Je to lepší něž se dívat jak se někdo hrabe v rohlíkách, palcem ze kterého se loupe špína zkouší jak jsou tvrdé, přehrabe zásobník než si vybere ty "své " ... A rukavice nebo nakonec i ten sáček co visí u pečiva ho nezajímá ... No hnus ...Jedno jsem takového dědka napomenul, a co se dělo, by bylo super video , které bych dal do oddělení pečiva jako mají instruktážní videa u nářadí v Obi .....
Přesto bych jeho výstup trumfnul patřičně osoleným svým!
Vláda jedné strany
Edvard Beneš v září 1948 zemřel a prezidentem se stal Klement Gottwald. Docházelo k zatýkání a věznění odpůrců, mnohdy byli nevinní lidé popraveni pouze proto, že otevřeně nesouhlasili s komunistickou vládou. Mnoho lidí raději uprchlo z Československa do ciziny. Naše země se dostala pod silný vliv Sovětského svazu, došlo k dalšímu znárodňování a k úplné likvidaci soukromého vlastnictví. Byla zakázána svoboda podnikání. Hospodářství bylo řízeno pětiletými plány. Rolníci byli zbaveni půdy a násilím přinuceni hospodařit na polích společně. V roce 1953 zemřel Klement Gottwald, prezidentského úřadu se ujal Antonín Zápotocký. S jeho nástupem byly spojovány naděje na částečnou nápravu režimu. Brzy se ukázalo, že byly liché. Po uchopení moci slibovali komunisté ráj na zemi. Ten však nepřicházel, proto mezi občany vzrůstala nespokojenost. Většina ovšem měla strach z možných trestů, z vězení nebo z nucených prací v uranových dolech. Lidé jinak mluvili doma, jinak v zaměstnání a na veřejnosti. Kultura a umění podléhaly cenzuře. Ta sledovala noviny, divadla, rozhlas, film, později i televizi a rozhodovala, co se smí psát, tisknout nebo hrát a co bude zakázáno. Žáci ve školách se museli učit podle nařízených plánů a předpisů. Pouze s obtížemi mohli chodit do hodin náboženství.
Do náboženství jsem chodil bez potíží!
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Hladík nikdy nic pro lidi neudělal, jeho priorita je vlastní prospěch! Známe ho z jeho "působení" v Brně!