Ano, pamatuji se... Za mých školních let měli žáci (učni i studenti) měsíční průkazku na slevu, kde byla upřesně uvedena trasa z místa trvalého (nebo přechodného) bydliště do školy a zpět.O prázdninách a víkendech (tedy v době mimo vyučovací dny) sleva neplatila a pochopitelně neplatila ani při žádném dalším cestování.
V té době byla i prukazka v plné ceně jen na určité trasy. Ale to už je hrozně dávno. Nezáviďte.
Přijde mi přinejmenším zvláštní, že dle autorky rodiče nejsou součástí života svých dětí. Chápu, že péče o nemocného rodiče může být už neúnosná. Když nezbývá nic jiného, než ústavní péče, tak rodiče stejně zůstávají částí života svých dětí. V článku není jen popsání stavu, kdy už pečující osoba péči nezvládá, ale dost děsivý celkový chlad a odtažitost.
To je důsledek chladné výchovy matky.
Milá blogerko Terko, když už cítíte potřebu psát o tématu, o kterém nevíte zhola nic, zjistěte si aspoň základní podrobnosti o tom, jak to chodí v reálném životě.
Dcera NEMŮŽE umístit matku v domově pro seniory o své vlastní vůli, NESTAČÍ jen "podepsat papíry", naložit matku do auta jako nějaký balík a vysadit ji v domově pro seniory, takhle to prostě u nás nefunguje. Funguje to pouze za předpokladu, že necháte člověka, vykazujícího známky demence nebo Alzheimera soudně zbavit svéprávnosti a necháte se ustanovit jeho opatrovníkem. K umístění svéprávného člověka je vždy potřeba jeho souhlas a papíry si ten člověk podepisuje vždycky sám.
Úsměvné je rovněž Vaše líčení, jak se hrdinka příběhu rozhodne matku s demencí umístit do domova pro seniory a šup! během krátké doby je vše vyřízeno a matka už bydlí v samostatném pokoji. Milá paní, takovýto příběh je na hranici sci-fi, do běžného domova pro seniory je čekací lhůta několik let, pokud jde klient do podobného zařízení z domova a nikoliv z nemocnice, LDN nebo psychiatrické nemocnice. Ano, možná existují domovy v soukromém sektoru, u kterých je čekací lhůta poměrně krátká a ubytování v samostatném pokoji možné. Tam se ale platí poplatky v řádu několika desítek tisíc korun měsíčně a pochybuji, že by byla hrdinka příběhu natolik velkorysá a štědrá, že by matce pobyt v takovém zařízení mohla dopřát. K takovému kroku musíte mít rodinný majetek v řádu několika miliónů, abyste rodinnému příslušníkovi mohla hradit luxus.
Článek je modelová fikce. Chce ukázat, jak se dá řešit daná situace a jak se s tím vyrovná svědomí.
Možná by nebylo na škodu zopakovat si češtinu. Ty pravopisné chyby lze přece opravit.
Co se týká pokladen měla by být alespoň jedna k dispozici i v méně vytížených časech. Právě kvůli lidem kteří se u nich cítí mnohem jistější.
Ale není otevřená žádná. Jsem důchodkyně, chodím nakupovat v méně exponovaných časech, abych nepřekážela pracujícímu lidu, ale to zas nefunguje žádná pokladna. Takže mám dilema kdy chodit. Z těchto důvodů chodím nakupovat taky s velkou nechutí.
Na samoobslužné pokladně platím jen, když nám pár věci, které si mohu sama namarkovst a nepotřebuji paní pokladní.
Vadí mi, když stojím ve frontě u jediné funkční pokladny s paní pokladní a říkají mi, abych šla k samoobslužné. Také mi vadilo, když se tam jeden čas mohlo platit jen kartou a já při tom potřebují neustálý přehled utracených peněz.
Většinou nebývá žádná funkční pokladna, v tom jeté problém.
Zase jeden idiot, který navrhuje separovat "staré a pomalé" zákazníky ke zvláštním pokladnám. Já osobně vidím zásadní problém v malém využívání samoobslužných pokladen (SP) hlavně v tom, že každý market má jiný systém těchto (SP) si najal jinou firmu s jiným programem a pokud zákazník nenavštěvuje stále jeden a ten samý market tak má smůlu. Nakoupíte zboží jdete k pokladně je tam plno tak využijete (SP) a tady si s pomocí personálu nastudujete systém ovládání za týden si nakoupíte jinde a opět stejný postup nastudovat, ale jiný systém ovládání (SP). Myslím, že lidem hlavně vadí to, že si opakovaně musí k pokladně volat personál, který nemá vždy čas. Domnívám se, že nejlepší systém v současné době má Globus. Stačí si vzít skener naskenovat zboží a u pokladny zaplatit. Z mého pohledu na tento systém zatím nic nemá.
K jaké pokladně, když žádná není otevřená. Nakupovat chodím do jednoho obchodu, který mám v docházkové vzdálenosti a vždy musím žádat o pokladnu, protože mám velký nákup až na 10 dní. Pokladní se většinou tváří, že ji to obtěžuje. Zkusil jste někdy vykládat velký nákup do toho odkládacího prostoru?
Obávám se , že technologický pokrok se nedá zastavit, bez ohledu na to, jak moc to některým seniorům vadí. Obchody, kde pan Věk starší říkal malému Františkovi "Františku, nezapomeň přidat hřebík", kde balili bonbóny do kornoutu, máslo krájeli na váhu a okurky nabírali rovnou ze sudu, se už asi nevrátí.
Vy tomu, že si zákazník musí nákup namarkovat sám říkáte technický pokrok? Já tomu říkám vyčůranost obchodů.
Autorovi patri dik, za celkem slusne napsany fiktivni pribeh. Jeho smysl nam vsak zustane navzdy skryt. Pokud chtel takto verejne upozornit na nejaky problem ve spolecnosti, tak mel zminit konkretni nazvy obchodu. Pokud chtel pouze vytvorit viralni clanek u ktereho se strhne obrovska diskuze, tak nezvolil dostatecne rozestvavaci tema, protoze tema samoobsluznych pokladen je jiz notne omsele. Sve ctenare si ale najde kazdy vyplod. A tech diskutujicich, co zvysi kredit takoveho dila se najde prehrsel. Sam jsem se touto reakci stal jednim z nich.
A kdyz uz reaguji, tak pridam i svuj nazor na predlozene tema. Panovi je 70. a uz je pry stary na to ucit se pouzivat internet, banku, platebni kartu. Aha, ale tyto vymozenosti dnesni doby tady byly uz v dobe, kdy mu bylo jen 50. Nebo snad zil celou dobu v nejake izolaci na pustem ostrove. No veril bych jeste, ze sedel dlouho ve vezeni a ted jen kouka, kam se za tech 20 let svet posunul.
A vykriky ve stylu, nebudu delat praci za nekoho, kdo je za to placeny jsou zcela nesmyslne. Proberte se konecne, cinkali jste klicema, ze chcete svobodu, tak neocekavejte, ze vas bude nekdo vodit za rucicku nebo vas jeste obskakovat. Mate svobodnou volbu a obrovsky vyber, tak si vyberte, co vam vyhovuje a prestante neustale brecet, ze se svet proti vam spiknul. Je to zbytecne, nic tim nezmenite.
Jakou mám volbu, když normální pokladna nejede. A nezavádějte dotoho politiku. Co má společného s tím, že obchody se chovají k zákazníkům nezdvořile.
Takže v podstatě děda, který si myslí, že se kolem něj točí svět a chce aby kvůli němu museli ostatní vstávat a jít do práce na 6 hodin, aby on si mohl nakoupit i když má čas celý den. Odmítá se s čímkoliv učit a radši bude půl hodiny chodit po obchodě, než se podívat jak ta pokladna funguje. Ideálně by ještě kvůli mu podobným měli udělat speciální pokladnu..
Poklad a by měla být samozřejmost v každém obchodě po celou otevírací dobu. Nějak se vytratilo náš zákazník, náš pán. Teď asi platí co zákazník to otrava a obtěžovatel.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jenže furt je to tak že musíte platit, v jiných městěch to mají zadarmo a ještě dostávají příspěvky na bydlení a na všechno možný a to mají všechny tyhle věci v docházkové vzdálenosti. Jeden to má vše do kilometru a má hromadnou zdarma takže si každý den může jezdit přes celé město kam se mu zlíbí, druhý to má vše daleko, hromadnou si musí platit a to ji ještě musí použít aby se někam dostal.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Příspěvky na bydlení určuje zákon, v každém městě jsou stejné. Cenu jízdného MHD určuje město. Vy projezdite tolik, že pak nemáte na živobytí? Nebo je to bezvýznamná položka vašich výdajů.
1 odpověď