Tenhle člověk začíná být zralý na diagnózu. Taky se jasně ukázalo, že o těch kauzách ohledně znásilnění lže a naopak se snaží z vězení dostat nějaké šikanátory: Odkaz
Mě by zajímalo, proč tady tolik lidí jásá. Asi chtějí podobnou situaci, jako je v USA. Už teď je tam značně špatné školství a velmi špatný zdravotní systém, teď s deregulací se bude moc ještě více koncentrovat u bohatých. No to zní opravdu jako ráj. Není mi jasné, proč se neinspirujeme třeba ve Finsku, Estonsku a podobně, kde věci fungují. Vy si jako myslíte, že tenhle kašpar chce pro někoho něco dobrého? To je tak naivní. Tak naivní. A kdyby náhodou ano, bohužel je to technonaiva a snílek. Jeho nápady jistě dnešní problémy nevyřeší. Viděli jste už někdy, že by si někdo hrál na takového spasitele a byl osobnostně v pořádku?
Mimochodem Muskova pravicovost a deregulace je ve skutečnosti účelová pózička, on na žádné krabičky nehraje, jde mu jenom o moc. Na Twitteru ovlivňuje veřejné mínění, přitom se dušuje ohledně svobody slova. Je to fakt k smíchu. Ale jestli to tu lidi chtějí žrát, asi jim nic dobrého do budoucna nepatří.
Pokud je EU demokratický spolek, tak si fakt může dělat, co chce.
Pouze totalitní režimy zakazují, přikazují, nařizují, ...
No to samozřejmě, ale tihle lidé se chovají naprosto nemístně, a potom brečí, že se k nim jako ostatní nechovají hezky, ještě to používají pro podporu obrazu své křížové výpravy, pravděpodobně za slávu své vlasti. Jak říkám, naprosto čitelní klauni.
Miliardáři provádějí zeštíhlení státu a deregulaci na základě dojmologie, která vždy dopadne nejvíce na ty dole. Hrají pravděpodobně sami sobě do kapes, na lidech jim spíš nezáleží. Bylo to tak vždy, tak proč by to teď bylo jinak? Zajímalo by mě, kolik bezdomovců se bude za 4 roky procházet po amerických městech. Zase o trochu blíže americkému snu...
Neustále si půjčovat na luxusní, pohodlný, konzumní a především nesmyslný život od přírody, to jde všem. Ale jak se má dluh začít splácet, to najednou všichni brečí a křičí. Je to bohužel smutná ukázka toho, jak tady tématu ekologie, pohybu látek v přírodě a následným efektům společnost na obecné úrovni vůbec nerozumí.
Jsou to why lidi, taková je realita 🙂
Já byl kdysi na 10denním retreatu vipassany podle Goenky, což je teda zase specifický druh vipassany. Když jsem četl Ingrama a to Mastering the Core Teachings of the Buddha, to je prostě théraváda. Takže tam jsou 3 charakteristiky základ. Ačkoliv teda Ingram je šílenej technokrat a v jednu chvíli mi přišlo, že všechny ty fáze vhledu a jhanas mi přijdou spíše na škodu. Skončil jsem potom u výkladu Kena McLeoda, který studoval vadžrajánu. Chytila mě hodně jeho kniha A Trackless Path, jak jsem psal, to je překlad nějaké středověké básně od jakéhosi mudrce, kde předává esenci dzogčhenu. Ken k tomu přidává komentář. To mě fakt skvěle usadilo do přítomnosti a přestal jsem v meditaci meditovat. Teď jedu podle jeho takového pracovního sešitu Wake Up To Your Life (Odkaz ), který kdysi udělal pro své studenty, a tam jsou prostě meditace ve stylu, teď budeme X měsíců meditovat na anicca. Tak to dělám. Má to nějakou strukturu, já základ mám, takže pohoda. Najít si učitele je asi dobrý, když chcete následovat konkrétní cestu, já teda nicméně teď medituju tu hodinu dvě denně po vlastní ose.
Díky za relevantní reakci. Nejsem si jistý, co přesně chcete říci, možná že se zbytečně hrabu v konceptech a málo praktikuji. Tohle celkem chápu, takový pocit přijde totiž, myslím si, na každého, kdo se vhledem a praxí dostane do nějakého prostoru za koncepty. Nicméně nakonec buddhismus taky učí nějakou teorii a základní pochopení konceptů je součástí cesty.
Cílem článku každopádně není vyvracet nějakou tradiční cestu, jestli vám to tak přišlo, spíš to celé nějak konceptuálně podpořit dnešními poznatky. Sám jsem si to chtěl v hlavě urovnat. Totiž než se vydáte na cestu, musíte někde získat víru, že to někam povede, a v tomhle je tradiční pojetí, myslím si, pro nás trochu krkolomné.
Mě teda nejvíc baví hlavně to, že značná část zde brečících je pravděpodobně z generace, která ty "rozcapené fracky" vychovávala a s nastupujícími globálními problémy nic nedělala, jenom se ten čas zase prožral. Doporučoval bych uklidit si před vlastním prahem, neboť často shazujeme právě to, co sami zpracované nemáme. Tím nechci shazovat ty diskutující, co frustraci cítí, ve stylu haha, vy to nemáte zpracované, to jste ale trapní, ale prostě vězte, že tyhle pocity jsou jenom odrazem naší vnitřní krajiny, a možná je lepší se takhle nad tím zamýšlet ještě před tím, než jdu ukazovat svůj nezpracovaný materiál do veřejných diskuzí, děláte tím vizitku hlavně sami sobě, že jo...
Tohle je teda šílená přehlídka levného moralizování, ať ze strany Jurečky, nebo ze strany lidí, kteří to komentují. Jistě všude po zemi pokračovaly večírky lidí a firem, i když se střílelo, celá republika nezamrzla. A mají teda teď všichni rezignovat? Kdo byl ten den na pivě? Všichni do vězení nejlépe... No fakt, je to trapný. A trapný je, jak to média pořád těží pro další a další emoce. Měli bychom řešit reálné problémy a neztrácet čas kravinami.
Ono zalezi trochu i na tom, co presne porovnavate. Ja treba nikdy nemel a nemam pocit, ze moje projekty pro chude deti tady v Amazonii jsou nejak vyznamne dulezitejsi nez treba projekty na ochranu divoke prirody v Africe. Jenomze pokud na druhou misku vah polozim rekneme sbirky vyhlasovane za ucelem porizovani zbrani, tak uz se jazycek i pres veskerou snahu zacne vyrazne vychylovat na jednu stranu. Podobne jako kdybych premyslel o sbirkach pro africke deti a pro jedine dite v CR, ktere potrebuje experimentalni lecbu za desitky milionu a s nejistym vysledkem.
On totiz existuje dalsi velice podstatny faktor, ktery muzeme nazvat "sila medii'. Lze si predstavit idealni situaci - ktera pochopitelne nikdy nenastane - kdy veskere dobrocinne projekty by v mediich mely tentyz prostor. Pak by bylo mozne rict, ze lide si vybiraji v cem se angazovat, co chteji podporit... opravdu vyhradne na zaklade osobnich preferenci, pocitu, emoci atd. a ne i na zaklade toho, ze nejake tema je momentalne strasne IN a media ho do nas tlaci horem-spodem (napr. XYZ rozhovoru s dobrovolniky na Ukrajine, pusobici dojmem, ze jinde ve svete zadni Cesi jako dobrovolnici nejsou,. nikomu nepomahaji a zadne problemy a potreby nemaji).
Máte pravdu, že síla médií je neoddiskutovatelná. Na druhou stranu, já si tyhle faily taky zahrnuju do oblasti lidské psychické nedokonalosti, protože tam jasně hraje roli hned několik kognitivních zkreslení, jako že se chytáme na osobní příběhy, protože pak empatizujeme, zrcadlíme si krásné pocity z pomoci navzájem, pak jde o to, jak je to daleko, jestli nás to pocitově bezprostředně ohrožuje atd. Ty pomoci jednomu dítěti za 100 M jsou už docela extrém no...
V obecné rovině máte nepochybně pravdu. Dokonce i v tom, že máme věnovat své úsilí k zlepšení věcí, jimž více rozumíme a máme o nich největší přehled, resp. nás určitá problematika zajímá víc než jiná. S tím nelze než souhlasit. Smutné je, že mnozí z nás máme pocit, že právě to, čím se zabýváme, je důležitější, než jiné. (Jak ostatně také zmiňujete). No - a pak tady funguje specifické společenské klima, dnes už globalizované, jež prostě a direktivně z určitých problému ustanoví ty NEJ. A mnohdy pro tahle direktivní "rozhodnutí" neplatí, že jsou výsledkem racionálního a zodpovědného rozhodovacího procesu, ale jen reflektují tlaky a zájmy (ekonomické, politické atd.), namnoze dost sobecké, jejichž upřednostnění až příliš často způsobí víc škody než užitku. Setkáváme se s tím doslova denně a na všech úrovních, včetně těch nejvyšších, globálních.
Správně připomínáte, že jsme jen lidé a takovými také zůstaneme. Úroveň našeho poznání až příliš často dokonce vede k většímu chaosu a zmatkům - a stejně vždy zůstane natolik zanedbatelná, že nám tak jako tak nedovolí zásadním způsobem změnit svět a vesmír (chcete-li, "přírodu"), jakkoli bychom si to tak velmi přáli. Je úsměvné, že svou pýchu a sebevědomí odvozujeme od toho, že se poměřujeme s ostatními živočichy, obyývajícími tuto planetu. Jenže ono je to přesně, jak se říká: "Jednooký mezi slepými králem".
Souhlasím s vámi. Ta výchozí pozice článku je vlastně už trochu nerealistická v tom, že se dokáže jedinec oprostit od mnoha tlaků, rodinných, kulturních, společenských a ekonomických, prostě to obecné podmínění, a ptá se, co dobrého dělat. Realita je ale taková, že jsme až po uši zasekaní v nějakém kontextu, z kterého jde hodně špatně ven. Nate Hagens ve své práci a podcastu The Great Simplification mluví o superorganismu, tedy že globální společenství má rysy samostatné entity, kterou nikdo neřídí a nikdo neví, jak to udělat, ona vyvstává prostě z té složitosti. Je to samozřejmě metafora, ale váš komentář mi tuto myšlenku připomněl.
Zjednodušené řečeno kazda bohuliba uzasna a spravedlivá myslenka (model) se velmi zmeni, uchopí-li její převedení v zivot lidé se svými lidskými chybami. Jako ideální příklad muze sloužit původní myslenka křesťanství a jeho pozdější nekdy az zrudna podoba.
Člověk je často ten trochu slabý článek, prostě tou svojí psychologií, ačkoliv si myslím, že kdybychom se snažili, mohla by i tak být situace daleko lepší. Jenže to, že se nesnažíme, je taky součástí té psychologie 🙂 A máte pravdu, Krista dokázal kde kdo internalizovat opravdu kreativně 😅
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Asi v Rusku kromě plynu dohodnul i nějakou tu trolí farmu na likes.