Místo u okna ale nestojí víc než jiné místo, ne? 😄 to se jen dopředu rezervuje myslím, ale letenka stojí stejně...

Jako rodič říkám, že tohle by mému dítěti neprošlo, a to se může vztekat, jak chce. Zásadně učím děti, že naším chováním nebudeme omezovat druhé lidi... u rodiny se to ještě dá pochopit, ale rozhodně ne cizí lidi. Pán si zaplatil za sedadlo u okna, nikdo - ani malé dítě - nemá právo si něco vynucovat. Děti jsou sice děti, jasně, někdy se sekne a řve, ale co... tak buď s ním odejdu někam na toaletu, aby se uklidnilo, nebo ať si řve, ale prostě takhle si věci vydupávat nebude. Ještě bych se pánovi omluvila, že ten řev musí poslouchat. 😄

Já nejsem antivax, ale spíš tak pro očkování s rozumem. Moje děti byly očkované až myslím od 2 let dál, možná od 3... mají všechna povinná očkování, ale se spožděním. A nikdy, nikdy bych jim nenechala píchnout dvě vakcíny naráz. Vždy musely být 100% zdravé a mít rozestup mezi vakcínami. U nás proběhlo naštěstí vše v pořádku, i tak jsem měla obavy. Aničky i jejích rodičů je mi líto... ty následky nikdo dopředu odhadnout nedokáže, když 1000 dětí je v pohodě a zrovna to vaše dítě na to má nějakou reakci... 🙁

Počítačová gramotnost a matematika ale není to samé. Počítačová gramotnost je dneska potřeba čím dál víc... S počítačem na uživatelské úrovni umí opravdu 99% studentů, ale matika je pro hodně z nich oříšek. Já jsem byla na škole z matiky dvojkař, na vysvědčení jsem měla myslím dvakrát za život trojku... a to právě z matiky. Nějak jsem se to naučila, ale matika mě doteď nebaví a nemám ji ráda... je mi 30 a kromě základních matematických funkcí nepotřebuji ve svém životě vůbec nic. Různá povolání to budou mít jinak, ale opravdu ten, kdo v práci potřebuje ovládat počítač na uživatelské úrovni, zároveň nutně nemusí potřebovat matematiku. 🙂

Vždyť si ještě ani nestihl vybalit propisky a rámečky s rodinnými portréty... Nechte ho taky dýchat. 😄

Tak asi během ranního vodění dětí do školky je logické, že se tam ti rodiče nějak dostat musí. U nás třeba ráno s dcerkou zvoním, učitelka mě vidí kamerkou a pustí. Problém je, že pokud to dítě bylo nové, potažmo ten rodič, tak učitelka nemá důvod ho nepustit, když jsou nahlášení, že tam přijdou třeba poprvé... Tomuhle se zabránit nedá, ten nůž mohl vytáhnout i tatínek, který tam dítě vodí už roky, protože mu ruplo v bedně. A taky by ho učitelka pustila, protože ho zná...

Držte se tam, myslíme na vás! 🙂

Já mám s učitelkou i asistentkou dobré vztahy a všechny problémy, které byly, jsme aktivně řešili. O všem jsem věděla, kolikrát jsem byla s učitelkou na telefonu, když se něco dělo na začátku té první třídy, byli jsme i ve škole, aktivně jsme na všem spolupracovali a nemám dojem, že by mi učitelka něco zatajovala, protože ona moc dobře ví, že my se fakt snažíme jim to maximálně ulehčit a nemá k tomu důvod.

Sama ty pokroky vidím, i na sešitech. Na začátku první třídy vše poškrtané, v notýsku zprávy, že nechtěl pracovat a kdoví co... bylo to náročné. Ale teď nikde škrtance, vše vzorně vyplněné, nosí jedničky. Evidentně se v těch hodinách věnuje tomu, čemu má. Sám mi kolikrát řekne "maminko a dneska jsem jednou brečel", protože prostě někdy ty emoce nezvládne, když mu něco nejde. To ale neznamená, že by se celá třída točila kolem něj, tím jsem si naprosto jistá, že zrovna naše učitelka by to nedopustila.

Já se tu už nebudu obhajovat naprosto cizímu člověku, který mě a mýho syna nikdy neviděl, notabene nemá ani dítě s ADHD doma a neví, o čem mluvím. Znáte to jen zvenčí kolem vás. Vidíte v těch dětech jen problémy, nemáte tu širší perspektivu, co všechno za tím je a kolik práce to dá i tomu dítěti, který si tuhle diagnózu nevybralo. Až to budete řešit vy z pozice rodiče, pak něco pište a nesuďte cizí lidi. 😉

PS. Ještě doplním, že píšete k příspěvku o odkladu, ne o zvláštních školách. Díky odkladu o rok to ADHD zázračně nezmizí, takže zrovna v tomto případě se opravdu nemáme moc o čem bavit. Jestli byste chtěla, aby dítě bylo emočně zralé před školou, to aby šlo až tak v 10.

Jestli usedí výuku na zadku nevím, protože tam s ním jaksi nejsem. Má na to "papír", bere malou dávku léků, má asistentku, která s ním může v případě potřeby odejít ze třídy. Díky své diagnóze na ni má nárok. Proč by se mělo točit všechno kolem něj na úkor zbytku dětí? I dítě s ADHD má právo na vzdělání stejně jako ostatní děti. Možná ty první tři měsíce v první třídě byly náročné, ale od té doby jsem od učitelek slyšela jen samé pochvaly na to, jak se zlepšil. Je to chytrý kluk, který má jen problém se soustředit a jeho hlava je prostě vždycky rychlejší než všechno okolo. Normálně je ale schopen se všemi fungovat, jen si musí zvyknout a trvá mu trochu déle se přizpůsobit změnám.

Mimochodem ADHD má zděděné po manželovi, ze kterého je docela úspěšný programátor, programuje už tak od 15. Zvláštní škola je pro děti s opravdu těžkým ADHD nebo rovnou s autismem a jinými poruchami, kdy nejsou schopné normálně fungovat ve společnosti. Podle jednoho člověka opravdu nemůžete posuzovat všechny.

Já chápu, že toho někteří rodiče zneužívají, to by se rozhodně stávat nemělo. Ale zatrhnout to takhle všem mi přijde jako špatné řešení. Mám syna, který právě nastoupil do druhé třídy. Má diagnostikované středně těžké ADHD, opožděný vývoj řeči... na začátku mi psycholožka i paní z PPP odklad rozhodně nedoporučily, později se jejich názor trochu změnil a říkaly, že by ho asi daly. Já ho znám... věci mu trvají, nesoustředí se a někdy se vzteká... ale říkali jsme si s manželem, že je zase opravdu chytrej a inteligentní, že to zvládne. Takže jsme ho do školy dali v 6 letech. První tři měsíce peklo a neustálé stížnosti – od té doby sem tam něco, asi jako u každého kluka, ale nestačím se divit. Snaží se, známky dobré, chování se zlepšilo. Mám z něj radost, i ten začátek druhé třídy zatím pohoda.

Tímhle příběhem chci říct, že rodič to své dítě zná opravdu nejlépe. Tímhle berete možnost rodičům, kteří to opravdu myslí upřímně, se rozhodnout dobře podle svého svědomí. To dítě nikam nespěchá. No a co, že se bude násobilku učit o rok později? Možná právě o to rychleji mu to půjde, protože bude mít vyzrálější a připravenější nervovou soustavu.

Já to rozhodnutí částečně chápu, ale nesouhlasím s ním. Dítě si pořídili rodiče, je to jejich volba a jejich zodpovědnost. Jak to ovlivní stát, že něčí dítě půjde do školy o rok později? Co když ho tam dají nepřipraveného, propadne a bude ten ročník opakovat? A ještě s pocitem, že neuspělo, což ho demotivuje do dalšího učení. Nevím, nepřijde mi to jako dobré. Rodič svoje dítě zná nejlépe.

To máte pravdu. Já to nezpochybňuju, ale podle mě je to hodně o té přípravě. O tom být ochotní se toho pohodlí vzdát a mít vůli na to říct, že tohle není dobrý, radši pojedeme, i kdyby to mělo být zbytečně. 🙂 Jak říkám, je pravda, že já na to odvahu neměla... ale líbí se mi ten koncept rodit v klidu, kde po vás pořád někdo něco nechce a nebo na vás neustále nechytá a podobně... hodně těžce jsem to snášela v tý nemocnici. Ale jsem ráda za tu pomoc, to jo. Jen nechci odsuzovat lidi, kteří to vnímají jinak 🙂

Ano, to máte pravdu, v tom je rozdíl. A ještě se nestalo, aby lidé žili bez obou těch strachů. Nebo snad můžete jmenovat vládu, za které se nikdo nebál hrozeb a "politických cílů"? Pokud vím, hlavně ti obyčejní lidé (normální pracující třída) nikdy neměla žádné jistoty. Maximálně pár let, když byl zrovna "klid". Ale to se bavíme tady o naší zemi, jsou země, ve kterých není klid vůbec nikdy. Nechci tady zahajovat žádnou debatu o politice. Jen říkám, že doslova je úplně jedno, kdo tam bude sedět. Většina lidí tam myslí jen sama na sebe, a pokud se náhodou najde pár jedinců, kteří to myslí upřímně, buď je to semele, nebo se tam dlouho neudrží.

Já se tady nezastávám té paní ani té duly, evidentně ani jedna nevěděla, co dělá. A nejsem nějaký vyložený zastánce domácích porodů, obě děti jsem rodila v nemocnici. Ale všem těm lidem, kteří tady démonizujete domácí porody a přejete takovým matkám kriminál a hůř... jak to, že to funguje v tolika zemích (a dobře)? Mají dokonce porodní domy, i ty domácí porody jsou docela běžné a nikdo to neodsuzuje. Mě by zajímalo, v čem je naše země tak odlišná, že tady je to zákonitě špatně.

Když má člověk kvalifikovanou a vystudovanou PA, která ví, kdy už je potřeba zasáhnout a zavolat lékaře nebo odvézt rodičku do porodnice, nevidím v tom nic tak dramatického. Já na to odvahu třeba neměla, ale nebudu odsuzovat lidi, kteří to udělají. Někdo má třeba z nemocnic opravdu úzkosti... co se týče porodů, vždycky je lepší rodit v co nejmenším stresu, protože psychika sama má na průběh porodu obrovský vliv. Pokud je porod fyziologický, rodička zdravá a miminko donošené, takový porod v klidném prostředí má blahodárný účinek jak na matku, tak na dítě.

Opět zdůrazňuju, že tady ta konkrétní situace měla být řešena jinak. Ale nadávat tady na všechny lidi, kteří si tuhle možnost zvolí mi nepřijde správné. Ne všem z nich je jedno, jak to dopadne a dělají všechno proto, aby byli zdraví a vše dopadlo dobře.

Ta první část zprávy byla samozřejmě legrace, pokus o odlehčení situace, se kterou stejně nikdo z nás nic nezmůže. Jak píšete, doufejme, že ten člověk bude brzy nalezen a potrestán. 🙂

Pokud vím, ve společnosti se nestalo, že by nebyl strach z budoucnosti - a bylo úplně jedno, která strana nebo vláda je u moci. Na to lidé nepotřebují Rusy, Čechy ani Ukrajince, na strach si bohatě vystačí každý sám.

Ale rozumím tomu, co jste tím chtěla říct. Samozřejmě nevíme, kdo za tím stojí, ale možné je všechno. Asi nemá cenu se tím nějak zabývat, stejně to nezměníme a asi nikdy ani s jistotou nezjistíme...

Tak to jsme v pohodě... u nás v Čechách skoro nemrzne... 😄

Ale je to na palici no, též mi dneska přišla smska ze školy i ze školky. V hlavě vím, že je to asi planý poplach, ale stejně někde vzadu je hlásek, který říká, že jednou to planý poplach být nemusí... 😕

V práci máte alespoň nějakou placenou dovolenou, kterou si lze vybrat v průběhu roku, když je potřeba. Děti mají 2 měsíce v kuse, kdy jsou často samy, protože rodič si nemůže veškerou dovolenou naplácat na ty 2 měsíce v roce a jinak ty děti musí ve škole sedět celý rok (vyjma pár dní jindy), dokud nejsou nemocní samozřejmě. To pak ale rodiče svádí k tomu, aby si vymýšleli, protože skloubit dovolenou dvou pracujících lidí a ještě dětí školou povinných není nic jednoduchého.

Dejme tomu, že odejdete z práce na dovču - může se stát, že něco nepůjde, něco se pokazí a nepůjde to opravit, protože jste nepřítomen. To je pak problém. Co se ale stane, když dítě na týden opustí třídu? Vůbec nic. 😄 A přitom je to pomalu přísnější než v tom zaměstnání... Navíc, jak už tu bylo zmíněno, dovolené v sezoně a mimo sezonu jsou bohužel finančně někdy úplně jinde... Je to celé špatně nastavené. :-/

Nějak to začít musí. Človek s poruchou nemusí lidem ubližovat už od dětství... postupně se ta potřeba zvyšuje, až se stane nesnesitelnou. Ale je docela pravděpodobné, že ta rodina nebyla tak skvělá, jak se na první pohled zdálo... To vůbec nelze popřít.

Neříkám, že nemáte pravdu, ale existují i duševní poruchy, které tohle můžou zapříčinit. Mohl slyšet hlasy (např.), může mít sníženou emaptii, svědomí... Ale taky nemusí, jak říkáte, třeba už se stala nějaká pověstná poslední kapka. Dneska je psychika lidí křehčí než kdy dřív.

Jako někdy to zní hrozně, problém ale je, že čeština stojí na ohýbání slov. My nepotřebujeme v každé větě zájmeno jako třeba v angličtině, abychom věděli, o kom se mluví... právě proto, že jsou u nás slova ohebná. Takže chápu, proč to chtějí, ale bude to asi docela nepraktické. 🙂