"Pragmatismus zastává názor, že smysl pro člověka má pouze to, co je důležité pro jeho praktický život. Kromě praxe rovněž i pravda."
David Hampl
Ignorantský přístup je samozřejmě také možný. Já války, které se nás vůbec netýkají, rovněž neřeším. Tato se nás týká a to velmi silně.
Týká se nás tím, že je blízko - o co v ní jde, to nás právě zajímat nemusí. Ale možná nás jednou bude zajímat jakýsi konečný verdikt co a jak a proč. Ale to už bude doba, kdy hrdinové dnešní doby jako obvykle převléknou kabát a budou se angažovat jinde a jinak. Doba a ani lidé se moc nemění.
Dobrý článek, díky. Mě by ale rovněž zajímalo, jaký je racionální zájem českých kolaborantů na vítězství Putina. Co tím jako občané ČR získají?
A co když nejde o kolaboraci, ale o větu - "Je mi jedno, kdo vyhraje." Vlastně se chci zeptat, mám právo, aby mě to nezajímalo? Nebo se musím postavit ke všem válkám na tomto světě? Až do toho vlítne Čína, komu budeme fandit potom? Asi nějakému africkému státu, aby se nikdo neurazil.
Uplácelo se vždycky a uplácelo se mnohé. Akorát se vždycky uplácelo ze svých peněz. Nebo alespoň většinou. Nikdy se však neuplácelo z evidentně cizích peněz (a možná i jiných, než dotyčný říká). Pravděpodobně nám i naši přátelé na východě poděkují za naší pomoc tím, že nám opět (ne poprvé) zvednou poplatky za tranzit. Děkujeme pěkně. To se to pak mažou kola, když sádlo pro to je z cizího zdroje, z kterého jak známo neteče krev.
Miliónek tam, miliónek sem, hlavně že s lidmi to myslíme dobře. To jim nesmíme závidět, jak říká pan už špatně slyšíc primátor. To je taky důvod, proč vznikla kauza s odměnami. On přišel jeden chlap za ním a povídá, že by koupil rád jedný silikony - a pan primátor hned se ptá: "Co, miliony?" A chlap: "No musí být dvě. Jinak to vypadá na ženský blbě." A pan primátor - "Tak dáme dva!"
U nás jsem to taky viděl. Na obloze byl strašně velký pták, ale nemával křídly, a přesto letěl. Kolem něho strašný hluk. Já jsem z celého kmene nejstatečnější, a tak jsem po něm házel kameny, ale byl vysoko. Ostatní už utekli. Byl tam pán, co říkal, že je to letadlo a nemáme se ho bát. Tak jsem hodil kámen po něm. Než se probral, spoutali jsme ho a ve vší slušnosti za jeho lži upálili.
Z posledních slov mrazí - a já čekal, co to bude. Navrhuju změnu citace, on už protestovat nebude, vsaďte se.
Z jeho posledních slov mrazí: "Nikdy nezemřu. Vrátím se! Každýho zmetka, kterej chtěl moji smrt, stihne krutej trest."
Nebo (a promiňte, že do toho zamíchám něco odlišného, nedělám to často, ale mě to fakt jako hodně mrazivá slova vraha napadlo): "V Česku znovu vyhraje volby pětikoalice!"
Souhlasím, snad jen s tím dodatkem, že někdy k tomu násilnému otevření dveří důvod opravdu být může. Například pokud někoho zachytí...
Sám jsem se také dostal do situace, kdy to byla jediná možnost. Spolucestující- mladá maminka ve vyšším stupni těhotenství- mě požádala, abych jí pomohl z tramvaje vynést kočárek, ve kterém bylo asi tak dvouleté dítě. S tím jsem samozřejmě souhlasil a na zastávce jí pomohl. Jenže než jsme venku stihli postavit kočárek na zem, začal tramvaják dveře zavírat.
Krom toho, že jsem já sám chtěl pokračovat dál (což by vzhledem k intervalům zase tak vážný problém nebyl), zůstala ve voze ještě její poměrně velká (i když lehká) taška a můj batoh, kde jsem měl krom jiného i notebook.
To jsem měl podle pana autora nechat naše zavazadla kamsi odjet jen kvůli tomu, že pan tramvaják děsně spěchal?
Odpovědí by bylo mnoho - zvláště proto, že váš případ je něco trochu jiného než ten můj. Ale aspoň ten konec. Tramvaják ani tak nespěchá - vždycky spěchá jízdní řád.
Takhle to dopadá, když se banální myšlenky někdo snaží balit do velkých slov... na to taky žádná omluva není. Jak se říká u nás, z h*vna bič neupleteš. Celý příběh, z kterého se tu snažíte ždímat jakousi životní filozofii, se dá shrnout do jediné věty: "Na*ral mě jeden cestující."
A vtip je v tom, že já z toho ten příběh umím udělat, vy ne.
Komu tykas? Tykat ja zakaznikovy tak letim, ten tvuj pristup jsem uz mockrat videla, servat kazdeho kdo ridici prijde pod ruku...a co chces ic nez omluvu. Aby ti to zpravil, co si nelecit mindraky na svych zakznicich a slusne pracovat.
Nemluve o pochybnosti ostatnich tvych kecu.
Ty Divoško, z tebe mi vždycky zhoupne. Hele, to jako není vo tom, že bych si léčil mindráky. Na to jsem moc známej a sledovanej. Ale jako jde vo to, že mi jako vadí, že něco rozbíjí. Hele, kočko, ty by si vykala i tomu, kdo by ti nafackoval, ale já to nedělám, páč vo tom to jako není. Jo, hele, když si jako mockrát viděla ty bitky v tramvaji, jak jako švec nekoho sejmul, doufám, že si to nahlásila, že jo? Že jo? Snad si jenom na to nekoukala a nevykala. To by sis jenom pak jako mohla léčit mindráky. Zavolej mi, číslo máš.
Já jak slyším, že někdo nemá prachy, ale hulí a nechce přestat, to moje štědrost uvadá. Navíc tady to pro mě dorazila exekuce. Já počítám, že do článku a do rozpočtu se nevešla nějaká ta sklenička na zahřátí, protože to už by bylo pro čtenáře moc. Tak to já dám peníze raději jinam, ale paní přidám radu, aby toho chlapa kopla do zadku a začala žít jiný život. Radši sama s dětmi než s tímhle. A ona ať se dá taky do kupy.
PS: 2000 alimenty dostává. To by mě zajímalo, kdo to je, ten bejvalej.
"Pragmatismus zastává názor, že smysl pro člověka má pouze to, co je důležité pro jeho praktický život. Kromě praxe rovněž i pravda."
David Hampl
11
Sledujících
12
Sleduje
"Pragmatismus zastává názor, že smysl pro člověka má pouze to, co je důležité pro jeho praktický život. Kromě praxe rovněž i pravda."
David Hampl
11
Sledujících
12
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Je to mnoho překvapivých zpráv, které jistě málokdo věděl. A to v článku ještě není ta, že německá gay verze se jmenovala "Tři žaludy pro p.delku". 🙂