Děkuji za skvělý článek. Tak dlouho jsem pejskaře nechápal, až jsem se stal jedním z nich. Každému, kdo může psovi zajistit venčení a společnost, ho můžu jen doporučit - většinu důvodů najdete v článku a diskusi. Pes je totiž jediná bezpodmínečná láska a štěstí, které si můžete koupit. Navíc Vám zlepší zdraví a to se nedá vyčíslit.

Milý Richarde, děkuji za výstižný článek. Přesně jste popsal důvody, které přivedly k psaní na Medium i mě. Nikdy jsem nepropadnul sociálním sítím a sbírání lajků, ale přiznávám, že pohled na přibývající stovky čtenářů je příjemný. Právě možnost dostat se na titulní stránku Seznamu a zjistit názory čtenářů je unikátní. Začal jsem psát o svém oboru - realitách a hned můj druhý článek přesáhnul 15000 přístupů Odkaz 1   Dosud nejvíc - 26000 přístupů má můj osobní příběh Odkaz 2   . Ačkoliv se z mých 30 článků dostalo na titulní stránku 25, zákonitosti atraktivity pro čtenáře mi zůstaly záhadou. Přesáhnout 22000 přístupů se mi podařilo ještě dvakrát (bazén jako nesmysl a baťovské školství) a další tři články přesáhly 14000 (sci-fi pohádka, tiny house a operativní leasing). Naopak z mého pohledu zajímavá témata - rychločtení, nebo mužský vs. ženský mozek vůbec nezaujala. Ve všech článcích jsem vytvořil ankety a výsledky pro mě byly velmi zajímavé - nejvíce mě potěšil zájem o Baťovu školu práce (770 z 900), kterou jsem se inspiroval ve svém projektu internátní soukromé střední školy. Věřím, že popis mé autorské dráhy (185000 přístupů za 6 měsíců ze 30 článků) Vás inspiruje. Jako expert na železnici bych psal o srovnání kritizovaných Českých drah se světem a zejména o plánovaných rychlodrah, které někteří odborníci považují za neekonomický. Držím Vám palce a těším se na inspirativní články.

Děkuj za inspirativní a optimistický článek. Začínám po padesátce učit a potěšilo mě, že to všichni učitelé nevidí jako většina na téma škola diskutujících na těchto stránkách. Že vidí v žácích a studentech lidské bytosti s přirozenou touhou po poznání a šťastném dětství/mládí, ačkoliv se jim to okolí a často v první řadě škola snaží zhatit.

Pane doktore, děkuji za skvělý článek. Sice jsem o generaci mladší, ale jsou to cenné zkušenosti. Ze skvělých vzorů, byť už nežijících si dovolím připomenout pana Zikmunda a zřejmě nejznámějšího T.Baťu juniora. Když má někdo za jménem junior, tak je vlastně mladý celý život. Chcete-li být užitečný a vylepšit se názor na ty nejmladší, navštivte alternativní školy viz Odkaz   .

Pane redaktore, v článku Vám chybí nejpodstatnější údaj - že se jedná o NOVÉ BYTY. Když použiji terminologii Vašeho původního oboru - jako byste napsal, běžci běhají čím dál rychleji, ale nenapíšete, že jen na dlouhých tratích. Reality jsou atraktivní téma, pro mě už 30 let, ovšem nesmíte si plést jablka s hruškama.

Pánové záložáci a radisté mají pravdu - k praktickému využití jsou pomocná slova zbytečná. Ovšem málokdo dnes morseovku využívá v praxi. Naopak hláskovací abecedu používám dodnes (Adam, Barbora, Cyril, David až Xaver a Zuzana). Pomocná slova mohou probudit zájem dětí o tento komunikační prostředek, nezávislý na internetu a mobilních telefonech. Jsou situace, kdy Vám může zachránit život - bylo to mnohokrát zfilmovano a proto se preppeři učí morseovku používat dobrovolně na rozdíl od bývalých záklaďáků.

Podnikám 30 let a děkuji za realistický pohled, užitečný začínajícím podnikatelům. V mých začátcích mi jeden osvícený daňový poradce řekl: Očekávané příjmy (obrat) vyděl dvěma a očekávané výdaje vynásob dvěma a když budeš v plusu, jdi do toho. Pokud Vám to připomíná tzv. faktor 4, jak se někdy nazývá outsourcing, máte recept na nejjistější začátek podnikání. Zaměstnanec nabídne zaměstnavateli, že pro něj bude dělat stejnou práci, ale na fakturu. Zaměstnavatel ušetří za odvody a dál to znáte - říká se tomu taky švarcsystém. Ovšem benefitem je, že novopečený živnostník stejnou výsledek docílí s poloviční námahou a dostane dvojnásobek peněz - proto faktor 4. Zaměstnavatele to stojí stejné peníze a nemusí držet zaměstnance se všemi výhodami. Podnikatel ty peníze využije efektivněji, ale přijde o jistoty zaměstnance a bude mít menší důchod.

Paní kolegyně, jako realitní makléř s 30 lety praxe Vás mohu uklidnit, že nejste sama na seznamu neoblíbených profesí. Vedle klientů, pro které jste rodinným poradcem se vždycky najdou lidé, jejichž důvěra v podobného "kamaráda" převáží Vaši profesionalitu. Platí tady tři pravidla, která často říkám:

• Nikdo Vám nedá, co Vám dokážou naslibovat
• Poznaný ďábel je vždycky lepší než nepoznaný anděl
• Když máte takové kamarády, nepotřebujete nepřátele.

Budiž Vám útěchou, že to stejně jako já neumíte dělat jen pro peníze a spokojenost klienta je pro Vás na prvním místě. Trvá to sice dlouho, protože svět chce být klamán, ale důvěra klientů je a vždycky bude Váš největší kapitál. Nenechte se tedy otrávit.

Konečne smysluplný návrh řešení kvadratury kruhu českého středního školství. Jen se obávám, že nedojde realizace z chronicky známých důvodů. Jako řada dalších jsem zvolil alternativu a snažím se vybudovat soukromou SŠ - rád bych s Vámi svůj záměr a jeho realizaci konzultoval. Kontaktujte mě prosím na paveldockal@volny.cz .

Opět se potvrzuje, že alternativní směry vzdělávání jsou vhodné pro všechny děti, ale pouze pro některé rodiče - chudáci jejich děti.

Děkuji za stručné shrnutí práce M. Seligmana - mého oblíbence. V knize Naučený oprtimismus je mimo jiné test optimismu, který by měli používat personalisté. Škoda, že takové články projdou Seznamem bez větší pozornosti čtenářů, kteří raději marně diskutují na témata, která nezmění (politika, ceny).

Už v roce 1971 napsal Ivan Illich v knize Odškolnění společnosti, že "pravým účelem školy je zaměstnávat učitele bez ohledu na to, co žáky naučí ".

Milá Mensanko, jako aktivní golfista si dovolím krátký komentář. V ČR je cca 60.000 golfistů registrovaných v České golfové federaci. Ti ví o čem mluví, ale asi nebudou tento článek číst a už vůbec ne reagovat. Jakkoliv hodně golfistů hraje golf z prestižních důvodů, ti zbývající v něm mají stejně jako já koníčka, na kterém jsou často závislí. Z mé zkušenosti hrají golf lidí bohatí, nejen finančně, ale hlavně ti, kteří si na sebe a golf udělají čas. Zlí jazykové říkají, že golfový handicap je číslo od 36 do 0, který kromě golfových schopností (čím menší, tím lepší hráč) vyjadřuje podět hodin týdně strávených v práci. Vysvětlovat proč tomu tak je, nemá smysl, to se musí zažít. Pro mě osobně je golf již 20 let relaxační záležitost, ke které nepotřebuji soupeře - nejsem soutěživý typ. Nicméně na golfu jsem se nikdy nenudil - nedělám věci, které mě nebaví a tak nudu neznám.

Paní Pavlo, díky za objektivní článek. Zájemce o další informace odkazuji na dokument Svobodné děti Odkaz   . Na nedávné konferenci Asociace svobodných demokratických škol (Odkaz  ) se ptali jednoho ze zakladatelů a provozovatele komunitní školy v pohraničí, jestli se snažil infiltrovat principy sebeřízeného vzdělávání do státních škol. Jeho odpověď byla výstižná "Myslím si, že státní školy mají jen dva problémy - nechtějí do nich chodit děti a nechtějí v nich pracovat učitelé". Pravda, hodně to zobecnil, ale bouřlivý potlesk v sále mu dal za pravdu. Ví, o čem mluví - do jeho školy již více než deset let dojíždí 40 domškoláků na tři dny v týdnu a ještě si za to platí. Ano, domškoláctví není pro každého rodiče, ale většina dětí domškoláků zůstane tvořivými, svobodnými a následně také za svůj život zodpovědnými bytostmi. Klobouk dolů před jejich rodiči, kteří jim to umožnili a strávili s nimi šťastné dětsví místo budování kariéry.

Konečně někdo pojmenoval sociální prostředí na učilištích. Jako jedničkář jsem mohl jít už v roce 1982 bez přijímaček kamkoliv. Od dětství mě zajímala elektronika a tak byl maturitní obor jasnou volbou. Současně také elitním vedle stejného nematuritního oboru. Rozdíl nebyl ani tak v obsahu studia, jen k přijetí bylo potřeba udělat přijímačky. Morálně volní vlastnosti spolužáků, jak se tehdy říkalo, se od učňů v tříletých oborech příliš nelišily. Pravda byly tam i zjevné oběti povinné desetileté docházky ve dvouletých oborech, které dávaly učitelům jasně najevo, že jsou tam za trest a bylo za trest je učit. Díky svému smyslu pro zodpovědnost jsem často narážel na nepochopení spolužáků a byl za Hujera. Zejména v praxi, kde jsme vyráběli reálné produkty, jsem jako výstupní kontrola řešil velké dilema. Tolerovat a opravit nekvalitní práci spolužáků nebo na ni poukázat a být nejoblíbený. Nicméně jsem to přežil, následně vystudoval VŠ a elektronika mě stále baví. Ačkoliv se jí neživím, svojí volby nelituji, protože učňák mě naučil praktickému řemeslu a jak to v životě chodí, když mě práce na rozdíl od ostatních baví. Ano, je to o lidech na obou stranách a když víte, co chcete a jdete za svým snem, tak překonáte všechny překážky.

Milá Kristino, je mi Vás upřímně líto a retrospektivně si gratuluji, že jsem si ten učňák s maturitou zcela záměrně vybral, přestože jsem byl studijní typ a následně jsem vystudoval techniku. Chápu, že každé dítě neví čím chce být, jako jsem to věděl já intuitivně od dětství, rozumově pak právě od té 5. třídy. Popsal jsem to zdeOdkaz  

Podělím se o čerstvou zkušenost. Na sobotní konferenci Asociace svobodných demokratických škol zaznělo, že některé státní školy mají vlastně jen dva problémy : nechtějí do nich chodit děti a nechtějí v nich pracovat učitelé. Myslím, že to vystihuje situaci, že všechno záleží na lidech, kteří tam pracují a kteří školu vedou.

Kvalitní článek s překvapivými informacemi kazí anketa o anketě. Není jasné, na co se ptá, zdali na formu ankety, výsledky nebo příčiny popisovaného stavu. Lepší by bylo rozdělit ji na tři díly a zeptat se na souhlas/nesouhlas s výsledky, u posledního bodu dát vybrat navrhovaná řešení.

Když je Tomáš Holý miláčkem národa, tak nespoléhejme na stát a ČT. Češi si postavili Národní divadlo, tak proč by se nesložili na koupi filmu. Vypište crowdfundingovou kampaň, dejte upoutávku sem na seznam a peněz bude dost.

Bill ukázal nejjednodussi cestu - najít bohatého chlapa, jehož ego Vás strpí a rádo se Vámi pochlubí jako partnerkou. Pak nebudete muset řešit peníze a práci. Trnitejsi cestou, již taky zmíněnou, je dát Vaše schopnosti smysluplným, avšak nevydelecnym činnostem. Jednou z možností je předávat svoje znalosti dětem ve svobodných školách viz Odkaz