Přesně tak, ať zákazník vidí co služba stojí a co za ní dostane a rozhodne se, jestli za těchto podmínek tu službu chce nebo nikoliv.

Ale inzerovat něco a pak tlačit zákazníky do něčeho jiného, to, bohužel, není doména jen restaurací, ale třeba u nás i bank. Třeba moje bankéřka mi vypověděla službu, která měla psané podmínky, které jsem splňoval, ale ona chtěla, abych vedle nich "dal bance (tedy spíše jí na provizích) vydělat", abych nakupoval nevýhodné investice, životní pojištění a další. Opět - neměl bych s tím problém, pokud by to takto bylo v písemných podmínkách služby, mohl bych se rozhodnout, jestli mi to za to stojí nebo ne.

však to je v pořádku, tak jako si host může vyprofilovat restaurační zařízení dle svého gusta, můžou si restaurace vyprofilovat hosty svojí nabídkou

Někdo by mohl říci kartel zaměřený na prodej vlastních ryb, často (roz)mražených nebo dovážených ze zahraničí, zpracovaných s vyšší marží a tedy blokování konkurence. Ale "ekolidi" jim budou tleskat.

Všechno už tu bylo. Třeba v Ostravě je bar, kde se platí za strávený čas (a nápoje jsou pak o to levnější). Na tento koncept přišel právě jeho majitel, když chodil do kaváren pracovat a koukali tam na něj "hladově", že u jednoho kafe sedí celý den.

V italských restauracích se zase platí "stolovné", prostě pevná částka za hosta, co se posadí ke stolu.

V zásadě nemám problém s jakýmkoliv konceptem, pokud je cenová politika stanovena "čitelně". Rozhodnu se pak, jestli do takové restaurace půjdu, nebo nikoliv.

Některé luxusní restauace u nás to řeší "degustačním menu", kdy za paušální částku je v ceně několik chodů případně i s vinným párováním.

Přitom je to velmi jednoduché a některé restaurace na to už přešly. Neobjednávají se jednotlivé chody, ale "degustační menu" , kde v ceně je několik chodů a nápoje k nim.

jo, jo, fondy Pioneer, mnohokrát přejmenovávané

Odkaz  

Hodně cestuji, tak můžu porovnat praxi v různých zemích. Třeba v USA není zvykem platit za veřejné toalety a tak je jich velmi málo a jsou v katastrofálním stavu. V Evropě je spíše zvykem za toalety platit a to často i v obchodních centrech, setkávám se s tím někdy i v Praze. Občas máte kód na použití záchodu na účtence, někdy jde uplatnit účtenku za záchod jako slevu na nákup a někdy prostě ne.

Jasně, taky mám nejraději všechno zadarmo, ale chápu, pokud to někdo zadarmo poskytovat nechce.

zbraně s automatickým nabíjením jsou vždy méně přesné (při automatickém nabíjení dochází k částečnému odběru plynů z hlavně a také k posunu některých částí zbraně dle konkrétní konstrukce), proto jsou všechny odstřelovací pušky dělané jako opakovačky a ne jako automatické nebo samočinné (používám názvosloví z českého zákona o zbraních a střelivu, který to dost rozlišuje, pro běžnou veřejnost je jednoznačnější pojmenování v anglickém jazyce: semi-auto a full-auto).

Tedy předěláním na automatickou nebo samočinnou pušku (kdyby to jako šlo, spíš by musel použít model, který je tak vyrobený) by nezískal konkurenční výhodu, ale nevýhodu.

tohle prostě nemá "příjemné" řešení. Pokud je pro ní důležitá kamarádka, tak jí to má říct s tím, že společné akce s Alexem podnikat z tohoto důvodu nechce, ale ráda něco podnikne s ní. A kamarádka to buď unese a přistoupí na tenhle model, nebo neunese a přestane se s ní stýkat (minimálně do doby, pokud s Alexem nebude).

technika zlevńuje, kino zdražuje, aspoň se to nadšencům dříve vyplatí. Jen je pak do těch kin budou těžko dostávat zpátky.

už jsem byl v kině několikrát úplně sám. Zase to je výhoda multikin, můžete se být jisti, že film poběží, z dětství několikrát pamatuji, že v malých kinech nehráli, když nepřišlo dost lidí. No a příště jich tak přišlo ještě méně.

a ono je nutné si k tomu filmu kupovat kýbl popcornu a slazenou černou vodu? Však si vemte svoje, když na to nemáte a ten film bez chroupání a srkání nevydržíte.

Možná by stálo za to podobné soudní rozhodnutí jako ve Španělsku - Odkaz  

Super vystiženo. Taky mi to kino příjde drahé a tak tam nechodím. Dokud majitelé kin nebudou chtít dotace (jako že záchrana kultury), tak je mi to buřt. Tak jednou do roka do kina zamířím na film, který opravdu za to stojí a dát za 3 hodinový film (všimli jste si, že došlo k výraznému natažení délky filmů, já pamatuji, kdy 90 minut byl dlouhý film, většinou to bylo kolem 85 minut) průměrnou hodinovou mzdu mi nepřijde jako nesmyslně předražené. Jen PRO MNE to tu cenu nemá, tak tam nechodím. Občas jsou akce "víkend za 50 - 90 kč" a i tehdy často obtížně hledám film, který mi za to stojí.

u banky, tedy alespoň u české banky, bych rozhodně neinvestoval, ty poplatky jsou úpně nesmyslné. Klidně desetinásobné proti tomu, co chtějí zahraniční brokeři.

Ano mám úspory a mám je právě proto, že jsem nenalétl na všejlijaké "zázračné investice" a že mi volají každou chvíli :)

přesně tak. Ano, mít ty znalosti, které naprostá většina lidí nemá, dává smysl jít do investic, i kdyby nějaká ETFka ideálně u zahraničních brokerů (rozložení rizika i geograficky/geopoliticky). Jenže naprostá většina lidí chce jednoduchou odpověď typu "do tohohle investuj" a to je právě ta past, na kterou se paní chytila. I když byla jakž-takž vzdělána, pořád požadovala jednoduchou a konkrétní odpověď/radu nebo spíše příkaz.

Mně varianta bankovních vkladů vyhovuje, mám peníze k dispozici a mohu je občas použít na nějakou zajímavou příležitost - Odkaz 1   a jinak se nestresovat. Nepotřebuji mít majetek na deset životů, stačí mi na jeden :)

Odsouzená na 2 roky, za rok je venku.

Smyslem trestu může být náprava, odstrašení, ochrana společnosti nebo obnovení narušeného řádu.

To ten rok (i kdyby dva, pokud by nebyla podmínečně propuštěna) nesplní ani jednu z těch funkcí. Opravdu jí vězení nenapraví (spíše se ze sociopata stane ještě nebezpečnější psychopat, jak píše jiný diskutující zde), ji ani ostatní takto nízký trest neodstraší ani neochrání společnost.

Já ji neobhauji, já vytýkám státu, že neudělal to, co by skutečně mohlo vést k nápravě a bylo užitečné pro společnost. Raději dlouhodobější trest, který ale umožní na odsouzeného déle dohlížet a pracovat s ním (domácí vězení, věřejně prospěšné práce,... s povinnou psychiatrickou léčbou), než ho na rok až dva někde zavřít a pak "naštvaného na celý svět" pustit mezi lidi.

Dva roky opravdu nikoho ze sociopatie nevyléčí. Jen se tam zatvrdí a případně dá dohromady s podobně smýšlejícímí.

To nebyl dobrý nápad. Nic neudělala a kdo ví, jeslti měla v úmyslu, spíš bych to odhadoval na "velkou hubu". Záznam v trestním rejstříku ano (aby se jí ztížila možnost legálně se dostat ke zbraním), podmíněný trest, peněžitý trest, veřejně prospěšné práce ano,... ale zavřít mezi kriminálníky, kde se maximálně tak ještě více "vzdělá" v nenávisti ke společnosti je naprosto kontraproduktivní.

Mladé tele, co by zasloužilo spíš na zadek, možná psychologa (protože dnešní mládež jsou sněhové vločky), ale tohle není výhra pro nikoho.

To už je tak úděl většiny umělců, že za svého života nezbohatnou. Třeba takový van Gogh prodal jediný obraz (za 400 franků a podařilo se mu to až 7 měsíců před smrtí.) a dnes se jeho díla prodávají za stovky milionů korun.

Jestli díla koupil soukromý investor, tak cena nejspíše nebyla nadsazená a město na tom z dlouhodobého hlediska mohlo zbohatnout. Ale je fakt, že to není primární cíl měst pořizovat umělecké sbírky, takže to vlastně dopadlo nejlépe, jak mohlo.

Podle mne investování není pro "běžného Frantu z Horní Dolní". Nemá znalosti, zkušenost, čas, snahu,... prostě cokoliv, co je potřeba, reálně odhadnout budoucí výnosnost a riziko investice.

Jasně, z hlediska prodejce je to svatý grál. Když prodáváte Amway, musíte s sebou vozit auto napěchované drogerií a mít v tom zmrazené peníze. Neustále řešíte, jestli máte dostatečné zásoby, abyste nikdy nemuseli říct, že nemáte (a nepřišli o obchod) a zároveň jestli jich nemáte moc, abyste měli strach, že neprodáte. Ale když prodáváte investice, máte vždy "plný sklad", ale zároveň nemáte v nich vázané prostředky. Proto se je snaží prodávat každý, včetně bank, které se úplně nepředhánějí v nabídce vkladových produktů, kde garantují výnos, ze kterých musí odvádět různá pojištění (fond pojištění vkladů, evropský fond stability), ze kterých musí ukládat u ČNB povinné minimální rezervy a které jim váží vlastní kapitál (musí vykazovat kapitálovou přiměřenost). U investic všechno tohle není, na jedné straně nic negarantujete, na druhé máte jistný příjem ve formě poplatků. Takže se šíří dojem, že "investice i na zlomenou nohu". Normální člověk nemá šanci se v tom orientovat, takže nejčastěji je zmanipulován někým, komu věří (kamarádem, nějakou autoritou - třeba i falešnou pomocí deepfake videí).