V pravdě dělat tento (řekněme) sport bylo jejich svobodné rozhodnutí a vydělali si tím nemalé peníze. Nic jim nebrání je teď použít na zdravotní péči.
Očekávat, že si budou vydělávat mlácením jiných lidí a pak se o ně stát postará je trochu naivní představa. Stát se není schopný pořádně postarat ani o lidi, kteří o zdraví přišli při službě státu a lidem, kteří nedali ani peny teď poletí tyhle lidi honem honem zachraňovat? Ale no taaaak.
To je jak s fotkou. Krása fotky nespočívá v tom, jak je ostrá nebo barevná. Ale v tom co je na ní, se všema nedokonalostma. Protože to je kouzlo fotky, ne programu, co z ní udělal něco, co tam nikdy nebylo.
S plastikama je to stejný. Byla to krásná ženská, dneska už je to jenom fotka prohnaná photoshopem, aby byla líbivá.
Je to člověk, žije svůj život, má radosti i trápení. A všechno tohle se na něm podepisuje. Není to ta věčně usměvavá filmová postava se zářivým úsměvem, dokonalou postavou a dokonale padnoucím oblekem. Ty patří do filmu. Život není procházka pohádkou s dobrým koncem.
I když není tím usměvavým hubeným panem kterého známe z přátel, mám ho ráda. Jestli bude tlustý a plešatý? No a co? Pořád to bude on. Jediné co si přeju je aby byl spokojený s lidmi kolem sebe.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Ruskej vzduch (ne)svědčí zdraví celebrit, nejen tomu fyzickému, ani tomu psychickému.
Steven Seagal a Gérard Depardieu jsou jasným příkladem.