O podporu v nezaměstnanosti přijdete raz dva. Byl jsem v evidenci ÚP a jedné pracovníci jsem posílal všechny moje odpovědi na české, německé a anglické pracovní inzeráty. Ta dáma byla spokojená, že si sám hledám práci. Pak mě přeřadili k jiné pracovníci. Hned jak jsem vstoupil do dveří, tak se ta paní do mě pustila:"Co mně sem posíláte anglicky a německy psané zprávy, já tomu nerozumím". Tak jsem jí odpověděl: "Am sorry bat it is not my problem a Entschldigen Sie bitte, aber es ich nicht als mein Problem finde". Ta dáma si stěžovala vedoucímu, že jsem jí německy řekl:"Ty jsi kráva nedojená". Kdybych jí chtěl německy nadávat, tak bych řekl:"Du bist einen Arschloch". Tak mě vyřadili z evidence. To bylo v Praze na Smíchově, přešel jsem Palackého most a na MPSV podal stížnost. Vyřízení stížnosti trvalo 4 měsíce a za ně mně přišly exekuce za neplacení zdravotního a sociálního pojištění. Práci si hledám stále, je mi 68 let a nikdo mě nezaměstná. Před dvěma lety jsem dostal epileptický záchvat a mám taková zdravotní omezení, že mohu pracovat jen jako CAD konstruktér. Ani vrátného nesmím dělat, protože v noci musím spát. Nejen že jsem tenkrát přišel o podporu v nezaměstnanosti, ale ještě mě ÚP poslal do exekuce.

Pane Blažku. 24.10.1998 přišla Pragobanka o licenci, stačí kliknout myší a můžete si to sám přečíst.

Do exekuce se dostanete bez vlastního přičinění. V roce 1998 klekla Pragobsnka, kde měla účty Celní správa. Požadovali po mně zaplatit clo a DPH, které jsem na hranicích již zaplatil. Zákazníci mně v té době dlužili asi 400 tisíc Kč. Na právníka jsem neměl a celníci dali podnět na Živnostenský úřad, který mi zastavil podnikání. Tím pádem jsem nemohl splácet úvěr v KB. Nejsem blb a sehnal jsem si práci technika u nadnárodního koncernu za 120 tisíc Kč/měsíčně. S prvním exekutorem jsem se domluvil na splátkách 30 až 50 tisíc měsíčně. Když jsem byl na školení ve Švédsku, tak mi nějaký exekutor v x-tém pořadí zablokoval účet v ČS. Samozřejmě mně okamžitě ve zkušební době propustili. Od té doby jsem většinou sehnal práci tak na 3 měsíce, protože sociálka dala exekutorům vědět kde pracuji. Samozřejmě následovala výpověď. Kdyby mě nechali normálně pracovat, tak dnes nedlužím ani korunu. Za tu dobu jsem mohl na daních, zdravotním a sociálním zaplatit více než 9 milionů. Na jednom z pracovních pohovorů jsem jedné firmě našel technické řešení, které oni neznali. Technický ředitel mi okamžitě nabídnul 120 tisíc měsíčně a zavolal personalistiku abychom podepsali smlouvu. Přišla půvabná dáma a řekla: "Smlouva nebude, vy jste v exekuci a oni by vám nechali jen 6.500,- Kč měsíčně". Jeden ze technický ředitel mně do pracovního posudku napsal, že na mojí práci je vidět, že strojírenská konstrukce je moje hobby. Je mně 68 let a nikdo mě již nezaměstná a dluhy do smrti nezaplatím. Tak naši zákonodárci nastavili pravidla! Rád bych pracoval, ale mám již zdravotní omezení.

Paní Rindová máte pravdu. Od října 1990 jsem pracoval v Reutte im Tirol. Před hotelem Berwanger Hof byla tři parkoviště. Na dolním stály BMW a Mercedesy. Na prostřední dojely VW a Audi na zimních gumách a u hotelu parkovaly rolby, pár 4x4 a 105 a 120 zaměstnanců z CS. Poslední vracečka o 180 stupňů se musela jet pod plným plynem a smykem, jinak to ani "král kopců" nezvládnul.

Pane Matulo děkuji za postřeh. Pracoval jsem několik let v Rakousku a Německu. Potkal jsem tam i Slováky a museli mluvit německy, až bude smět servírka v Německu na domácí obyvatele mluvit slovensky, tak to může zkoušet i v Česku. Když na mě personál restaurace nebo obchodu v ČR mluví slovensky, tak okamžitě přecházím do němčiny nebo odcházím. Když jim připomenu, že chtěli Samostatný Slovenský štát, tak jsou najednou Čechoslováci!!!

Podle webu německého ministerstva zdravotnictví je nemocenská 70% hrubé mzdy nebo 90% čisté mzdy a vypočítává se podle posledního měsíčního výdělku před onemocněním. Jenže DAK se zákonem neřídí a spolu s mojí německou právničkou čekáme na sociální soud v Hamburku, kdy a jak rozhodne. DAK mi dluží 30 tisíc euro + úroky z prodlení. Ono není všechno zlato, co se třpytí.

Vážené dámy a pánové. Na úplné dno se dostanete bez vlastního přičinění. Je mi 68 let, jsem strojní konstruktér a pracuji v mnoha 3D konstrukčních programech a posledních 20 let stále hledám práci. Tu a tam nějakou seženu, ale většinou dostávám stejnou odpověď :"Děkujeme vám za zájem pracovat v naší společnosti, ale dali jsme přednost jiným uchazečům. Přejeme vám mnoho úspěchů při hledání nového zaměstnání." Našel jsem si práci v Německu, ale před dvěma lety jsem dostal epileptický záchvat. Tím pro mě všechno skončilo a poslední možnost byla ubytovna. Denně odpovídám na inzeráty a jednám s pracovními agenturami. Mimo češtiny mluvím a píšu ruský, německý a anglicky. Od roku 1979 programuji počítací stroje, od roku 1985 minipočítače a PS. Nemám titul Ing, absolvoval jsem pouze SPŠ strojnickou, ale mnoho mladých Ing. jsem naučil co to je strojařina a technologie obrábění. Mám taková zdravotní omezení, že nemohu pracovat ani jako vrátný, protože nesmím pracovat v noci. Jediná možnost je pracovat jako konstruktér na počítači, ale žádný vedoucí konstrukce s mokrým diplomem mě nezaměstná, protože je si vědom toho, že mám větší znalosti a zkušenosti než on. Pokud vstoupí v platnost omezení uvedené v tomto článku, tak skončím pod mostem nebo mohu skočit pod vlak.

Kilián Ignác Dietzehofer měl štěstí, že v jeho době nebyli památkáři ani jiné spolky. To by v Praze nestál téměř žádný barokní kostel nebo palác, protože většinou stojí na románských nebo gotických základech a bourání takových již nefunkčních staveb by památkáři a jiní aktivisté nepřipustili. Tančíci dům jim byl také trnem v oku a nová knihovna podle návrhu pana Kaplického se postavit nesměla. Když budou památkáři a jiné spolky stále bránit všemu novému a funkčnímu, tak ten skanzen jednoznačně spadne.

Máte pravdu, budou chybět nemalé peníze za spotřební daně a DPH. Co potom? Stát bude muset těmto daněmi zatížit i spotřebu elektřiny. Pak se budeme bát rozsvítit nebo zapnout nějaký spotřebič. Milióny lidí přijdou o práci a to je vidět již nyní. Subdodavatelé mechanických součástek pro automotiv neobnovují výrobní zařízení. Už i Siemens nebere nové pracovníky a propouští stávající. Odbyt řídících systémů Sinumerik se snížil v závislosti na snížení výroby CNC obráběcích strojů. Snad až vyjdou nezaměstnaní do ulic, tak EU uzná svoji chybu!

Bohužel, socialistické myšlení má většina. Něco vyrobit nebo prodat v maloobchodě je až poslední článek výrobního řetězce.

1. Je marketing - najít na trhu díru, kterou by bylo možné zaplnit.
2. Konstrukce a technologie, kteří společně najdou nejlepší možné technické řešení.
3. Obchodník, který zvládá několik jazyků a má potřebné kontakty na mezinárodním trhu.
4. Zásobovač, který nakoupí veškerý potřebný materiál a součástky.

Až na posledním místě je ten, kdo vyrobí všechny komponenty a mechanik, elektrikář a elektronik, kteří to na základě technické dokumentace, kterou mu připravili ti pod bodem 2, 3 a 4.

Co bude vyprávět soustružník, frézař, brusič a další manuálně (rukama) pracující, když nebudou profese 1 až 4 a mnoho dalších? Když bude technická dokumentace OK, tak to mohou vyrábět třeba v Indii, Číně nebo třeba v Nigerii.

"ANO bude líp", když děti neuvidí babičky a dědečky a jejich potomci pošlou svoje rodiče do 200 km vzdálené LDN, než aby je měli ve své obci. "ANO bude líp", když babičky a dědečkové nebudou dětičkám vyprávět, jak stávali frontu na maso a banány byly pouze na Mikuláše. "ANO bude líp", až malá obec bude muset desítky let platit desítky milionů ze zvýšených daní z nemovitostí, protože stavba začala za Fialovi vlády. "ANO bude líp", až blekotavý mikromanager zadluží celou Republiku stejně tak, jak jeho nohsledi zadlužili malou obec. "ANO bude líp".

A proto byla židle rezervovaná pro Babiše nebo Okamuru prázdná, buď se báli přijít nebo neměli k tématu diskuse žádné argumenty!

Proč vymýšlet to, co je již vymyšlené. V německých obchodech jsou automaty, které PET láhev rozdrtí na malé kousky a obsah takového kontejneru není problém odvézt k recyklaci.

Moje profese je konstruktér nebo programátor CNC strojů i počítačů. V pracovním posudku mám černé na bílém napsáno, že z mojí práce je poznat, že strojní konstrukce je moje hobby.

Registroval jsem se na všech možných českých, německých i anglických pracovních portálech. Každý týden odpovídám na několik pracovních nabídek, ale vždy dostávám stejnou odpověď - "Dali jsme přednost jinému uchazeči". Datum narození jsem již dávno ze všech jazykových mutací mého CV vymazal, ale personalisté umějí počítat. Když začátek mojí pracovní kariéry je v roce 1979, tak nemám šanci. V ČSSZ mně řekli, že musím ještě 2 roky pracovat. Rád bych pracoval a svoje bohaté zkušenosti ze shora uvedených oborů bych rád předal mladším kolegům. Mám ten dojem, že mnoho mladších vedoucích má obavy z mých znalostí a zkušeností, protože bych je mohl trumfnout. Moc rád bych pomohl českým firmám zvýšit produktivitu práce a snížit výrobní náklady, ale nikdo o mojí práci nestojí, tak pracuji pro holandskou firmu, těm je jedno, kolik mi je let a zajímá je pouze moje práce na mém vlastním projektu.

U pomníku Díky Ameriko v Plzni jsem viděl protestní akci sekty ANO-fert. Tři důchodci u stolku lákali k podpisu protestu proti důchodové reformě, proti přijetí eura a proti korespondenční volbě za zahraničí další sobě rovné, kteří o všech těchto protestech nemají ani tušení. Většina podpisujících byla ve věku 70+10 a v kapse zřejmě třímali červenou knížku KSČ, kteří v prvním kole volí svého guru Bláboliše a je jim jedno, co svojí zmatenou "češtinou" blábolí. Shodou okolností si k protestu vybrali pomník "Díky Ameriko", kdyby to generál Patton viděl, tak by se v hrobě musel obracet a litovat uposlechnutí rozkazu D. Eisenhowera, aby nepokračoval až do Prahy. Historie se nedá vrátit stejně tak jako pomýlení stoupenců KSČ a nyní sekty ANO-fert.

Vážení přispěvatelé do difuse. Rusáci vzhledem k jejich množství najdou i chytré hlavy, které něco vymyslí. Podle mých zkušeností oni chtějí : "Vsojo takoje amerikanskoje". Pak následuje standardní výroba a to již bez komponentů z SŠA nezvládají - díky Bohu. Oni chtějí: "Vsjo takoje atličnoje". Pracoval jsem na jednom projektu a český zástupce nadnárodního koncernu pro ně byl nic. Až když německý zástupce napsal, že všechno co v oboru zná, jej naučil pán z Prahy, tak uznali, že i v CZ jsou špičkoví specialisté. Pro RuZZáky jsme pouze tečka na mapě.

Vážený pane Plzáku. Komunisti všechno i zdravotní péči zničili. U nás v obci byl již třetí generaci místní lékař, jejich rodina za ty roky vlastnila vilku která měla v přízemí ordinaci. Když někdo nutně potřeboval, zazvonil na zvonek, lékař si oblékl bílý plášť a sešel po schodech do ordinace. Stejně tak to funguje v Rakousku i Německu. Komunisti lékařům vilky znárodnili a někde v akci "Z" postavili zdravotní středisko do kterého docházejí nebo dojíždějí lékaři z různého okolí. V CZ jen málo obvodních lékařů ordinuje ve vlastním domě a proto je péče méně dostupná. Když jsem v roce 1990 pracoval v Rakousku, tak v pátečních novinách bylo uvedeno, který lékař má který den pohotovost. Dnes v době internetu si to každý najde na obecním webu a nikdo nemusí nikam jezdit do nemocnice. Teprve, když jej místní lékař pošle s doporučením do nemocnice, tak použije urgentní příjem.

Stále víc mám dojem, že dnes je maturitní laťka zakopaná pod zem, aby ji i ten největší lempl hravě zdolal. Musel jsem kvůli důchodu přijít na průmyslovku, kde jsem kdysi studoval, aby mně dali potvrzení o studiu. U vchodu mně nějaká dáma řekla, že v prvním patře je paní, která nás učila mechaniku. Na jeden nádech jsem vyběhl do prvního patra a té více než osmdesátileté dámě jsem poděkoval za to, co mně naučila. Oba jsme dojetím měli slzy v očích a ta profesorka si na mě dokonce pamatovala. Děti ve Švýcarsku se učí německy, francouzsky, italsky, rétorománsky a anglicky. Netuším zda podávají žaloby na učitele, že je něco naučili nebo nenaučili. Moje dcera se učila od první třídy němčinu a od druhé angličtinu. V dalších ročnících děti měly také historii, geografii, matematiku a další odborné předměty ve všech třech jazycích. Po absolvování vysoké školy se o ní nadnárodní koncerny ucházely, aby pracovala právě u nich, protože jen málo absolventů má tak obšírné znalosti ve třech jazycích. Děkuji za pochopení.

Pracoval jsem v Německu a mohl jsem si dovolit zaplatit dovolenou u moře. Podle destinace jsem se snažil naučit základní fráze pro běžnou komunikaci. V Tunisu jsem se snažil mluvit francouzsky s vědomím toho, že mnoho vysokoškolsky vzdělaných obyvatel nemá možnost najít jinou práci a jsou rádi za práci barmana nebo recepčního v turistickém resortu. Na otázku odkud jsem já jsem odpovídal: " Je viens de République tchèque". Pokud jsem něco chtěl tak jsem tak jsem použil frázi: " Excusez-moi, s'il vous plaît" a když jsem děkoval tak jsem řekl: " Merci beaucoup".

V Egyptě, kde většinou mluví anglicky jsem odpovídal:" I'm from Czech Republic". Když jsem něco chtěl, tak jsem řekl: " I'm sorry " a děkoval slovy: " thank you very much". Mnohdy se mně přihodilo, že jsem litoval toho, že jsem personálu řekl, ze které země pocházím. Většina pracovníků v turistických resortech rozumí i češtině nebo ruštině. Když jsem pak zaslechl: "Heléééé volééé dyť sem ti říkááál že chci to pííívóóó", tak jsem se styděl za to že jsem také z CZ. Bohužel takových neurvalců jsem potkával desítky a to přesně odpovídá diskusím s panem Rakušanem. Anonymita davu vede přesně k takovým vyjádřením. Přeji všem slušným lidem krásný den a doporučuji jejich co největší účast ve volbách, aby nám tu nevládla pouze 4. nebo 5. cenová skupina.

Pobýval jsem několik let pár kilometrů od Frankfurtu nad Mohanem. Městečko plné muslimů, jeden křesťanský kostel a čtyři mešity! Žádný z těch muslimů nepracuje a žijí ze sociálních dávek. Němci jsou v tom městečku menšinou a za pár let už nebude ani ten kostel! Angela spáchala na Němcích téměř sebevraždu.