Pilotované lety do hlubokého vesmíru jsou jen scifi a tím na vždy i zůstanou. Délka lidského života a doby potřebné pro dosažení vzdáleností v hlubokém vesmíru mimo sluneční soustavu jsou neporovnatelné. A nezmění na tom nic ani nové raketové pohony, i kdyby se podařilo hypoteticky dosáhnout alespoň setiny nebo desetiny rychlosti světla. Průměr naší galaxie 100 až 200 tisíc světelných let mluví za vše...
"Elitní" česká headhunterka Dita Sudová... to bude určitě velmi užitečná elitní profesionálka. Podle toho co z té dámy padá za moudra je lepší takové odbornici vyhnout.
Tato odbornice těmto lidem spíš škodí, protože někteří z nich se mohou těmito nesmysly inspirovat. Pokud zaměstnanec jen tak z plezíru nebere telefon, nebo si přijde do práce kdy chce jen proto, že chce mít pocit svobody, tak mu patří vykopnutí z práce klidně s rozběhem. A že chtějí více projektů pro více zaměstnavatelů... takový blábol... paní asi chtěla říct, že chtějí podnikat. To určitě tak té svobody a volného času budou mít více než v zaměstnání. Cha cha... Prostě nesmysly vycucané z prstu.
Babičky a dědečkové z obou stran neměli s hlídáním našich kluků nikdy problém. Je to dano asi tím, že komunikace v naši rodine vždy fungovala dobře.
Jen bych chtěl připomenout jednu zásadní věc těm některým stále zaneprázdněným seniorům o nichž je tento článek.
To že jste dnes mobilní, jezdíte autem, vzděláváte se, cestujete nemusí být pravda zítra. V tomhle věku ze dne na den můžete naopak sami potřebovat víc rodinné pomoci než potřebuje to malé vnouče.
Mezigenerační výpomoc je normální v každé fungující rodině. A tento článek na tom nic nezmění.
Ano, nějaký prvňáček ztratil motivaci, protože ho nebaví učit se písmenka a počítat, nebaví ho ani sedět v lavici. Tak jak to vyřešíme podle autora? Dáme mu snad do lavice tablet, aby se mohl dívat na videa, která ho baví a cítil se lépe? Určitě pak bude chodit do té školy mnohem raději a nebude mít komplex z toho, že musí dělat něco co se mu nechce… Obsah učiva na ZŠ určitě potřebuje nějaké změny, ale určitě nikdy nebude fungovat styl, aby se každý věnoval jen tomu co ho baví.
Základní škola není jen od toho, aby naučila děti číst a psát, ale má celou řadu dalších úkolů. Především má ukázat dětem jednotlivé obory lidského vědění, aby si každé dítě mohlo během základní školní docházky vybrat své zaměření. Případně pokud se nerozhodnou, tak mohou dál pokračovat na všeobecném vzdělávání na gymnáziu. Dalším úkolem ZŠ je děti rozškálovat dle jejich schopností, aby dítě (i rodiče) vědělo jaké má šance v konkurenčním prostředí dětí z jiných škol/tříd a mohlo se na základě povědomí o svých schopnostech racionálně rozhodnout jakým směrem se po ZŠ vydat.
Pane autore, podívejte se na články zde na Seznamu, které píší o tradičním velkém zájmu žáků o všeobecné vzdělávání na gymnáziích. Co nám toto říká? Že je velké množství nadaných žáků na ZŠ, kteří se chtějí učit celé spektrum znalostí. To je v přímém rozporu s tím co se nám snažíte podsouvat ve Vašem článku. To jsou ti žáci, kteří jednou budou inženýry, lékaři, veterináři, programátoři, právníci atd. Prostě ti, co budou generovat největší přidanou hodnotu.
Bek má částečně pravdu. Podpořit technicky a přírodovědně zaměřené vysoké školství je dobrá cesta, ale není to jediná věc, která se musí udělat. Přidal bych k tomu samozřejmě vybrané obory na humanitních fakultách.
Problém je, že finanční podpora vysokých škol jim další kvalitní studenty nepřinese.
Pokud chtějí zvýšit počet technicky zaměřených studentů, tak musí začít už v mateřských a základních školách úpravou probíraného učiva a nabídkou volnočasových aktivit zaměřených na přírodní vědy, techniku. To jsou samé sportovní, výtvarné, hudební, literární, filmový a jiný nesmyslný kroužek. Kolik škol nabízí kroužky matematicko-fyzikální, přírodovědný nebo elektrotechnický?
Pro úplnost by měl také autor porovnat emise CO2 z uhlí vykopaného vedle elektrárny s plynem, který je dopravován v lepším případě potrubím z Ruska nebo v tom horším loděmi z druhého konce světa. Pěkně to vynikne zejména u tepláren (účinnost cca 80 %) a moderních uhelných bloků s účinností cca 50 %.
Další co by mohl autor podrobně rozebrat je to, co způsobilo celkový pokles spotřeby elektrické energie a jak to souvisí s ekonomickou stagnací nebo v horším případě ekonomickým propadem některých států v EU.
Zbavovat se uhlí je největší nesmysl co jsme tady mohli udělat.
Také by se mělo pro úplnost zmínit, za jakou cenu se uhlí zbavují v USA. Zkuste tady někomu v EU říct, že se za jeho domem bude těžit plyn frakováním...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Perfektní článek. 😀