Na pokrytí ročního nájezdu osobních aut v ČR by při plné elektrifikaci vozového parku (což může teoreticky nastat nejdříve po roce 2050) bylo potřeba zhruba 15 TWh včetně ztrát z přenosu a nabíjení, tedy přibližně pětina současné produkce elektřiny v ČR. Není to málo, ale současně to není ani tak neřešitelný problém, jak si lidé často myslí.

Odpověď, jestli za deset nebo patnáct let budou všechna auta elektrická, by zněla “ne”, i kdyby byly elektromobily sebelepší. Důvodem jsou mimo jiné omezené výrobní kapacity, kupní síla obyvatel a věk dožití aut - z čehož se dá odhadnout rychlost obměny vozového parku. Hodit během deseti nebo patnácti let všechna funkční spalovací auta do šrotu a místo nich honem vyrábět elektrická by nemělo smysl ani z hlediska ekologie. Nikdo neplánuje a nečeká, že by mělo být za pár let vše na elektriku, navzdory dojmu, který dnes spousta lidí má. Legislativně se sice tlačí na zvyšování podílu nových aut s nižšími lokálními emisemi, ale reálně se provoz spalovacích aut očekává minimálně do roku 2050. Průměrný český řidič začne o koupi elektromobilu přemýšlet když brzy, tak za 15 let. Proto nemá moc smysl hodnotit masové rozšíření elektromobility optikou současných cen a současných užitných vlastností ale spíš dává smysl ptát se, kde budou elektromobily za 5, 10, 15 nebo 20 let.

Systém spalování vodíku v Dukovanech je bezpečnostní opatření, které má především bránit důsledkům kumulace vodíku při případných haváriích. V běžném provozu vznikají radiolýzou vody jednotky až desítky gramů vodíku ročně. Žádné obrovské spousty, o kterých jste psal vy (v původním příspěvku, který jste sám smazal), to nejsou.

V jaderné elektrárně se žádný vodík nespaluje. Pouze se někdy používá malé množství vodíku k chlazení generátorů. O čem se mluví, je možnost v budoucnu stavět u jaderek elektrolyzéry pro výrobu nízkoemisního vodíku. Nechcete si ověřovat informace, než je pošlete dál?

Tak to platí v přirozených cyklech. Ale pokud začnete v měřítku stovek let uměle těžit ložiska uhlovodíků, které se ukládaly stovky milionů let, a vypouštíte uhlík do atmosféry rychleji, než ho příroda zvládne absorbovat, tak vám vzdušná koncentrace CO2 poroste. Je to základní matematika, fyzika a chemie.

Příroda má od prvohor v průměru negativní uhlíkovou bilanci, protože uhlík přírodními procesy stahuje z cyklu a ukládá pod zem - tím nám vznikla ložiska fosilních paliv. Lidstvo tu bilanci převrátilo, protože bere uhlík z podzemních ložisek a vrací ho zpátky do cyklu. Dotaženo do extrému by to znamenalo, že by si čtvrtohorní fauna a flóra musela během pár stovek let zvyknout na druhohorní klima. Mimochodem v druhohorách nebyla koncentrace CO2 desetkrát vyšší, ale v maximu zhruba pětkrát. Ale současně byly hladiny oceánů o desítky metrů výš a polární oblasti byly téměř bez ledu.

O brzkém odstavování uhlí bez náhrady se v poslední době hodně mluví, ale je otázka, jestli k tomu reálně dojde. Energetici si samozřejmě umí spočítat, jak velké ohrožení energetické bezpečnosti by to znamenalo, a nakonec to může skončit vyjednáním podpory od státu, což je předpokládám přesně to, co provozovatelé uhelných elektráren těmi řečmi o brzkém odstavení sledují.

Hofstadterův zákon se holt nevyhýbá ani energetice a dekarbonizaci. Vzhledem k tomu, jak ten proces včetně všech chyb rezonuje ve společnosti, která pociťuje jeho dopady, si myslím, že i ten rok 2080 by byl úspěch. I ambiciózní cíle mi pořád přijdou lepší než nemít cíle žádné a nedělat nic. Ale to předpokládám tvrdit nechcete. Na druhou stranu upřímně nevím, jak byste si představoval ideální scénář, protože potřebu dekarbonizace uznáváte, ale nevidím ve vašich textech nic, z čeho by se zdálo, že by to z vašeho pohledu mělo nějaké rychlejší řešení. Aspoň soudě podle většiny vašich článků, které čtenáři (včetně mě) vnímají jako podporu fosilních zdrojů a soustavnou kritiku OZE. Ty by totiž stejně musely být součástí té skládačky, pokud by se mělo dekarbonizovat do roku 2050. Podobnou cestou jde i Čína, která si taktéž ambiciózně stanovila, jak píšete, rok 2060, ale která pořád potřebuje - vzhledem k rostoucí spotřebě - k OZE dobudovávat i fosilní zálohy. Podporu jádra coby stabilního zdroje vítám, ale samozřejmě je to pořád obří investice, která se může ale nemusí vyplatit. Snad nezafunguje zákon schválnosti a tak, jako si teď vyčítáme, že jsme posledních 20 let místo FVE nebudovali jádro (já vím, je to složitější), si za nějakých 20 let nebudeme vyčítat, že jsme se do toho pustili. Což předpokládám závisí hlavně na tom, jak budou nebo nebudou zlevňovat vodíkové technologie. Nemá někdo doma křišťálovou kouli?

Jinak si vážím té části, kde shrnujete historii výzkumu klimatické změny. I s vědomím toho, že velká část pravidelných čtenářů vašich článků odmítá dekarbonizaci úplně.

Těch studií jsou desetitisíce. Vlastní výzkum si platily i ropné společnosti a taky dopadl v souladu s tím, na čem se dnešní věda většinově shoduje - tedy že vliv člověka na změnu klimatu skrze emise CO2 je zásadní. Beze všech pochyb nebude dokázáno nikdy nic, ale pravděpodobnost, že je to všechno úplně jinak, je extrémně nízká.

Záleží, co je smyslem té spekulace. Jestli hodnotit reálná rozhodnutí ve skutečných podmínkách, nebo se zasnít nad tím, jaké by to bylo krásné, kdybychom měli křišťálovou kouli a věděli, co všechno se stane. Jaderné energii fandím a taky mě mrzí, že neměla větší podporu a že je (snad) na milost braná až teď. Na druhou stranu je ale potřeba připustit si, že výstavba nových jaderných zdrojů je obří investice, která se při nepříznivém vývoji může i těžce nevyplatit. Vzhledem k současnému vývoji už je větší politická vůle to riziko podstoupit a nezbývá než držet palce, aby to dopadlo dobře.

V energetice vznikají nenadálé situace pravidelně, zvlášť pokud ve větší míře spoléhá na OZE. Ale současně je ten systém pořád relativně robustní a těch situací, kdy reálně hrozil blackout, je ve skutečnosti méně než se v poslední době tvrdí. Ve skutečnosti není problém v tom, že by si Němci nenechali dostatek řiditelných zdrojů, ale v tom, že řiditelných zdrojů sice mají hodně, ale využívají je čím dál méně, a tím pádem je elektřina z nich příliš drahá.

Nemyslím si, že stavba jádra byla v Německu v té době politicky průchozí. Prostě vsadili na levný plyn z Ruska a teď na tu chybu spolu s vypnutím jádra doplácejí.

Každopádně ta moje námitka se týká čistě toho, že se ekonomický import zaměňuje za bilanční, a šíří se představa, že okolní země musí Němce neustále zachraňovat před blackoutem. Přitom je zachraňují “jenom” před ještě vyššími cenami.

V řiditelných zdrojích mají cca 80 GW, což by bez problémů pokryto jejich spotřebu. Stačilo na ten překlep v jednotce upozornit a nemusel jste z toho vyvozovat nesmysly.

Nevím, jestli jste si toho všiml, ale předmětem diskuze je otázka, jestli Němci mají dostatek záložních zdrojů aby dokázali být v případě nutnosti soběstační. Že by to bylo na úkor ceny je evidentní. Nic jiného v tom nehledejte.

Mít nedostatek zdrojů a mít nedostatek levných zdrojů je rozdíl. Němci mají v řiditelných zdrojích (uhlí, plyn, mazut, biomasa) instslováno zhruba 80 GW, ale využívají zhruba polovinu z toho, protože i v okamžicích, kdy levnějších zdrojů není dost a cena vystřelí nahoru, umí ostatní země dodat levněji.

To je důsledek toho, že v síti není dost elektráren, které by vyráběly za nižší cenu. Upozorňuju na rozdíl mezi tvrzeními “Němci nemají dost elektráren a bez okolních států by neměli dostatek elektřiny” a “Němci mají dost elektráren, na pokrytí svých potřeb, ale raději kupují elektřinu že zahraničí”. Nic víc v tom nehledejte.

Máte odkazy na ty články? Porucha tří ze zhruba 50-60 uhelných elektráren by žádné vážné problémy způsobit neměla a je dost nepravděpodobné, že by si s tím německá přenosová síť neporadila. OZE na ni kladou mnohem vyšší nároky.

Proto na to taky nikdo nespoléhá. Němci mají dostatek vlastních řiditelných zdrojů, které ale využívají podle toho, jak je potřebují. Elektřinu často dováží, protože je to levnější a ne protože by si ji neuměli vyrobit sami.

Němci mají uhelek, plynových elektráren, mazuťáků a elektráren na biomasu dost (80 GW), jenom je nechávají jet na půl plynu, protože importovaná elektřina je levnější. Kdyby se někdo Němce rozhodl takhle “vytrestat”, tak na tom prodělají obě strany.

Zrovna u řiditelných zdrojů bývá reálná dostupnost poměrně vysoká, řekněme přes 80 % instalované kapacity. Oproti tomu Němci i ve chvílích nejvyšších spotových cen využívají zhruba jen polovinu řiditelných zdrojů, které mají papírově k dispozici. Takže se dá očekávat, že mají rezervu, která by stačila i na nahrazení importu.

Pokud ale máte nějaké podrobnější informace o specifikách německé energetiky, které by moje tvrzení zneplatňovaly, určitě dejte vědět.

Pokud se dívám správně, Německo má v řiditelných zdrojích (uhlí, plyn, mazut, biomasa) instalováno zhruba 80 GW kapacity, což je dostatek na pokrytí veškeré spotřeby. Není pravda, že během nedávných dunkelflaute jely všechny německé elektrárny naplno. Němci energii brali ze zahraničí ne protože by si ji jinak nedokázali vyrobit, ale protože ji zahraniční zdroje dokázaly dodat levněji. To, že energetika nemůže se současnými technologiemi jet 100% z obnovitelných zdrojů je jasné úplně každému, natož energetikům. Proto se o to taky nikdo v praxi nepokouší a kdo může, drží si dostatek stabilních a řiditelných zdrojů, aby zajistil stabilitu dodávek. Bylo by fajn rozlišovat mezi ekonomickým a bilančním importem a nešířit mezi lidmi dojem, že Němce každou chvíli někdo zachraňuje před blackoutem.