VŠ jsou zdarma? Takže nepotřebuji tašku, učebnice/skripta, peníze na dopravu nebo kolej atp? Ono taky plno rodičů řekne dětem si plnoletý tak mi budeš přispívat na nájem a jídlo a mazej do práce. A najít si brigádu k studium dnes není úplně lehké jak časově, tak finančně.
Tak třeba v matematice jde o míru abstrakce a pokud nepochopí předchozí látku začne se ztrácet. Podobné posloupnosti lze ale nalézt i v jiných předmětech. Ono je také dobré se ptát jestli tomu rozumí nebo čemu nerozumí. Když budu chtít jen vypraveče můžu si pustit audioknihu nebo použít software na čtení textu...
Mám 3 studující děti, hypotéku, manžel byl dělník, teď je invalidní, přesto jsem zvládla magisterské studium i při práci na částečný úvazek. Finance byly to poslední, vlak zase tak drahý není, po Brně jsem chodila pěšky. Tašku jsem si brala normální kabelku, nic nového speciálního nebylo třeba. Skripta se dnes už snad ani nevedou, materiály jsou on-line nebo v knihovně. Těžší bylo to samotné studium při veškerých dalších povinnostech. Ale když se chce a hlava slouží, není problém studium zvládnout i před padesátkou. Musí se ale makat a odpustit si požitky, co mají jiní. Dcera je na VŠ, celou dobu si musí něco vydělat, platíme ji jen bydlení, zbytek musí zvládat sama. A zvládá.
Studium opravdu není jen pro bohaté. A navíc fakt neznám dítě z bohaté rodiny, co studuje pedagogiku 🙂.
A to si asi pletete dojmy s pojmy. Pomoc v domácnosti není zotročování. Odkaz Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny…
Přestože mě v pubertě někdy pomoc štvala, nenapadlo mi myslet si, ze mě rodiče zotročují. Rodiče děti živí, starají se o nej, dítě se má podílet na chodu domácnosti svou pomoci. Jinak by naopak byli otroky rodiče.
Pokud jste si matku v příběhu nevymyslela, byla to výjimečná čúza, já jsem na podobné nenarazila. Naopak kolem mě je plno matek, co stojí dítěti za zadkem a nedají mu prostor se normálně vyvíjet skrze veškerou péči.
Nechci ho hájit, asi je to, přinejmenším jako řidič, pěknej vejlupek a jel jako vůl. Na druhou stranu nevíme, kde se řítil těch osmdesát osm za hodinu (obec je dost často jaksi mimo obec), a uražené zrcátko asi ne každý považuje vyloženě za nehodu, natož když má před sebou v deset večer ještě hodinovou jízdu, vykládku a cestu zpátky. Ostatně, když viděl, že to byl asi větší průšvih, zastavil a přihlásil se. Buďme ve svých hodnoceních trochu střízliví.
Jinak tedy, že člověka zabije uražené zrcátko, je tak blbá a nepravděpodobná smůla, že je to snad ještě víc k vzteku než k pláči...
Poblíž Uherského Brodu jsou samé větší obce, které jsou obydlené "od cedule po ceduli". 88 km/hod bych nejela ani těsně před cedulí osobákem. "Z neznámých příčin přejel do protisměru" je navíc dosti častý důvod nehod v našich končinách. A chudák měl jen 18 záznamů, tj. 18x ho chytli, což znamená, že taková jízda byla u něj běžná. Lituji oběti, jeho, že bude bručet, nelituji.
Tento komentář byl smazán uživatelem.
A to já bych hrnky využila. Děcka chtějí občas (často) uvařit čaj nebo "kafíčko" (nějakou meltu a pod.), už jsem si do školy přinesla několik hrnků a pořád je jich málo. Ale stačilo by to jeden rok, další už by "bodlo" spíš to Caro a čajíky, ať jim mám co vařit. A nějaké sušenky, co mají spotřebu aspoň v říjnu, ať je mám čím krmit.
Každý z Prahy nemůže dosáhnout středoškolského vzdělání. Je to podle znalostí a schopností. Teď existuje férový elektoronický systém výběrového řízení, a tak to má být.
V Praze je těch škol prostě málo. Praha má nejvyšší podíl lidí s VŠ vzděláním a nejnižší se základním vzděláním, v žebříčku následuje Brno. A i v jiných koutech republiky statistika říká, že děti VŠ vzdělaných rodičů mají obecně lepší studijní předpoklady. Je v tom genetika a motivační prostředí, navíc u nás záleží až příliš na socioekonomickém postavení dítěte, pokud jde o úspěšnost vzdělávání a vůbec to, jestli tu přihlášku na SŠ dají, nebo volí učiliště. Škoda talentovaných děcek, které propadnou sítem, ať už to je z jakéhokoli důvodu.
Pro šťouraly: nejsem z Prahy ani Brna, žiji na Slovácku v malé vísce. Ale v tomto se obyvatel velkých univerzitních měst musím zastat. Chudáci děcka.
Ještě bych někomu z autorů doporučila navštívit "na čumendu" hodinu tělocviku. Už vidím ty, co neumí udělat kotoul, terak se tanečně vyjadřují. Plus ta puberta, stud... Možná nějaké šnečí tance si představit dovedu.
Ty, co by výchovy šmahem zrušili a přesunuli na ZUŠky, bych ráda upozornila na fakt, že mnoho žáků nemá možnost na ZUŠ chodit. Všichni rodiče nemají finance nebo čas dítě vozit na kroužky nebo třeba nevidí smysl v tomto oboru dítě rozvíjet. A takové děti mají šanci se rozvíjet aspoň na ZŠ. Mohou najít v hudbě nebo výtvarnu způsob relaxace, seberealizace a mnohé jedinou možnost pocítit úspěch.
Oldřisko, to je jen váš hysterický výkřik. Jestli vyjde menstruace cca 500 Kč měsíčně a to počítám dražší vybavení. Jinak dnešní 11 leté dívky chtějí menstruační kalhotky. Náklady jsou minimální, de fakto jen pořizovací. Pere snad každý. Dnes je tolik možností, každý si vybere. A jestli na to nemají sociálně slabší peníze? Na cigárka mají…..
A to vínečko si dáte ráda, co? Jinak - mám 3 dcery. Měly by si menstruační kalhotky půjčovat (kdybych byla v tíživé finanční situaci)? Kolik takových kalhotek pro jedno děvče? Jedny a na doma ty hadry? Bavíme se o lidech, kteří žijí od výplaty k výplatě. Děti samoživitelek, nebo klidně i těch, kteří své dávky prochlastají. Děti životem v tomto prostředí trpí, mají trpět ještě tím, že nosí v kalhotkách kus hadru? Nebo myslíte, že taková rodina má několik tisíc na pořízení menstruačních kalhotek? Byť by za pár měsíců už šetřily? A představte si, že ač pracuji, nekouřím, nepiji..., jsem měla problém s financemi. Kdyby mi nepomohla rodina, nevím, co bych dělala. Rozhodně jsem neměla peníze na nákup menstruačních kalhotek. Stačilo, že manžel spadl z kola. Tři měsíce v umělém spánku, trvalé zdravotní následky. A je to raz-dva. Do toho násobné zdražení energií, hypotéky, jídla...
Ano! Chudoba ducha! Ovšem vašeho a těch, co šoupli menstruační pomůcky do nejvyšší sazby DPH. No, co by ty rozežrané 11leté dívky nechtěly, že. Přece většinu historie lidstva pro tyto účely byly zřízeny ekologické menstruační chýše, tam si to holky pořešily. Distanční výuku máme nacvičenou, kdo nechce menstruovat do trávy v kusu papíru, může být doma na distančce. Nebo třeba v létě v 35°C tahat v aktovce krvavé hadry. Ach, jak hygienické a vonné! Paráda! Hned to poradím žačkám. Děkuji za báječný tip. A doufám, že to budete aplikovat na svých dcerách. A pak si můžeme dát skleničku tichého vína, které je nezdaněno.
Ano, dítě nejde někam odložit a "vypnout", než na něj bude mít někdo náladu. Ale nikdy nebyly děti tak připoutány k matce, jako teď. Celé generace byly děti víc s prarodiči a jinými dětmi, než s matkou. Matka musela pracovat, ať už na poli nebo jinde, v produktivním věku nemohla sedět doma a vymýšlet rozvíjející hry pro batole. Teď je takový sobecký trend, kdy babičky "chtějí žít svůj život", matky "chtějí žít svůj život"..., naštěstí jde děcku šoupnout mobil nebo tablet, ať je od něj klid. Babičky mají většinou pocit, že vnouče nejsou povinny hlídat, kdy je potřeba, že si to mají zajistit matky (málokdy rodiče či otcové), ony si vnouče vezmou, až budou mít čas a náladu. Ovšem stejné osoby, když byly matkami, počítaly s tím, že se budou s babičkou střídat na směny, protože mateřská byla maximálně rok a jesle měly omezenou kapacitu. Jsem moc ráda, že moje maminka a tchyně rády hlídaly moje děti, když to šlo. Teď, když děti odrostly a já se pomalu chystám na roli babičky, stále naše holky rády jezdí k prarodičům, nemusí je k návštěvě nikdo nutit, naopak je samy vyžadují. A mám pocit, že mám děti hodně šikovné, v žádném případě jim babičky trauma nezpůsobily :)
At uz jsou duvody jakekoliv, zajimalo by me, co tim dnem volna pedagogove sleduji...nezlobte se na me, ale my, rodice, uz mezi skolnima ulejvkama nevidime moc rozdil...jen dalsi problem kam dat deti, ci kdo s nimi bude doma... takze po letech kovidu dalsi duvod jak deti pripravit o dulezite hodiny..reditelskych dnu je tolik, ze kdyz se k tomu pridaji svatky, prazdniny a exkurze, je s podivem, ze vubec neco umi...
Toho volna je ve školách proti ostatním o dost méně. A když vyrazíte za hranicemi do jakéhokoli muzea trochu na úrovni, všude jsou skupiny školních dětí, většinou mají vstupy zdarma a hojně toho školy využívají. Pokud to považujete za ulejvárnu, jste dost mimo. Když učím při zkráceném úvazku třeba 2 nebo 3 hodiny ten den, dostanu zaplaceny pouze tyto hodiny, přestože jsem s žáky na exkurzi třeba 10 hodin. Exkurzi musím naplánovat, objednat, vybrat peníze... A po celou dobu za žáky zodpovídám. Zde si můžete počíst o těch závratně dlouhých prázdninách, co tu máme. Odkaz 1
Pane Miloši,nikterak se nechci přít a některé dnešní žáky bych přetrhla jako žížalu,ale nás na průmce bylo ve třídě 36,měli jsme odborné předměty a učili se onu nenáviděnou ruštinu.Neříkám,že jsme byli dokonalí jako rodilí mluvčí,ale náš pan profesor byl skvělý,učil i češtinu a další předměty a tu tlupu puberťáků zvládal a my ho měli velice rádi.Dělené byly jen dílny,kde by to v tom počtu opravdu nešlo.Pravda,angličtinu jsme neměli,třeba je to jiné.Poučte mne,ráda vás vyslechnu.Zdravím.
Nevím, zda Vás paměť neklame, nebo v které době jste studovala. Já jsem zahájila školní docházku v r. 1980 a ruštinu jsme měli na ZŠ i SŠ dělenou. občas se stalo, že z důvodu nemoci vyučujícího jsme byli spojeni, ale to byla krizovka, ne normální výuka. Navíc dnes ten, kdo opravdu nezvládá angličtinu aktivně na velmi slušné úrovni, má dost problém s uplatněním a případným studiem. Dnešní deváťáci umí běžně angličtinu líp, než jsme uměli my ruštinu u maturity. Teď už nestačí se naučit zpaměti kosmonautiku nebo Moskvu.
Jste opět jeden z těch, co neví (nebo záměrně tají), že inkluze se týká i nadaných žáků - je to jedna ze skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro něž jsou stanovována podpůrná opatření, a tedy by škola měla brát na jejich potřeby zřetel.
Příprava pro (mimořádně) nadaného žáka zabere určitě stejně, ne-li více času, než pro žáky s poruchami učení či ADHD (nejčastější, proto vybrané jako příklad).
Souhlasím, že přípravy jsou časově náročné, pokud se dělají poctivě.
To ale byly i před inkluzní vyhláškou. Před ní bylo vlastně vše stejné (na potřeby žáků měl brát ohled učitel již dávno - minimálně od Komenského = zásada přiměřenosti 😉), jen školy neměly nárok na podporu nad rámec normativu.
Ano, na nadané děti se u nás často zapomíná. Berou se často tak trochu jako úleva za ty s poruchami učení, chování a pod., na práci s nadáním není učitel připravován, vše musí nastudovat sám. Já kromě příprav pro tyto žáky se jim věnuji po pracovní době. Např. včera jsem měla 6 hod. žačku na přípravy k talentovým zkouškám doma, zítra s dětmi půjdu kreslit do plenéru, protože ve výuce se to nestíhá, těžko s deváťáky stihnu za 45 min. přijít za město, něco nakreslit a vrátit se na další hodinu. Připravuji se na každou hodinu, jezdím shánět materiál, v dnešní době, když řeknete žákům, že si mají přinést jablko, další hodinu si je přinesou tak 3-4 a ještě jim šprýmující spolužák, co si svoje nepřinesl, to jejich nakousne. Takže všechny přírodniny, předlohy, materiály pro tvorbu musím zajistit.
Jasně, nějaké materiály si připravím první rok, dva praxe a pak už je mám pořád stejné, jen s malými odchylkami. Pokud teda paní neučí informační technologie, programování nebo něco podobně progresivního. A o tom v případě této paní pochybuji.
No jasně, souhlasím. První rok si připravím materiály a písemky, opravím je, a do důchodu se šťourám v nose. Už jsem opravoval rok, dále netřeba.
Každá třída je jiná, s každou se jinak pracuje, v každé (i když jsou 3 paralerky) se skončí trochu jinde, takže je třeba se připravit odlišně. Když jsou ve třídě žáci s SPU, je třeba udělat přípravy i pro ně, většinou přímo pro každého osobně.
Přesně, srovnávají v té studii hrušky s jabkama. Takováhle statistika zaměstnala spousty zbytečných lidí - jistě vysokoškoláků se strejdou v politice a výsledek jejich práce za strašné peníze je k ničemu. Já už půl roku čekám na instalatéry, to se u právníka, daňového poradce, dotačního poradce, obchodníka s deštěm atd.atd. stát nemůže. Tenhle článek o nesmyslech mě úplně vytáčí. Kolik % z těch VŠ vzdělaných lidí dělá úplně jiný obor, než studovalo ? Kolik státních i soukromých úředníků uměle vytváří poptávku po vysokoškolácích k ničemu? Nechť si studuje VŠ svobodně kdo chce a jak dlouho chce, ale za svoje - já jsem z mých nehorázných daní ochotný přispívat jenom na užitečné věci - třeba kdyby vznikla právnická fakulta s názvem Škrtání a zjednodušování právních norem.
Instalatéry najdete v montovnách. Máme nejvíce vyučených lidí, ti však v oboru zůstávají zřídka, většinou je "požere" průmysl. A tam dělají živé roboty.
Nemám Vám důvod dodávat jakékoli informace o uplatnění absolventů humanitárních oborů. Ale nemyslím si, že je potřeba cca 700 absolventů politologie v nejrůznějších darmožroutských pseudopozicích většinou přisátých na stát, obce a podobně. A při tom chybí například lékaři. Ale tam se musí něco znát a umět a nelze to ožvanit. Takže i vzhledm k ocenění není zájem. Bohužel.
Opět ukázka vaší chabé informovanosti. Lékaři chybí, protože není dostatečná kapacita na lékařských fakultách, platy jsou řádově nižší než v zahraničí a atestace složité.
8
Sledujících
0
Sleduje
8
Sledujících
0
Sleduje
Protože většina lidí se bojí změny a tak stále máme stejný zastaralý Pruský model školství (koneckonců to je stále stejné u adaptace jakékoliv technologie ve společnosti).Druhá věc je, že většina lobuje u politiků, kteří si kupují voliče vytvářením a udržováním i nadbytečných míst v státním sektoru. Není tajemství, že pokud by stát nevytvářel zbytečná místa byla by daleko vyšší nezaměstnanost. Na druhou stranu proto lidé odvádí vyšší daně a proto Evropa stagnuje v konkurenceschopnosti...
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A kolik jste toho tímto způsobem vystudoval vy? Opravdu Vám to vyhovuje? I Vašim dětem? A nakonec, proč vůbec nechat trápit děti i tou výukou AI, vždyť AI mohou kdykoli využít a nahradit jí vlastní neznalost. AI může vlastně vyučovat sama sebe. Lidské znalosti, natožpak lidské interakce jsou přece přežitek, no ne?