V Sasku bude moci být koalice CDU, SPD a Zelení, ale kdo bude vládnout v Durynsku je pro mne záhadou.

Pokud politici ignoruji názory svého obyvatelstva, tak se potom nesmí divit tomu, jak dopadnou. V bývalém Východním Německu se slily dva dlouhodobé problémy najednou, jednak je to i po 35 letech příjmové zaostáváni této části Německa proti jeho západní části, a jednak je to obrovská migrace do Německa, aniž řada migrantů ctí zákony a kulturu Německa. Naopak tato migrace na jedné straně vysává německý sociální systém a na straně druhé ohrožuje osobní bezpečnost obyvatel Německa. A migranti, kteří nerespektují zákony a kulturu Německa, byli prakticky nevypoveditelni, protože různé aktivisticke spolky především zdůraznovaly ochranu jejich lidských práv. Ke hněvu Němců do značné míry také přispívá ekonomická stagnace země způsobená do značné míry příliš rigidnim Green Dealem a válkou na Ukrajině, která Německo odstřihla od levného ruského plynu.

Nevím o tom, že by někde Česko sousedilo s Dunajem. Úsek mezi Dyji a Dunajem leží v Rakousku. V článku jsem nezaznamenal, co by tomu kanálu řekli Rakušané. Nebo snad nám to Ministerstvo životního prostředí tají? A další otázkou je, kdo by tuto stavbu financoval.

Čína si bere poučení z Ruské agrese na Ukrajinu, Rusko z ni6mic nezískalo, pouze ztratilo. A Čína je mnohem více závislá na exportu,.Sankce na vývoz by těžce poškodila její ekonomiku. Ale takové retoricke cvičení proti Taiwanu je pouze ulitbou vůči čínským nacionalistum.

Švýcarsko na neutralite vždy vydělalo v obou světových válkách. Proto bude velice opatrné na změnu tohoto statusu na rozdíl třeba od Finska, které přímo sousedí s Ruskem.

Nevíte někdo náhodou, zda je možno tahat v zápasech za vousy? V kladném případě by totiž afghansti bojovníci byli v nevýhode při boji s bezvousymi soupeři.

Obecně Mongolsko především usiluje o to, aby mělo vyváženou politiku se svými sousedy, tedy s Ruskem a Čínou. Kdyby tuto rovnováhu porušilo, tak by na tom mohlo hodně prodělat. Zejména Čína by projevila zájem o území Mongolska. Větším garantem nezávislosti Mongolska je Rusko než Čína, proto samozřejmě Mongolsko neudělá nic, čím by Rusko naštvalo. A nějaké závazky vůči ICC jsou mu v tomto případě ukradené.

No někdy si myslím, že to prechylovani může ženám pomoci, jestliže se třeba otec nebo manžel jmenuje Koza, Kačena, Husa nebo dle některých jiných jmen po zvířatech. Je asi lepší oslovovat ženu slovy paní Kozova než paní Kozo.

Jinak někdo si přeje, aby se ženská příjmení končící na hlásku "a" nesklonovala, ale já si myslím, že skloňovat by se mělo, připadá mi divné, kdyby někdo manželský pár oslovoval např. pane Smetano, paní Smetana.

Lukašenko nevyšle své vojenské jednotky do zahraničí, protože nemá od prostých Belorusu takovou podporu, jako má Putin od Rusů. Belorusove si na rozdíl od Rusů na velmoc nehrají. Ke všemu pro většinu Belorusu jsou Ukrajinci mnohem větší bratři než Rusové. Konečně Ukrajinci a Bělorusove měli společné dějiny v Polsko-Litevská unii. Takže konflikt mezi Bělorusy a Ukrajinci by přerostl v masivní dezerci Belorusu do Ukrajiny.

S názory paní Jany Matesove bohužel musím souhlasit. Musí se předělat daňová politika státu, aby se vyplatilo investovat do vědy, výzkumu a vývoje, inovací, podpory školství, exportu mimo země EU, zatímco ti, kteří nic takového nedělají, by byli více zdaněni. Také je třeba více zdanit nevyužívane nemovitosti, zejména ty, které jsou neobyvatelne.

Odebrat mačety, a poslat je domů, i když se budou bránit. Pokud chtějí propagovat islamismus, tak ať si jej užijí třeba v Afghánistánu nebo v Sýrii.

Obecně platí, že když je o nějaký produkt zájem, ať už se jedná o zboží nebo službu, tak se poskytovatel produktu vždy najde. Je možné, že někteří podnikatelé pohltí jiné podniky, v řadě případů také mohou některé profese zaniknout, protože digitalizace nebo umělá inteligence se nevyhne ani soukromemu sektoru. V řadě případů na venkově v malých obcích budou některé služby jako hospody nebo obchody ekonomický neudržitelne.

Nicméně pro stát je asi nejdůležitější, abychom měli konkurenceschopnou produkci, hmotnou i nehmotnou, kterou budeme moci uplatnit nejenom u nás, ale i v zahraničí. Právě z takové produkce budeme mít solidní daňové příjmy.

No a nefungovala by lépe neviditelná ruka trhu? Ta přece nám měla nejlépe se stoprocentním soukromým vlastnictvím zajistit prosperitu. A k čemu by bylo takové Ministerstvo pro strategické plánování, které navrhoval jeden předseda vlády a pozdější prezident a druhý předseda vlády a pozdější prezident to odmítal, i když nakonec oba uzavřeli opoziční smlouvu.

Aby nebyl předseda ÚOHS spojeny s vládou, měl by být jmenovan Senátem na návrh prezidenta podobně jako ústavní soudci.

S názory pana Břízy souhlasím, ale pokud se týká daně z majetku, tak snad nikde na světě není vyšší než 1%. Já jsem pro tuto daň ve výši jedné promile, tzn. jedné tisiciny z ceny nemoviteho majetku ročně.

Myslím, že veřejnost je dost rozdělena v jednotlivých oblastech tří částí Green Dealu - použití fosilních paliv, podpoře obnovitelných zdrojů a podpoře energetických úspor.

V případě konce uhlí myslím, že je s ním veřejnost již smířena, to se ale netýká ropnych produktů používaných v dopravě a zemního plynu, pouzivaneho hlavně k vytápění. Já se tomu nedivím, protože emisní povolenky vydavane na ropne produkty nebo plyn jim zdraží živobytí nebo zkomplikuje život, zejména v dopravě.

Pokud se týká podpory obnovitelných zdrojů, myslím, že většina lidí vítá nebo alespoň je smířena s investiční podporou fotovoltaiky, ne však s provozní, tzn. cenovou podporou vzniku takové energie. Lidem rozhodně nevadí, když někdo energii ze střešní fotovoltaiky používá pro své potřeby nebo ji snad sdílí se svými přáteli, ale moc nechtějí, aby takovou energii dodavanou do sítě stát zvýhodnoval. Pokud se týká větrniku, ty se neobejdou nejenom bez investiční podpory, ale také potřebují provozní podporu, takže budou odmitany veřejnosti.

Proti energetickým úsporám lidé nic nenamitaji.

Obecně lidé nemají rádi, když se obnovitelné zdroje podporují u bohatsi populace, zejména když třeba bydlí v domech, kde takové zdroje nejdou moc zavádět.

V prvé řadě je třeba byrokraticke předpisy rozdělit podle toho, zda nám byly vnuceny EU či jinými mezinárodními předpisy nebo smlouvami, anebo jsme je zavedli sami. A také jaký byl smysl právních předpisů a jaká je praxe. Co by se dalo zjednodušit a zlepšit.

Je třeba mít na paměti nasledujici:

1. Řada úředníků se bojí o svou práci a hned ze dvou důvodů, jednak se bojí, že když se předpisy zjednoduši, tak prostě nebudou potřební a přijdou o místo, jednak se bojí, že když něco opominou, tak jim to vytkne buď jejich šéf, případně třeba konkurujíci subjekt to opomenuti právně napadne. Myslím, že to se může týkat stavebního zákona, hygieny apod.
2. Někteří úředníci se na věc dívají ideologicky pod vlivem svých politických představitelu, čili neprovádí to správné rozhodnutí, ale to které se jejich šéfum líbí.
3. Další úředníci zase rádi předvádějí své vrchnostenske postavení, já jsem úředník, nevydelavam tolik jako podnikatel, ale na základě předpisů je proti mně podnikatel takhle maličký.
4. No a mnozí úředníci jsou líní, práce je nebaví, dělají jenom to co musí, na všechno mají čas nebo výmluvy.

Na byrokracii se také podílejí zákonodárci, jednak chtějí mít nějaký pomnicek na dobu své činnosti v parlamentu, jednak chtějí prosadit své ideologicke přesvědčení. Jiní zase podlehaji natlakovym zájmum různých skupin, které se záštitou třeba životním prostředím, hygienou, ochranou památek, i když se často jedná jenom o NIMBY (ne na mém zadním dvorku).

Prostě co je možné čekat od totalitního Afghánistánu.

Na rozdíl od Rusů by v případě války mezi Běloruskem a Ukrajinou by hodně Belorusu přeslo na ukrajinskou stranu. Bělorusko e zdaleka tolik necti Lukašenko jako Rusové Putina.

Myslím že příměří se nedohodne ani do konce roku. Sice se budou kdovíkdy konat jednání s kdoviskym, ale myslím že představy obou stran jsou příliš vzdálené, aby přinesly příměří.