Stačí uzákonit, že záruku (finanční) stability musí zajistit zárukou stabilních dodávek energie. Jinak na ni nemají nárok. Pak by i těch schválených 8 mld. mohlo být zbytečně moc. 🙂

Prosím o vysvětlení, co to je "nesystémová" strana. tzn., že nesplňuje nějaké, zákonem nutné, podmínky, aby byla uznána za politickou stranu nebo uskupení? Pokud ne, tak co je na ni nesystémového? A když bude mít v preferencích, ale hlavně ve volbách, dostatečný počet hlasů, aby se dostala do sněmovny, tak bude stále "nesystémová"? Neznamená to, že svým programem a vystupováním zaujala dostatečný počet voličů, aby jim daly svůj hlas? A to v demokratických volbách! Zatím nikdo nikomu nenařizuje, koho a jak volit.

Právě, nesystémové kroky, jsou cítiti z chování těch "systémových" stran, aby mohly pokračovat ve své činnosti i přes nevůli "voličů" (tedy spíše nevoličů 🙂 ).

Ať tedy tyto "systémové" strany nabídnou program, který zaujme voliče a bude řešit jejich problémy. Ne, imaginární problémy Evropy nebo světa.

Jak jsem již mnohokrát psal. Lidé se starají o svět, přírodu, hladovějící, pokud mají jistotu, že sami mají kde a za co žít. A to, pokud možno, v bezpečí! 😉

Celá tato zcestná ideologie nás drží v závislosti na fosilních zdrojích. Bez dotací nepostavíte žádný OZE i kdyby schvalování trvalo týden.

To jsou zase kecy: "...v sektoru pokrývaném emisními povolenkami, což je nějakých čtyřicet procent emisí skleníkových plynů v Evropě, se podařilo emise snížit o 47 procent, což je velmi dobré. " Není to tím, že emisní povolenky udělaly podnikání v průmyslu nereálným a ten utekl? Je někde číslo udávající souvislost poklesu průmyslové výroby (generování produktů, které jediné reálně tvoří nějakou hodnotu) s poklesem emisí? Aby ten pokles v průmyslu nebyl vyšší než těch emisí! Pak by to zas taková výhra nebyla. Znamenalo by to, že se žádné "zelené" technologie nevyvinuly a nezavedly. Jen utekly ty nezelené a s tím i produkce. 😉

Což má přímou souvislost s "uplácením" třetího světa. Naše prosperita byla postavena na průmyslovém rozvoji. Ano, nejvíce na fosilních zdrojích. A místo toho, abychom, tedy, vyvinuly a nabídly bezemisní stabilní zdroje a bezemisní technologie, tak třetímu světu nabídneme "úplatek", aby si taky mohly postavit "vyvinutý" fosilní průmysl. Jiný jim nemůžeme dodat, protože ho nemáme. 😉

Ale ať si na podobných sympóziích (doporučuji si najít toto heslo na wiki "Symposion (řecky , symposion – „společná pitka“; ze , sympinein – „pít spolu“; latinsky convivium" 🙂) odhlasovávají co chtějí. Sliby budou fungovat jen tak dlouho, dokud na to budeme mít. Což nemůže dlouho trvat. 🙁

Nemusí to znamenat konec uvedených technologií. Vesměs se jedná o celkem "revoluční" technologie, které k realizaci mají ještě dost dlouhou cestu. Navíc, jejich výzkum se dá použít i jinde. Neznamená to, že jsou tyto investice ztraceny. Jen daný projekt nemusí být realizován. Ale pro zajištění "investorů" musíte předkládat "konečný" produkt. 🙂 A ani uvedené "konkurenční" projekty nejsou ve stavu, kdy by byly blízko realizaci (viz demonstrace obchodní spolupráce na realizaci NuScale a následné ukončení "výstavby").

ČEZ i RR nabízí odzkoušenou a ověřenou technologii, která je blízká certifikaci a realizaci. A, jak autor správně poznamenal, výstavba v Temelíně je demonstrační projekt, který se pak nabídne zákazníkům. Ukáže se jim kompletní postup realizace projektu a možné ""odladění". Bez toho to nikdo "nekoupí".

Dále má autor pravdu v tom, že SMR budou vždy vyrábět energii dráž, než velké reaktory (proto se ty velké vyrábí 😉).

A uvedené "spláchnuté" technologie s výkonem do 100MW (tedy spíše energetické mikroreaktory) jsou technologicky ještě dost daleko. Čím menší je velikost reaktoru, tím vyšší musí být míra obohacení paliva = vyšší náklady, nižší bezpečnost (žádaná surovina teroristických organizací) = vyšší nároky na zabezpečené (zapomeňte, že to bude někde na kraji okresního města 🙂).

Zajímal by mě vývoj externě vybuzené štěpné reakce. Tedy reaktory s externím zdrojem neutronů. Ty by mohly být dostatečně malé a bezpečné. S velkým výkonovým rozsahem. (Možná by šly použít i v eautech místo baterek. 😉

Nevidím jediný důvod, proč by, u těchto zdrojů, měla být provozní podpora. U starých smluv je asi bude nutné dodržet (i když by bylo zajímavé zjistit, jestli by případné arbitráže nevyšli levněji 🙂), ale nic nového nedotovat. Stejně by se zase postavil zdroj, který bude vyrábět současně se všemi ostatními, ale když bude třeba, tak nevyrobí nic (stejně jako ty stejné ostatní). Pokud to není provozuschopné bez dotací, tak to asi není potřebné. 😉

Jeden z mnoha pokusů. Možná to konečně vyjde. 🙂

Pokud jsem to dobře pochopil, tak ta anoda má speciální povrch, který zabrání rozpuštěným solím kontakt s anodou a tím jejich rozklad. Ale umožní proniknutí vody, aby ta se disociovala a uvolnila kyslík. Takže místo, aby se použil molekulární filtr na celou aparaturu, tak se použije jen u anody.

Fungovat by to mohlo, ale mám dojem, že tím podstatně klesne, již tak malá, účinnost procesu. Uvidíme (možná). 😉

Zvýšení poplatků mi nevadí. Mám TV i rádio, tak platím. Je to jedno z pravidel této země a snažím se je dodržovat.

Ale absolutně nesouhlasím s plošným zavedením poplatku na všechny majitele multimediálního zařízení. Ještě bych rozuměl, že kdo má IPTV, tak splňuje podmínky původního znění "přijímač umožňující příjem vysílání" (velmi nepřesně = tedy TV a rádio). Ale vlastnictvím chytrého telefonu nebo PC tuto znění nenaplňuji. A nejde se z něj vyvázat. Jsou to zařízení primárně určena k jinému účelu! Tedy nejsou na úrovni TV, rádia a IPTV!

Klidně bych to viděl tak, že poplatníkům se vygeneruje nějaký kód, který jim příjem na těchto zařízeních umožní, ale "neplatičům" ne.

Stejně tak nerozumím poplatkům ve firmách. Primárně tam zaměstnanci nejsou na sledování TV (pokud to z nějakého důvodu není jejich náplní práce 🙂). Navíc, není nic jednoduššího, než to ve firemních sítích zakázat (a často to i je).

S navrhovaným zněním zákona nesouhlasím a zdá se mi silně diskriminační. Pokud se z nějakého poplatku nelze vyvázat, tak se jedná o daň a tím by ČT měla být financována z rozpočtu a nehrát tu tuto habaďúru! 🙁

Jejich energetika bude "nejzelenější". Bude se jednat o kombinaci bezemisních zdrojů. Základ bude tvořit jádro a zbytek OZE. Možná i s krátkodobou akumulací. Dlouhodobá se nevyplácí.

Právě jejich model je životaschopný. Aby nahradily staré uhelky, staví rychle nové, efektivnější (dost se vyplatí, jestli se zvýší efektivita o 15-20% i více% 🙂). Vědí, že změna energetiky nenastane hned. I když se jiné zdroje staví opravdu rychle (u nich), tak obměna zdrojů, včetně jejich navýšení, je běh na dlouhou trať. (Což si u nás asi nikdo neuvědomuje. Pokud by se nyní objevila "zázračná" technologie, která by byla relativně levná, ekologická a dala se "rychle" realizovat, tak by stejně obměna zdrojů trvala vyšší desítky let. A tím i provoz nyní vybudovaných elektráren, ať se jedná o uhelné, jaderné nebo OZE. 😉).

Proto budují uhelné, OZE a jaderné. S tím, že uhelné řeší variabilitu těch OZE, aby alespoň trochu dávaly smysl. 🙂 Ale nesází na jednu technologii! Tzn. nesází na OZE jako na spásnou technologii. Spíše doplňkovou (i když čísla výkonů a dodávek jsou ohromná). Ona totiž technická životnost těchto technologií je i, ze všech uvedených zdrojů, nejkratší. Cca 20 let. Uhlí cca 50 let. Jádro i 100 let. 😉

Když začínal čínský kosmický program, tak použili, jako základ nosné rakety, kopii ruské balistické rakety, kterou vyráběli "po svém". Pro výrobu spojovací konstrukce jednotlivých stupňů těchto raket se použil bambus (mám dojem, že i pro některé nosné části rakety). Osvědčil se a byly schopni s tím dostat na oběžnou dráhu první družice. 🙂

Pro změnu, před pár lety zkusili japonci poslat z oběžné dráhy dolů papírovou vlaštovku. Výsledek již nevím. 🙂

Největší hydroplán byl postaven ze smrkového dřeva. Úspěšně letěl alespoň jednou. Pak o něj nebyl zájem (ne z důvodu konstrukce, ale zvolil se jiný výrobce pro dodávku velkých letadel).

Byl pokus vybudovat obrovskou letadlovou loď z ledu. Aby se led nedrolil, byl smíchán s celulózou. Testy dopadly velice dobře (materiálové). 😉

Při specifické úpravě dřeva (louhování některých složek a důkladné stlačení) se podařilo vyrobit materiál s pevností a odolností vyšší než ocel. Dal by se použít i v balistické ochraně. 🙂

Atd. Dřevo je velice zajímavý materiál. Využívat ho k výrobě energie ve velkém je škoda. Není důvod nezkusit i vesmírné aplikace. 😉

Jestli bude tak zdarma a "levná", jako energie ze současných občasných zdrojů, tak to již asi neutáhneme. 🙂

Již jsem to psal pod jiným článkem. Běžné uživatele nikdo nenutí, aby si aktualizace platili. Mimochodem, znám spoustu uživatelů, kteří se aktualizacím záměrně brání! (Pak se občas diví. 🙂)

Systém pojede stejně, jako před ukončením podpory. A cca 1/2 roku je riziko napadení nepatrné. Většinu útoků by měl ještě odchytit antivir. Stejně to bylo i s předchozími systémy.

V komerčním prostředí je to ovšem jiné. Riziko cíleného útoku je vyšší a tím i riziko využití nezáplatované chyby. Ale obměna techniky v komerční sféře by neměla způsobit nemožnost přejití na novější systém.

Jen hodně velké korporáty, které mají některé systémy psané na míru a nejsou ověřeny funkčnosti ve vyšších systémech (nedovedu si dnes představit), si možná doplatí podporu pro starší systém. Ale taky se jedná o dočasné řešení, do vyřešení případných nekompatibilit.😉

Nechápu, co je to za problém. Ta technologie se budovala nezávisle na potřebách uživatelů. Zatím jsem si nevšiml, že by byly jiné tarify pro LTE nebo 5G. Tzn. až se přirozeně obmění přístroje, tak se využije i technologie. Že ji uživatelé nevyužívají nyní, není na poplatcích znát. Takže ji stejně platí i ti, co ji nevyužijí. 😉

Poukazuji na to taky již dlouho. Mám dojem, že některé automobilky umožňují zapnout při denním svícení i zadní světla. A u většiny ostatních by stačilo jen upravit SW. 🙂

Problém je, že spousta řidičů se spoléhá na automatiku a nechává zapnuto jen denní svícení. I když vyhláška jasně stanoví, kdy se již mají používat světla mlhová, kterými musí být vybaveno každé vozidlo (alespoň zadním). A nezapnutí těchto světel je, tuším, přestupek.

Mysleli jsem to dobře, ale dopadlo to jako vždy. 🙂

Pro mě je nové zjištění, že ten tarif byl dotován! Tzn., nejen, že přispívám na pořízení těchto technologií, ale i na jejich provoz! Naštěstí to skončilo a doufám, že se to nevrátí. NIKDE!

Další perla: "..dle kterého mají na obnovitelné zdroje nejvíce doplácet ti, kdo do nich sami nejvíce investují...". Ještě aby na ně nejvíce doplácel ten, kdo je nevyužívá! 🙂 A jaký způsob investice do OZE je vlastnictví a provoz tepelného čerpadla? To jsem nepochopil.

PS: využití TČ a energie z OZE ( u nás hlavně FVE) se časově nekryjí. Největší spotřeba na vytápění je v noci a v zimě, ale FVBE vyrábí ve dne a v létě. 😉

Vypadá to divně, ale může to být přínosem. Úřad (a tedy i vláda) se tímto rozhodnutím ukázala, že se stížnostmi zabývá. (Což musí, aby se dodržely zákony a neřeklo se, že je to nějaká "levota".) Přitom, jednání o smlouvě můžou stále pokračovat. Ale do ukončení vyšetřování není žádný další způsob, jak to oficiálně sabotovat. Všichni, tedy i navrhovatelé stížnosti, musí počkat na výsledek šetření. A až ten, případně napadnout nebo stížnost dát výš (ale tam již není pravomoc na zákaz uzavření smlouvy, jen možnost donutit k dalšímu prošetření).

Pokud, před podpisem smlouvy, úřad rozhodne, že vše bylo OK a smlouva se může podepsat, tak se nepodaří ji dále zablokovat. 🙂 Případné další napadení smlouvy by bylo až po podpisu. 😉

Jedná se o politiku. Tak uvidíme, o jaké "kejkle" se jedná. Doufám, že mám pravdu, a vše se nakonec zdárně realizuje.

Zajímalo by mě, podle čeho určili výši škod? Dle našich zákonů a ani EU, nesmí být škoda počítána způsobem, že každý, kdo stáhne autorské dílo = kupec, který si jej nekoupil. Proto se taky jedná o přečin. Závažnost tohoto přestupku vůči autorskému právu se hodnotí dle závažnosti změny, provedené na autorském díle. A umístění díla na veřejně dostupné úložiště se hodnotí jako "nepatrná" změna.

Pravděpodobně nepůjde sedět. Dostane nějakou kárnou pokutu (možná +- velikosti odměny, které za to získal.) Ale je otázkou, kde získal původní dílo. 😉

Uvidíme.

Dle mezinárodních dohod (a myslím, že ohledně vesmíru je ratifikovala i Čína), nelze zabrat vesmírný objekt. Dokonce ani území na něm. (Což je zajímavé v kontextu prodeje parcel na Měsíci nebo Marsu 🙂.)

Pokud tedy někdo otevře někde důl na nějaké suroviny, tak hned vedle si může jiný otevřít taky. Jen nesmí ohrozit toho prvního.

Praxe bude tak, jako vždy. Kdo bude schopen uplatnit a uhájit své zájmy, ten je bude moci prosazovat. A žádná smlouva s tím nic nenadělá. Jak říkám, každá smlouva je tak dlouho platná, dokud ji dodržují všichni signatáři. (Což je mírná poznámka ke smlouvám ohledně EU, GD a pod.) 😉

Vypadá to divně, ale může to být přínosem. Úřad (a tedy i vláda) se tímto rozhodnutím ukázala, že se stížnostmi zabývá. Přitom, jednání o smlouvě můžou stále pokračovat. Ale do ukončení vyšetřování není žádný další způsob, jak to oficiálně sabotovat. Pokud, před podpisem smlouvy, úřad rozhodne, že vše bylo OK a smlouva se může podepsat, tak se nepodaří ji dále zablokovat. 🙂

Doporučuji shlédnout toto video: Odkaz 1  

Běhá mi z toho mráz po zádech (a to má být vtipné video). Silně mi to připomíná praktiky nedávné doby minulé. Jen barva brožur je jiná. 🙁