Moc pěkná demonstrace, podle záběrů vidím že se tam sešlo v parčíku kolem stovky lidí a to do toho počítám i ty co tam venčí psy. Z toho dělají naše média naprosto jasný závěr, že prakticky všichni Slováci s Ficem nesouhlasí 🙂

Naopak většina Slováků by uvítala podstatně dražší plynový mix z Německa co by jim tam putoval přes český, výhodně koupený TransGas, a na jehož přepravu se bude vztahovat novoroční přirážka na distribuci ...

Většina lidí v česku to moc nerozlišuje, ale slyšel jsem i tomhle rozlišení, kdy džem obsahuje kousky a marmeláda ne. Pak by se marmeláda dala do angličtiny přeložit jako "Fruit preserve jelly" což se v anglii vyrábí podobně jako džem, jen se pak ještě hotové povařené ovoce propasíruje, nebo jinak odfiltruje, aby výsledek neobsahoval pevné kousky. Ale rozhodně né přeložit jako "Marmelade", která obsahuje kusy kandované kůry citrusů.

Dobrý den, ale o to mi jde. Ve svém příspěvku píšu o chybě v překladu anglického termínu "Marmelade" jako český výraz "Marmeláda", což není. Česká slova marmeláda a džem jsou synonyma, ale v angličtině to jsou dvě různé věci. Marmeláda(džem) se anglicky řekne "Jam" a ten může být z libovolného ovoce, nejoblíbenější je tam jahodový. Kdežto anglické slovo "Marmelade" je v anglii výraz pro zavařeninu, která obsahje velké množstní kandovaných citrusů. A jelikož české slovo "marmeláda" odpovídá anglickému slovu "Jam" tak by pro něj mělo platit složení jako pro "Jam" 😉 a né jako pro anglické slovo "Marmelade".

Nevím na co narážíte? Že se mi nelíbí, že neopravili chybu v překladu ve starém zákoně a místo toho vymýšlí nějakou novou záplatu (snídaňová směrnice), která stále neříká že Marmeláda je české synonymum pro džem a stále zůstává rovnítko mezi "Marmeláda" a "Marmelade", jen se v českých podmínkách umožňuje, aby tento produkt nemusel být z citrusů?

Tady nejde vinu za současný stav uvalovat na Evropskou úniii, ale na pochybení českého úředníka. Ten si neuvědomil, že anglický název "Marmelade" je označení pro, pro nás prakticky neznámý typ zavařeniny, která obsahje velké množstní kandovaných citrusů, a pro který neměla čeština pojmenování. Místo toho, aby tedy ponechal u této směrnice označení produktu "Marmelade", tak jej přejmenoval na "Marmeláda" a nahadil tím české synonymum pro džem.

Třeba v Portugalsku s tím problém neměli, tam používají výraz "Marmelada" pro jejich tradiční džem z kdoulí kdežto výraz "Marmelade" pro typ zavařeniny, která obsahje velké množstní kandovaných citrusů.

U nás, místo aby jsme 12 let starou chybu v překladu dávno opravili, tak jdeme nějakou švejkovitou cestou "snídaňové směrnice"...

Mohl by si autor článku opravit tu časovou osu v grafech, nejsou tam vidět roky...

Ale tady nejde o původní Obamovou Federální dotaci na prvních 200 000ks. Tato dotace byla nahrazena Bidenovou dotaci (taky 7500USD) v ramci Inflation Reduction Actu v roce 2022. Tahle nová dotace nemá omezení na počet prodaných kusů. Takže jí bohatě využívá znovu i Tesla.

Důsledky přesouvání těžkého průmyslu z Evropy ...

Je mi jasné, že časté odpojování nemusí být ekonomické. Ale mezi 1,2GW a 1,4GW není zase takový rozdíl co se týče spotřeby vody a ty nedostatky vody by mohly být skutečně jen při extrémním suchu třeba jednou za pár let. Ve Francii v poslední době odpojují část jaderných zdrojů, skoro každý slunečný víkend protože nevědí kam s energií když je nízká spotřeba a soláry jedou na plno... Jinak souhlasím s tím, že dnes a zejména v Evropě jsou ceny/náklady jinde než v UAE před 10 lety. Spíše se mi nelíbí že v podstatě za stejnou cenu by jsme mohli mít 1,4GW, místo jen 1GW.

Souhlasím že Korejci jsou dobrá volba, jen mě štve, že si připlácíme extra, abychom měli menší výkon, to jsme nemohli taky postavit alespoň 4x 1,4GW. Ten korejský typ raktoru je homologovaný na 1,4GW, my chceme mít speciál s 1GW a za to si budeme muset připlatit za změnu plánů a novou homologaci. A argumenty, že u Dukovan je dost vody aby se uchladilo až 1,2 GW na reaktor, ale ne 1,4GW a proto budeme stavět 1GW jsou nesmysly. Občas by se dal odpojit v případě potřeby v období extra sucha, jeden z těch malých existujících reaktorů...

Korejská KHNP letos dostavěla jadernou elekrárnu ve Spojených arabských emirátech. Čtyři bloky po 1,4GW/blok. Cena byla celkem 24,4miliard USD to je cca. 566miliard korun. To dělá cca. 141,5 miliardy korun na blok. My budeme mít bloky cca. o 30% menší - jen 1GW/blok. Proto musí stát 200milard jeden? Proč jsme o tolik drahší než Dubaj?

Když Evropa tlumí svůj, relatívně energeticky efektivní těžký průmysl, a ten se pak přesouvá do zemí kde se na energetickou efektivitu moc nehraje, tak to tak dopadá. Důsledek zaslepené pseudo-ekologické Evropské politiky, která nehledí vůbec na globální kontext a žije si ve své bublině...

Nejen Čína, ale i v EU se dotuje ocelářstní. Jen hlavní problém je v tom, že naše současná vláda není shopná tyto dotace pro naše firmy vyjednat, narozdíl např. od Německa, Fancie, Španělska, Itálie apod. viz. článek na stránkách ocelářské únie: Odkaz  

Reakce na: „Pokud se bavíme o čtyřech blocích, jde o tři biliony korun. Přece Britové a Francouzi nejsou hloupí a nestaví dva bloky za 1400 miliard, a my bychom postavili čtyři za 800 miliard."

• To je ale tím, že francouzská EDF nemá ještě ty bloky a návrh doladěný a otestovaný. Zato korejska KHNP jich už několik provozuje doma a dále staví na export 4 bloky v Barakah, kde cena za všechny 4 bloky (4 x 1.4GW = 5.6GW) celkem byla stanovena na $24.4miliardy to je asi 570miliard Kč. Je to cena z roku 2018, tak hádam, že dnes to bude třeba 1.5x tolik kvůli inflaci a něco navíc kvůli českým specifikům, ale stejně si myslím, že by jsme se měli se 4 bloky dostat pod 1000miliard Kč. Teda pokud nezvolíme pomalé a drahé Francouze.... (U korejců je průměrná doba od zahájení stavby bloku do uvedení do provozu jen cca. 6let. )

Jen doplňuji informaci pro lidi neobeznámené se situací. V Číně má Volkswagen společný závod se Škodovkou - z některách linek sjíždí vozy s logem VW a z některých Skoda - řízeno poptávkou. Poptávka po Škodě měla rostoucí tendenci. Po návštěvě senátora Vystrčila na Taiwanu došlo k propadu poprávky po škodovách na zlomek původních objemů. U aut s kogem VW došlo k mírnému růstu, ale zdaleka ne takovému, aby pokryl ztráty propadu Škody. Byla to ztráta pro koncern VW, ale primárně pro Škodovku. Závěry o souvislosti s politikou si udělejte sami...

Název článku je zavádějící a chybný. Prosím redakci o opravu. Termín jaderná ponorka se používá pro ponorku s jaderným pohonem. V originálním článku od Reuters je jasně uvedeno, že se jedná o zastaralý design diesel-elektrické ponorky (podle sovětského vzoru Romeo-class z 50-tých let), která může nést jaderné zbraně. Reuters nepoužívá termín jaderná ponorka (nuclear submarine), ale "nuclear-armed submarine" což je ponorka vybavená jadernými zbraněmi. Dále je možné se v článku Reuters dočíst, že nejí jasné jakými zbraněmi bude ponorka vybavená...

No do Afriky, tam melo byt puvodne urceno. A novinari breci, ze kvuli ruske blokaci ukrajinskych pristavu umrou africane hladem...

Idealni doba, aby jsme zacli vyvazet to co nadbyva u nas ;-)

S tím, v jakém stavu je ruská armáda je NATO schopno prozazit ji dnes 50x po sobě co se týče konvenční války. Pokud by došlo na jadernou, tak tu je jedno kdo formálně vyhraje, vítězem nebude nikdo.

Lobisté zbrojních firem teď mají žně. Rozpoutávají paniku a snaží se vsugerovat, že hrozba útoku Ruska konvenčními zbraněmi na země NATO je reálná, i když současná vyzbrojenost NATO mnohonásobně převyšuje Ruskou a Rusko v současné chvíli není schopné ani dobýt zbytek Donětského regionu. Přitom NATO poskytlo Ukrajině ani ne 0.01% svých prostředků.

Za ty stovky miliard by se dalo posavit tolik pěkných věcí, třeba postavit pár jaderných eletrárenskách bloků a mohli by jsme se energeticky zbavit závislosti na Rusku. Nebo třeba vysokorychlostní železnici 😉

Bylo by skvělé, kdyby byl syntetický benzín cestou k ekologickému a levnému zachování spalováků. Bohužel tomu tak nebude. Jeho nejdrahším vstupem výroby je elektřina a té je u syntetického benzínu pro dojezd 1km potřeba cca.5x více než pro dojezd 1km u elektromobilu. Číslo "cca. 5x více" je odvozeno z účinnosti cyklu výroby syntetického benzínu a účinnosti dnes vyráběného průměrného spalovacího motoru. U starších motorů to bude samozdřejmě horší. Taky továrna, vyrábějící syntetický benzín bude chtít mít nějaký profit.. Asi není potřeba více dodávat, aby si člověk udělal představu, na jakou cílovou bonitní skupinu bude v budoucnu syntetický benzín orientován...

Ale třeba brzo dotáhnou vývoj fuzních jaderných reaktorů a bude dost levné elektřiny i na syntetický benzín ;-)