašně nechci nařízení dodržovat, proč se hádat kvůli tomu s lidmi, kteří za nimi ani nestojí, prostě na to mají jen dohlížet, je to jejich práce a ke všemu mají právo používat donucovací prostředky? Prostě si roušku nasadím a za rohem zase sundám a ušetřím své dítě traumatu, které je následkem mé vlastní neposlušnosti a ega. Co se to dítě z učí o vztahu k autoritám? Já s nařízeními taky nesouhlasím. Nosit roušku nebo respirátor je otravné a pokud kolem mě nikdo na ulici nejde a nebo jde naproti člověk rovněž bez roušky, ani si to nenasazuji. Ale pokud budu vyzvána policií, abych si ji nasadila, tak poslechnu. Jednak proto, že se na mě dívají mé dvě malé děti a všechno vidí a jednak proto, že nemám zapotřebí dělat hrdinku a působit si zbytečné problémy. Pak si člověk může stěžovat na policejní brutalitu, ale nikdo z vás nepředloží návrh řešení takovéto situace ze strany policie. Jediné, co mě štve je, že tam to dítě nechali, to bylo naprosté selhání.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jako rodič říkám, že tohle by mému dítěti neprošlo, a to se může vztekat, jak chce. Zásadně učím děti, že naším chováním nebudeme omezovat druhé lidi... u rodiny se to ještě dá pochopit, ale rozhodně ne cizí lidi. Pán si zaplatil za sedadlo u okna, nikdo - ani malé dítě - nemá právo si něco vynucovat. Děti jsou sice děti, jasně, někdy se sekne a řve, ale co... tak buď s ním odejdu někam na toaletu, aby se uklidnilo, nebo ať si řve, ale prostě takhle si věci vydupávat nebude. Ještě bych se pánovi omluvila, že ten řev musí poslouchat. 😄