"zda to, po čem touží, je dosažitelné za cenu, kterou si ,může dovolit"
V textu, na který o něco výš odkazujete se můžete dočíst, že USA vyčleňují pro Ukrajinu cca 5 % svého rozpočtu na obranu. S tím, že je pravděpodobné, že se jim ta investice násobně vrátí.
Západ se ještě ani vzdáleně nepřiblížil bodu, kdy bude na stole otázka, jestli si podporu Ukrajiny může nebo nemůže dovolit. Západ zatím posílá striktně jen to, co si může dovolit postrádat, aniž by to reálně bylo někde znát. Protože Západ má tu smůlu, že je demokratický a není tedy řízen svými reálnými potřebami ale tím, o čem si vládnoucí skupina myslí, že na to budou voliči slyšet.
Problém USA spočívá v tom, že jsou rozpaženy po celé Zeměkouli. Pokud se jim stane, že někde vážou příliš velký díl své kapacity, začne jim ujíždět vlak jinde. Ostudný odchod z Afghánistánu byl do značné míry dán potřebou uvolnit si ruce pro očekávaný konflikt na Ukrajině. Teď se bez valného výsledku už dva a půl roku investuje do Ukrajiny - a přitom začíná hořet koudel na jiných místech.
Západ přitom pořád musí aspoň troch uvěřitelně hrát tu proxy hru - že Ukrajinu "jen" podporuje. Až by došlo na opravdové překročení z proxy války na skutečnou, bylo by to nejspíš opravdu hodně drahé. Ale i tohle by pan Pojar měl vědět, s jeho vzděláním a praxí.
Brzezinski byl poradcem prezidenta ješte za Carterovy administrativy, t.j. na přelomu 70. a 80. let. Před >40 lety. Z funkce odešel 10 let před rozpadem SSSR (mimochodem proto, že se mu Carter zdál být příliš měkký na Sověty). Jeho názory na samostatné Rusko a na postoj USA vůči němu jsou jeho soukromé názory.
Friedman je tuším profesor politologie, Marshall novinář. Jeden i druhý prezentují čistě svůj pohled na věc.
Najdete spoustu autorů, kteří prezentují podobný pohled na věc a najdete spoustu autorů, kteří prezentují jiný pohled na věc. Nic z toho nevypovídá o tom, jestli takový pohled na věc má příslušná vládní administrativa.
Pokud takový názor nemá, nic jí nebrání chovat se tak, aby Rusko přesvědčila o tom, že se Brzezinský pletl a nikdo v Americe po nějakém omezování možností Ruska netouží. Co myslíte, udělají to?
Je vidět, že přesně naskakujete na to, co chce Rusko. Co se na to podívat i z druhé strany? A co sdělil nějaký ruský velvyslanec není podstatné.
Problém Vašeho přístupu spočívá v tom, že byste se na věc rád díval jen z té své strany. Jenže, pokud dojde k jednání, bude někdo kompetentní muset jednat s - hádejte s kým. A bude mu muset nabídnout aspoň něco. Tedy, hlavně bude muset nabídnout to, bez čeho pro druhou stranu nemá vůbec cenu se s ním bavit.
Byl jsem ještě kluk, když americký diplomat Henry Kissinger jednal s čínským premiérem Čou En-laiem. Něco mu nabídnul, něco po něm chtěl. Jednání, při kterých obě strany z některých požadavků slevily, na jiných trvaly až do konce, vedla k významnému výsledku.
Generál Čankajšek se nezúčastnil, výsledek se prostě dozvěděl, až bylo hotovo.
My všichni okolo jakbysmet. A OSN v předjednaném rituálu přijala rezoluci č. 2758.
Vidím že Brežněvova doktrína omezené suverenity je vaším oblíbeným modelem mezinárodních vztahů. A možná to tak i reálně funguje. Kupodivu ale plno zemím se zkušenostmi z nehumánního ruského vlivu to není po chuti a chtějí si vybrat něco jiného. Rozpad Sovětského Svazu nebo sjednocení Německa jsou toho jasným důkazem. Měkká síla ruska - schopnost přitahovat k sobě jiné národy svou vizí, demokracií a prosperitou - není jen slabá, ale je vysloveně negativní. A země si pak logicky vybírají z jiných, pozitivnějších alternativ. Brutální vojenská agrese může po omezený čas fungovat za cenu statisíců obětí ale nakonec selže.
Nic proti Vašim iluzím. Některá impéria - naposledy to Britské - trvala staletí. Nakonec selhala.
Obávám se, že vy ani netušíte, o čem to tu mluvíte.
Bláboly o tom, že UA není subjektem, ale objektem, jsou přesně z příručky pro kremloboty. Bláboly o tom, že rusák neválčí s Ukrajinou, ale se Západem / NATO / USA jsou z té samé žumpy.
A to, že rusák bude usilovat o seriózní dohodu, není už ani naivní, to je čistá hloupost a totální ignorace reality pisatelem.
Nejde o dohody o Ukrajině, nýbrž o tom, kde mají a nemají být strategické zbraně. Rusko je prostě nechce mít u svých hranic. Západ je u ruských hranic mít chce.
To je hlavní obsah této války.
Ono nejde jen o ty strategické zbraně. Přeměna Černého moře v další "rybník NATO", což bylo na programu dne, by znamenala ovládnutí cest, kudy se uskutečňuje většina ruského obchodu. Pak by bylo velmi lehké prostřednictvím libovolně odůvodněných sankcí kontrolovat ruskou ekonomiku. Což by se Západu líbilo - dost zmínek najdete např. u Brzezinského, Friedmana i leckde jinde.
Každá velmoc si své hranice a životně důležité cesty raději hlídá pokud možno sama. A tam kde to nejde, dbá aspoň na to, aby ty její životně důležité cesty nekontroloval protivník.
1. Všimněte si, že v tom vámi odkazovaném textu není ani slovo o tom, že by Západ chtěl rozbíjet Rusko na menší celky
To už jsou relevantnější Medveděvovy (místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace) hrozby jaderným útokem.
Vizi strategického uzavření Ruska a jeho rozdělení na menší celky popsal srozumitelně Zbygniew Brzezinski v knize The Grand Chessboard (1997), česky Vlká šachovnice (1999) Odkaz . Brzezinski byl poradcem několika amerických prezidentů, jeho knihy se četly i mimo USA. A také se o jeho konceptech i mimo USA intenzivně přemýšlelo.
Na Brzezinského myšlenky pak v USA i jinde navázali mnozí, kteří však nedosáhli jeho formátu a věhlasu.
Nadřazenost USA nad celým světem a jejich právo dělat pro její udržení takřka cokoli hlásá např. George Friedman. Tento autor věštil rozpad Ruska na právě probíhající desetiletí Odkaz .
Podpora organizátorů různých konferencí "Svobodných národů Ruska" a jejich medializace (viz. Odkaz ; Odkaz 1 ) je jedním z dobře viditelných projevů snahy o fragmentaci země.
ano a 30 milionu ukrajinských uprchlíků před russáckým genocidním vyvražďováním a rusifikací v našem zájmu rozhodně není.
A to nás čeká pokud neobnovíme plně hranici Ukrajiny v roce 1991 a nezabráníme tomu aby Rusko mohlo dělat jakýkoliv diktát na jejím území.
Západ také zvažuje, zda to, po čem touží, je dosažitelné za cenu, kterou si ,může dovolit. Někdy se pravda trochu splete a je z toho mrzení (příklady: Vietnam, Afghánistán), velmi často ale přemýšlí uvážlivě. Vývoz demokracie do Saudské Arábie, například, není a ještě dlouho nebude prioritou.
Vidím že Brežněvova doktrína omezené suverenity je vaším oblíbeným modelem mezinárodních vztahů. A možná to tak i reálně funguje. Kupodivu ale plno zemím se zkušenostmi z nehumánního ruského vlivu to není po chuti a chtějí si vybrat něco jiného. Rozpad Sovětského Svazu nebo sjednocení Německa jsou toho jasným důkazem. Měkká síla ruska - schopnost přitahovat k sobě jiné národy svou vizí, demokracií a prosperitou - není jen slabá, ale je vysloveně negativní. A země si pak logicky vybírají z jiných, pozitivnějších alternativ. Brutální vojenská agrese může po omezený čas fungovat za cenu statisíců obětí ale nakonec selže.
Jen tak mimochodem, dávno před Brežněvem byli na světě jiní autoři doktrín vymezujících oblasti zájmu mocností. Například James Monroe Odkaz . Brežněv nevynalezl nic nového..
A západ nemůže Ustoupit v požadavku na Rusku politicky, společensky ekonomicky i bezpečnostně nezávislé Ukrajiny která bude stát zcela mimo jakýkoliv ruský vliv.
Ukrajinský národ musí konečně dostat absolutní suverenitu o být osvobozen od russáckéh diktátu.
Rusko se musí zcela vzdát jakéhokoliv politického, společenského, ekonomického i bezpečnostního vlivu na národy které se pokoušelo 1000 let okupovat a porušťovat.
Západ nakonec vždy zvažuje, co je v jeho zájmu.
Mír je podmíněn schopností států kolem ruska se efektivně bránit. Buď připojením k NATO nebo třeba disponováním jadernými zbraněmi. Žádné dohody rusák dodržovat nebude, pokud k tomu nebude donucen.
Rusák napadl UA v roce 2014. Co předložil v roce 2021, je celkem jedno.
Rusáci ten výrok hlavně překroutili a je vidět, že vy jste o něm četl právě od nich. Nabízí se otázka - jaký smysl má váš názor, když ho stavíte na rusáckých lžích?
Obávám se, že z Vás mluví jenom emoce.
Mír budou uzavírat ti stejní, kteří spolu válčí. Rusko, to je jasné. Takže na názoru Ruska nejspíš bude záležet. Aspoň do té doby, dokud nebude v situaci bezpodmínečné kapitulace. Pohled na dění uplynulých let ale nic takového nenaznačuje.
Druhou stranou konfliktu je Západ - Ukrajina zde hraje dosti tragickou roli proxy partnera. Samotná Ukrajina by totiž už dávno kapitulovat musela. Západ se ve svých triumfálních projevech netajil svým záměrem Rusko porazit a rozdělit na menší, lépe ovladatelné celky. Odkaz 1 I proto se dá předpokládat, že Rusko bude buď usilovat o opravdu seriózní dohodu, nebo pokračovat v boji v míře jakou dovolí jeho ekonomika.
"Mír na Ukrajině je podmíněn seriózními dohodami mezi USA a NATO na jedné straně a Ruskem na straně druhé."
Vtip je v tom, že USA a NATO nic k takovým dohodám nenutí. Právě proto selhaly ruské pokusy o jednání z konce roku 2021. Neměli v ruce žádnou páku, a ona ani ta válka na Ukrajině tou pákou není, protože umírají Ukrajinci, ne vojáci ze Západu, tedy snad až na nepatrné výjimky.
USA a NATO by snad mohly zvážit skutečnost, že je to pro ně moc nákladné a na druhé straně euroasijského kontinentu jim ujíždí vlak. Jinak to vidím ke své lítosti podobně.
George Friedman v knize "Bouře před klidem", píše: Odkaz 1 str 228-229
"Úspěšná impéria používají pokud možno co nejmenší vojenské síly a k udržení svých zájmů jsou závislá na regionálních napětích mezi národy. Británie nevyslala statisíce vojáků, aby ovládla Indii. Využívala rovnováhy sil v Indii."
Je úplně jedno, co statista publikuje. Důležité je, odkud čerpá. A čerpá z dat, která poskytuje čínská vláda. 😄
Točíte se na zbytečném detailu. Tím není schopnost serveru Statista očistit vstupní data od případných manipulací jejich poskytovatelů.
Článek byl o kontaktech Turecka s BRICS.
Turecko nebylo desítky let dost dobré pro EU. Turecko navazuje hospodářské vztahy se zeměmi, které EU vnímá jako konkurenci. Činí tak podle své rozvahy o tom, co je pro ně perspektivní.
Jako příklady perspektivních projektů jež jsou spojeny s BRICS je možno brát zapojení Turecka do projektu BRI či roli Turecka jako logistického uzlu pro dopravu energetických nosičů z více zemí, včetně Ruska.
Mír na Ukrajině je podmíněn seriózními dohodami mezi USA a NATO na jedné straně a Ruskem na straně druhé. Ukrajina v té partii slouží jen jako políčko na šachovnici a jako figurka na tom políčku. Viz Zbygniew Brzezinski: Velká šachovnice Odkaz 1 , zejména kapitola Dilema jediné alternativy.
Návrhy takových dohod předložilo Rusko k diskusi koncem roku 2021. Možná, že některé body formulovalo tak, aby při jednáních mohlo trochu ustoupit. Rozhodně ale neustoupí od požadavku na zastavení dalšího vojenského postupu NATO či USA (formou bilaterálních smluv) do prostoru bývalého SSSR. Viz článek S. Pifera a odkazy v něm uvedené Odkaz 2
Příměří, které by opět umožnilo dozbrojit a početně doplnit ukrajinskou armádu, opravit elektrárny a logistické uzly atd., bude pro RF nejspíš nepřijatelné bez ohledu na výsledek voleb v USA. Samozřejmě i Rusové četli slavný výrok Angely Merkel o významu smluv z Minsku, a už dříve dali na vědomí, že od února 2022 se změnila situace na zemi. Velvyslanec RF v Londýně poměrně nedávno - s poukazem na krach jednání v Istanbulu (2022) sdělil, že další jednání nebudou automaticky důvodem k zastavení bojů. Odkaz
A ani tak bych BRICS nepovažoval za nějakou velkou ekonomickou hrozbu. 😄 Mezi jednotlivými státy existují závažné spory a u třeba takové Číny (která je největší tahoun toho růstu) panují závažné pochybnosti o pravdivostí ekonomických dat. Data jsou pravděpodobně nadhodnocena vládnoucí stranou. 😉
K datům. Statista je velmi seriózní statistický server. Většinu svých výstupů ostatně prodává za nemalé částky byznysu. Odkaz 1 Takže i tu Čínu má patrně ve své metodice dobře ošetřenu.
Pokud jde o to, zda pro nás má BRICS být hrozbou nebo partnerem - to záleží na nás. ("Jaký si to uděláš, takový to máš.")
Tady se ale píše o Turecku. Po WWII byli gastarbaitři z Turecka vítanou silou při ekonomické rekonstrukci západního Německa. No ale něco za něco. Asi ty ruce a mozky do jisté míry pár desítek let chyběly doma. Na druhou stranu - posílaly peníze, později zajišťovali odbyt pro domácí ekonomiku. (Když jsem v SRN pobýval pracovně, vždy jsem rád chodil pro čerstvé a levné potraviny do tureckých obchodů.)
Dnešní Turecko už nemá zapotřebí doprošovat se členství v EU. V BRICS patrně najde zajímavé obchodní partnery a nebude závislé na rozmarech z Bruselu. Odkaz ; Odkaz 2
Taiwancům se to pochopitelně nelíbí. Takovouto reklamu nepotřebují. Odkaz 1
Maďarům se to pochopitelně nelíbí. Ani oni nestojí o takovou reklamu. Dokonce to stojí za pár odmítavých vět i jejich premiérovi. Odkaz 2
Novinka. Když ne Maďar tak prý Bulhar. Tu Bulharskou firmu má vlastnit Nor. A říká to Rus. Odkaz 3
Prohlášení, ve kterém ten majstrštyk tajných služeb nijak nechválí, vydal i generální tajemník OSN Antonio Guterrez Odkaz
John Power v Al Jazeera: "Lebanon explosions raise alarm about supply chain security, safety of tech" Odkaz
---
Otázka pro všechny, kdo zaznamenali, že touto událostí byla běžná elektronika typu pager, mobil, scanner, baterie, povýšena na potenciální zbraň s hromadným účinkem.
Víte vůbec, kolik takových předmětů nosíte přímo u sebe, kolik jich máte ve své blízkosti a ve své domácnosti?
Při jízdě prostředky hromadné dopravy, při nákupu v supermarketu, při návštěvě kulturní či sportovní akce to ostatně nemusíte být přímo vy, stačí kdokoli blízko vás. Nemusí jít o přímý účinek, panika může působit jako brutální zesilovač.
Když vezmeme v potaz, jak dlouho nebylo Turecko dost dobré pro EU a které státy do ní byly za tu dobu čekatelství přijaty. Dává to smysl, že země, která svůj potenciál vydřela nezávisle na EU hledá teď ekonomické partnery jinde ve světě. Hrubý národní produkt zemí BRICS již dávno překročil GDP zemí G7, Odkaz 1 ; Odkaz země BRICS mají na svém území značné přírodní zdroje. Turecko taky má co nabídnout.
33
Sledujících
0
Sleduje
33
Sledujících
0
Sleduje
Ale přineslo ! Mohla by vzniknout rezoluce RB vyzývající ultimativně Ruskou federaci, aby stáhla svá vojska z území Ukrajiny. V případě neuposlechnutí by mohl na Ukrajině zapůsobit mezinárodní vojenský kontingent s mandátem OSN jako tomu bylo v Koreji.
1 odpověď
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Nasazení vojsk USA pod hlavičkou OSN do občanské války v Korei prošlo v RB OSN jenom díky tomu, že SSSR tehdy bojkotoval její jednání. Protestoval tím proti skutečnosti, že Čínu stále ještě zastupoval Čankajškův režim.