Nějak zapoměl na divočáka, ale po 1/2 hodině dušení hovězího v 2:53 mu zmizel z talíře.

Nejhorší na přehlednosti je použití špatně čitelného bílého písma na černém podkladu. Kdo tohle mohl vymyslet. Základem informační cedule je čitelně a přehledně předat informaci a až druhotné by mělo být estetické hledisko. Tady nevidím ani hezčí estetiku.

Pěkný poctivý ptáček. Vždy jsme do omáčky dávali najemno nakrájené zbytky z náplní. Přítelkyně to nyní přivedla z mého pohledu a chuti k dokonalosti. Zhruba to samé množství náplně najemno rozseká v robotu a prakticky s tím zahustí omáčku. Místo oleje domácí špek - dá omáčce krásnou masitou chuť.

Byl jsem tam dvakrát a ještě jednou bych se tam rád vrátil. Je to pro mě jedna z nejpůsobivějších památek, která na Vás dýchne svou historií. Když hodně zjednoduším, tak u nás a v ostatní Evropě máme kupu krásných historických památek převážně z druhého tisíciletí po Kristu. Ale v podstatě to je často krásně provedená stavba s nějakou výbavou uvnitř. Obdivohodné práce řemeslníků. Ale v Pompejích na Vás dýchne historie 2000 let stará, ale v autentickém provedení každodenního života. Odlitky mrtvých, vyspělolost civilizace v době, kdy u nás končila doba železná. Amfiteátry, společné lázně, pekárny, dlážděné chodníky s přechody u křižovatek, mozajky apod. Nejsou to jen zbytky nějakých chrámů.

Osobně jsem je v použití ani neviděl, jen jsme se o nich učili. Ale jako myšlenka se mi líbí. Jen vše je o detailech jako cena, celkový čas, čas dojezdů apod.

To je jasné. Medium má lednice uplně jiné, ale to není podstatné. Já ji jen použil k zákonu o zachování energie, který funguje i u těch izolací.

Existují i vagony pro osobáky, jen jich moc není, ale tady by byly optimální.

Ono to tak jednoduché není. Za jedno čas a především dvojí překládání navíc.

Není Vaše druhé jméno Twiggy?

Rozumný soudce, když už se to k němu dostalo.

Nesouhlasím s jejím postupem, ale možná ze strachu.

Vypadalo to, že moje odpověď neodešla, tak jsem Vám před chvílí odpovídal ještě jednou. Je tam doplněno ještě několik argumentů.

K průchodu teplot stropem. Proto jsem kombinoval i pojem ochlazování. Izolace pouze zpomaluje průchod působícího tepla, nijak ho neničí, nefunguje jako lednička. Když bude shora šedesát a pod stropem 25, tak nikdy nebude v substrátu 15. Navíc ani lednička nezruší objem tepla - jen ho jinak umístí. Uvnitř mrazí a zezadu na chladiči ohřívá. U střechy je co naprší, ale na rostlé zemině je doplňována vlhkost ještě z podloží. Dělám technika na správě nemovitostí a tak vidím, že nikdo nechce žlutý trávník a že poctivě zalévají a to nejen u trávy. Pokud ještě něco pěstují, tak zalévají o to víc. Nevím o tom, že bych měl za předchozí léta problém jít v létě po zeleném trávníku, takže dost pochybuji o Vámi uváděných teplotách.

Jde o to, co bude nařízeno, jestli zelená střecha nebo svod do nádrží - ne zasakování. Dnes už není důvod, proč by ploché střechy museli být černé, existuje více nátěrů s vysokým odrazem slunečního záření.

Jde o to, že čím větší teplota, tím rychlejší odpařování. Porovnávám odpar na střeše s odparem v přízemí v rostlém terénu (voda použita na zalévání rostlin. Velmi zjednodušený příklad s čísly dle odborného odhadu, ale pro pochopení doufám postačí. Shora v obou případech ohřívá slunce. Zespod na střeše prostup teplot z místností pod nimi. Na zemi chlazeno z podloží. Ať je léto nebo zima, tak ze studně čerpeme vodu cca 7 - 9 stupňů.

Střecha 60 stupňů shora, zespod 25 - průměr 42,5. Na zemi shora max 40, zespod cca 15 - průměr 27,5 stupně, tj. rozdíl velikých 15 stupňů. Samozřejmě, že odpar jde i do okolí, ale pokud je v úrovni terénu, tak ještě ovlivní intenzivněji uživatele v přízemí a až pak jdou páry do okolí. Je tu další podstatný časový vliv. Odpar ze střechy bude největší přes poledne, kdy jsou lidé v práci a tak ho "všichni" využijí podstatně méně než když se zalévá navečer, kdy jsou lidé častěji venku než v poledních žárech na prudkém slunci. Samozřejme, že se jedná o porovnání, kdy se v obou případech vody využije k zalévání. U zalévání v přízemí to bude pravděpodobněji mohutnější zeleň, která bude více ovlivňovat mikroklima. Jiný pohled by byl u obytné zelené střechy a naprosto jiný pohled ve srovnání zelená střecha - odtok do kanalizace. Vím, že se bavíme o mikroklimatu a vodě, ale pokud bych zabrousil i k vysokým teplotám na střeše, tak tam na plochých střechách jde velmi podstatně srazit teplotu střechy nátěry s vysokým odrazem slunečního záření. Nevím jestli jste nějak místně zainteresovaná a máte bližší informace, já vycházím z informací v článku.

Horní vrstva substrátu má nějakou teplotu a podle toho se z něho vypařuje voda.

Tuto horní odparnou vrstvu ohřívá (nebo s ohledem na okolní teploty chladí) teplo shora a zespod. Shora v obou případech je slunce, zespod teplota pod stropem nebo v terénu prostup chladných vrstev v podloží. Vidím to třeba doma na studni. Celoročně čerpeme vodu mezi 9 - 7 stupni. Když to hodně zjednoduším a zprůměruji, tak u střechy shora 60 zespod 25, tak průměr 42,5. Když vezmu rostlou zeminu, tak ta se nikdy na 60 nezozpálí. Takže shora 40 zespod 15, průměr v odparné vrstvě cca 27,5. Vím, že to je zjednodušené a čísla odborným odhadem, ale snad to pro pochopení, jak to myslím bude stačit.

Celkový objem odpařené vody bude dán objemem vody v odparných vrstvách a jejím přísunem.

Ano, samozřejmě, že z pohledu i celku, ale rozdíl je v tom, že odpar v úrovni terénu vytvoří bohatší zelenou vrstvu, protože je tam větší vrstva substrátu, podporovaná i vlhkostí zespod, což vede k delší době působení v daném místě. Ve velkých vedrech působí déle a není při 60 stupních na střeše "okamžitě" odpařena, ale rozprostě se třeba i do podvečeru, kdy lidé ve vedrech tráví venku více času. A okamžitě při svém "průchudu odparem" zasáhne bydlící v přízemí a až pak je odvanuta i k ostatním. Jinak vítám debatu s Vámi, protože si přitom člověk třídí myšlenky.

Jsem horňák a trochu větší prsa bych osobně u ní vítal. Každý chlap má různý vkus. Ale nadpis je o Bártovi a pro jejich manželství je podstatné, jak to vnímá on a proč by ji nemohl vyseknout poklonu, když se mu líbí. A objektivně - po dvou dětech by ji postavu mohlo závidět mnoho žen.

mám pocit, že nové ho mají.

V diskusi tady pořád padá termín - odhadní cena a od toho se rozvíjí diskuse a názory, ale jaká je reálná tržní? Odhadní a reálná tržní může být podstatný rozdíl.

Jen naivní člověk si může myslet, že když se to včas nezarazí v Německu, že nás to následně nepostihne.

Standardem bývá, že se cena počítá procentem. Z vyššího základu i při stejném procentu bude vyšší cena, marže..

Mám pocit, že se trochu zapomíná na masivní domácí (EU) "výrobní prostředky" střeliva, tzn. i raket. Pro aktivní boj do určité míry není podstatný počet systémů, ale kolikrát se z nich denně může vystřelit, na jak dlouho mají střelivo. Obrovské skladové zásoby střeliva nikdo nemá, tak alespoň, aby se dali rychle vyrobit a průběžně masívně vyrábět. Také mě u velkých skladových zásob napadla myšlenka - co Toropec.

Při obrovských cenách střel by mě zajímalo, kolik by tak mohla stát zakonzervovaná fabrika na rakety v poměru k ceně raket.