Ano, Ukrajina není členem NATO. Ale v roce 1994 Ukrajina, Rusko, USA a Velká Británie podepsaly Budapešťský memorandum. V něm jako výměnu za vzdání se jaderných zbraní (Ukrajina měla obrovský arzenál) a odzbrojení jí byly zaručeny bezpečnostní záruky.

Jste buď velmi naivní, nebo úmyslně píšete takové nesmysly. Rusko nenapadlo Ukrajinu proto, že by se Ukrajina nějak špatně chovala k Rusku. To je omyl většiny Evropanů. Evropa příliš dlouho žila v míru a věřila v trvalost světového pořádku.

Rusko se po celých 400 let snažilo Ukrajinu pohltit, asimilovat nebo zničit. V roce 2022 Rusko nashromáždilo dostatek sil, aby rozpoutalo další válku s cílem pohltit a zničit ukrajinskou státnost. Udělalo by to už v roce 1991 po rozpadu SSSR, ale tehdy bylo samo velmi oslabené.

Podívejte se na mapu SSSR a ještě lépe na mapu Ruského impéria před první světovou válkou. To více než názorně ukazuje skutečné cíle a záměry Ruska.

Když vidím design nových modelů Lancie a Alfa Romeo, vůbec mě nepřekvapuje, že se jejich prodeje propadají. S takovým ošklivým designem už úplně přestává zajímat, jaký mají interiér nebo motor.

Nejvíc mě štve, že třeba Lancia Delta 3 z roku 2008 vypadá dodnes moderně a hezky, a to už má skoro 20 let. Kdyby trochu modernizovali interiér a dali tam nové motory, tak by z toho bylo super auto.

Boeing 737-800 spotřebuje přibližně 2500 kg petroleje za hodinu letu, přičemž uletí za tu hodinu kolem 850 km. Pokud bychom tuto spotřebu převedli na spotřebu osobního auta, odpovídalo by to zhruba 300 litrům na 100 km. Nicméně, v letadle se přepravuje 189 pasažérů, což znamená, že na jednoho cestujícího připadá v průměru pouze 1,6 litru petroleje na 100 km. Aby se osobní auto přiblížilo této hodnotě z hlediska spotřeby paliva a produkce skleníkových plynů, musela by v něm cestovat alespoň čtyřčlenná posádka.

Boeing 737-800 spotřebuje přibližně 2500 kg petroleje za hodinu letu, přičemž uletí za tu hodinu kolem 850 km. Pokud bychom tuto spotřebu převedli na spotřebu osobního auta, odpovídalo by to zhruba 300 litrům na 100 km. Nicméně, v letadle se přepravuje 189 pasažérů, což znamená, že na jednoho cestujícího připadá v průměru pouze 1,6 litru petroleje na 100 km. Aby se osobní auto přiblížilo této hodnotě z hlediska spotřeby paliva a produkce skleníkových plynů, musela by v něm cestovat alespoň čtyřčlenná posádka.

Vaše spoléhání se na vzdálenost jako záruku bezpečnosti je mylné. Ruská armáda nedobyla Kyjev a celou Ukrajinu nikoliv kvůli vzdálenosti, ale kvůli odporu ukrajinské armády.

V případě vyčerpání zásob munice se ukrajinská armáda stane bezmocnou a Rusko tak získá cestu k okupaci celé Ukrajiny. Nic mu pak nebude bránit v expanzi do Pobaltí a dále do dalších zemí východní Evropy.

Ambicí Ruska je obnova Ruské říše v hranicích Sovětského svazu a Varšavské smlouvy, jak otevřeně deklarují ruští politici.

Historie druhé světové války ukázala, jaké spojence si Slovensko může vybírat. Pro ty, kteří zapomněli na historii, bych rád připomněl, že Slovensko se přidalo k nacistickému Německu a společně s ním napadlo Polsko a poté i Sovětský svaz.

Co se týče vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, pokud Evropa není schopna dosáhnout dohody a zajistit stabilní dodávky zbraní, o jakých vojácích můžeme mluvit? Ukrajina nepotřebuje cizí vojáky, ale potřebuje zbraně, aby se mohla bránit.

Katolická církev by měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku a zahájit jednání o ukončení boje proti pedofilii v církvi.

Tvrdit, že Rusko "brání své lidi" bombardováním a ničením oblastí, kde žijí převážně Rusové, je nejen cynické, ale i nepravdivé. Jste buď propagandista, nebo idiot.

Šíříte mýty, ať už úmyslně nebo z neznalosti historie. Pravda o Oděse je složitější, než se na první pohled zdá. Město neexistovalo z ničeho nic, jak někteří mylně věří. Původně se jmenovalo Hadžibej a po staletí ho ovládaly různé mocnosti. Kateřina Veliká ho v roce 1789 dobyla a přejmenovala na Oděsu, ale to neznamená, že ho založila.

Jestliže Ukrajina padne, bude další na řadě Pobaltí, a to dokonce ne za pět let, ale ihned poté, co ruská orda a obyvatelstvo zažijí euforii z vítězství.

Tyto peníze se v první řadě vrátí evropským společnostem v podobě zakázek na vojenskou produkci a vybavení pro obnovu zničené infrastruktury. Zbytek se pak vrátí v podobě nákupů evropských automobilů, domácích spotřebičů a dalších výrobků.

Pokud chcete, aby válka skončila co nejdříve, napište Putinovi. Možná pochopí vaše stížnosti, ukončí válku a stáhne své jednotky z Ukrajiny.

Všechny peníze, které se "ztratí" cestou, se stejně vrátí do Evropy v podobě nákupů evropských výrobků (oblečení, šperků, automobilů atd.) a evropské nemovitosti.

Nejprve se během jednoho roku ceny bytů zdvojnásobily, nyní se snížily jen o 10-15 % a ekonomové pseudoodborníci v tom vidí práh obrovské krize. I v současnosti jsou ceny bytů nadhodnocené i s přihlédnutím k inflaci.

Ukrajina má bohaté zásoby zemního plynu. Ale produkce plynu nikdy plně nepokryla potřeby Ukrajiny, Ukrajina kompenzovala nedostatek plynu na úkor dodávek z Ruska. Problémy s tím byly až do roku 2014, kdy Rusko zaútočilo na Donbas a anektovalo Krym. Rusko vždy využívalo dodávky zemního plynu jako prostředek politického tlaku na Ukrajinu. Rusko přitom využilo všech pák vlivu na ukrajinské politiky, aby sabotovalo zvýšení produkce zemního plynu na Ukrajině.

Posledním bodem byly roky 2012-2013, kdy Ukrajina uzavřela dohody se společnostmi Shell, Chevron a ExxonMobil na těžbu zemního plynu z naleziště Juzovskij (Charkovská a Doněcká oblast), Olesko (Lvovská a Ivano-Frankivská oblast) a Skythian (hluboká voda šelf Černého moře).

Produkce plynu z těchto polí by Ukrajině umožnila plně uspokojit její potřeby a navic dodávat plyn do Evropy.

A jak překvapivě se shodovalo, že poté Rusko pod záminkou „ochrany ruskojazyčného obyvatelstva“ na jaře 2014 zaútočilo na Ukrajinu, anektovalo Krym a část území Doněcké a Luhanské oblasti.

Poté již o těžbě zemního plynu na těchto územích nebyla řeč. A Rusko zůstalo monopolním dodavatelem zemního plynu do Evropy.