V noci? Více než dost pro naší potřebu. (systém zahrnuje baterii samozřejmě). .
.
A v poledne při záporné ceně? Tolik, kolik ČEZ chce. Naše FVE je vybavena dálkovým odpojením pomocí HDO. Nikdo ho nikdy zatím nepoužil. Proč asi? Protože stabilitu sítě neohrožuje...
Spousto, nepiš o ničem čemu nerozumíš. Děláš že sebe jen Kašpara.
Rozhodnutí soudu je rozumné. Proč by měl někdo být obtěžován tím, že druhý chce podnikat a jejich zakaznik se chce jen pobavit?
Na silnicích a železnici se posuzuje hluková zátěž docela přísně. Dopravní infrastruktura je na rozdíl od tohodle veřejně prospěšná stavba, takže u silnic lze hluk pochopit.
Navíc argument provozovatele o "svobodném podnikání" je dost arogantní, protože pošlapává právo lidí v okolí na čisté životní prostředí bez zbytečného hlukového znečištění.
Autodrom je věc zbytná na rozdíl od dopravní infrastruktury a jiných technických zařízení ovlivňujících své okolí. Manželům fandím.
Děkuji za opravu, ale i ústavní soud potvrdil , že ne všechny ČSN (těch deset tisíc) je nutné brát jako závazné u jakési kauzy, pouze tam, kde je konkrétně specifikuje zákonná úprava. Nicméně moje poznámka byla takto zjednodušeně postavená i kvůli tomu, že celý ten článek je hovadina. Protože zmiňuje podmínky, které jsou platné už dlouhá léta a nejsou to žádné novinky. A je to dost zavádějící pro laiky, kteří zde nadávají na celý systém a kteří netuší, že to "zlo" pro ceny bytů nejsou ČSN.
A máte ten judikát k dispozici? Docela by mě to zajímalo...
No ono jsou také normy dobrý byznys. Dneska výtisk normy stojí minimálně 500 a elektronická podoba je také silně zpoplatněna. No a pokud autor zalobuje a odkaz na normu dostane do nějakého zákona, čímž se stane závaznou, tak má tantiémy mnoho let.
To není pravda. Roční prohlížení bez možnosti tisku stojí 2000 Kč. To není zase tolik...
ČSN existují už dlouhá léta a na rozdíl od dřívějška jsou ČSN v současnosti doporučeným nikoliv direktivním řešením, nařízením. ČSN stanovuje postupy, které jsou prověřené a funkční, aniž by člověk musel něco vymýšlet a nad něčím složitě hloubat. Jsou, pravda, oblasti, kde jsou to postupy spíše závazné, což platí třeba o požární ochraně a bezpečnosti, kde je to logické. To, že někdo považuje ČSN za brzdu rozvoje, není o existenci ČSN, ale o tom, že si je direktivně vykládají ti, kteří pak o budoucnosti staveb rozhodují. Což jsou třeba hasiči, kde to dává smysl, ale také třeba pracovníci hygieny, inspektoráty bezpečnosti práce, stavební úřady ....a kde by mnohdy šlo najít kompromisní řešení. A to, že před WC má být chodbička , nebo kolik záchodů připadá na kolik lidí, jsou pradávné požadavky, žádné novinky, které nám vtloukali do hlavy už za mých studií. A že to je už sakra dlouhá doba. Nebo někomu připadá vhodné a chutné mít dveře do WC z obývacího pokoje vedle sedačky nebo jídelního stolu? 🙂 A trubky topení ve zdi? To není o ČSN, ale o tom, co vám doporučí projektant, či stavební firma.
V první větě máte napsanou hovadinu.
Normy ČSN nejsou obecně závazné, ale zezávazňuje je stavební zákon a vyhláška o provedení staveb.
Norma je brána jako minimální standard. Vždy můžete stavbu udělat lépe a bezpečněji.
Například podle normy Vám vyjde, že máte mít na baráku 4 svody od jímací soustavy hromosvodu. Nic vám nebrání těch svodů udělat třeba šest, ale nesmíte udělat jen tři nebo ještě méně.
no rozdíl tam je pořádný, on samozřejmě vraždit nechtěl, ale rozumím Vaší snaze podsunout veřejnosti, že rychlá jízda je automaticky pokus o vraždu.....to mi připomíná, že na netflixu běží nová řada Drive to survive...tak se jdu koukat.
Nikdo nikomu nic nepodsouvá, ty chytrolíne.
V právním smyslu se o vraždu samozřejmě nejedná, ale jde o úmyslný čin. Navíc to u toho parchanta nebyl ojedinělý exces, ale běžná norma. Zabití z nedbalosti (když někdo něco přehlédne) lze tak nějak omluvit. Ale úmyslné agresivní a bezohledné jednání vedoucí ke smrti druhé osoby nebo dokonce zcela nezúčastněné osoby (chodce, protijedoucího řidiče) nelze omluvit ničím. Ani nízkým věkem.
Společenská nebezpečnost podobných ksindlů je srovnatelná s vrahy. Proto je toto přirovnání zcela na místě a rozhořčení lidí nad nízkým trestem je také oprávněné.
Pan Heller samozřejmě napsal kravinu, tvrdí, že "aby se mohlo dodávat, musí být napětí vyšší než v síti" ... a že když chce dodávat někdo další, musí to napětí ještě zvýšit. Dodávat se bude i když to napětí nebude vyšší. Dodatečný zdroj na vedení snižuje ztráty napětí. Připojovací podmínky řeší (a střídač, hlídá, aby tomu tak bylo) i nějaké min/max napětí v síti, pokud není v rozsahu, tak neposílá přetoky do sítě. Takže se několik solárníků v obci rozhodně nepřetlačuje.
Nicméně ostatní vaše výroky nerozporuji.
Ve zjednodušeném případě se jedná o dvoustranně napájenou síť. Napětí od jednoho zdroje klesá dle odběru do určitého bodu sítě s nejnižším napětí a pak zase roste ke druhému zdroji. Na tom není nic nepochopitelného. Pan Heller to možná nenapsal úplně šťastně, ale co tím chtěl říct jasné je.
Nepochopitelné pro mě je, když někdo píše o tom jak pomocí jaloviny na hladině NN řídí napětí. Tento druh regulace se používá jen v sítích VVN a ZVN s rozprostřenými parametry. Na hladinách NN a VN není tato regulace efektivní.
Theoreticky vyčteno z wikipedie možná.
Ovšem prakticky vám jako laikovi povím, že ten transformátor funguje oběma směry-tam i zpátky. Strana NN zpětně ovlivňuje stranu VN. Pokud na NN sraně trafa zvýšíte napětí cizím zdrojem, manipulací s jalovinou, zvýšením harmonických například z nedokonalých frekvenčních měničů solárních elektráren, samozřejmě se to, v patřičném transformačním poměru, projeví i na VN straně trafa/sítě.
Vy už jste někdy viděl malou fotovoltaiku, která umí regulovat i jalovinu?
Theoreticky vyčteno z wikipedie možná.
Ovšem prakticky vám jako laikovi povím, že ten transformátor funguje oběma směry-tam i zpátky. Strana NN zpětně ovlivňuje stranu VN. Pokud na NN sraně trafa zvýšíte napětí cizím zdrojem, manipulací s jalovinou, zvýšením harmonických například z nedokonalých frekvenčních měničů solárních elektráren, samozřejmě se to, v patřičném transformačním poměru, projeví i na VN straně trafa/sítě.
Vám jako laikovi musím říct, že měniče FVE mají cos fi 1. Tudíž se o nějakém jalovém výkonu moc mluvit nedá. Pokud tam je nějaká odchylka od 1, tak tím sotva ovlivníte vyšší nadřazenou napěťovou hladinu.
To že trafa fungují obousměrně je samozřejmě fakt, nicméně pro tento případ je to irelevantní. Nebavíme se tady o průmyslu, kde se kompenzací na straně NN ovlivňuje účiník odebírané energie na hladině VN. Netahejte sem nesouvisející věci. Stejně tak jako regulační vazba velikosti napětí z koncového paprsku sítě NN v Horní Dolní do velké elektrárny taky žádná neexistuje.
Všiml jste si, že v médiích kolují ty samé fotky jedno a téhož mařiče? Je to hoax. Pokud chcete provozovat mařič, stejně zaplatíte distribuční poplatek. Takže cena by musela být hodně záporná = víc než je distribuční poplatek. Za pár let budou nyní přebytečnou elektřiny spotřebovávat zachytávače CO2 nebo elektrolyzéry a vše zas začne dávat smysl. Veřejný prostor je zbytečně negativní. Proč v ČR nikdo nemá koule na to říci - naše strana s přebytky energie zatočí - dáme pár miliard do vědy a výzkumu elektrolýzy, zachytávání, akumulace... Místo toho reálný rozpočet na vědu a školství neustále klesá. Média a politici zbytečně malují čerty na zeď. Jenže pokud tyto technologie nevyvyneme u nás v ČR, tak to udělají v Polsku, Rumunsku, Švédsku... ČR místo, aby zbohatla na právech a technologiích, tak je bude muset kupovat a zaplatíme to všichni 2*.
To jsou hezký pohádky...
Napětí v síti nn je 230/400 V v toleranci +- 10% v místě vývodu, tj zásuvky. V místě hlavní domovní skříně +10-5 %. Soláry skutečně napětí zvyšují, ale to se pohybuje vždy v této toleranci. Sám střídač FVE má omezující limity a pokud napětí překročí +10 % tak omezuje dodávku nebo ji vypne. Pokud stavíte FVE, tak žádáte distributora o polovelní připojení výroby. Distributor má docela přesný model sítě, včetně úbytků na kabelech a transformátorech a vypočítá, zda po přiojení nedojde v extrémním případě k překročení +10 %. Pokud ano, nedá vám souhlas s přetoky a přimojí vás pouze s tzv. nulovým přetokem, tj, na měniči musíte nastavi limit na 0 dodávku do sítě. Napětí v síti regulují regulátory přes proud do budičů generátorů a po trase se ještě doregulovává přepínači odboček transformátorů v rozvodnách. Přepínače jsou často automatické. Hlavním udržovatelem napětí je plánování výroby, tj. dispečeři určují matematickými modely kolik se v danou hodinu bude vyrábět a podle toho se topí v kontlech uhelných elektráren. Časová konstanta uhelné nebo jaderné elektrárny je cca 2 hodiny. Musíte tedy vědět dopředu jesti máte výkon najíždět, držet nebo snižovat. Dále dispečink řídí výkonovou rovnováhu pomocí HDO, tj. že lidem zapíná bojlery, akumulačky, tep. čerpadla, jak je potřeba, aby byla výkonová bilance v rovnováze. Tato regulace je velmi rychlá. Za to odměňuje zákazníky slevou na distribučním poplatku v časech nízkého tarifu (levný/noční) proud.
A co to je časová konstanta uhelné elektrárny 2 hodiny? Co si pod tím máme představit? K jaké regulované veličině se tato konstanta má vázat? Regulace s časovou konstantou 2 hodiny by byla regulace k ničemu.
Napětí v síti nn je 230/400 V v toleranci +- 10% v místě vývodu, tj zásuvky. V místě hlavní domovní skříně +10-5 %. Soláry skutečně napětí zvyšují, ale to se pohybuje vždy v této toleranci. Sám střídač FVE má omezující limity a pokud napětí překročí +10 % tak omezuje dodávku nebo ji vypne. Pokud stavíte FVE, tak žádáte distributora o polovelní připojení výroby. Distributor má docela přesný model sítě, včetně úbytků na kabelech a transformátorech a vypočítá, zda po přiojení nedojde v extrémním případě k překročení +10 %. Pokud ano, nedá vám souhlas s přetoky a přimojí vás pouze s tzv. nulovým přetokem, tj, na měniči musíte nastavi limit na 0 dodávku do sítě. Napětí v síti regulují regulátory přes proud do budičů generátorů a po trase se ještě doregulovává přepínači odboček transformátorů v rozvodnách. Přepínače jsou často automatické. Hlavním udržovatelem napětí je plánování výroby, tj. dispečeři určují matematickými modely kolik se v danou hodinu bude vyrábět a podle toho se topí v kontlech uhelných elektráren. Časová konstanta uhelné nebo jaderné elektrárny je cca 2 hodiny. Musíte tedy vědět dopředu jesti máte výkon najíždět, držet nebo snižovat. Dále dispečink řídí výkonovou rovnováhu pomocí HDO, tj. že lidem zapíná bojlery, akumulačky, tep. čerpadla, jak je potřeba, aby byla výkonová bilance v rovnováze. Tato regulace je velmi rychlá. Za to odměňuje zákazníky slevou na distribučním poplatku v časech nízkého tarifu (levný/noční) proud.
Nováková: Ze sítě NN, do které se připojují fotovoltaiky nejsou žádné regulační vazby na regulátory ve velkých elektrárnách se synchronními generátory s možností řídit jalový výkon/napětí. To je nesmysl. Sítě NN můžeme řídit pouze přenastavením odboček na distribučním trafu VN/400 V. Tyto odbočky jsou pevné a nejsou dálkově řiditelné. Nepište tady bludy.
První část vašeho příspěvku je pěkná blbost. Napětí v síti je vždy cca 230 potažmo 400V. Samozřejmě jsou tam nějaké odchylky, například jak daleko jste od trafa a jiné. Kdyby tomu bylo tak jak říkáte, tak by v naší vesnici muselo být neustále přepětí, neboť je nás solárníků poměrně dost. S druhou částí v podstatě souhlasím. Je skoro lepší ven nedodávat. Je lepší mít FE vyprojektovanou na spotřebu vašeho domu a pretoky minimalizovat.
Pan Heller má samozřejmě pravdu. Když tomu nerozumíš Borno, tak se vrať do prvního ročníku průmyslovky a zopakuj si metodu uzlových napětí pro řešení elektrických obvodů. Pak si udělej jednoduché schéma (pro jednoduchost výkladu stačí jednofázové s impedancemi nebo i stejnosměrné pouze s odpory) s jedním zdrojem na začátku představující transformátor, podélnými odpory/impedancemi představující vedení (u trafa taky podélnou impedanci) a příčnými odpory/impedancemi představující zátěže. Pokud takový obvod vyšetříš, tak zjistíš jak napětí klesá od zdroje až k poslednímu spotřebiči.
V druhé fázi matematického experimentu přidej na konec takového vedení další zdroj napětí představující fotovoltaiku a znovu vyšetři napěťové poměry. Co zjistíš? Že nový zdroj na konci vedení zvýšil napětí. Ve třetí fázi sniž podélné odpory/impedance na polovinu. Tím zvýšíš tvrdost sítě - snížíš vnitřní impedanci sítě. Co zjistíš dalším vyšetřením napěťových poměrů v tomto modelu? Zjistíš to, že napětí po celé délce vedení mají menší rozptyl a přidaný zdroj na konci vedení nezvyšuje napětí o tolik.
A do toho přesně zapadá podmínka impedance proudové smyčky 0,7 ohmu pro omezení přetoků z FVE, kterou má ČEZ v připojovacích podmínkách. A odtud plyne ten vztek některých majitelů FVE, když jim ČEZ omezí přetoky nebo je nechce připojit vůbec.
Čím je síť elektricky měkčí (má vyšší podélnou impedanci), tím musí zdroj mít vyšší napětí, aby do takové sítě natlačil výkon.
Pan Petr Heller má na rozdíl od Vás naprostou pravdu, která respektuje fyzikální poměry na vedení.
Pří výkonové nerovnováze má soustrojí genrátoru 2 možnosti: zvyšování frekvence = nabírá otáčky, nebo zvýšení napětí. Obě veličiny jsou řízeny regulátory, frekvenční regulace je nadřazená a toleranční pásmo je velmi malé 0,02 Hz u ČEZ. V posledních letech ENTSO má dokonce nulovou odchylku period v rámci 24 hodin. Tj. i v Evropské síti jdou provozovat hodiny řízené kmitočtem sítě a nebudou se zpožďovat, stejně jako to mají už dlouho v USA (znáte z filmu Sám doma - kvůli takovému budíku a výpadku sítě zaspali). Takže při nerovnáze výroby a odběru dochází ke zvyšování napětí. Díky tomu se využije samoregulační schopnost elektrizační soustavy. Totiž, že odporové spotřebiče mají P = U^2/R. Se zvýšením napětí mařený příkon roste kvadraticky, tedy velmi prudce a výkonou bilanci tak vyrovnávají. Samozřejmě tato schopnost sítě není nevyčerpatelná.
Tady se ale bavíme o sítích 110 kV a výše. Sítě NN kam jsou připojovány malé FVE jsou úplně jiná kapitola z hlediska řízení napětí. Neexistuje žádná regulační vazba ze sítí NN na velké elektrárny.
Pří výkonové nerovnováze má soustrojí genrátoru 2 možnosti: zvyšování frekvence = nabírá otáčky, nebo zvýšení napětí. Obě veličiny jsou řízeny regulátory, frekvenční regulace je nadřazená a toleranční pásmo je velmi malé 0,02 Hz u ČEZ. V posledních letech ENTSO má dokonce nulovou odchylku period v rámci 24 hodin. Tj. i v Evropské síti jdou provozovat hodiny řízené kmitočtem sítě a nebudou se zpožďovat, stejně jako to mají už dlouho v USA (znáte z filmu Sám doma - kvůli takovému budíku a výpadku sítě zaspali). Takže při nerovnáze výroby a odběru dochází ke zvyšování napětí. Díky tomu se využije samoregulační schopnost elektrizační soustavy. Totiž, že odporové spotřebiče mají P = U^2/R. Se zvýšením napětí mařený příkon roste kvadraticky, tedy velmi prudce a výkonou bilanci tak vyrovnávají. Samozřejmě tato schopnost sítě není nevyčerpatelná.
Při nerovnováze činného výkonu v síti se mění frekvence v celé síti - je to celosystémový parametr. A generátor v elektrárně je s touto frekvencí plně svázán. Jediné co může regulátor činného výkonu změnit je velikost točivého momentu na turbíně a tím změnit zátěžný úhel na generátoru. Tvrdit, že generátor má dvě možnosti z nichž jedna z nich je změna frekvence je holý nesmysl. Regulátor pouze podle velikosti odchylky frekvence sníží/zvýší zátěžný úhel. Zde je jasná vazba činný výkon - frekvence. Na vyrovnání odchylky frekvence se současně podílí všechny elektrárny zařazené do regulace činného výkonu. Samozřejmě regulaci také lze provést na straně zátěže.
Změnou buzení generátoru se ovlivňuje velikost vnitřního indukovaného napětí v generátoru (platí také pro synchronní motory a kompenzátory) související se statickou stabilitou stroje na síti. Velikost nabuzení stroje ovlivňuje jalový výkon, který generátor do sítě dodává nebo odebírá. Pomocí tohoto jalového výkonu generátor řídí napětí v jeho síťovém okolí. U velkých elektráren se jedná zejména o sítě 400 kV nebo 110 kV u těch menších.
Aby generátor mohl dodávat činný výkon do sítě a udržel statickou stabilitu (tj. aby se udržel v synchronismu) musí mít dostatečně nabuzeno, čímž nepřímo zvyšuje napětí v okolní síti. Toto napětí musí být ve stanovené toleranci. Pokud by se tolerance měla překročit, tak generátor musí odbudit, čímž se sníží stabilita stroje na síti což může vést i k omezení dodávky činného výkonu do sítě (snížení točivého momentu turbíny). Tyto veličiny spolu úzce souvisí. Nováková, nepište tady bludy.
8
Sledujících
0
Sleduje
8
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Takovou snůšku hausnumer jsme tu už dlouho neměli.
"Zatímco u jaderné elektrárny jim vyšlo 900 tun, u větrné už kolem 10 000 tun a u solární dokonce 16 000 tun."
Otázka na pana Duška - připadá Vám to číslo (a jeho složení - množství oceli, betonu) reálné v případě FVE na střechách, které se snažíme podporovat?
(vím, že váš zaměstnavatel Tykač na střechách zásadně FVE nebuduje - preferuje volnou přírodu či zemědělskou plochu, ale od toho odhlédněme).
...a dvě třetiny instalací jsou "rooftop"...
Odkaz
Přistupujete kriticky k tomu, co nám tady předkládáte? Nebo vybíráte grafy účelově, jak se Vám hodí do Tykačova krámu?
U jaderných zase není jistě započteno dlouhodobé úložiště.
Větrné farmy (nově s recyklovatelnými lopatkami) jsou již zcela recylovatelné, což se o jaderném reaktoru říci nedá, že?
Odkaz 1
Proti jádru nic nemám, ale tahle Vaše "nuclear-anállíza"... Tykač se chystá investovat do SMR?
Tak to doufám, že to nebude v Chvaleticích, protože tam jsou mu už teď (a to spaluje jen uhlí) nějaké ekologické limity u prd...
8 odpovědí
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Chtělo by to taky studovat nějaké nezávislé zdroje a né jen tyto neodborne stránky.
Nechat solarníky a větrníkáře ovlivňovat směřování energetiky je stejné, jako nechat vrahy a zloděje vytvářet trestní zákoník.
1 odpověď