V lednu 2017 promluvila k zástupcům obou komor Parlamentu ČR Nadija Savčenková, Ukrajinka, bojovnice proti Putinovi, odsouzená v Rusku na 22 let. V ruském vězení byla 2 roky, držela 83 dnů hladovku (psali jsme tehdy petice). V květnu 2016 byla vyměněna a na Ukrajině byla poslankyní. 22.3.2018 byla na Ukrajině zatčena, obviněna z terorizmu, ve vězení držela hladovku. Tentokráte jsme už petice nepsali.
Vztahy mezi Německem a SSSR měly svůj vývoj. Zahraniční politiku v SSSR řídil v letech 1930 – 3.5. 1939 Maxim Maximovič Litvinov, lidový komisař pro zahraniční politiku. Litvinov byl Žid a neměl nikdy sympatie k fašismu a nacismu, ba právě naopak. Litvinov byl zastáncem kolektivní bezpečnosti, a proto horlivě usiloval o sblížení s Francií a Velkou Británií proti nacistickému Německu. Byl hlavním architektem smlouvy o vzájemné vojenské pomoci mezi Francií a Sovětským svazem z roku 1935, která byla reakcí na vzrůstající agresivitu Německa. O několik dní později byla uzavřena Československo-sovětská smlouva o vojenské pomoci, která však byla vázána na podmínku, že v případě napadení Československa Německem zasáhne vojensky i Francie. Politika appeasementu Francie a VB vůči nacistickému Německu, která vyvrcholila podepsáním Mnichovské dohody, vedla Stalina ke změně politiky. V květnu 1939 Stalin nahradil Litvinova Vjačeslavem Molotovem, který nakonec podepsal Pakt Ribbentrop–Molotov. Mnichovská dohoda ze dne ze dne 30. 9. 1938 byla ale první, která porušila řadu mezinárodních norem, nehledě na morální hledisko. První, kdo se paktoval s Hitlerem tak byla Francie a Velká Británie.
Koloniální minulost Západu v Africe, naše invaze do Afghánistánu, Iráku, naše podpora Arabského jara vedoucí k občanským vàlkám v Libyi a Sýrii vedly k migraci převážně muslimského obyvatelstva do Evropy. Tito lidé a jejich víra jsou tak součástí naší původně křesťanské civilizace. Dalším faktorem je rostoucí seběvědomí států jihu sdružených v organizaci BRICS+, které se chtějí zbavit US americké a evropské politické a ekonomické dominance. Je na nás, zda vyhlásíme jako G7 světu studenou válku (sankce, horečné zbrojení) či se začneme s ostatními bavit jako rovný s rovným.
Bohužel jsme zase obětí studenoválečnické rétoriky. Nedávno jsme prožívali válku s Covidem, předtím Afghánistán (vzpomíná si na to ještě někdo?), migrace, Sýrie, Iràk, atd. Existují i jiné, globální problémy, na které poukazuje Papež a stále se rozšiřující organizace BRICS. I když se to mnohým zdá jako science fiction, nakonec se všichni musíme spojit: Američané, Číňani, Rusové, Indové, atd. a řešit vše společně.
Jsem rád, že zvítězila profesionalita nad politickou poptávkou. To dělá právní stát právním státem. Jsem fanoušek filmů z policejního prostředí. Vždy se vyšetřuje několik hypotéz, ne jen jedna nařízená shora. Pak to vede k tomu, že policie sestaví koláž domněnek, za kterou se postaví politická reprezentace. Já bych byl raději, aby se vyšetřila pravda, padni komu padni, ale pravda.
Už jsem něco podobného slyšel během naší války v Afganistánu. Nakonec se s Talibánem, tedy teroristy, barbary, vrahy, atd. (prosím o doplnění) dohodli naši američtí bratři a propukl mír. Nostalgicky vzpomínat na porážku třetí říše je hloupost. Je pravda, že se Hitler a Napoleon dostali téměř do Moskvy, Napoleon tam i chvíli pobyl, oba skončili špatně. Pojďme se raději zase dohodnout, papež František a státy BRICS a země do BRICS vstupující, reprezentující miliardy lidí této planety jsou pro.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Toto všechno již popsal Erich Maria Remarque ve své knize “Na západní frontě klid”. Doporučuji k četbě.