Jsem pražačka a jsem ráda, že jsem Prahu zažila jako dítě v 60-70 letech. Bydlela jsem v podhradí, na hrad jsme běhali kolikrát v týdnu, vše bylo přístupné, byl tam dům mládeže, kde jsme si mohli v sychravých dnech hrát různé hry,číst nebo hrát s hračkami, vše zadarmo. Když jsme proběhli hradem a dolů Nerudovkou,tak na Malostranském náměstí jsme si dali za dvě kačky točenou zmrzku a potom hurá na Kampu k čertovému kolu,kousek od tamtud byla malá pekárna a pekařky nám dávaly polámané preclíky,co se nepovedly. A potom zas hurá přes hrad domů. To už dnešní děti bohužel nezažijí.
Už jsem se několikrát setkala v tramvaji s nešvarem,maminka, dvě malé děti, každý hačá na své sedačce, mamka kouká do telefonu, lidé, co jedou z práce stojí. Jen by mě zajímalo, co by dělala kdyby tramvaj musela prudce zabrzdit a její miláčkové vyletí že sedaček a o sekačky a před nimi by si vyrazili zuby nebo rozbili hlavu. Také jsem jezdila s mými dětmi vždy jsem je měla na klíně a pevně je držela.
Naši zemědělci , výrobci a prodejci si vždy najdou výmluvy. Na jaře je buď mráz nebo déšť nebo sucho,potom je zas moc slunce,nebo málo slunce, občas nějaký hlodavec ,nedej bože, že neprší, nebo zas prší moc,potom nejsou brigádníky,krávy produkují moc co2, ááá ještě prasečí chřipka, ptačí chřipka a opět je tu sucho nebo mokro....
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Pch,poradenství.....To budou těm,,holčičkám" trpělivě mluvit do duše, jak je bakané ubližovat druhým ,hlavně aby nějak psychicky neutrpěly.