Hned na začátku je uvedeno, že normální stolice je hnědá. To asi všichni víme. Pak jsou vypsané různé barvy a jejich příčiny popřípadě nebezpečí, které tato barva může znamenat. A pak narazíte na: bílá nebo hnědá stolice. Divné, když hnědá je normální.... A pak se v tomto odstavci píše, že zúžení žlučovodu může vést ke žluté stolici.... Můj dojem z článku? Autorka má v barvách stolice trochu guláš.
Patří mu jistě VELKÉ poděkování. O tom žádná. Ale mluvit o tomto jako o hrdinském činu, mi připadá zase přehnané. Jednak je na podobné situace školen a jednak přece sám neriskoval své zdraví nebo život. V mých očích je to správný chlap, který se zachoval, jak měl a jsem jistě rád, že u policie takoví lidé pracují. Ale hrdinství v tom nevidím.
A nějak se mi v celém příběhu vytratilo poděkování ženě, která kluka vytáhla z vody. To může být fyzicky velmi náročné a za určitých situací i nebezpečné....
Ani jsem ten blábol nedočetl. Za prvé každý sběratel, který nemá pokračovatele, může sbírku odkázat patřičnému muzeu nebo jinak ošetřit. Za druhé i rozprodej sbírky je přirozený pohyb předmětů ve sběratelském světě. A za třetí vytváření nějakých organizací, které by případné sbírky bez pokračovatelů zpracovávali? Dříve nebo později (ale nejspíše hned) by docházelo k malé domů..... A už vůbec není pravda, že by sbírky mizely v zahraničí. To je představa z dob minulých. Dnes dochází běžně k nákupu v zahraničí a dovozu sběratelských předmětů do republiky.
Pane Kastnere, pokud si má podle Vás instalatér večer doma v klidu sednout a naťukat někam svou tržbu, pak to trochu pozbývá smyslu. To má být návrh odborníka? To má být narovnání prostředí? Ve stánku se zmrzlinou se bude podnikatel klepat, aby ve fofru nezapomněl účtenku vytisknout (a pak jí stejně vyhodil k desítkám možná i stovkám účtenek, které si nikdo ten den nevzal) a instalatér si to večer V KLIDU někam naťuká? Nějak se v těch návrzích EET všichni plácáte.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Totální blábol. Červené trenky nikdo nenosil. Nebo nikoho neznám. Ty se nosily jen na tělocvik. Dámské spodní prádlo se myslím nosilo stejné i jinde v Evropě. Ať se autorka koukne do dobových časopisů. Jediná pravda asi je, že nebyl velký výběr. Ale to nebyl v ničem.