Inu, nepamatuji se, že bych byl kdy ve škole týrán vyžadováním znalostí o průmyslu v Kongu. Autor článku měl patrně na mysli těžbu kobaltu za využití dětské práce...
Autor sám uvádí, cituji: "Zajímá se o každý předmět, každý list nebo šišku, každou činnost chce dělat společně se svými rodiči a později s ostatními dětmi. Dítě je tvor od přírody zvědavý plný touhy po jakémkoliv poznání." Divné - k čemu tedy bude v životě dítěti šiška ze stromu? K čemu bude dítěti list? Pokud se spokojím s pouhým pozorováním svého okolí, daleko se nedostanu, protože metoda pokus - omyl, kterou se dítě zpravidla vydává, je časově poměrně náročná a má své hranice.
K čemu mi co v životě bude... a dítě kladoucí tuto otázku ví naprosto přesně, čím se bude v životě zabývat? Já jako chemik jsem se s chemií na, řekněme, o něco vědečtější bázi setkal až v hodinách chemie ZŠ - mé rodiče chemie nikdy nijak nezajímala; vzpomínky na otcovo "převařování kyseliny solné zinkem", nebo "rozpouštění něčeho v kyselině" nikdy nezapomenu a jsem za ně velice rád, byť jsou odborně zavádějící. Kdybych se s chemií na základní škole nesetkal, jak bych přišel na to, co mě dnes baví a živí?
Ano, také bych mohl napsat, že tělocvik, výtvarná výchova nebo hudební výchova byly buzerací, protože jsem čas od času v TV nenaplnil tabelární předpoklady, VV mi přišla jako hromada zmrveného materiálu a HV se čas od času zvrhla v seznam skladatelů a jejich děl. Dnes to vidím jinak, protože v mém oboru jsou také záležitosti, které mě až tak dalece neberou, nicméně vytěsnit je prostě nelze...
Pěkný popsány. Souhlasím.
Další z řady článků o tom, jak je vše špatně...
A jak byste tedy tu výuku inovoval, pane autore?
Souhlasím s tím, že určité změny jsou potřeba. Třeba taková literatura je docela přežitek. Tu bych ihned nahradil něčím jiným.
Nicméně, jedná se o základní školství. Položme si otázku, co je jedním z jeho úkolů? Dle mého názoru tento stupeň vzdělávacího systému má dětem dát všeobecný rozhled v různých oborech. V navazujícím stupni vzdělání se pak děti mohou postupně profilovat.
S ohledem na to, jaký je zájem o gymnázia a tedy o všeobecné vzdělávání, tak si nemyslím, že je obsah učiva na ZŠ nastaven nějak zvlášť špatně. Samozřejmě určité změny jsou žádoucí.
Dítě do 15 let sotva dokáže rozumně odhadnout co v životě bude potřebovat za znalosti. Tohle může člověk kvalifikovaně posoudit až s odstupem mnoha let. Co je pro jednoho informace zbytná, pro druhé je klíčová a naopak.
Proč jsou děti otrávené ve škole? Protože většinu z nich nic nebaví a nemají o nic zájem... A proč? Protože je doma k ničemu rozumnému nevedou.
Jojo, za mého mládí se za nadané dítě považovalo pouze to, které napsalo diktát z Čj na výbornou, stejně tak čtvrtletku z matiky a umělo nakreslit obrázek a zazpívat a mělo k tomu např. nadstandardní přehled v nějakém předmétu. Jako bonus se nemuselo moc učit doma a šlo mu to tak nějak samo přirozeně. Ve volném čase pak mohlo dítko rozvíjet to v čem mělo talent a bavilo ho to.
Dnes je jiná doba. Za mimořádně nadané maminka subjektivně považuje svoje dítě, které má na základní škole úředně potvrzený hendikep, že neumí počítat. Zajímavé, pochopil bych to na vyšším stupni školského systému, ale na základce, kde se učí jen a pouze základy od jednotlivých předmětů?
Aby si paní potvrdila svůj názor, potřebuje k tomu neziskovku, která jediná dokáže takto skvělé její dítě odhalit.
Další co mě v tom článku zaujalo je to, že paní má všechny čtyři děti mimořádně nadané. Při uvedené četnosti výskytu v populaci 2 děti ze sta je pravděpodobnost, že toto nastane menší než výhra sto milionů ve Sportce. Ale budiž...
Učitel ve třídě je od toho, aby se věnoval všem stejně. Proč by vaše dítě mělo dostávat větší péči na úkor ostatních? Jen proto, že vy máte subjektivní pocit geniality u všech svých dětí?
Nic vám nebrání zaplatit si individuální vzdělávání na soukromé škole nebo rozvíjet talent u dětí svépomocí. Nic vám nebrání...
Spíš bych vám ale doporučil studený obklad na hlavu. A taky bych uvítal prověření účelnosti neziskovek placených z našich daní.
Většina je v angličtině, ale i v dalších jazycích najdete sem tam něco zajímavého a právě to je ten rozdíl (něco málo navíc, proti ostatním), aby jste někoho dohnat.
Neznám Vás a proto bych Vám nemohl tykat. Tykání neznámým považuji buď za nevychovanost nebo za přežitek z doby reálného socialismu z 50. let.
Kdo zná jazyky (jsou to nástroje, k tomu, aby se něco naučil), tak má větší možnosti být v něčem nejen dobrý, ale výborný (jedná se o šanci nikoliv nutnost).
Ještě bych zmínil včerejší výsledky mezinárodního srovnání žáků v matice a přírodních vědách. Není to náhoda, že nejúspěšnější státy světa v těchto žebříčcích zaujímají přední pozice.
Ale co můžeme chtít u nás, když vzdělávání mládeže řídí muzikolog a lingvisté...
Většina je v angličtině, ale i v dalších jazycích najdete sem tam něco zajímavého a právě to je ten rozdíl (něco málo navíc, proti ostatním), aby jste někoho dohnat.
Neznám Vás a proto bych Vám nemohl tykat. Tykání neznámým považuji buď za nevychovanost nebo za přežitek z doby reálného socialismu z 50. let.
Kdo zná jazyky (jsou to nástroje, k tomu, aby se něco naučil), tak má větší možnosti být v něčem nejen dobrý, ale výborný (jedná se o šanci nikoliv nutnost).
Co to znamená někoho dohnat? Být úspěšnější? Proč né...
Ale myslíte si, že k úspěchu vede pouze jedna cesta přes znalost dvou jazyků? Pokud si to myslíte, tak máte naivní představy o životě.
Cest k úspěchu je mnoho. Pro někoho to mohou být dva jazyky, pro jiného zase jeden jazyk v kombinaci s matikou, pro jiného to může být němčina s hudbou nebo s malováním. Pro jiného to nemusí být matika ani jazyky vůbec.
Vás bych tipoval na nějakého akademika, protože o reálném životě toho moc nevíte. Viz. Váš komentář o vědeckých článcích.
Řadový technik, inženýr víc než vědecké články potřebuje znát technické normy, související legislativu a umět toto aplikovat na technické problémy běžného reálného života. Podle toho se pozná kvalitní technik. A zde je i obrovský potenciál jeho růstu. Ano, ve většině případů mu pomůže i cizí jazyk, nejčastěji angličtina.
Z tohoto důvodu považuji povinné dva jazyky za blbost. Protože si musíme položit otázku, na úkor čeho se bude na základkách ten druhý povinný jazyk vyučovat.
Učitelka jazyků má jasno hned. Stačí se podívat do diskuze o povinné matice u maturit. To hned sypou do éteru jedu o tom, jak v běžném životě potřebujeme z matiky jenom... Ale obratem hned doplní, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem a že bez jazyků se dnes nikdo neobejde. Z toho lze dovodit, že učitelka jazyků není nijak chytrý tvor hodný následování.
Rozhodnout má žena prý. A proč jako? Dítě je snad její MAJETEK, že si vyhrazuje jediné právo rozhodovat? A co otec? A především, dítě je živá bytost a pokud je matka pako, je povinností společnosti živého tvora chránit před vlastní matkou.
Takže naopak paní advokátko, dítě má právo na život a zdraví ať se to matce líbí nebo ne. Rozhodovat může co dítěti obléknout, když jde o zdraví, rozhodují fakta a zkušenosti a tam je lékař víc než matka.
Pěkně napsáno. 🙂 Souhlas.
Ac jo, technik, který si nepřečte ani návod, natož nějaký vědecký článek nemá moc velkou šanci k posunu vzhůru=jako společnost s podobnými názory si nic jiného,než stagnaci, či jen pomalý růst nezasloužíme.
Píšeš blbosti. K tomu aby sis přečetl návod nebo vědecký článek stačí jeden jazyk - angličtina. Nebavíme se tady o tom, že jazyky nejsou potřeba, ale že nutit dva jazyky každému je blbost. Kdo chce veřejně publikovat výsledky své vědecké činnosti, tak bude publikovat va angličtině, aby jeho práci mohli číst v Indii, USA, Japonsku.
Stejně tak všechny relevantní mezinárodní normy IEC, IEEE jsou v angličtině a překládají se do národních jazyků.
A odpověz si sám jestli trh ohodnotí vyšším platem technika co umí podle zmíněných norem projektovat nebo učitelku se znalostí dvou cizích jazyků. Míra prosperity národa se měří hlavně generovaným HDP, výší platů a tak dále.
I když řemeslník zaměstná pět dalších a vygeneruje roční zisk v jednotkách milionů je to člověk na svém místě i bez znalosti jazyků. A učitelé jazyků a jiný "odbornící" mají právo akorát tak držet hubu.
Angličtina je podmínka nutná, ale nepostačující. Když chcete někoho dohnat musí vzdělání společnosti být mnohem vyšší, než toho, koho chcete dohnat. I uklízečky v Bruselu se domluví vlámsky, francouzsky, německy a anglicky (nemusí umět dokonale gramatiku, ale domluví se). Dnes technik bez agličtiny není technik, ale pokud chce být na úrovni musí znát i další jazyky.
Ovšem pravda je, že by se měly podporovat to v čem jsou dobré (jako něco navíc).
Zajímavé názory. Druhý cizí jazyk je jistě benefitem, ale není ve vétšině případů důležitý. Moje vlastní zkušenost z nadnárodního korporátu.
Vaše logika je asi taková, jako kdyby pro kvalifikaci na Olympiádu byla podmínka plynulé znalosti dvou světových jazyků. Kolik by potom asi v naší reprezentaci zbylo sportovně nadaných lidí. Jazyky nesmí být podmiňující pro rozvoj těch oblastí pro které má dítě nadání.
Pro tvoji představu, Česká republika má i vnitřní trh, na kterém ani cizí jazyky nejsou potřeba. Tím neříkám, že by se neměly vyučovat. Učit se samozřejmě musí. Na tomto vnitřním trhu se pohybují technici mnohdy i s autorizaci od Čkait a znalost jazyků mají leckdy mizernou. Přesto jejich podnikani generuje velké obraty a zisky. Zaříznout těmto lidem přístup k technickému vysokoškolskému vzdělání jen proto, že neumí dva jazyky by vedlo k velkým ekonomickým ztrátám. To že zaostáváme za okolním světem není dílem znalosti dvou jazyků. Ale o tom není tato debata...
Pak se ale smiřme s tím, že prostě budem zaostávat, nějak sice žít, ale nebudou tu příjmy jako v nejbohatších státech Evropy.
Píšete hlouposti.
Největšího ekonomického přínosu dosáhneme tím, že každý bude rozvíjet zejména to co umí a má pro to vlohy.
Tím myslím v případě ZŠ jeden povinný jazyk a druhý volitelný, kde druhou volbou bude matika.
Velká část lidí nadaných na matiku a technicke vědy má problémy s jazyky.
Drtit takové dítě dvěma jazyky je kontraproduktivni a omezuje se jeho potenciál v tom v čem může excelovat. Místo toho, aby se zdokonalovalo v matice, tak musí svůj čas ztrácet druhým jazykem, který se stejně nikdy pořádně nenaučí. Navíc ve vědě i technice je mezinárodní jazyk angličtina.
Nesmysly píšete Vy a ještě jste k tomu drzý. Když se podívám na stav českých a moravských vesnic, tak na mnoha místech probíhala výstavba hlavně v 60., 70. a zejména v 80. letech, kdy stát poskytoval půjčky. Tyto stavby z období socialismu tak leckde převažují a není jednoduchá na takovou "kakofonii" tvarů všeho druhu nějak rozumně navázat. To se nebavím ani o skutečnosti, že dnešní požadavky na bydlení a materiály jsou diametrálně odlišné oproti požadavkům a materiálům, které zde byly před sto lety.
To co píšeš taky nezpochybňuji. Jen píšeš o něčem jiném než já. Ale asi jsem to né úplně dobře vysvětlil.
S výstavbou z dob socíku ať si dělá kdo chce co chce. Ale chránit by se měl střed vesnic s architekturou většinou z dob před 2. sv. válkou.
Co je "tradiční zástavba"? Šumperáky? Socialistické dvougeneráky s kabřincem kolem oken? To už ty katalogové bungalovy jsou mnohem hezčí.
Ale abych od sebe odklonil ta děla kritiky, která už na mě míří, tak přiznávám, že jsem zbytečně kritický.
Ale něco se zachránit vyplatí a něco prostě ne, tak to je. Socialistický barák ze zbytků z JZD, kulturní dědictví moc není (čímž nepopírám, že k němu nemůže někdo cítit citovou vazbu), na druhou stranu statek z 18. století je vhodné zachovat, avšak do toho velmi rádi hází vidle památkáři a spolehlivě rekonstruktéry odrazují, čímž zase ale zamezují necitlivým úpravám.
Jak z toho ven? Nevím. A možná ani žádné řešení není... zkrátka mění se doba, mění se potřeby, mění se domy, možná je potřeba se s tím prostě smířit.
Píšeš nesmysly. Tradiční zástavba je kostel, náměstí a přilehlé ulice z domů starých 100 - 150 nebo někde i 200 let.
Šumperáky a podobné socialistické ohavnosti problém nejsou.
Jestli by nebylo lepší, kdyby se měšťáci přestali starat o to jak vypadá venkov a starali se sami o sebe. Když někdo chce bungalov, ať si postaví bungalov, pokud chce barák na tři patra, ať si postaví barák na tři patra. Fakt nechápu to věčnou potřebu se ostatním montovat do života.
Jinak super reklamní článek a hlavně že se nazapomnělo na dotace. Protože bez dotace už zjevně nejde postavit ani králíkárna. 🤦♂️
Článek má samozřejmě pravdu.
Jde především o to, že staré vesnické domy, které tvoří charakteristický architektonický vzhled vesnic jsou často z 19tého století nebo z počátku 20tého století. A tomuto stáří odpovídá i jejich technický stav.
Není nic ošklivějšího, než když souvislou zástavbu v takové staré ulici někdo přeruší zbouráním původního domu a nahradí ho bungalovem. To je hnus.
A to proti bungalovům nic nemám, líbí se mi. Ale v místech kam patří.
Tohle je důsledek nepromyšlené zelené politiky, která se tady prosazuje. U starého domu než se provede zateplení se musí udělat odvlhčení, hydroizolace proti vnikání spodní vody do domu. A to stojí majlant. Bez toho je zateplení vyhozením peněz a z dlouhodobého hlediska to konstrukci domu škodí.
Jak se budou zateplovat staré činžáky ve velkých městech, které na fasádě spoustu výzdoby? To tu výzdobu rozmlátí a nahradí to polystyrénem? Máme se na co těšit...
Tonoucí se stébla chytá, co? Stačí, že je to možné. Jak jsem psala, snižuje se vám plodnost tak rychle, že za chvíli nebudeš moci mít přirozeně dítě, ani kdybys chtěl😂.
Co to povídáš, hlupko? Dolož své tvrzení nějakým relevantním důkazem. Jinak je zřejmé, že nemáš argumenty. Kolik stojí takové oplodnění spermií získané od ženy? Povídej...
Moje potence není releventní. Děti mám, další neplánuji...
Taky jsem psala, že se to běžně nepoužívá. Jen jsem tím vyvrátila tvoje hloupé tvrzení, že kvůli dítěti jsou potřeba muži. Nejsou. To, že se to v současné době nepoužívá, je jiná věc. Ostatně vzhledem k tomu, jak rapidně se snižuje mužská plodnost už brzy budou muži v tomto ohledu k ničemu, i kdyby chtěli😂.
Nevyvrátila si vůbec nic. Kolik dětí se takto narodilo? Byla tato metoda někdy odzkoušena na lidech? Nějaký odkaz... Nic takového totiž není schválené. Další věcí je, jestli si to může kdejaká blbka z internetu dovolit zaplatit...
Z jakých tkání byla ta spermie vyrobena? Opět ze samčí?
Víš, musím tě zklamat, ale pomocí umělého oplodnění žena se ženou biologického potomka mít může. Ono totiž není tak složité vytvořit spermii uměle. Jen se to zatím běžně nepoužívá.
To je blábol... Zatím jen laboratorně vytvořili pár spermií. Kdo to dnes nabízí v praxi? Hoď prosím odkaz na nějakou kliniku... Díky.
Protože nechtějí. A protože nemusí. Kdyby to bylo potřeba, klidně bych pracovala jako popelářka, ale v současné době se v odpadcích můžete klidně přehrabovat vy.
A koho zajímá, že bys dělala klidně popelářku? Je to tvoje volba, tvůj život, tak to tady nikomu nemusíš cpát. Pochybuji, že jdeš po ulici a každému tyto nesmysly říkáš na potkání. Naprostá většina ženských nic podobného dělat dobrovolně nebude a už vůbec né z toho důvodu, aby ukázaly chlapům, že je nepotřebují. To že nepotřebuješ chlapa je jen tvoje volba a každému je to víceméně šumák. Obecnou pravdou je, že dámy jsou ve výrazné menšině na technických oborech středních a vysokých škol. Stejně tak jako si to drtivá většina holek nechá udělat raději od chlapa a než od holky.
U tebe to vypadá na nějaké trauma z dětství. Nepřefiknul tě táta? Pak by to vysvětlovalo tvojí averzi vůči chlapům. Druhé možné vysvětlení je, že si jen obyčejný/á prudič/ka a pozér/ka, tak jako účastníci všech možných LGBTQ+ pochodů a tímto jen chceš upoutat pozornost.
Ale je dobře, že se dál nebudeš množit a nebudeš dál prznit genetickou informaci lidstva. Bez spermie od chlapa ti to půjde dost těžko (byť ze spermabanky).
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Pro takového Otíka musela až na Jávu... Myslím si, že by se dal najít i tady v ČR.