To je tím, že všechny ty její dvojnice mají natažené obličeje. Ty ženský pak vypadají jak naklonované. Akorát ty její dvojnice jsou všechny o dost starší než ona a v jejím věku ještě vypadaly normálně.

Já jsem film ještě neviděla. Ale co vím, že lidi v psychóze jsou schopni se sebepoškodit, nebo úplně odpravit ze světa dost bizarními a pro neznalé naprosto neuvěřitelnými způsoby. Například zatlouct si pomocí kladiva do srdce skládací nožík - tzv. rybičku, useknout si ruku, vydloubnout oko atd.

Já jsem nikdy neměla ráda vedro. Jsem od přírody horkokrevná a v místnosti mi bohatě stačí 20 stupňů. Bohužel, v práci sdílím kancelář s lidmi, kterým je furt zima. V 26 stupních jsou navlečeni do tlustých svetrů a musí být zabedněno. Takže tou svojí otužilostí dost trpím. Spíš bych se měla otužovat na snášení vysokých teplot. Je to problém nejen v práci, ale prakticky kdekoliv. Jak je pod 25, všichni řvou, že je zima, nesmí se větrat ani ve třiceti, protože to je průvan atd.

Samozřejmě, že ta pleť vypadá jinak, když má obličej nataženej až někam za uši, než kdyby jí visely škraně, jak je v tom věku obvyklé. Navíc je vyzáblá, takže ve svém, již pokročilejším věku, by bez face-liftu byla už dost vyžilá. Další věc jsou ty filtry, pochybuji, že někam dává fotky bez filtrů. Taky si naplácá make-up a lidi mají věřit, že to, jak vypadá na fotce, je výsledek používání nějakého produktu. To je stejné, jak když Růžičková propagovala přípravek na hubnutí a ukazovala se, jak hezky zhubla. Přitom ji žrala rakovina. To se pak lehce hubne, aspoň pak nemuseli vyrábět nadměrnou rakev.

Já teda moc nevěřím, že bych vydělala víc, kdybych změnila zaměstnání. Mám před důchodem, plat silně nadprůměrný, ale kdo by nechtěl víc, že ? Mám plat kolem 60000,- , takže 80000 by stačilo. No, nemyslím si, že by bylo tak jednoduché něco takového najít. Spíš si myslím, že kdyby mě vyhodili, tak budu ráda, že mě vůbec někde vezmou a budu ráda, když budu mít aspoň polovinu toho, co teď.

Myslím, že ta možnost by tady měla být. Nechtěla bych dožívat někde v LDN s plínama a proleženinama. To nepovažuji za důstojný konec i když se můžou starat hezky, dokonce ani v domácím prostředí to nepovažuji za důstojné. Je to jen čekání na smrt, bez východiska a může to trvat velmi dlouho. Důstojné je podle mého názoru uspořádat si svoje věci a potom jít smrti vstříc. Ale člověk dlouho doufá a potom to už třeba nedokáže ukončit bez cizí pomoci.

Sedadla mají tu funkci, tak sklápím a hotovo. Jestli to někomu vadí, ať si připlatí za lepší místo, nebo koupí i místo před sebou.

Zrovna tu knihu poslouchám. Mám ji v audio verzi. A mohu jen doporučit. Velmi napínavé, tajemné, strašidelné a přitom to má hlavu a patu, není to jen nějaká krvavá prvoplánová hororová hrůza.

Tohle mě teda nepřesvědčilo. To by musela ukázat kaču. A i to se dá vytvořit uměle.

Je mě šedestát a ani mě nenapadne nechat se oškubat jak ta bělovlasá slepice. Mám šedivé vlny do půl zad a nemíním na tom nic měnit. Plavky vcelku nosím akorát na sportovní plavání. Na pláž jedině v bikinách. A je mi srdečně jedno, co si kdo o tom myslí.

Já teda u bazénu neležím, ale u moře potřebuji mít lehátko. Lepší hotely jich obvykle mají dost, ale i tak, když je nás víc, tak si lehátka ráno obsadíme, protože chceme trávit den pohromadě. Pokud je lehátek málo, je to spíš chyba hotelu. Když chci trávit den na pláži, tak chci mít pohodlí a nemíním pořád někam stěhovat věci, ať už jdu na jídlo, do baru, nebo si zaplavat. Pokud hotel inzeruje lehátka zdarma, tak tam mají být k dispozici, protože s tím počítám a s tím si ten zájezd kupuju. Tak tam mají napsat, že počet lehátek je omezen, aby tam lidi, kteří chcou trávit čas na pláži, radši nejezdili. Takovej hotel je pro ty, kteří jezdí po výletech a jdou se třeba jen na chvilku osvěžit do moře. Pokud je to za poplatek, zaplatím si to, a mám tam taky věci celej den, i když zrovna jdu někam pryč a to nikoho nepohoršuje.

Ať si každý vozí, co chce. Já teda nejsem ochotná nic přepírat v rukách, ani tahat prádlo do prádelny. Už vůbec nemíním po příjezdu obrážet místní drogerie a nakupovat nějakou kosmetiku, nehledě na to, že mám svoje značky a nějaké hotelové mýdlo mě patrně neuspokojí. Takže, kosmetiku zásadně svoji (cestovní balení) a ostatní věci podle toho, jestli v ubytování bude pračka. Pokud je pračka, stačí příručák. Když není, potřebuji velkej kufr. Takže je to pěkná blbost. Podle kufru se rozhodně nepozná, kdo je šmudla. Někdo přepírá, někdo má pračku a někdo je šmudla.

Já teda žádné mužské rysy nevidím. Má normální ženský obličej, vlasy, ženské tvary, všechno. A kdo říká, že je obézní, ten je u mě magor. Má prostě hodně svalové hmoty. Na tom není nic divného u lidí, kteří sportují, obzvlášť když dělají vrcholově sport, jako je rugby. To asi ani nemůže vypadat jak baletka.

A co je na tom divnýho, že tam lidi slouží kvůli výsluhám a potom odejdou do civilu ? Po patnácti, dvaceti letech toho má každej dost. Není to práce na celej život. Ve čtyřiceti už mnoho lidí nemá na to potřebnou kondici a zdraví a začínat s kariérou někde jinde je docela pozdě. Chtěla bych vidět, kdo tam půjde dělat. Nároky na ty lidi jsou vysoké a platy směšné. I s vidinou výsluh je problém sehnat příslušníky. Nadšenců je málo a i ty to nadšení po pár letech přejde. Zvlášť dnešní mladí už o nic takového nemají zájem. Pochopitelně jdou radši dělat někam, kde mají takové benefity jako pružnou pracovní dobu, home ofice, firemní vozidla, mobily, tablety atd. Skoro nikdo dnes nechce dělat od - do, směny, víkendy, svátky.

No, nevím. Ten účes sice paní sluší, ale připadne mi takový osmdesátkový a celkově asi bude potřeba hodně velká údržba, aby to vypadalo takhle. Obávám se, že to vyžaduje mytí a foukání každej den a udržet tu barvu v takovém stavu, to taky nebude lehké - počítám, že o moc víc, než měsíc, to takhle nevydrží, pak z toho bude odrostlé, žluté seno. Prostě takový účes na jedno použití, a nepraktický.

Lidi, kteří o sebe pečují, můžou vypadat na první pohled i v šedesáti hezky, ale to je asi tak všechno. V šedesáti je začínají dohánět různé problémy a nemoci. Po čtyřiceti letech práce jsou již opotřebení. Vidím to kolem sebe - klouby, záda, nohy, artrózy, revma - tzn. že sotva lezou, zrak, sluch, inkontinence, vysoké tlaky, rakoviny, psychika, únava - spousta lidí se toho ani nedožije.

Aha, to jsem netušila, že to teď bude povinné. No, já to doma vždycky ustřihnu, v práci taky, když nemám po ruce nůžky, nebo nůž, tak to urvu. Takže si pořídím vhodný přívěšek na klíče s nožíkem, nebo nůžkama, abych se s tím nemusela rozčilovat.

V jednom bytě bych teda s rodiči dobrovolně nebydlela. Bydlím ve vícegeneračním domku, dřív to bylo z nutnosti, protože na vlastní bydlení nebyly dost velké platy, teď už se mi na starý kolena zas nechce utrácet za bydlení víc, než je nutné. Ale žádná velká idylka to teda není. Kdybych kdykoli během té doby získala nějaké peníze, první co udělám, stěhuji se pryč.

Já jenom nechápu, proč si uvázala na krk chlapa, kterej tak málo vydělává. Nutně na něho musí doplácet.

Třicet tisíc je teda bídný plat. Ale když se k tomu připočte příjem z pronájmu, není to zas tak hrozný. Člověk si prostě musí stanovit priority. Já mám taky starej barák. Ale nehodlám v tom utápět veškerý příjem. Dělám jen to nejnutnější, akorát aby nespadnul. Radši cestuju, živím auto, chodím do divadla. Protože nikdy nevím, kdy prdnu do hlíny. K čemu utrácet tolik peněz za nesmyslné rekonstrukce ? K čemu mi bude opravenej barák, až budu ležet na hřbitově ? Ten si do hrobu neodnesu. To tady zůstane. Důležitější je investovat do sebe, do zážitků, do života.