Podívejte se na Slovensko a pobaltské země, které mají euro a přitom mají vysokou inflaci. Čili v koruně a euru to není.

Myslím, že ani tudy cesta nevede. Spousta studentů by nestudovala ze sociálních důvodů. Také vystudovat náročnou školu a vydělávat si u toho nejde. Nicméně vidím cestu v podpoře studentů formou státních stipendií na oborech, které chabí. Případně nechat první ročník platit, a až potom, pokud si student plní studijní plán, přispívat. Poněvadž hrát si na půjčky s tím, že stát bude platit úroky a student to bude platit, až vydělá a až mu dluh požere inflace, to je jenom hra. Co když nevydělá nikdy?

Vazeny pane Klofaci,

na vas nevydareny text vyborne reaguje kolega Chyla:

Odkaz 1  

Zdravi

V. Horejsi

Základní výzkum je základ pokročilého výzkumu. Zrušit základní výzkum je podobný nápad jako stavět dům bez základů! Kdo ve výzkumu ať již jakémkoliv nepracoval, to nepochopí. Nedivím se, že obecně občané neznají naše vědce, poněvadž se v mediích presentují jako celebrity různá individua, však si domyslíte! Závěrem napíši, co mně jednou řekl jeden vědec: " V práci a vědění jest naše umění !"

Nejvyspělejší země jsou ty, které mají bohatý základní výzkum a na něj navazující aplikovaný. Něco smontovat je jednoduché. Něco vymyslet představuje roky "hraní si" bez okamžitého výsledku. Česko je významným hráčem ve vývoji nanotechnologií, nových léků, jsme významným partnerem v kosmickém výzkumu. Podílíme se i na vývoji umělé inteligence. Jeden český startup vymyslel přístroj na získávání vody z pouštního vzduchu. Financování českou vládou je minimální. Lití peněz do různých ústavů se nerovná podpoře vědy. Máme obrovský nevyužitý potenciál. Jako malá země bychom na něj měli vsadit. Většina našich vynálezů, a není jich málo, nachází uplatnění v zahraničí a jako stát z toho nic nemáme. Kvůli přístupu, který zde prezentujete i vy. Trpíme také odchodem odborníků do zahraničí. Dokud si většina lidí bude myslet, že vědci jsou jen hračičkové, jako vy, budeme odsouzeni do role nádeníků zahraničních společností. S výzkumem jde ruku v ruce i svoboda podnikání, která zajistí, aby se nové poznatky prosadily v praxi. V ČR se snadno krade. Podniká se tu ale těžko. Proto jsme jen montovna, kde se vyrábějí díly. Hotových výrobků tu vzniká minimum. To, co u nás považujeme za moderní, je minimálně standard ve vyspělém světě. Inovace k nám proudí zvenku, protože to investorům zlevňuje výrobu. Většina naší ekonomiky je ale zastaralá. Dokud budeme závislí na výrobě pro někoho jiného, zůstaneme chudí. Bez vědy, výzkumu a jejich podpory se to nezmění. To, co dnes děláme, zvládnou roboti levněji. Pokud ty roboty nebudeme vyvíjet a vyrábět my, skončíme. To chce ale vzdělané lidi, ne nádeníky.

tak kdyby komunisti nebyli blbí, tak jsme měli ze základního výzkumu prolínajícího se s aplikovaným příjem z kontaktních čoček, ale prodali licenci, tak máme kulový

nanovlákna vymysleli u nás, chytrou houbu taky, to bez zkušeností ze základního výzkumu by nebylo

Vy si opravdu myslíte, že ty případně přesunuté peníze do vzdělání, tedy školství, budou využity smysluplně? Krásná naivní myšlenka, peníze zmizí v systému a výsledek bude ještě míň viditelný než základní výzkum.

Souhlasím a autorem. A myslím, si, že nemálo peněz by se dalo též ušetřit na "výzkumech" v oblasti ekonomie či sociálních věd. O většinu výsledků těchto "výzkumů" nemá téměř nikdo zájem. Jsou to jen vyhozené peníze a čas.

Po mnohaleté zkušenosti z výzkumu a poté úspěšné kariéře v biotech průmyslu s obsahem článku do značné míry souhlasím. Význam základního výzkumu v ČR je téměř nulový. Z části je vhodný pro udržení kvality univerzitních pedagogů. Podobně nevýkonný a zbytečný je také z větší části dotovaný aplikovaný výzkum a vývoj. Dokladují to minimální výsledky a velmi omezený rozvoj technologických firem v ČR. Zrušení dotací na naprostou většinu výzkumu a vývoje by bylo mimořádně přínosné:

1) úspora prostředků za dotace, úspora prostředků za administrativu a kontrolu, výkaznictví, ..

2) motivace inteligentních lidi pro práci v průmyslu, vylepšení personální situace průmyslu

3) selekce kvalitních vývojářů a aplikovaných výzkumníků , selekce kvalitních projektů (firmy si bez dotací hloupé projekty bez smyslu a výsledků nemohou dlouhodobě dovolit)

4) snížení škodlivého společenského významu a vlivu pseudovědců bez reálných výsledků ale s chutí ovlivňovat společnost z titulu “experta”

5) navrácení morálky do české vědy

6) motivace ke zrušení ostatních nesmyslných dotací destruujících ekonomiku, průmysl, moráku (dotace velkých agropodniků apod. , pobídky pro výroby s nízkou přidanou hodnotou,…)

Domnívám se, že lidé pomalu docházejí k podobnému náhledu na vědu a na dotace obecně.

Zrušit základní výzkum? To nemůže vymyslet myslící člověk. Celý článek je plný demagogie. Když už chcete ušetřit, tak se podívejte třeba na stavby a opravy silnic/dálnic, kde ty miliardy mizí beze stopy. Výzkum nám dělá mimo jiné renomé ve světě, když už nikoho neznáte.

Základní výzkum nejde ušetřit, to je názor neználka, který o výzkumu nemá ponětí. Nebo popullistického politika zaměřeného ždímat voličské hlasy ze skupin těch málo vzdělaných jednodušších voličů.

Základní výzkum je, už podle názvu, nezbytný základ, ze kterého vychází aplikovaný výzkum. V základním výzkumu se za prvé vyvíjejí a tříbí metody, které za nějaký čas se budou využívat v aplikovaném výzkumu a za druhé se na vysokých školách nebo i výzkumných ústavech na základním výzkumu školí a učí zkoumat lidi, kteří aplikovaný výzkum budou dělat. Bez zkušeností ze základního výzkumu se aplikovaný výzkum většinou dělá velmi špatně a zastarale.

Kromě toho neexistuje nějaká ostrá hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem. Člověk správně nasměrovaný, třeba už během studia nebo krátce po studiu na správný základní výzkum nemusí nic na svém bádání měnit a přitom po nějakých letech, jak se obor a jeho využití v praxi posune dopředu, může, plně teoreticky připravený, rovnou bez jakýchkoliv změn plynule přejít na aplikovaný výzkum. Ovšem který obor je ten správný a posune se brzo tak, že ten výzkum se se základního změní v aplikovaný a přinese velký ekonomický benefit, se dopředu velmi špatně předpovídá. Musí se v základním výzkumu pracovat více lidmi ve více teoretických oborech a doufat, že aspoň někteří se trefí a přejdou tak na lukrativní aplikovaný výzkum. A z výnosu toho aplikovaného výzkumu zaplatí náklady těch ostatních základních výzkumů.

Je to katastrofa. Jak dál se základním výzkumem rozhoduje "lid" nebo pan Klofáč?

To je možné jen v právnicko-partajnické demokracii, která postupně ničí náš stát.

DVĚ FURIE

REPUBLIKU NIČÍCÍ -

POLITPARTAJE

A ÚSTAVNÍ PRÁVNÍCI!

Potřebujeme řídit stát jako podnik. Potřebujeme vládní systém USA s prezidentem jakožto vedoucím manažerem vybaveným rozsáhlými pravomocemi, s týmem, který si sám složí.

Rozumíte mi vůbec, pane Klofáči?

Tahle země neprosperuje ani v měřítku EU, stali jsme se montovnou, plnou skladů s pracovní silou, která je pořád ještě levná, ale není moc vzdělaná. Naše vysoké školy nejsou nic moc a vysokoškoláků máme málo a pokud si někdo myslí, že šetřením na vědě, na vzdělání nebo investicích z toho srabu vyhrabeme a prošetříme se k prosperitě, tak je v lepším případě blázen.

Motorkář zabil dítě protože ho babička nedokázala uhlídat.

Jestli ho srazil při 77km/hod, nejspíš jel 90 a přibrzdil. V autě člověk dupne na brzdy a pohoda, motorka je sice lehčí, ale takový luxus nemá. Trochu se bojím, že v tomto případě funguje presumpce viny, protože se jedná o motorkáře, kde si automaticky představíme šílence.

Říká se, že řidič má předvídat, to rozhodně, ale současně je to alibizmus, tímto způsobem by nikdo neřídil rychleji než 40 i mimo obec.

Jednou jsem přecházel přes dálnici (nouzová situace). Kdyby mě srazilo auto, může za to řidič, protože měl čekat, že se tam objeví nějaký blbeček?

Špatně. Mám "jen" tři děti, obvykle si stoupnu doprostřed cesty jako první a odcházím jako poslední.

Že klučina přišel o život mě opravdu tíží, ale motorkář je v tom nevinně. Kluka si měla hlídat paní nehledě na její věk.