Při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, automaticky získává na úřadu práce zaměstnanec vyšší podporu v nezaměstnanosti, cca 60 procent předchozí mzdy, než když je to dohodou či by odešel sám.
Celá diskuze a debata je úplně zbytečná, logicky zaměstnavatel může daného pracovníka propustit pokud chce, ale raději logicky počká až mu skončí smlouva, či jde do důchodu, nebo odejde sám či dokonce se dohodnou na ukončení PP.
V ČR mají zaměstnavatelé možnost dát zkušební dobu, dohodnout se na brigádě, poté PP + zkušební dobu a teprve pak již smlouvu třeba 2 roky, rok či neurčitou, ale i ta se dá vypovědět, dále je obecně v ČR málo kvalitních volných zaměstnanců, ti dobří, prostě někde neustále pracují 🙂 a neodchází, pokud jsou volní buď absolvent, rekvalifikační nebo důchodce či těsně před důchodem. Také může firma využít pracovní agentury na méně kvalifikovanou práci, kde vše řeší s agenturou a koordinátorem, třeba zvýšení kvalifikace, přesun na jinou práci, firmu, obor či si jej ponechá atd.
V podstatě je vždy v rukách podnikatele podnikat, vytvářet pracovní místa, obstarat zajímavou a hodnotnou práci a poskytovat náležitou odměnu. Třeba v googlu mají zaměstnanci houpačky přímo ve firmě v kanceláři, kulečník či jiné formy pracovního prostředí pro zvýšení výkonu.
Český podnikatel má také úkoly, které by měl plnit, kupř. obstarat zakázky, platy a ne se vymlouvat, že nemůže někoho ihned vyrazit, jelikož se mu nelíbí jakým přijel autem či kolem 🙂 způsobu jak ukončit PP má jinak požehnaně.
Tohle je opět lehce bouře ve sklenici. Úplně nejdůležite, unmeglich ...
"Výra" je trochu podivný výraz. Nutno upřesnit, že boje o Slovensko z velké části nesla na svých bedrech velmi mladá armada Československa, v podstatě se ale jednalo o vojáky z bývalé rakouské armády. Tudíž proto tak slabé výkony, na začátku, proto ten postup a obsazení téměř celého Slovenska maďarskou armádou.
Z počátku rok 1918 a 1919 se do bojů nezapojovali legionáři, kupř. z Ruska, jelikož většina z nich se vrací až v r. 1920. Trochu tam mate vse ten Snajdarek, rodák z Napajedel u Uherského Hradiště, jelikož byl jako tuším Francouz, měl občanství Francie, v oné době, téměř u všeho, vždy jako prvni, jak v Těšíně tak na Slovensku. Snajdarek žil ve Francii a byl v jejich cizinecké legií už tuším od roku 1910 či i dříve.
Boje o Slovensko končí příjezdem prvních transportu ruských legií. Ty jsou sice na uzemi Evropy již odzbrojeny (Cuxhaven) ale tuším z Terstu přijíždí transporty ozbrojené.
Každopádně ihned po odeslání prvních ruských legionářů je osvobozen Zvolen a celý jih, kde je znám i tichý noční útok československých jednotek na uherské hlídky pomocí nožů, kdy se ráno nalezne mnoho Maďarů mrtvých s nožem v krku.
Ožívá tím i vzpomínka na lopatkovou bitvu na Matto Grosso. Maďaři se rychle stahují na východ a jejich okupace končí rychlým obsazením Tater, které vedou bývalé jednotky skutečné francouzské legie Marokancu (několik posil z Francie jsou Arabové), proto nesl i "Gerlach" dlouho název "Štít legionářů".
Rumunská armáda pokud vůbec, tak hrála spíše marginální úlohu, také bývalá rakouská tedy česka část vedená italskými a francouzskými důstojníky na počátku.
Žáček, Čvančara a ta paní s cenou EEK se zase ukázali. StB sepisovala v roce 1951, co se jí hodilo. Proč to brát za písmo svaté? Pokud od toho odvolali klasického policistu, inspektora, tak si to chtěli sepsat podle sebe. To je úplně jasné.
Policista samozřejmě byl ještě ze staré školy+v té době se mohlo najít i pár soudců, kteří mohli být objektivní. Stále ještě nebyla dodělána právní pětiletka.
Takže máme výpověď jednoho "vraha-diplomata" na StB z padesatek, a kde jsou výpovědi těch dvou dalších "vrahů". Každý kriminalisté by si je zavolal a porovnal a zjistil by zda jsou pravděpodobné či vůbec ne. Třeba jaký prášek to byl a od koho získán, jak mohl syn TGM (na Masaryka bylo připravováno asi sto atentátu) si něco nasypat do kávy a hned ji celou vypít, přičemž ta improvizace, proč jej nezavolal třeba k telefonu, ci jina smrt v automobilu, utopeni, proč ráno nese diplomat depese a jak Clifton vraždí.
Jak vypadá ta výpověď, je podepsaná, je to zápis zapisovatelky, jsou v ní poznámky. Vlnovky, vykřičník, čáry..neni tam vpisovano? Třeba vlečné tělo (vláčné)změněno na v-ýdě-lečné dílo atd.
Může být výpovědí více, ale to že to neobsahuje obžaloba je logické, soudce by,se tomu vysmal, a ještě by byly protesty. Další věci je nátlak StB...kněze Karaska zmlatila StB před dětmi za Husák a v padesátkach? Jela celá vesnice do vězení v Uh. Hradišti, zmlatili je a podepsali. Zadní "dobří rodáci"..jasné že synovi neřekne, že ho tam vykastrovali a rozbili desetkrát dr*ku...
Rok 48 byla fraška, v květnu 45, třeba zmizel v gulagu Vojcechovsky...a jiní bílí Rusové...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Na tuto polemiku se dá lehce reagovat fakty. Existuje i mnoho novinových článku té doby kupř. Le Monde o problematice ČSR psal snad každý týden od vypuknutí VŘSR tedy od listopadu 1917.
Můžeme si shrnout historická fakta?
1) Československo prakticky vzniká v srpnu 1918, jelikož je mu slíbená samostatnost z USA. Depeše Washington - Paříž má dataci tuším 16 srpen. Tedy proč by mělo být referendum? Navíc se proti vzniku ČSR postavili pouze 3 státy. Tedy Švédsko, Švýcarsko a samozřejmě Rakousko, přímo panovník Karel s tím, že nabízí Čechům autonomii. Maďarsko, resp. Uherské království, kam spadalo Slovensko či slov. národ nevzneslo oficiálně žádnou protestní notu, dokonce samo Uherské království si přálo rozpad R-U. A ani jeden intelektuál ze Slovenska vznik ČSR nenapadnul, proč také
2) Problém byl znak ČSR, jelikož Slováci nechtěli používat jen lva, byl tam přidán později kříž, ale třeba Moravaci proti znaku pouze se lvem neprotestovali. Kříž se lvem se bez protestů používal až do konce v r.1993.
3) Maďaři se ke Slovákům vyjádřili pouze jednou, a to opět v létě 1918, že by jim dali autonomii, ale bez přístupu k Dunaji. Jak by takové Slovensko vypadalo můžeme vidět v letech 1939-45, navíc Slováci Maďarům v tomto smyslu nevěřili a Štefánik razil čechoslovakismus "jsme jako dvě větve jednoho stromu" pravil...
4) pohled Slováků na Čechy byl jiný, nebyli pro ně barbaři, jak uvádí autor, ale trochu nebezpeční Světáci, co je nebudou brát. Češi měli úžasnou historii, Národní divadlo, Emila Škodu, Náprstka,Tatru présidént-2. automobil světa, Poldi, Kolbenku, Čermáka v Chicagu ..