méjte si svou pravdu nebaru ji vám ani nikomu druhému, pro mne ubohý nic neríkají film, stačí
Ještě bych dodal, jak to cítím já, a snad i leckdo další: Slyším-li po tomto filmu Smetanovu hudbu (stejně jako po "Amadeovi" hudbu Mozartovu), obdivuji ji ještě víc, neboť mi bylo připomenuto, že tato hudba k nám nebyla seslána odněkud z nebes, ale byla stvořena člověkem z masa a kostí, i se všemi jeho nedostatky, poklesky či bolestmi. Přesto všechno je jejich dílo "boží", v tom nejlepším smyslu slova - oproštěno od pozemských malostí...
ale on do povědomí hudebního světa pronikl přes sukně a nebo hudbu a té tam bylo na rozdíl od sukní pramálo
Kdyby tam bylo více hudby, bylo v tom pouze jedenapůlhodinovém filmu málo času na život a vztahy. Navíc - především u nás snad každý nosí v hlavě přinejmenším útržky jeho hudby - tak proč ji až tak připomínat. Tedy - netřeba filmem až tak posilovat jeho věhlas - ten už dávno zaslouženě dosáhl u nás i ve světě. Není však od věci, osvětlit jeho osobní život, v němž sukně hrály velkou roli - to potvrzují i ti seriózní historikové.
A jak to bylo doopravdy? Pořád nám scénaristé předhazují svoje fantazie, často deformují minulost. Lepší než takový paskvil by byl pořádný dokument.
Jak to bylo "doopravdy"? Aby byl film životný a naplněný člověčinou, tak tu asi nelze všechnu dohledat v archívech. Je potřeba dovolit autorům jistou míru fantazie. Např. slavný Formanův "Amadeus" byl založen na předpokladu, že Salieri Mozarta nenáviděl a usiloval mu o život. Přitom všichni historikové tvrdí, že je to navýsost nepravděpodobné, až vyloučené. Že tedy tito skladatelé byli vlastně dokonce přáteli. Kupodivu snad nikdo se nad touto fabulací nenávisti nerozhořčoval, neboť ta dala filmu velký náboj o střetu průměrného skladatele s géniem. Tomu se prostě říká "umělecká licence"...
A odkud to má doložené pan Najbrt? Dnes to máte na internetu i s fotkami, ale o Smetanovi jen domněnky. Možná správné, ale nepodložené, nebo u toho někdo z vás byl?
V právem obdivovaném Formanově "Amadeovi" je úhlavním tématem zášť a úklady Salieriho vůči Mozartovi. Přitom - podle historiků byli tito skladatelé přáteli. A nikdo tento rozpor autorům tohoto filmu nevyčítá, neboť z tohoto domnělého konfliktu autoři vytěžili silné téma střetu průměrného jedince s géniem. Tomu se říká umělecká licence. Ve "Smetanovi" takových smyšlenek bylo jistě méně. Kdyby ten film měl být založen je na prokazatelných listinných dokumentech, byl by mnohem neživotnější...
film jsem neviděl, reakce zde jsou velmi zajímavé. Kdo by čekal že někomu není jedno co s kým prováděl kdo před staletími 😄
Myslím že je dobré se zamyslet co o naší společnosti vypovídá fakt, že filmaři ani nezkouší prorazit s něčím co se netočí kolem sukní.
Buďto ti filmaři, nebo my, nebo oboje jsme zralí na psychiatra .. například Cimického, ten jistě pomůže 😄
Ty sukně hrají v životě většiny mužů - natož umělců důležitou roli. Film tento motiv podle mně nepřehnal - už kvůli tomu, že u Smetany toto uvádí i seriózní historikové.
Jen další škvar jako byla Němcová. Bettina byla švagrova mé prababicky. Její manželství s Bedrichem bylo konvenční. Prababicku si pamatuji velmi dobře i Její vyprávění o rodině.
Bettine na manželovi nezáleželo, takže ani nezarlila a jako žena své doby se věnovala domácnosti, dětem, malování a hudbě. Na milence neměla čas ani pomyšlení. Smetana nebyl svatý, ale žádný sexuální predátor. Jeho vztah s Krasnohorskou byl čistě platonicky. Byl to oboustranný obdiv i soucit. Setkávali jsme se s Ing Heyduskem, Smetanovym potomkem. Probiraly se různé rodinné drby včetně vlastně odloučení manželů, ale spíše pro to, že Bettina už byla unavená Jeho hluchotou a tvrdohlavosti. Nevěry v tom nebyly. Film zachraňují masky, ale bohužel, řeč celkově ' fonetika i scénář do doby vůbec nezapadaji. V Británii se herci musí učit dobovou výslovnost a scenariste používají dobové jazykové prostředky. Nejhorší na filmu je, že Smetana mohl být třeba potrhly malíř. Kam se poděla ta nesmrtelná hudba?! !!!
Rodinné svědectví je sice "od zdroje", ale může být hodně subjektivně zabarveno v zájmu obhajoby toho či onoho. Ale.omlouvám se za troufalost...To vlastně souvisí s postavou důstojníka a s hypotetickou Bettinou nevěrou. Pokud je tento motiv vysloveně vymyšlený, je to odvážné až na pováženou. Ale vzpomeňme slavného Formanova/Schäfferova "Amadea". Ústředním motivem je nenávist a úklady Salieriho vůči Mozartovi. Přitom tento motiv je historiky téměř zcela popírán - tito skladatelé byli téměř jistojistě přáteli. Kupodivu takovouto hrubou smyšlenku o nenávisti nikdo tomuto filmu nevyčítá - bylo z ní vytěženo silné téma střetu průměrného skladatele s géniem. Říká se tomu "umělecká licence". Ve "Smetanovi" bolestivé Bettino zřeknutí se silného vztahu a jednoduššího života ve prospěch věrné služby manželovi mohutně pozvedá její možnou manželskou obětavost a lásku. A že bylo ve filmu málo hudby? Alespoň úryvky jeho tvorby v sobě nosí snad každý z nás - netřeba až tak připomínat. O to více bylo místa na život a vztahy.
Že film nebyl "životopisný" ? To přece není povinnost autorů popsat celý život. To neučinil ani právem slavný Amadeus. Že tam bylo málo hudby? O to více tam bylo života a vztahů. A povědomí o Smetanově hudbě má snad skoro každý. A že nebylo zmíněno, že Smetana přispěl na stavbu Národního divadla? Proč by mělo být ve filmu úplně všechno? Ostatně - zmínka o tom, že na tento účel velmi přispěl císař pán (ano - ten "cizácký" vladař) - tak tato zmínka bývá velmi vzácná. Tedy - celkově hodnotím film jako velmi dobrý a vyvážený.
Omlouvám se za laický názor, ale pokud skladatel skládá i pro více nástrojů, natož pro symfonický orchestr, musí přece už při komponování "ve své hlavě slyšet" všechny nástroje i výsledné harmonie, aniž má možnost mít ten orchestr po ruce a po naslechnutí svoji partituru upravovat. Pokud slyší, něco si může přehrát na pianě, ale je to podstatné? Tedy - při skládání snad není sluch až tak potřebný, ale chápu, že neslyšet svoji skladbu poté živě je tragické, a jistěže to postihne i mezilidské kontakty...
Až se vrátí do EU vláda zdravého rozumu, tak bude muset vypakovat všechny ty Ficy, Orbány a všechen ten východoevropský ks*ndl, který si tam natahala v domění, že bude do smrti vděčný, že ho vzali mezi civilizované a svobodné země.
No tak zrovna Orbán je jediný politik, který se v otázce divoké imigrace zorientoval nejdříve a naprosto samostatným a rázným rozhodnutím nechal Maďarsko oplotit. Od té doby nemá Maďarsko s tímto jevem problém. Problémy mu činí právě EU, které se to jeví jako nedostatečně lidskoprávní.
"Na okamžik, kdy jsem jako mladík poprvé překračoval hranici mezi Německem a Francií a na hraničním přechodu bylo pusto a prázdno, nikdy nezapomenu. Pro člověka vychovaného za železnou oponou to byl neuvěřitelný zážitek a symbol toho, co jsme si zvykli označovat jako Západ. Ale nejen to. Současně to byl a stále je i symbol svobody."
----------------------------------------------------------------------------------------------
Jako mladík mám obdobný zážitek na hranicích Švédska a Norska. To bylo v roce 1986. Nevím kdy to zažil autor článku - já tedy ještě za EHS. Jednak ještě nepůsobila "zvací" kancléřka, bariérou byla i "naše" železná opona. Od té doby se leccos změnilo. Tlak z vnějšku Evropy obrovsky vzrostl, jenže projekt EU "Schengen" je jedním z vícero, které EU coby těžkopádný moloch nedokáže naplnit. Čím více vazbami jsou tolikeré a dosti rozdílné státy EU navzájem povazovány, tím neživotnější je to spolek. Tedy - např. hraniční státy Schengenu se asi příliš dlouho ohlížely do Bruselu a čekaly, kdy budou naplněny sliby, a tedy podpora v ochraně vnějších hranic. Prakticky nic naplněno nebylo. Jediný, který věděl která bije, byl Orbán, který se na EU vůbec nespolehnul a příkladně Maďarsko oplotil. A tak je to mnohém. Tedy - kdyby EU fungovala mnohem volněji a tedy přenechala více volnosti, a tedy i odpovědnosti jednotlivým státům, vše by fungovalo lépe. Tak nějak, jako dříve za blahého EHS...
"Mira Vaněk: Ale jo. ... Zase nějací umělci, co jsou na začátku kariéry, nic ještě nedokázali, ale politicky je to průchozí."
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Já bych to vyznamenaným umělcům přál, aby byli zase na začátku kariéry (Rottrová, Kolářová, Janda, Trojan,...), ale z jejich výčtu snad lze pochopit, že od jejich opravdu zralého věku (i dlouhé kariéry) jim nikdo bohužel nepomůže...
Zase máte pravdu ale posloucháme my vždycky skutečné odborníky? Navíc Německo stárne víc než my a někdo tam jednou dělat bude muset. A problém je, že je tam hodně Arabů, kteří s německým způsobem života souznějí. Jenom o nich není slyšet, nikam neházej bomby, neznásilňujou a tak ani nevíme, že tam jsou.
Stárnutí populace a tedy zachování ekonomické rovnováhy lze ve vyspělých státech řešit lecjakými sofistikovanými způsoby (daně, důchodový věk,...), bez dovozu rizikové populace. Jasně - nebyl by to zázrak - asi nutně by nejméně dočasně došlo k poklesu životní úrovně. Skuteční politici-vizionáři by měli umět získat lidi i pro toto nepopulární řešení. Protože jednodušší řešení - ono špatně kontrolované pronikání jiné pracovní síly tak jako tak obnáší reálné nebezpečí ekonomického i kulturního zániku. A to by byla (bude?) mnohem horší varianta.
Ano, ale když jedna kultura zlobí, dostane přes prsty, může se zvednout vlna příchozích, stěhování národů bylo vždy, stejně se divím, že ten svět takhle funguje tak dlouho, tak strašné rozdíly v životní úrovni...
Četl jsem zde výpověď českého lékaře, který léčil v Zambii. Stručně řečeno: Pokud dítě chodí a zvedne ruce nad hlavu, "nemá problém". Totiž - děti tam dospělé vůbec nezajímají - děti dostanou najíst jako POSLEDNÍ (pokud vůbec). A přitom Afrika vydírá okolní svět právě snímky hladovějících dětí... Taková společnost by neměla mít nárok na zajištěné živobytí jen tím, že se vtlačí do bohatší, protože pilně pracující společnosti. Tomu se lze bránit - ano - ploty, i ochranou pobřeží. Toho má Austrálie tisíce kilometrů - i to ubrání...
Máte pravdu ale, ALE:
Německo jako strůjce největších zločinú 20.století koukalo na ten problém trochu jinak. Chtělo těm lidem pomoci, že se to zvrtne tehdy nevěděl nikdo.
Snad by stačil selský rozum. Anebo tedy již tehdy známé vyjádření odborníka na spolupráci rozdílných kultur, který se v praxi živil radami pro nadnárodní společnosti, zaměstnávající lidi z různých koutů-kultur světa: " Rozdílnost kultur bývá problém, někdy katastrofa".
Je tam několik nepřesností. Jednak nebyla to ona, kdo chtěl zrušit jádro v Německu. Po havárii ve Fukušimě se zvedl nebývalý odpor proti jádru. Pomalu se ukazuje, že byl zčásti řízen i z Moskvy.
Nabízela se jiná alternetiva. Plyn. Provoz plynovek není sice tak úplně ekologický, je ale bezproblémový a postavit plynovku lze ein-zwei. Nabízel se levný ruský plyn a to přeci chtěli i domácnosti, firmy, všichni. Vyšla vstříc přání lidu.
Taktéž to jádro, i když to původně vůbec nechtěla, i zde přistoupila na přání lidu.
A pozvání Syřanů do Německa? Ona jich pozvala cca 8.000, kteří tehdy okupovali několik týdnů Keletipályaudvar v Budapešti a chtěli do Německa. Těm tehdy řekla to svoje "Wir schaffen es" a celé Německo migranty vítalo.
Ti ostatní přišli až poté a už bez pozvání.
Snad jich pozvala jen 8.000, ale dalšími statisíci to bylo pochopeno jako paušální pozvánka všech - a ze strany Merkelové/Německa prakticky dodneška nepadlo slovo o tom, že to už bylo nepochopení - nedorozumění. A podle toho to dopadlo...
13
Sledujících
0
Sleduje
13
Sledujících
0
Sleduje
Jenže to nebylo prezentováno jako pocta Mozartovi k výročí narození, ale jako holywoodský zábavný biják. Což u Smetany moc zábavné nebylo.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
No tak vy snad chcete od filmu "Smetana" právě tu holywoodskou zábavu? Ale těch posledních 15 let Smetanova života prostě asi moc zábavných nebylo. A jestli je to k výročí nebo nikoliv - to snad není podstatné. V mých očích to byla oslava Smetany, i při zobrazení těch jeho slabostí a nedokonalostí, jimž navzdory stvořil krásnou hudbu.