Kolega si v práci koupil krabici hermelínů a po noční šel na vlak. Únava zapracovala,když mu přijela lokálka,nastoupil a krabici nechal na lavičce. Když jsme odpoledne přišli na další směnu, tak tam probírali, že na nádraží byla nějaká měla,evakuace,policie,pyrotechnici. Tak jsme se s kolegou na sebe významně podívali,byli jsme jediní, kdo znal příčinu, po cestě od vlaku mě to řekl.
Ale i na oblečení jsme stály fronty. A když na nás přišla řada, byly jsme rády, že mají alespoň naše číslo, a jestli je to barva kterou jsme chtěly, to už bylo vedlejší. Stály se fronty na plavky, a na prádlo, fronty se stály skoro na všechno. I na panenky a jiné hračky.
Jestli to nebylo tím, že byl převážně pultový prodej a ne hrabárna.
Máslo dobrý, mě jednou srazil důchodce nákupním vozíkem v Penny kvůli houskovému knedlíku zlevněnému asi o 10 Kč 😄
Ale ale ale. Že jsem se s tím nikde nesetkala. Já jsem zas už několikrát zažila od střední generace nerudnou poznámku co ta,,starší paní",označení bylo peprnější,ale to by mě smazali ,na tom krámu tady dělá. Jsem totiž na invalidnim voziku a občas si také musím nakoupit.
Tak když slouží obory, tak už nebudou umět vůbec nic. Když jsem se za bývalého režimu učila SOU, tak jsme měli týden školy a týden praxe, v posledním roce škola jen pondělí a zbytek praxe. Dělali jsme pod dohledem mistra zakázkovou výrobu a po vyučení jsme uměli udělat výrobek od prvního střihu až po konečný výsledek. Dnes se už tak učňům nevěnuje, na praxi je používají na pořádné práce jako: nakrájej, uřízni, přines to.
Není to tak dávno, co byl článek o Horstovi Bucholtzovi a jeho pohnutém osudu. Na jeho smrti měl vliv i ne příliš zdravý styl života, to jest přemíra alkoholu. A ještě k tomu filmovému kouření, rovněž to není tak dlouho,co jsem koukala na Povídku o policajtovi, Frantíci tam také kouřili jak darebná kamna 🙂
A co Maigret nebo Colombo,lulka, doutník.
O spouste veci, mimo jine i o tom, ze lekar nema rad rady z internetu
Mám uskřípnuté nervy v bederní páteři. V nemocnici mě neurolog řekl, že musím zhubnout, napsal mě léky, které byly podle příbalového letáku na epilepsii, kontrola za půl roku. Po půl roce mě řekl znovu, že mám zhubnout, a když jsem mu řekla, že mám dole 8kg,tak odpověděl, že to není ani tak o váze, ale o cvičení. Pochlubila jsem se, že pár cviků mám naučných z rehabilitací a ty cvičím, tak mě odpověděl, že už nemá pro mě co udělat. Do zprávy mě napsal, že pacientka byla důrazně upozorněna,že nemá používat cviky z internetu. Nevím kde na to přišel,já je mám opravdu od rehabilitační sestry.
Po revoluci se objevil nešvar, nejvíce v letech 1995-2015,kdy živnostníci byli ochotni přijmout (zdravé lidi)za minimální mzdu a část načerno. V těch letech jsem dvakrát hledala práci, obešla jsem desítky firem, všude to dělali stejně, tak jsem jako mnoho dalších lidí musela na podmínky přistoupit, když jsem se nechtěla přiživovat na podpoře od státu. Díky tomu mám dnes mizerný důchod.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Tak sláva, že to nezazdila ta letuška,kdyby mu to zakázala.
1 odpověď