Miroslav Patrik je pro mne největším zemským skudcem.

Já jako absolvent vojenské katedry vysoké školy v oboru velitel tankové čety jsem, i když jsem měřil 2 metry, nastoupil v září 1971 na jednorocni vojenskou službu do samostatného takového praporu v Janovicích nad Úhlavou. Prapor vedl blbej zupak Jan Zouhar, který ani neměl vysokou školu, ale asi byl dobře komousi prověřen. Říkal jsem si, že kdyby byla válka s Německem, a já bych se jí musel zúčastnit, tak že ho zastřelím. Setkal jsem se s různými hovady ve svém životě, ale on byl jejich králem. Politruk byl omezenec, jako vystřiženy z Černých baronu, ale alespoň lidský, jeden velitel byl ochlasta, druhý zase si nechal vojáky vymalovat byt. No prostě byl to ztracený rok, akorát jsem si na vycházkach dělal výlety po Šumavě. Opravdu se tam tehdy říkalo, nikdy více Janovice radši kulku do palice.

Že by Amici po vzoru Rusaku nechali Kurdy na pospas iislamistum?

S lescim souhlasím, ale nesouhlasím se zvýšením pracovní doby na 50 až 70 hodin týdně. Jistě v případě nalehavych důvodů, třeba když bude potřeba udělat urgentní operace, ale mělo být spíše výjimečně. Pokud člověk dělá více hodin, tak je utahaný, jeho produktivita klesá a chybovost roste. U řady vysokoskolaku klesá kapacita mozku, a u vědců chybí prostor jak pro získávání nových informací, tak i pro přemýšlení k dalšímu postupu

Vláda nedělá nic pro to, aby přiměla firmy reinvestovat část zisku k modernizaci výroby, k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou, např k větším daňovym úlevam, pokud firmy investují do školství, vědy a výzkumu. No a dále vláda pořádně nevybírá daně zejména od některých zahraničních firem, které různými prostředky, např platbami za některé služby mateřským firmám, ve velké míře předvádějí své zisky do zahraničí.

Tak už je mi jasné, proč lidé, když mají blbou náladu, tak říkají, že to stojí za h...

Chodím na bridž s Čechokanaďanem panem Outratou, který má partnerku na bridž z USA. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, když vyhrožoval, že na Kanadu uvalí 10% cla mi řekl, že Kanaďané ten vztah cítí jako život jednom domě se slonem.

Kdyby se už Kanaďané rozhodli v referendu připojit svou zemi k USA, tak by to nebyl jenom jeden ze států USA, to by mohlo být tak jenom Grónsko, které má politické vazby s Dánskem, ale jednotlivé kanadské provincie by musely mít charakter státu, protože je nepředstavitelné, aby jeden stát USA měl větší plochu než zbylých 50 států USA.

I když se někomu Stačilo! nelíbí, tak soudy mají rozhodovat dle práva, a tedy jestliže v jiných volbách se prepocitavaly hlasy, tak bylo správné je přepočítat i v tomto případě.

No na negativním stavu naší ekonomiky se sešlo řada důvodů, mezinárodních, evropských a přímo našich.

Z mezinárodních důvodů je to jednak pandemie covidu, ale také ruska invaze na Ukrajinu.

Z evropských je to uzavření německých jaderných elektráren, a hlavně Green Deal s emisnimi povolenkami nebo zákazem výroby automobilů na fosilní paliva od roku 2030.

Z českých je to přetrvávající byrokracie, pomalá digitalizace, komplikovanost stavebního řízení, zastaralá daňová soustava, tolerance šedé ekonomiky a nedostatečná podpora školství, vědy, a výzkumu nejenom že státních prostředků ale soukromých. Dále je to nedostatečná podpora exportu do mimoevropských zemí.

A všechno dohromady tvoří celkovou bídu naší ekonomiky.

Něco se už vyřešilo jako je covid, něco se snad brzy vyřeší jako válka na Ukrajině, evropské problémy ve ztrátě konkurenceschopnosti musíme vyřešit v EU, no a domácí problémy musíme řešit sami. Nemyslím si, že současná vláda je schopna řešit všechny současné problémy, a proto jejich řešení spíše očekávám od nové vlády po volbách za 10 měsíců.

Pořadí bylo přesně dle mého typu, byla to hezká soutěž a zvítězil opravdu ten nejlepší Oskar Hes.

Nové pravicové strany jenom uberou hlasy stranám čtyřkolky, protože nemají šanci překročit 5%. Jediná pravicová neparlametni strana, která může uspět jsou motoriste, jejichž zástupce pan Turek se dostal do Europarlamentu jen díky podpoře voličů Přísahy. Konečně podívejme se, jak dopadli Svobodní nebo Trikolora.

Argentina byla kdysi bohatým státem podobně jako sousední země Chile nebo Uruguay. Hodně lidí do Argentiny kdysi od nás emigrovalo, jak před nacismem, tak před komunismem. Na rozdíl třeba od Brazílie je v Argentině mnohem více lidí evropského původu. Nechápu proto, proč byla v Argentině tak vysoká hyperinflace, proč třeba Argentina není tak bohatá jako Uruguay, můj oblíbený latinskoamericky stát.

Na straně druhé není dobré, když lidi příliš zchudnou. Největší bohatství zemí je potenciál lidí, kteří něco umí, ať se jedná o schopnost kvalifikované fyzické nebo psychické práce. Takoví lidé zvedají životní úroveň své země. Chudí lidé své schopnosti moc nevyužiji, protože nemají finanční prostředky pro kvalitní studium svých dětí. Je to např vidět v rozdílu mezi ekonomickym rozvojem Číny a Indie. Před 50 lety na tom byly oba státy podobně, dnes o parník je Čína na tom lépe než Indie.

Je otázkou, proč jsou taková místa dlouhodobě nabízená. Jednak to může být lajdactvim zaměstnavatelu, jednak to může být ale kalkul firem vůči státu, kterému by firmy sdělily, podívejte se kolik máme krásných pracovních míst za minimální mzdu a nikdo se nepřihlásil. Proto potřebujeme dovézt nekvalifikovane pracovní síly z Asie, abychom udrželi činnost naší firmy.

A potom vládní čtyřkolka tvrdí, že nemá na důchody. A inflaci u důchodu dorovnava jen u nízkých důchodů, které jsou nízké protože lidé platili nízké sociální pojištění, i když měli dost vysoký příjem.

Problém bude v těch lokalitach, kde rodiče nechtějí pracovat a ani nenutí své děti posílat do školy, a spíše se těší až jejich děti ukončí základní školu a půjdou na úřad práce. A i kdyby ty děti chodily s nechutí do základní školy, tak jak se dostanou na střední školu? Chudáci stredoskolsti pedagogove, kteří dostanou na výuku takové děti. Jedním z problémů školství je, že rodiče a děti z vyloučených lokalit nejsou motivovani k tomu, aby děti pokračovaly ve studiu na střední škole nebo středním odborném učilišti.

.Neznáte někdo náhodou komentář Lipavskebo.

No je potřeba ještě dlouho prosazovat pilotovana vojenská letadla než se podaří prodat všechny poptavane stíhačky F-35 do zahraničí, to znamená tak nejméně 15 let. Ať si ty stíhačky země, které je poptavaji, užijí.

Životní styl a úroveň vždy záleží na kultuře lidí. Je možné tak porovnat životní úroveň dvou států rozkladajicich se na ostrově Hispanola - Haiti a Dominikánské republiky, nebo třeba Izraele a Libanonu, Číny a Indie atd. Samozřejmě také to závisí na podobě státního zřízení, když porovnáme oba korejské státy. Kde je kultura podobná, tak vůbec nezáleží na tom, zda státy byly dříve kolonizovany nebo ne, protože životní úroveň Ethiopie nebo Liberie se moc neliší od okolních státu, které byly kolonizovane.

Mladí lidé si uvědomuji, že tady je nečeká žádná zářivá budoucnost, mzdy se rozhodně ani nepřiblizuji ke mzdam v Západní Evropě, byty jsou nedostupné a pořízení dětí znamená dost velký propad životní úrovni. Vláda nedělá moc proto, aby zde vznikala produkce s vysokou přidanou hodnotou, nebo aby zahraniční firmy u nás reinvestovaly větší část svého zisku, a prorodinna politika je také v háji, daňový odpočet na děti se nezvysuje, podpora bydlení ze strany státu je nulová, nestaví se ani sociální byty ani např spolkové nebo družstevní domy, povolovaci řízení pro bytovou výstavbu je neumerne dlouhé. Já také nic nečekám od současné vlády, jenom doufám, že za 10 měsíců padne.

Docela by mne zajímalo, jakou budoucnost Sýrie očekávají umělci, jejichž otcem je Syran, tzn. Martha Issova, Klára Issova, Samer Issa a Sára Donutilova.