"Stejně tak za dva body je i parkování na místě pro invalidy. A nikoho nezajímá, že jste jen běželi do lékárny, že je tam dalších 10 volných míst a že společenská nebezpečnost tohoto činu je v podstatě nulová. Je to holt za dva body."
Tady jsem přestal číst. Tohle je vrchol sobectví a společenská nebezpečnost takového činu je naopak vysoká. Můžete si to obhajovat jak chcete, ale je to beozhlednost a lenost. Na invalidech jsem nezastavil nikdy a nikdy tam nezastavím.
V zásadě souhlasím s výjimkou Liblic. Vysílač na AM je věc, kterou bychom si jako stát měli dlouhodobě uchovat. Příjem na AM se dá zrealizovat z pár součástek, bez baterie. V období velkých přírodních katastrof či války to může být jediný způsob, jak efektivně předávat hromadné informace civilistům. Mobilní telefon, digitální příjem TV a rádia je sice super, ale na krystalku přijímat nejde. Nejede elektřina = nemáte informace. Proto bychom alespoň jeden AM vysílač na našem území měli zachovat. Jako zálohu pro horší časy.
Já bych držení zbraní civilistům zakázala úplně, s výjimkou myslivců a registrovaných sportovců – aktivních členů sportovních střeleckých klubů. // takže příště by stačilo, aby se útočník stal členem sportovního klubu a je to vyřešeno? Jak mu to zabrání v útoku?
Nepočítám samozřejmě profese, pro něž je zbraň pracovní nástroj, tj. policisty, vojáky a osobní strážce. Ti ovšem neútočí na bezbranné spořádané občany. // protože mezi policisty žádné excesy nejsou, že? Odkaz 1
Jaký paradox: Například „obyčejní“ řidiči z povolání a piloti dopravních letadel musí chodit každý rok na přezkoušení // takový Andreas Lubitz byl také každý rok na přezkoušení a jak to dopadlo, nevíte?
Přesně před 35 lety, 2. listopadu 1988, se začal internetem šířit vůbec první počítačový virus. Vůbec první virus dostal název po svém tvůrci, jmenuje se totiž Morrisův červ (Morris worm).
vs.
První počítačový vir Brain vznikl v roce 1986 v Pákistánu.
( Odkaz 1 )
--
Asi jste chtěli napsat první po internetu šířený virus/červ, že jo? :)
Zákon č. 119/2002 Sb.
§ 7
Zbraněmi kategorie D jsou:
...
g) neaktivní torza zbraní, kterými se rozumí zbraně, které se staly trvale a nevratně nepoužitelnými ke střelbě v důsledku poškození nebo degradace takového rozsahu, že uschopnění takové zbraně ke střelbě je vyloučeno, aniž by došlo k výměně hlavních částí zbraně nebo jejich výměně,
§ 15
(1) Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit fyzická osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet též držitel zbrojního průkazu nebo právnická osoba.
§ 41
(1) Každá zbraň kategorie A, A-I, B nebo C musí být zaregistrována; tato povinnost se nevztahuje na zakázané střelivo.
---
Je tedy zřejmé, že pokud se jednalo o neaktivní torzo zbraně, tak zákon neporušil. Zjistit teď po požáru zpětně, zda zbraň před požárem byla funkční či nikoliv bude velice složité. A předpokládám, že přesně na toto to bude chtít Mynář uhrát. A při nejhorším řekne, že ta zbraň nebyla jeho a ta částka taky nesouhlasí...
103
Sledujících
17
Sleduje
103
Sledujících
17
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
"jednání posuzované jako nutná obrana povětšinou ztroskotá na tom, že nebylo zcela zjevně přiměřené způsobu útoku."
Tohle je častý omyl. Obrana nemusí být zcela zjevně přiměřená způsobu útoku, ale nesmí být zcela zjevně nepřiměřená. Tedy např. pokud bude nepřiměřená, ale nebude to zcela zjevné, tak se může, při splnění ostatních podmínek, stále jednat o NO. Zbytek článku považuji za kvalitní a děkuji za něj.
Doporučuji k tomuto tématu velice dobrou knihu Nutná obrana v právní praxi od Tomáše Gawrona.
1 odpověď