pokud daný výrobek podléhá clu, tak se vybírá, ať ho doveze dovozce (a je pak obsaženo v ceně), nebo si ho nechá někdo poslat poštou.

Naopak, pokud by se z toho stala praxe, tak na letištích v "dovolenkových destinacích" by mohl mít Apple své Apple store a telefon by mohl být ještě levnější (ušetřilo by se za DPH), prostě z dovolené z Egypta byste si přivezli telefon a když ho celníkům nepřiznáte, ušetříte na DPH. A Apple by ušetřil na nákladech na reklamace, protože šance, že ho poletíte reklamovat do Egypta bude minimální. To by vytvořilo prostor pro zvýšení zisků nebo snížení cen (případně kombinace obojího).

Kolik lidí by si koupi rozmyslelo nelze odhadnout. Ano, zcela jistě by klesl podíl nakupujících firem, na druhou stranu by se otevřel trh "prostestních zákazníků", typu "nepodlehl jsem systému, koupil jsem si Apple navzdory EU".

Být Apple, tak prostě iPhony stáhnu z trhů v EU. Jejich výhoda je, že jsou malé a dají se poslat poštou (při individuální objednávce) a nebo individuálně dovézt z dovolené mimo EU (což třeba s autem neuděláte).

Mají vysokou zákaznickou věrnost, takže tam bude malý pokles poptávky, naopak to přiláká typ "protisystémových zákazníků".

Právě "nucené otevření systému" vedlo k nedávnému globálnímu výpadku počítačů s OS Windows, který zavinila firma dodávající bezpečnostní SW a která právě z nařízení EU měla do jádra Windows širší přístup, než by jí Microsoft bez tohoto tlaku umožnil.

Já za tím vidím spíše snahu EU postupně se dostat do telefonů, počítačů,... pro možnosti pozdějšího použití (sledování a podobně).

já ho nikdy neměl, nějak v té době jsem pro něj neměl "business plán", i když si pamatuji, že v začátcích internetu je někteří používali na notifikaci o došlých e-mailech. To bylo v době, kdy se přihlašovalo přes vytáčené připojení a člověk nechtěl plýtvat impulsy, jen aby zjistil, že žádné zprávy nemá 🙂.

Co jsem ale o nich v té době četl, tak ERMES už měl kombinovat pasivní a aktivní připojení. Tj. byl schopen přijímat zprávy v pasivním módu, ale v případě dosažitelnosti signálu si jednou za čas "sesynchronizoval" zprávy. Bylo tak možné (na rozdíl od RDS) zajistit, že všechny zprávy byly doručeny, že nemohlo dojít ke ztrátě, pokud se ve všech "oknech" pager nacházel mimo dosah signálu (v metru či jiném podzemí nebo vypnutý)

elektromobily půjde snadněji sledovat. Zatímco benzín načepujete anonymně, při dobíjení elektromobilu se téměř vždy nějakým způsobem autorizujete, někdy dokonce to dělá přímo elektromobil vůči nabíječce (Tesla)

nešlo ani tak o odposlouchávání, jako o možnost zaměření polohy.

výhodou pageru je, že může být čistě pasivní, tj. na rozdíl od mobilního telefonu se nepřihlašuje do sítě, díky čemuž lze zjistit jeho polohu, pouze přijímá vyslané zprávy. Právě z tohoto důvodu je výhodný pro ty, kteří úplně nepotřebují, aby jejich poloha byla zjistitelná. Jinak to má vlastně jen nevýhody, zejména není zaručeno, že zpráva přijde, síť nedostává zpět potvrzení, že byla zpráva doručena.

Když byly pagery v ČR, tak se tento nedostatek řešil opakováním zasíláním zpráv v rozmezní několika až několika desítek minut, aby příjemce zprávu dostal i v případě, když byl např. v metru.

Problémů z toho může být celá řada, ale zrovna drobné problémem nejsou. Byl jsem ve dvou zemích (Zimbabwe a Kambodža), kde tento systém fungoval. Místní měna sloužila jen jako drobné. V Kambodži bylo 4000 místních chechtáků za dolar. Takže když jsem platil za jídlo, tak jsem kombinoval dolar a místní měnu, případně mi v místní měně vrátili nazpět. Bankomaty vydávaly dolary.

V Zimbabwe fungovaly stejným způsobem tam ražené mince, které byly "jakože dolarové" .

V Zimbabwe to ovšem přehnali a začali vydávat i "poukázky na dolary" místo bankovek s povinností obchodníků je přijímat. Což nakonec vedlo k rozpadu systému.

nefungují ojebávky jako parkovaci hodiny na baterie. Nejsou potřeba žádné lístečky, v automatu se zadává RZ vozidla (zadají se jen čísla, dá to pak na výběr fotky odpovídajících aut). Je to velmi efektivní.

musel by s autem vyjet a opustit parkoviště, jinak jde stále o nepřetržité parkování

Jsem teď na Taiwanu a mají tu geniální systém. Téměř na všech parkovištích je systém rozpoznání poznávacích značek vozidel. V automatu zaplatíte, když je to v obchodním centru,tak naskenujete účtenku. Systém vás pak automaticky pustí ven.

Bohužel je praxe, že lidi zaparkují před supermarketem a jdou do města, na úřad a podobně. Zákazníci pak nemají kde zaparkovat.

A opravdu "desítky minut" nečekáte ani o Vánocích, jednu dobu jsem se bavil tím, že jsem využíval "záruku otevřených pokladen" a dosáhnout i jen splnění požadavku 5 nebo 10 minut byl i při volbě nejdelší fronty celkem oříšek.

A co chcete nakupovat 1,5 hodiny v Lidlu?

To, že po ní jednou "plážoví povaleči" vypovídá jen o hloubce její peněženky. Španělsko, Itálie a Řecko je plné 30 letých "plážových inženýrů" , bez práce bydlících u rodičů.

Existuje takové jedno rčení v anglofonních zemích, přeloženo do češtiny - když platíte buráky, dostanete opice.

Já nejsem vůbec proti výpovědi bez udání důvodu, dokonce si dovedu představit i variantu okamžité výpovědi třeba s měsíčním odstupným a to pro obě strany. Tj. i zaměstnanec by mohl přijít, položit na stůl svůj měsíční plat a říct "zítra už nepřijdu". To si myslím, že by pomohlo hodně rozhýbat trh práce.

Nechal bych v této otázce smluvní volnost, jediné, co by muselo být dodrženo je zásada proporcionality.

blbé je, že je nutné to prokázat. Ono i v práci jde poměrně solidně "blafovat". A soudy dávají většinou za pravdu zaměstnancům.

pořád je to méně než polovina, co mají ostatní limonády. Ostatně v podstatě všechny sladké nápoje mají 10 a více procent cukru, pomerančový džus má kolem 9,8 %, limonády sycené oxidem uhličitým mají o fous víc, 11-12 % (musí "přebít" kyselost kyseliny uhličité).

Otázkou je, jak to s polovičním množstvím cukru chutná. Ono není problém udělat něco s méně cukrem, problém je, aby se to potom dalo pít.

Spíš mě udivuje, že to nazývají "colou", ale přitom tam vůbec nejsou colové ořechy.

Tenhle problém jsme řešili v Británii v Tescu. Bez věrnostní kartičky (kterou bez britského čísla nedostanete) vyjde nákup i na dvojnásobek.

On si se svojí exmanželkou psal anglicky? :-o

Streisand efekt

Britská pojišťovna vám řekne, kolik asi tak příští rok zemře lidí. Sicilská vám dám jmenný seznam.

Jak se chce vlastně Evropa živit? Průmysl jsme přesunuli do Číny, turisty do Afriky, Asie a Ameriky. To čekáme, že budeme vydělávat na čem? Že k nám budou jezdit zahraniční studenti studovat "gender studies"?