Jsem sice odchován mrazíkem od roku 1965, ale zase taková hrůza ta pohádka to nebyla. Dal bych tomu vyšší příčku v pohádkách za posledních 20 let.

V 80letech min. století jsem nevěděl, že jsou nějaké varné typy. Pěstovali jsme 10-13 odrůd. Pro prasata i lidi. Na třídičce byla malá kuchyňka a tam se vařily,smažily,opékaly a třeba i sušily všechny zemáky, které na třídičku přišly. Všichni, kteří tam pracovali věděli, jak naše zemáky chutnají a podle toho si objednali na zimní uskladnění. Pokud se projevila do konce listopadu nějaká hniloba, dostali náhradu. Dnes tomu říkají utopistický socialismus, ale tak to bylo. Tedy nevím jak ve velkých městech. Po revoluci se začali různí podnikatelé přiživovat na hromadách brambor, určených na paření(ne pářeni), a šli je vyměnit do JEDNOTY jako špatné. Zemědělci sklapli kufry a zemáky vyměnili. Několik let jsem servisoval pařičku z NDR a vím jaké brambory na hromadě byly. Ale to už byla jiná doba. To i veksláci před tuzexem by se mohli něco naučit, ale taky stydět.

Uzenina v bramborovém salátu? Za socíku asi 2-3 zemáky, salám junior, domácí zelenina a další. A hned bylo 3 kila salátu. Jak se dělaly původní obložené chlebíčky? No přeci ze zbylého bramborového salátu. On to byl opravdu vše, jen ne bramborový salát. Ale chutnal všem.

Moje svatební hostina v r.1985 stála asi 20 000 Kčs. Průměrně asi 20 hostů plus příchozí. Jsem z jiné školy nebo období. Na co nemám, taky si nemohu dovolit financovat.

Bydlel jsem na vesnici a pro pečivo se chodilo většinou v sobotu do malého obchůdku. Fronty byly, protože se čekalo na pekárensky ROBUR a tou frontou prošla celá várka ještě horkého 3kg chleba. Dnes se musí všechno balit, tehdy ten chleba prošel rukama deseti lidí. A proč 3 kg. No protože vydržel a snědl se celý,neplesnivěl,byl chutný a voněl. V r.1966, kdy se otevřela nová samoobsluha fronty byly taky ale nějak nám to nevadilo. S masem jezdila ,,pojízdná" a často jsme měli telecí, hovězí za 8Kčs.Vepřové z vlastního chovu. Toto je o vzpomínkách, ne o zapomínáni.

v r.1964 havaroval taky vojenský letou IL14 na kopci Hůrka v okrese Nový Jičín. V necelých 8 letech jsme se s bratrem vypravili ze sousední vesnice, podívat, jak vlastně vypadá rozbité letadlo. Viděli jsme to z naší zahrady ale co to jsou 3km. Už tehdy jsme chodili do sousední vesnice na přírodní koupaliště. Dneska by nějaký pofiderní OSPOD podal hlášení. Maminku 51 a taťku 33 roku po smrti by asi vyhrabali a obvinili ze špatné výchovy. I tyto organizace se musí nějak živit.

K užitkovosti a tučnosti mléka. Maminka v r.1972 sbírala mléko na vesnici. Jedna, řeknu chovatelka dodávala do výkupu i od jejich dvou koz.(měla 70 plus roků)

Všichni věděli, kdy se bude mléko měřit. Jestli vycházela tučnost 5,4 tak to bylo nenormální. Ale za měsíc si přilepšila ta paní ....-Tehdy asi 1000 Kčs.

Dědo, strouhanka vyrobená v LIDLU nebo umletá ze suchých rohlíků. V lidlu je asi opravdu jen vyrobená.

Jak jela vejda rychle? Normálně 70-80 a s motorem MIG 15 v nástavbě na čistění letištní dráhy i 100km/h. Tam hrozila destrukce kardanek a pomocných uložení. Viděl jsem to ale bylo to na hraně.

Před asi 52 roky jsem jako učeň opravoval elektroinstalaci ve vých.ústavu, tehdy polepšovna s možnosti vyučení stolařem a zámečníkem. Pracoval jsem na samotkách, kde se nikdo nemohl dostat. Pro moji bezpečnost? Ne, byli to normální kluci v jejich světě. Já jsem je toleroval a oni mě. Taky jsem pochopil, proč je tolik prázdných krabiček od algeny a dinilu v popelnicích. Otázka, jak se k nim kluci dostali? Jako nekuřák jsem musel pomoci zapálit cigaretu klukovi, který se třepal a nemohl se trefit ohněm na konec cigarety. A přece se někteří doučili a šli i dále. Byli to většinou sirotci nebo děti, které již poznaly dobré sociální zázemí. Vychovatelé,učitelé,místři odborné výchovy měli jiné výchovné prostředky. Nic nebylo zadarmo. Na společné vycházky se dostali ti dobří. Jednou jsi na vycházce udělal průser a další tři se obešly bez tebe. V oknech byly mříže a já jsem se taky dostával do objektu přes kontrolu. Článek vybočuje z línie, kdy se čtenář nic nedoví a redaktor shrábne nemalý obolus. Poznámka ,že jen matka ví, jak má vychovávat své děti je, jak řekl básník, takovou první vlaštovkou na jaře .Řekl bych, ať žije zdravý selsky rozum. A k těm čertům-krampušaci za naších mladých let nebyli. Maminka ve statku poklízela býky a ze statku jsme šli s mikulášem čerty a andělem po cestě domů.(to nebyli ti býci) Bylo veselo, povídali jsme si ale jak přišli k nám domu, i když jsme věděli kdo to je. Už jsme neříkali básničky, ale krásně jsme se (báli)-ne měli jsme respekt. A nijak nám to neublížilo a čekali jsme na další 5.12.1967 .Na vesnici se nestalo, že by je nepustili do domu.

Kdybych měl připomínat...v mém dětství byly všechny bombóny ty nejlepší. Draže -ovocné,hašlerky,dýchací a jiné byly v ruličce. Bez zbytečného obalu. V kapse byly po ruce a smetí z kapsy se ocumlalo a vyplivlo. Bombon byl čistý. Ta rulička asi za1 Kčs. To byla ceny flašky od piva co někdo zapomenul vrátit. Někdy si myslím, že se dnes balí zbytečně .

Ještě v 70 letech v každé výloze řeznictví byl vyvěšen bažant nebo zajíc(v sezoně). Na honu (1972) bylo na výřadu, kromě ostatní, 170kusů bažanta kohouta. Za slepici byla pokuta 1/2 litru rumu. Proto na výřadu byly i slepice-aby bylo co pít. Poslední větší množství zvěřiny jsme měli na ZVS v Hradci Králové. To jsem byl na odloučeném stanovišti (gonio) a jeden velící major byl myslivec. Jelikož jsme si vařili sami, zvěřina byla vítaným zpestřením jídelníčku. Dnes uslyším kohouta bažanta jen výjimečně, zajíce není vidět vůbec. Kdysi-v dávné minulosti při cestě do školy musel autobus zastavit kvůli přebíháni velkého hejna koroptví. Při té vzpomínce se člověk zaraduje a taky je smutný z toho, že už velká hejna koroptví ve volné přírodě neuvidí.

bylo nás pět - dětí. Já s bráchou dvojče. Když se taťka nebo staříček ručně vyjádřil, stačilo jen jednomu. My už jsme věděli komu výtka patřila. Jindy to bylo naopak. A vždy to bylo po právu. Na vesnici se ještě nic nestalo a už naši věděli, že je něco špatně. To bylo cestování časem. Krásná šedesátá leta.

na vesnici vodovod z azbestocementových trubek. Položen v třicátých letech min. století. Pil jsem vodu odmala. Začíná se postupně nahrazovat plastem. V některých zem. usedlostech byly trubky olověné. Tam kde byl vlastní vodovod s reservoárem.

Z Rychlých šípu hajzl ale jinak charismatický a mám jej rád od právě těch rychlých z r 1967.

Máslo stálo 10 Kčs, dvojka máslo 8 Kčs. Ta se používala na výrobu cukrovinek a taky pro mazání na chleba (svačinek) do školy. I sýry z bývalého CCCP byly chuťově výborné. Nebyly to sice za dnešní cenu 50kč/100g ale pro mě vynikající. Eidam je králem sýru v Československu.

Někdo napsal nebo řekl o svíčkové, guláši... sto výrobců, sto chutí. Tlačenka s přemírou libového masa neměla chuť. I ty uši tam musely být.

Seriál jsem neviděl, ale v mých 16 letech asi nezajímavá záležitost a obrazovka televizního přijímače byla tehdy zakryta aby neztrácela kvalitu. Barva ještě nebyla. V článku na fotu jsem poznal Ericka Honeckera, Gustáva Husáka a Valtra Ulbrichta.

President byl zvolen ,,demokraticky" ale nechci házet špínu ani na jednoho porevolučního presidenta. Havla jsem neznal, snad jen jeho a Klausova amnestie udělala ,,nepořádek" v názoru lidí. V čem změnil Pavel nebo vrátil hradu důstojnost? To že Zeman ,i když na vozíku to měl v hlavě srovnané vice než jiní před nim a taky po něm? Za slova v uvozovkách si dosaďte svoje názory.

Jestli to bylo na rakous.území-tak špatně. Ten kluk věděl do čeho jde. Můj strejda šel přes čáru v r. 1951 ,možná do Austrálie ale skončil v Brazílii. Jemu to částečně vyšlo, ale taky nemuselo a taky ve svých 19 letech věděl do čeho jde.