V roce 1909 se v novinách objevil inzerát, že se hledá „Ideální dívka Čech“.
Dívka je to moc hezká. Ale co mne mezi řádky zaujalo je to, že si Češi na "ideální dívku Čech" zvolili róbku z Brna, tedy z Moravy. 😄 Ta pak ale figuruje jako reprezentantka Čech, nikoli (i) Moravy, jak by se slušelo...
To však není dílem Francouzů. Takhle to spunktovali milí čeští vlastenci. Ono je to ale více než výmluvné. Pominu-li fakt, že dívenka oficiálně reprezentovala Rakousko-Uhersko, ukázalo to jednak aspirace na samostatný český stát (což je samozřejmě v pořádku), ale současně i to, která jeho část jej má pak navenek reprezentovat a jak to tedy má český nacionalismus s rolí Moravy v českém státě (což už ale v pořádku rozhodně není). Takže je pak více než groteskní, že tahle "ideální dívka z Čech" ty Čechy reprezentuje v moravském/hanáckém kroji.
"Právě tehdy naši krajané rozhodli, že Rakousko-Uhersko bude reprezentovat dívka z Čech. Protože jsme se soutěží krásy neměli v té době žádné zkušenosti, dívka, která měla Čechy reprezentovat, se vybírala přes inzerát v novinách. V roce 1909 se v novinách objevil inzerát, že se hledá „Ideální dívka Čech“.
Dívka je to moc hezká. Ale co mne mezi řádky zaujalo je to, že si Češi na "ideální dívku Čech" zvolili róbku z Brna, tedy z Moravy. 😄 Ta pak ale figuruje jako reprezentantka Čech, nikoli (i) Moravy, jak dokládá ta dobová česká pohlednice. Vedle "France" je totiž na pohlednici coby protějšek "Bohême."
Vizuální symbolika té pohlednice je více než výmluvná. Ukazuje jednak aspirace na samostatný český stát (což je vcelku pochopitelné), ale současně i to, která jeho část jej má pak navenek reprezentovat a jak to tedy má český nacionalismus s rolí Moravy v českém státě (a to už pochopitelné, natož hezké jaksi není). Reprezentantem navenek jsou jak jinak, toliko jen Čechy. Francouzi to alespoň rozlišovali oním "Tchéque", jak je u fotografie dívky ve francouzštině uvedeno. A uznejte, že "Bohême" a "Tcheque" je fakt rozdíl...
V tomhle kontextu je pak více než groteskní, že tahle "ideální dívka z Čech" reprezentuje v moravském/hanáckém kroji. Jak symbolické....
Dost se tu ignoruje Morava a její přístup k Habsburkům. Moravské stavy zde totiž sehrály dost významnou roli v utvoření protihabsburské koalice (viz sněm v Ivančicích 1608, kde stavy Moravy, rakouských zemí a Uher byla tato koalice ustavena). Královské Čechy do ní ale odmítly vstoupit, protože se spoléhaly na Rudolfův majestát.
Mezi Jihomoravským krajem a Vysočinou to doteď poněkud skřípe ohledně dalšího rozšíření integrovaného dopravního systému z jižní Moravy na Vysočinu, ač si to mnoho obcí na Vysočině přeje. V Jihlavě dělají ofuky i kolem přímých spojů na Brno přes Vysočinu apod. Takže nyní to bude asi skřípat ještě víc....
Myslím si, že Poláci jsou v lecčems racionálnější národ (navzdory zbytečně vyhrocenému katolicismu, ale i to se už v polské společnosti pomalu, ale jistě mění), ale hlavně Polsko bývala chudší, více agrární země. Ale především u nich to potýkáni s Germánem a Rusem bylo řádově brutálnější. Poláci v tomto mají zdravější instinkty než Češi. Polsko vzešlo z mnohem větších geopolitických sr*ček než prostor českých zemí. Polská mentalita mi příjde podobná jako u člověka, který pochází z mnohem horších poměrů než našinec, ale o to více si váží příležitosti něco předvést, rve se za to a má tah na branku. Tohle v českém kolektivním vědomí není moc rozvinuto. My jsme Poláky dlouho podceňovali, a oni nám ukazují, že díky své houževnatosti a tahu jsou před námi. A ještě jedna věc, Poláci nedají na svůj stát dopustit, Češi nikoli, protože vždy proti nějaké vyšší moci kverulovali, ale takovým tím hloupým až švejkovským způsobem. Taky nás jako Švejky Poláci vnímají, i když je to v mnohém stereotypní a zjednodušený a dost zvulgarizovaný pohled, tak jako ten český na Poláky - co Polák to šmelinář...Obliba Cimrmanů dodnes taky paradoxně něco dost nepěkného ukazuje. Přitom je to, byť intelektuálně chytře udělaná, kritika české společnosti a zejména té pasivně agresivní strategie přežití. A stojí na ní i to hrabalovské pábitelství a pivní hospodská kultura...Jenže já mám pocit, že to je taková životní filosofie z nouze ctnosti. Vše to pramení z psychologie vzešlé ze základního a dost pokřiveného postulátu národního obrození, že Češi nikdy neměli vlastní elity.
Měli jste i ve Slezsku být pro zemské zřízení. Jenže každý chtěl svůj krajský pašalíček, který sám nic nezmůže. Jinak dopady mohla ve značné míře (nikoli ale zcela) zmírnit přehrada či poldr v Nových Heřminovech. Ale pozdě bycha honit. Na tom se podepsalo vícero vlád, tu Babišovu, vládnoucí 2 volební období, nevyjímaje. Pan primátor je určitě člověk na svém místě, ale s ohledem na to, že je z ANO, se asi dá očekávat politická kampaň.
Perfektní rozhovor. Možná si lidé myslí, že p. Vášáryová je arogantní člověk. Ale vezmeme-li v potaz, že měšťanské milieu na Slovensku bylo ještě méně zastoupené jak v českých zemích, tak se nelze divit, že na Slovensku nemá na růžích ustláno. Je to pořád do kola ta stejná písnička....A taky se tu hezky ukazuje, jak iluzorní byla představa, že u souseda je tráva zelenější, že na Slovensku byla za totáče větší svoboda. Spíš to bylo dost často tak, že slovenští herci a jiné osobnosti, kteří byli na Slovensku v nemilosti, dostali lano v Praze, a naopak ti čeští zase na Slovensku. Federace byla na národnostním principu a šikana Slováků v českém prostředí a Čechů v tom slovenském byla do jisté míry tabu, aby to nevyvolávalo nacionalistické půtky. Obvykle je "umravňovala" vlastní strana...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zhroucení Velké Moravy bylo tak rychlé, že to vyděsilo i samotnou Říši, protože nastalé mocenské vakuum hbitě využili Maďaři, kteří téměř 50 let "oblažovali" západ Evropy nájezdy. Až po bitvě na Lechu se stáhli do Panonie a začali budovat usedlý stát právě po vzoru Říše. Velká Morava se zhroutila proto, protože byla postavena na taktice kořistění a připojování závislých území. Moc a bohatství Mojmírovců stála a padala na kontrole obchodu s otroky na Dunaji. Mojmírovci si bohatými dary zavazovali velmože v připojených území. Jenže Maďaři po ovládnutí Panonie Mojmírovce z Podunají vytlačili. Ztráta obchodu na Dunaji pro ně byla fatální. V kronikách se píše, že Moravané po vzoru Maďarů začali nosit kaftany, nastoupila pohanská reakce, jak dokládají nálezy z Pohanska. Historik M. Wihoda učinil naprosto zásadní objev, když studoval archiválie salzburského arcibiskupství a v knihách soupisu majetků vztahujících se do 10. století objevil opakující se kombinace slovansky znějících jmen v germanizované podobě - Moymar, Zwentopluk a Rastiz. Ze soupisu vyplývá, že se mělo jednat o vysoce postavené osoby, jež žily v okolí jezera Tegernsee, kde se tyto majetky nacházely. Stopa s výše uvedenými jmény končí někde okolo 50. let 10. století. V kombinaci s archeologickými nálezy z Pohanska (nálezy několika koster dobře stavěných a živených mužů se sťatou hlavou, pochovaných mimo hradiště u neuměle postavených rotund), vyslovil teorii, že Mojmírovci, resp. část rodin buď byla vyhnána, či utekli a v kraji pod Alpami získali něco jako politický azyl, kde postupně splynuli s tamní společností.
1 odpověď