Přečtěte si znova celé vlákno, už se drbete nohou za uchem. Řešíte drobné. Nedostatek vhodných lokalit nebude pro SMR brzdou.
Ale já neříkám, že není dost lokalit nebo to nemá smysl. Jen říkám, že při současné legislativě to nebude zas tak jednoduché. Že se to postaví kdekoli, kde si to kdo usmyslí. A rozhodně to nebude hned nebo rychle. 🙂
Tzn., za stávajících podmínek je stejný problém postavit velký nebo malý reaktor. Technologie stavby taky není moc odlišná. Vybetonovat jaderný ostrov, postavit příslušenství a pod. Jen to může být trochu menší. 🙂 A, pokud si pamatuji, diskuse se točila kolem prodlužování termínů stavby. A nevidím důvod, proč by to mělo být u SMR jiné než u velkých reaktorů. Mají stejné podmínky. 😉
Ale houby, stojí tam většinou uhelné elektrárny.
To neznamená, že tam může být jaderná technologie. Mají jiné požadavky. Ano. I uhelná elektrárna má njaké požadavky, ale jsou podstatně slabší, než pro jádro. Viz probíhající průzkum pro certifikaci u elektráren, kde se, v budoucnu, plánuje nasazení SMR. Není to automaticky.
Jinak u nás bylo předběžně počítáno s pěti velkými jadernými elektrárnami. Tzn. tyto blasti byly vytypovány jako vhodné pro jádro. Ale ani ty nemají certifikaci (a podmínky se po haváriích zpřísnily). Kromě již provozovaných. 🙂
Energiewende nemůžete hodnotit dnešním pohledem. To je proces transformace, který začal někde před řadou let a zdaleka není u konce.
Energie OZE už dnes může být za určitých podmínek víceméně zadarmo a bez dodatečné investice třeba když se integrují do jiné užitkové věci. Mini-příklad: chci si postavit neprůhledný plot - můžu vzít drahý beton nebo tam dám solární moduly, které vyjdou na stejné peníze. Elektřina je pak jen "odpadem".
Navíc, ve Vaší úvaze o OZE berete v úvahu pouze solární energii. Její největší částí je v Evropských podmínkách (v závislosti na regionu samozřejmě) větrná energie, která z velké části tu solární dobře doplňuje - navečer se zvedne vítr, v zimě je často větrné počasí. Mix doplňují elektrárny na biomasu. Tady nejde vůbec o to, v létě "naspořit" energii a pak ji použív v zimě. Ta překlenovací období jsou v řádu hodin, za velmi nepříznivých podmínek dnů až týdnů (momentálně se hodně skloňuje začátek listopadu, ale pak se dočtu, že to asi nebylo tak hrozné, protože Německo ani nezaplo své rezervní uhelné elektrárny, kterých má stále ještě spoustu, ačkoli jsou velmi prodělečné).
Zelený vodík bude potřeba tak jako tak - v průmyslu, pravděpodobně v letectví. Uvidíme, jak hodně jeho výroba s rostoucím objemem zlevní. Ano, na jeho výrobu potřebujete dodatečnou energii. Ale tu nepotřebuje non-stop - ale právě v době, kdy je jí v síti příliš mnoho.
Ohledně nevýhodnosti skladování energie nesouhlasím. Výroba energie z fosilních paliv a jádra je velmi nákladná. Proč má být uložení levné energie (či dokonce energie zadarmo) dražší?
Ten proces má špatné parametry a ničemu nepomáhá. Jeho dopady jsou katastrofální. OZE může být doplňkem a má své uplatnění. Ale nelze na něm stavět základní spotřebu. Rozhodně není levné. Právě proto, aby alespoň nějak mohli konkurovat jiným zdrojům, vyžádali se dotace. Jejich nepřímím důsledkem je rozbití investic do zdrojů. (Nemůžete konkurovat něčemu, co je placeno někým jiným 🙂).
Investičně není OZE zadarmo a překrýváním výkonu ji notně prodražuje. (Navíc, Vámi uvedený příklad je problém. Ten beton má jiný účel a vlastnosti, než "tenký" kovový plát se sklem. Navíc, ta FV bude vyrábět ve stejný čas, kdy všechny ostatní, tedy nepotřebný (odpadní) produkt, jak jste sám psal. 😉)
Ale vraťme se kpřekryvu výkonu. Znamená to, že v určitých oblastech musíte mít výkon v různých OZE a v každé skoro na nominální psotřebu dané oblasti (případně i těch propojených). Plus zálohu pro ty oblasti, kde v ten moment nejsou příznivé podmínky. ALE v okamžiku vhodných podmínek všude a pro všechny typy OZE, je obrovský nadbytek. Ten je nyní hrazen provozní dotací (mezi tu počítám i zaručenou výkupní cenu, která pokryje i záporný výkup 🙂).
Jak píšete, v kritických obdobích nebyly nastarovány ani všechny "uhelné" zálohy. Al ebylo i období, kdy jely i ty na mazut. Záleží, jakou informaci preferujete. Bez ohledu na preference, to, že musí stát a být placena záloha, byť jen pro 1h ročně, je chyba. Je to zbytečná investice, kterou musí někdo zaplatit a to včetně "neprovozu".
V OZE vidím smysl právě s vodíkem (jak to bylo presentováno). Primárně vyrábět vodík pro průmysl a občas pomoct energetice.
Uvidíme, vy se to snažíte vidět spíše pozitivně, já spíš hledám možná ALE, pro mě největší "ale" je že něco tak velkého a drahého nebude v našem světě tak jak to nyní planujeme fungovat (napr ze jen RR neproda tech 200ks co uvadite), to spíše v Číně, možná Indii časem tohle začne fungoval 🙂 ... ale jak říkám, uvidíme, jsem fanda jaderné a furt doufám v ITER ale to je asi uz scifi 😀
Jedná se o technologie a systémy, které tu mohly již být. A "dekarbonizaci" by nebylo nutné řešit. 🙂
Trh pro "malé" reaktory je velký. Od 5 - 100 MW, jako firemní zdroje. Kolem 100-300 MW, oblastní zdroje. Vyšší tam, kde pro "velký" není místo nebo využití. Neexistuje např. dostatečně silná rozvodná síť.- Viz. obrovský OZE park v Číně, kde není jak odvést výkon. když jsou vhodné podmínky. A pro průmysl zase nejsou vhodné podmínky na místě (i když se hodně snaží). 🙂
S ITERem je jiný problém. Je to složitý projekt a "táhne" se i kvůli nepravidelnému financování a nezvládnutí řízení (to je již snad minulost). Ale hlavně, na stejné bázi si to staví Čína sama. A pokud ITER předběhne, tak má v kapse potřebné patenty. Což je právě výhoda ITERu, že jsou patenty a výzkum sdílen mezi účastníky. A pokud to Čína stihne dříve, tak se bude muset řešit, kdo co kdy a jak přihlásil a může využívat. Navíc je možné, že v té době bude Čína tak silná, že bude moci vymáhat i tato práva (která před časem úplně ignorovala 🙂).
Ale jinak jsem spíše optimista. 🙂
Přeji pěkný den a klidné svátky.
Nebude, protože do schválení místa investujete ve srovnání se samotnou stavbou drobné. Tam vám průtahy z pohledu fianncování nevadí.
To je sice pravda, že se jedná o "malou" částku. Ale taky Vám může vyjít, že dané místo, které jste si vybral a kde máte pro tento typ reaktoru využití, licenci nedostane. Pak jsou to ztracené investice a hledáte jiné a opět platíte.
SMR by byly výhodné blízko spotřebě a s možností využití tepla. A to jsou místa, které současné legislativě nevyhovují. 🙂
Vypadá to zase na tunýlek. Hitachi vychází nejlíp, ale má smůlu. Velké reaktory vychází levněji, peníze vláda ani ČEZ nemá, ale vybrali jsme dražší variantu modulárních reaktorů.
Dle čeho soudíte, že GE Hitachi je levnější? Cenu, zatím, nemá nikdo. A jedná se o jinou technologii. Bude mít jiné uplatnění. 😉
Nevylučuju průtahy. Ale modulární reaktory se jednou schválí a pak budou stavět ve velkém počtu. Přesně jako ty klasické v minulém století. A pravděpodobnost průtahů je tak mnohem nižší. Průtahy můžou stavbu násobně prodražit (většinu ceny tvoří financování). Provozní náklady tvoří u jádra velmi hrubě 10-20% ceny, většinu nákladů spolkne stavba a financování.
To bohužel nebude, se současnou legislativou, úplně pravda. To, že se schválí model, ještě neznamená, že to postavíte kdekoli. Pro provoz jaderného zařízení musíte mít certifikováno místo. A to trvá cca 10 let! A to místo musí splňovat spoustu podmínek (geologickou stabilitu, mimo dosah přírodních katastrof, možnosti chlazení, možnosti připojení, evakuační zónu, vzdálenost od obydlených oblastí, atd ...). Pokud se toto nezmění (a osobně si myslím, že s tím velice opatrně), tak to bude probíhat jako stavba velkého reaktoru. (A pokud se to změní, tak to slevní i velké reaktory 🙂).
Co se týká průtahů. Otázkou je, co je způsobuje. Technologické optíže (ano, s počtem staveb se to vychytá), byrokracie (to je u nás největší problém, ale je to vstupní předpoklad, který musí dodavtael s investorem řešit a je vždy konstatní), obstrukce "veřejnosti" (protijaderné organizace) (s tím by se dalo něco dělat, jenom chtít 🙂).
SMR od RR 470MW se nebude stavět ve velkém počtu, to není malý reaktor... cenovka se dá odhadovat někde kolem současných 150mld a to už za ty prachy se bude chtít řešit lokální zapojení průmyslu, někdo bude chtít upravit reaktor na 300MW někdo na 600MW, zkrátka stejně jako s Dukovany, kdy Korejci měli svůj typový reaktor a musi ho pro nás upravit... takže průtahy a prodrazovani bude i zde, už jen proto že my budeme prukopnici a i kdyby SMR cekala super budoucnost tak už jen kvůli zpoždění RR budeme přeplacet SMR oproti konkurenci která už ideálně tu modulární výrobu bude mít rozjetou a zastabilizovanou... takže za mě tohle ČEZu spíš ublíží, zůstal bych u velkých a malé pak kupoval jako hotový produkt a ne investice do vzdušných zámku, to jak zaznělo v článku nám diky minulým vládam s cenovymi růžovými rosatom brýlemi ujel (opět) vlak
Zapomeňte na úpravu. To by postrádalo smysl a není to tak jednoduché, jako u Vámi uváděném příkladu se snížením výkonu KHNP reaktoru, který z menšího výkonu původně vycházel. 😉 Pokud by někdo chtěl menší nebo větší výkon, musí si najít jiný model, jinak to nebude standarizovaný modul = nedodrží se, již tak nemalá, cena. Jedinná možnost je, že již v návrhu by se s touto variabilitou počítalo. Ale realisticky, proč by to dělali? Ten navrhovaný výkon jistě z něčeho vychází. Pravděpodobně je konstrukčně jednodušší a cenově výhodnější, než jiná konfigurace. (Je to obdoba původních Dukovanských reaktorů a ty měly, tuším, 450 MW).
První SMR (včetně RR) budou vycházet dráž než konečný produkt s předpokládanou masovostí (pokud někdy k tomu dojde. Mám dojem, že RR na začátku počítal ´, že potřebuje cca 200 reaktorů, aby se to trochu "rentovalo" 🙂).
Nahradit skomírající autoprůmysl něčím novým a technologicky na výši, není špatný nápad. A na světě bude trh pro více řešení s velkým rozsahem výkonů i technologií. Právě to umožní využít různé typy paliv a jejich recyklaci. Bez čeho se další rozvoj jaderných technologií neobejde. A je to přímo závislé na různorodosti technologií a dostatečném množství nasazení.
Ten vlak ještě moc daleko neujel. Pokud se podíváme na světový výzkum, tak nejdále, na západě, jsou ty zmiňované firmy. Ostatní řeší podstatně rozdílné technologie s jiným zaměřením. A pro ně se pravidla teprve musí vymyslet. 😉
PS: i do nich ČEZ investuje (tuším, že do dalších dvou projektů).
Jak je vyřešeno nakládání s jadernými odpady? Jakákoliv technologie uváděná na náš trh, by měla mít vyřešené odpady a pokud možno s recyklací. Jaderná loby nedá pokoj. Možná by stálo za to vyčíslit, kolik bude stát ochrana takto decentralizovaných jaderných zdrojů. Vyprdněte se už na to a konečně otevřte cestu k obnovitelným zdrojům. Nemusíme se poučovat daleko. Třeba Bavorsko. Do 200m od dálnice a železnice je povoleno stavět sluneční parky bez povolení BR24.de (9.12.24). Stačí souhlas majitele pozemku.
No a kolik jim to dodá energie proprůmysl. Třeba na noční směně? 🙂
Tudy cesta k levné a stabilní energii nevede. 😉
Právě Německá Energiewende ukázala, že to je nyní nefunkční. A je hodně daleko doba, kdy se to, možná, funkční stane. Nás, ani tak netrápí účinnost FVE. Ta se dá nahradit množstvím. (Ano, souvisí to s cenou.) Ale problém, který je neřešitelný je, že bude vždy potřebovat dost světla. I kdyby byla účinnost 10x větší, tak to v noci nevyrobí nic a v zimě stále málo. Ono se vzrůstající účinností bude klesat množství. Co s nevyužitelnou kapacitou?
A to se dostávíáme k těm doprovodným technologiím. Skladování je problematické, i kdyby byla vstupní energie zdaram (psal jsem výše), dokud se 1MWh nevejde do velikosti baterie a nebude to stát cca 1000 Kč, tak to vždy bude drahé.
Zelený vodík má další problém, který se, poněkud, přehlíží. Jeho propagace je s tím, že bude vyráběn z přebytků z OZE. Tzn., když bude vhodné počasí a vstupní ceny jsou blízké 0. Problém je, že pokud těchto výrobních technologií bude dost, tak "vytvoří" trh pro "přebytečnou" energii a ta se stane normálně tržní (vzniknou spotřebyče = není žádná přebytečná 🙂). Dále i tyto technologie mají nějakou cenu a životnost. Tzn. jejich ekonomická návratnost je závislá na vstupech a rychlosti možné výroby a prodeji produktu. Pokud budou vyrábět jen v létě, bude to ekonomicky nepoužitelné. Pokud budou vyrábět nonstop, budou potřebovat levnou energii nonstop. A tak je klidně možné, že si výrobce vodíku postaví vlastní reaktor. Vyjde to levněji (něco jako si alokují stabilní energii datová centra 🙂).
Taky sázím na nové technologie a toto bezvýhradné odbočení k OZE považuji za úlet, který snad rychle doženeme. 🙂
A nebude mít tragické následky (příroda se s námi nemazlí a promarnění zdrojů nám může chybět).
Právě Čína jede po nových technologiích jako divá. Jejich náskok v jádru je veliký. Možná se ještě, jakž takž, drží Rusko, ale rychle ztrácí. Ještě stíhá v nových štěpných reaktorech. Ale ve fúzi je daleko vzadu. Vypadá to, že dříve, než se postaví ITER ve Francii, tak to Čína postaví sama a doma. Což bude problém globálního charakteru. Pokud se jim to podaří, tak budou mít svoje patenty. Zatímco v rámci ITERu se patenty sdílí mezi účastníky. 😉
Jak se říká: "Fúzi chybí max 10 let, do úspěšného dokončení." (již přes 50 let 🙂). Ale ty doplňkové technologie k OZE to mají ještě dál. A než se vyřeší ty drobnosti s nahodilostí výroby a neefektivity skladování, tak tu budou úplně jiné technologie, vůči kterým bude štěpení a fúze něco jako parní kotel dnes. 🙂
Bouchnutí parního stroje a bouchnutí JE raději nebudu porovnávat - jak jsem psal, pro naše úvahy tato rizika zanedbávám (ačkoli je za zanedbatelná nepovažuji).
Ohledně (jak je nazýváte) doplňkových technnologií k OZE existují různé pohledy. Ty technologie jako takové existují - různé úložné systémy, výroba zeleného vodíku resp. jeho forem (např. čpavek, metan) a další. S nimi jsou spojené dvě hlavní otázky - za jakou cenu a kdy jich bude na trhu dostatek. Můžeme na to mít pohled - dnes je to příliš drahé a ani nejsme schopní je v dostatečném množství vyrobit. U JE si myslíme, že víme, kolik to bude stát - je to určitá sázka na jistotu.
Můžeme na to ale mít pohled, který zaujalo m.j. Německo v rámci své Energiewende: je to řešitelné - skalováním výrobních kapacit dojde ke snížení cen a se snižováním cen porostou kapacity. Propad cen solárních panelů a zároveň stoupání jejich účinnosti díky novým materiálům (např. peroskvit), klesání cen baterií při růstu jejich kapacity, životnosti a klesání náročnosti ohledně problematických surovin jsou první krůčky tímto směrem. Pokud ten vývoj půjde dále tímto směrem a touto rychlostí i u dalších "doplňkových technologií OZE", tak to bude byznys budoucnosti.
A nebo se to zasekne a ten první "konzervativní" pohled se ukáže jako správný. Osobně bych vsadil na nové technologie a nepřenechal to všechno Asii, především Číně, která už dnes má velký náskok. Ale je to takové hádání ze skleněné koule, realita se ukáže tak během 5 max. 10 let. Tedy někdy, kdy budou nové Dukovany před spuštěním.
Právě Německá Energiewende ukázala, že to je nyní nefunkční. A je hodně daleko doba, kdy se to, možná, funkční stane. Nás, ani tak netrápí účinnost FVE. Ta se dá nahradit množstvím. (Ano, souvisí to s cenou.) Ale problém, který je neřešitelný je, že bude vždy potřebovat dost světla. I kdyby byla účinnost 10x větší, tak to v noci nevyrobí nic a v zimě stále málo. Ono se vzrůstající účinností bude klesat množství. Co s nevyužitelnou kapacitou?
A to se dostávíáme k těm doprovodným technologiím. Skladování je problematické, i kdyby byla vstupní energie zdaram (psal jsem výše), dokud se 1MWh nevejde do velikosti baterie a nebude to stát cca 1000 Kč, tak to vždy bude drahé.
Zelený vodík má další problém, který se, poněkud, přehlíží. Jeho propagace je s tím, že bude vyráběn z přebytků z OZE. Tzn., když bude vhodné počasí a vstupní ceny jsou blízké 0. Problém je, že pokud těchto výrobních technologií bude dost, tak "vytvoří" trh pro "přebytečnou" energii a ta se stane normálně tržní (vzniknou spotřebyče = není žádná přebytečná 🙂). Dále i tyto technologie mají nějakou cenu a životnost. Tzn. jejich ekonomická návratnost je závislá na vstupech a rychlosti možné výroby a prodeji produktu. Pokud budou vyrábět jen v létě, bude to ekonomicky nepoužitelné. Pokud budou vyrábět nonstop, budou potřebovat levnou energii nonstop. A tak je klidně možné, že si výrobce vodíku postaví vlastní reaktor. Vyjde to levněji (něco jako si alokují stabilní energii datová centra 🙂).
Taky sázím na nové technologie a toto bezvýhradné odbočení k OZE považuji za úlet, který snad rychle doženeme. 🙂
V určitých bodech s Vámi souhlasím. Taky si myslím, že nahrazovat fosilní zdroje opět fosilními, je nesmysl a krok zpět.
Jádro beru jako další technologický krok. Stejně jako uhlí nahradilo dřevo a dřevěné uhlí, jako spalovací motor nahradil parní a ta nahradila zvíře. Atd. Není to konečná, ale je to další technologie. A má svá rizika a své dopady. Na začátku taky bouchaly parní stroje. A sám J. Watt bojoval proti konstrukci vysokotlakých parních strojů (sám prosazoval "podtlakové" systémy, kdy pára naplněná ve válci byla rychle kondenzována vstříkmutím kapalné vody a vzniklý podtlak "vtáhl" píst a tím konal práci 🙂). A každá technologie má i své "emise" a odpad. Je důležité s tím umět pracovat. Rizika známe a umíme je kontrolovat. Stejně tak pracovat s odpadem.
Neshodneme se v dalším. Jaderná energie je momentálně nejlevnější. OZE se svojí nestabilitou, je jedna z nejdražších. A žádný další rozvoj to moc nezmění. Jejich nepřekonatelný problém je právě ta nestabilita a nepředvídatelnost. Neexistuje doplňková technologie, která by tuto nevýhodu uměla eliminovat.
FVE sice mlže sloužit 20 let, ale jen ve dne a v létě. JE může sloužit 80-100 let a po celý rok. Jejich odstávky jsou plánované. Neplánovaných je opravdu minimum. Vámi uváděný problém s chlazením některých JE ve Francii nebyl technologický, ale legislativní. Mají průtokové chlazení a normu, o kolik se může ohřát voda v řece. Pokud je menší průtok a vysoké teploty, musí se snížit i chlazení. Pokud by bylo nutné a povolilo by se překročení norem, ty elektrárny by jely dál na plný výkon.
Při předpokladu opakujícího se stavu nebo jeho zhoršování, není problém vybavit tyto elektrárny chladícími věžemi. Je to otázka posouzení investic k životnosti nebo akceptaci sníženého výkonu.
PS: veškeré odstávky našich JE jsou na webu ČEZu. Plánované i neplánované. Temelín jich měl letos více (těch neplánovanýc). A jen jedna souvisela s jadernou technologií (špatné čidlo na chladícím okruhu - raději odstavili, než se analyzoval problém). Více jich suviselo s rozvodnou.
Výměna paliva se využívá i k údržbě a případné modernizaci. Jinak by probíhala rychleji. Trvá cca 6 týdnů. A plánuje se na dobu s menším odběrem. Testuje se palivo, které by prodloužilo potřebu výměny na 1,5 - 2 roky. Teoreticky jsou možné i delší, ale zase je dobré si to pravidelně kontrolovat. 🙂
OZE považuji za zajímavý koncept, který má své místo. Něco jako plachty u lodí. Taky se stále používají tam, kde to dává smysl. A stále se vyvíjí (pevné karbonové, lehčí materiály, variabilní tvar, atd.) 🙂
Přeji pěkný den.
Nevím, návrat k fosilním palivům se mi jeví jako návrat k technologiím 19. a 20 . století. Ty elektrárny jsou přestárlé a kdybychom je chtěli provozovat dál (a zrušíme emisní certifikáty), budou se do nich muset investovat miliardy. Osobně bych ty miliardy raději viděl investované do nějakých modernějších technologií.
A i jádro vidím jen jako nouzové řešení. Můžeme snad ignorovat bezpečnostní rizika, svět se doufejme z Černobylu a Fukušimi poučil (ačkoli výroky typu "něco takového se u nás nikdy nemůže stát" také patří do souboru posledních vět před smrtí), můžeme ignorovat problém vysoce radioaktivního odpadu (to zaplatí budoucí generace, jejich problém). I přes ingonorování těchto "nákladů" zůstává JE relativně drahým zdrojem energie a zcela spolehlivý také není. JE musí jednou za rok plánovaně na mnohatýdenní odstávky, k tomu přijdou neplánované odstávky. Nebo vyschlé řeky a nedostatek vody na chlazení jako ve Francii před dvěma lety. Pohlížet na JE jako na mesiáše se mi zkrátka zdá naivní. Ale, jako součást energetického mixu tu má své místo a realisticky se bez ní neobejdeme (bohužel).
Možná proto (naivně) vidím větší potenciál v OZE, které nejsou závislé na dodávkách fosilních paliv odkudsi ze zemí, které to s námi nemyslí dobře. Ano, i soláry jsou z Číny a obsahují problematické nerosty - ale když je instalujete, tak minimálně 20 let budou sloužit.
A kromě toho mě mrzí, že zlaté české ručičky a koumáci od těchto nových technologií dávají ruce pryč, namísto aby ty nedostatky vyřešily. To je business budoucnosti.
V určitých bodech s Vámi souhlasím. Taky si myslím, že nahrazovat fosilní zdroje opět fosilními, je nesmysl a krok zpět.
Jádro beru jako další technologický krok. Stejně jako uhlí nahradilo dřevo a dřevěné uhlí, jako spalovací motor nahradil parní a ta nahradila zvíře. Atd. Není to konečná, ale je to další technologie. A má svá rizika a své dopady. Na začátku taky bouchaly parní stroje. A sám J. Watt bojoval proti konstrukci vysokotlakých parních strojů (sám prosazoval "podtlakové" systémy, kdy pára naplněná ve válci byla rychle kondenzována vstříkmutím kapalné vody a vzniklý podtlak "vtáhl" píst a tím konal práci 🙂). A každá technologie má i své "emise" a odpad. Je důležité s tím umět pracovat. Rizika známe a umíme je kontrolovat. Stejně tak pracovat s odpadem.
Neshodneme se v dalším. Jaderná energie je momentálně nejlevnější. OZE se svojí nestabilitou, je jedna z nejdražších. A žádný další rozvoj to moc nezmění. Jejich nepřekonatelný problém je právě ta nestabilita a nepředvídatelnost. Neexistuje doplňková technologie, která by tuto nevýhodu uměla eliminovat.
FVE sice mlže sloužit 20 let, ale jen ve dne a v létě. JE může sloužit 80-100 let a po celý rok. Jejich odstávky jsou plánované. Neplánovaných je opravdu minimum. Vámi uváděný problém s chlazením některých JE ve Francii nebyl technologický, ale legislativní. Mají průtokové chlazení a normu, o kolik se může ohřát voda v řece. Pokud je menší průtok a vysoké teploty, musí se snížit i chlazení. Pokud by bylo nutné a povolilo by se překročení norem, ty elektrárny by jely dál na plný výkon.
Víte co je nejškodlivější?
Jako reakci na můj komentář jsem dostal celou řadu reakcí. Všichni mi vysvětlují, jak jsem vedle a jak nemůže to, či ono fungovat. To mi je ale celkem jedno, dejme tomu, že se mýlím a jsem úplně mimo.
V těch komentářích ale nebyl jediný reálný návrh, co s těmi problémy, které pan Dušek v článku popisuje, udělat (záměrně vynechávám návrhy a'la nechat komouše stavit JE a podobné nesmysly).
JE by nám skutečně pomohla, kdybychom ty elektrárny měly. Ale momentálně je nemáme a na nové Dukovany si počkáme minimálně 12 let (pokud se dodrží slíbené termíny), realisticky to může být i mnohem déle (celkem dobře fungující Finsko potřebovalo 25 let, osobně v českých podmínkách očekávám tak 30-40 let). A i potom to bude drahá energie. A ty nové Dukovany budou jen kapkou na horký kámen. V praxi bychom jich potřebovali mnohem více.
A i těch 12 let je velmi dlouho. Česko zaspalo a potřebuje nové zdroje energie v příštích letech. Kde je vzít? Plynové elektrárny také rychle nepostavíte a kde budete brát plyn?
Děkuji za diskusi a přeji pěkný den.
Víte co je nejškodlivější?
Jako reakci na můj komentář jsem dostal celou řadu reakcí. Všichni mi vysvětlují, jak jsem vedle a jak nemůže to, či ono fungovat. To mi je ale celkem jedno, dejme tomu, že se mýlím a jsem úplně mimo.
V těch komentářích ale nebyl jediný reálný návrh, co s těmi problémy, které pan Dušek v článku popisuje, udělat (záměrně vynechávám návrhy a'la nechat komouše stavit JE a podobné nesmysly).
JE by nám skutečně pomohla, kdybychom ty elektrárny měly. Ale momentálně je nemáme a na nové Dukovany si počkáme minimálně 12 let (pokud se dodrží slíbené termíny), realisticky to může být i mnohem déle (celkem dobře fungující Finsko potřebovalo 25 let, osobně v českých podmínkách očekávám tak 30-40 let). A i potom to bude drahá energie. A ty nové Dukovany budou jen kapkou na horký kámen. V praxi bychom jich potřebovali mnohem více.
A i těch 12 let je velmi dlouho. Česko zaspalo a potřebuje nové zdroje energie v příštích letech. Kde je vzít? Plynové elektrárny také rychle nepostavíte a kde budete brát plyn?
Nekonstruktivních reakcí si nevšímejte. Kritizovat, bez návrhu řešení nebo představě o probléme, je snadné. Je dobré, že o problému přemýšlíte a máte představu, jak by to mohlo fungovat. Že je nereálné, neznamená, že je Vaše uvažování chybné, Jen nemusíte mít dostatek informací nebo si neumíte dát některé vazby do souvislostí. Taky nejsem neomylný a má představa nemusí být správná. Jen, zatím, pracuji s informacemi, které mám k dispozici a které mi dávají nějaký smysl.
Ale řešení současného problému je celkem jednoduché. A většina energetiků je zná. Stačí opustit tuto nereálnou energetickou transformaci. Upustit od penalizavce existujících stabilních zdrojů a dotování nefunkčních občasných, neřiditelných, zdrojů. To neznamená zůstat u uhlí! Jen, dokud se nevybudují stabilní, nízkoemisní, zdroje, nepenalizujme existující a nesnažme se nahradit fosilní zdroje zase fosilními, jen dotovanýmy!
Ona ta energetika, by celkem normálně fungovala, bylo by investováno do zdrojů, které dávají smysl a které jsou funkční. Nečekalo by se na dotaci na cokoli.
S tou stavbou JE to není tak horké, jak se to snaží presentovat. Kromě Evropy (a určitého projektu v Americe), se stavba JE daří držet v určitých finančních i časových mezích. 😉
A to, že to v Evropě nejde, je problém Evropy, ne technologie. 🙂
Uvidíme, jak se s tím poperou u nás Korejci. Mají celkem velké sankce, pokud nedodrží termín nebo cenu. (A mám tušení, že ostatní konkurenční společnosti se budou hodně snažit, aby se jim to nepodařilo. Protože by to znamenalo, že nejsou schopni doma řádně pracovat a dodávat technologie😉.
No já nejsem elektrikář, ale technologie na to již jsou. Stačí to postavit 🙂
Abychom mohli přenášet elektřinu na tisíce kilometrů, je třeba pokročilých technologií, jako jsou vysokonapěťové stejnosměrné přenosy (HVDC)
HVDC je dálkový přenos elektřiny pomocí elektrické přenosové soustavy používající stejnosměrný proud na rozdíl od běžnějšího střídavého proudu.
V roce 2019 bylo v Číně dokončeno 3300 km dlouhé vedení s napětím 1100 kV a kapacitou 12 GW.
Tento projekt položil základy pro mezikontinentální přepravu elektrické energie, která by mohla pomoci řešit problémy s nepravidelnými dodávkami z větrných a fotovoltaických elektráren.
Zdroj: Wikipedie
Doporučuji si udělat jednoduchý model. Rozdělte si oblast na podoblasti a na každé si postavte zdroj a přenos do ostatních "zálohovaných" částí. A teď ty zdroje i přenosové soustavy násobte tak, aby se dalo několika oblasmi zásobovat energií ty, které budeme simulovat jako bez větru a ve tmě. Ta "jediněčná" trasa v Číně je proti tomu jen "sídlištní" rozvod. 🙂 (A to je přitom vrchol, který si dovolila vybudovat totalitní Čína a nikdo jiný na to nemá prostředky.)
Uvažuje se o 2GW spojení mezi Austrálií a Singapur (myslím). Jedná se o 4300km. (Mám trochu obavy, jak se bude tento stejnosměrný kabel projevovat na takové vzdálenosti vzhledme k mořskému prostředí - většina hlubokomořských organismů má velice citlivé receptory na elektrické pole).
Ta ekonomická realita se momentálně rychle mění. Jednak klesají ceny baterií a zároveň klesají náklady na výrobu elektřiny - především u solárních elektráren ale do jisté míry i u větrných. Ty náklady na výrobu elektřiny u fosilních zdrojů ale i JE naopak stále rostou. Právě tím se zabýval Fraunhofer (Odkaz ). Jejich výpočet je, že cena za KWh v kombinaci PV+Baterie vychází někde mezi 0,06-0,22€. Ten velký rozptyl je prý způsoben velkým rozptylem cen akumulátorů (někde mezi 400 - 1000€/KWh). Těch 10,000,000 korun by odpovídalo té nižší částce. Problém je v tom, že počítáte jen pár cyklů za rok. Ve skutečnosti celá síť neustále kolísá. Ty extrémní situace tu máme v řádu jednotlivých dní. Pár chybějících MW, které zrovna nikdo není schopný nabídnout, žene ceny nahoru. Baterie by právě v tom řádu dní hodně pomohly.
K dlouhodobému skladování energie léto-zima potřebujete jiné technologie. Zda vodík či nějakou jeho formu (čpavek) nebo zda se najde něco lepšího, to se ukáže.
Ty 2/3 skutečně nebyly zrovna nejpřesnější. Co jsem měl na mysli se zakládá na doporučení pro majitele PV - jako optimální kapacita baterií se doporučují cca. 2/3 jejich průměrné denní spotřeby. Nechci se teď dohadovat o konkrétních číslech. Co považuji za důležité - kdo instaluje OZE, měly by být motivován či dokonce povinen instalovat i určitou úložnou kapacitu. Už jen to by mělo velký efekt a spotřebitele by to nestálo nic.
Trochu nechápete realitu. I kdyby baterie byly skoro zadarmo a energie taky, tak to nebude vycházet. (Jinak by nebyl takový humbuk s krácením dotací. 🙂) Ano, to co popisujete, není akumulace, ale stabilizace. Tzn. zatím se veškeré úložiště, které se budují (díky dotacím), využívají pro stabilizaci. Tam se to "vyplácí". I krátkodobá akumulace v rozsahu dnů, je nereálná (nezaměňovat s provozem domácnosti, tam je to jiné a i tak se to musí dotovat 🙂).
Problém v této koncepci je, že i kdyby se potřeboval, např. 1MW po dobu 1h ročně, po využití všech rezerv, zdrojů a baterií, tak k tomu musíte postavit zdroj (elektrárnu), který bude v provozu 1h ročně. Ale investovat musíte celý výkon a platit celoroční obsluhu a údržbu. Bohužel, v současné situaci, formou dotací. A tyto dotace by měly jít na vrub provozu OZE. Tedy, zapomeňte na cenu 0,06€ nebo podobný nesmysl, když kvůli tomu musíte mít další zdroj.
A proto jsou nyní tyto technologie spíše škodlivé. Nikdo nepostaví žádný zdroj, pokud nebude mít dotaci. A odkud se ty dotace vezmou? Čím se získají? Jak, tedy, OZE snižují ceny energií? 😉
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Jen k té úvaze o energii jako odpadním produktu, pro jednoduchost ten plot. Takový plot si mnoho lidí nestaví aby zastavili tankovou divizi od sousedů, ale spíš jejich zvědavé pohledy. A "odpadní" energie je pak malý bonus (ani snížená účinnost svislých panelů nevadí), který lze využít za cenu jeho akumulace. A cena akumulace neustále klesá a už nutně není vyšší než cena výroby jinými technologiemi.
Nevím, zda Německo provozuje elektrárny na mazut, v jejich energetickém mixu nacházím z fosilních paliv pouze uhlí a plyn (Odkaz ). Ty grafy mimochodem ukazují, že se na OZE velmi dobře dá stavět i základní spotřeba. Celá třetina energie v Německu za první pololetí 2024 byla z větrných elektráren - tedy více než z uhlí. FVE měly podíl jen nějakých 14%, bioplyn 6%. OZE celkem 61%.
Problém s akumulací budete mít ale i bez OZE. I kdyby se jelo jen na JE nebo uhelné elektrárny, ty produkují konstatní výkon (kromě odstávek), zapínání a vypínání trvá hodiny až dny. Křivka spotřeby se ale v průběhu dne mění. JE můžete použít na tu základní zátěž, ale ve špičkách potřebujete dodatečné flexibilní zdroje. OZE s akumulací se na to hodí výborně.
Souhlasím s tím, že ty uhelné "zálohy" ve formě nerentabilních uhelných elektráren jsou velmi drahé. Německo je před rokem 2022 plánovalo nahradit moderními plynovými nejprve na levný ruský plyn, později předělanými na vodík. Naprosto chybná kalkulace, před kterou tam nejhlasitěji varovali...kdože... aha Zelení 🙂. A tahle chyba Energiewende hodně uškodila.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Němci asi mají i ty nějaké zdroje na mazut. Byl to jiný článek na Seznamu. Ale není to důležité.
Zkreslená je právě ta představa, že i nestabilní zdroj může zajistit základní spotřebu. Ty procenta jsou velice efektní, ale nejsou řešením. To, že dodají OZE 25 - 75% energie v určitém období neznamená, že ostatní zdroje mlžu zrušit. Tzn. Platím tyto zdroje a stejně i ty původní. Takže libovolné množství OZE nezajistí stabilní dodávku. A jak je vidět, zatím nenxistuje potřebná akumulační technologie. Jen regulační.
I jádro má možnost regulovat výkon v určitém rozsahu a to celkem rychle. Např. nabídnuté reaktory mají rozsah výkonu reaktoru +-20% v řádu minut. Problematické (ne neřešitelné) jsou rozsahy při nižších výkonech. Tzn. 100-80% není problém. 60-40% již ano. 😉
A jsou i technologie, které mají i vyšší rozsah výkonů. "Daní" za rychlou změnu je nižší efektivita. (Viz. např. reaktory na ponorkách a lodích. Mají velice rychlý a velmi velký rozsah výkonl a jeho změny. Ale podstatně nižší efektivitu - což vojákům tak nevadí 🙂).
Přeji klidné a pokojné svátky.