V Lidlu jsem téměř přestala nakupovat. Kdysi jsme tam kupovali například po kartonech čerstvou pomerančovou šťávu. Pak jí postupně zdražili z nějakých 34,90 na 74,90. Tak jsme usoudili, že si jí mohou nechat. Teď jsem jí zahlédla v "akci" tuším za 39,90, což už by bylo přijatelné. Ale dohodli jsme doma, že si jí můžou klidně nechat.
Nesmyslné ceny některého zboží (nejen v Lidlu) jsme začali ignorovat a obejdeme se bez něj. A když pak časem cena klesne na únosnou mez, tak ho dál ignorujeme.
Jsme doma dva dospělí, kolekci jsem kupovala ze zvyku do misky na stůl. Tak od letoška bude na stole miska s něčím jiným 🙂
Jsou prostě věci, které když překročí pro mě akceptovatelnou hranici, tak je vyřadím a většinou je už nikdy nekoupím. Kupovali jsme takhle čerstvý pomerančový džus. Když začal stát běžně 50,-, tak jsme ho kupovali jen v akci. Když začal stát přes 70,- a akce byla za 55,-, tak jsme usoudili, že si ho může prodejce klidně nechat. Teď jsem ho zahlédla v akci za akceptovatelných asi 45,- , ale nekoupím ho. Zřejmě už nikdy. Prostě se bez něj obejdu (a to jsme ho kupovali po kartonech) a zrovna tak se obejdu bez vánoční kolekce.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nedokázala jsem to dočíst, zřejmě bych se pozvracela.
Tlupa starých senilních dědků chce vládnout.
A ještě vylezou těsně před svátky, aby v tomhle bordelstátě náhodou nebyl klid.
1 odpověď