Za tyto nesmyslné ceny můžou nové pravidla o slevách, tedy zákonodárci kteří tento chaos vymysleli. Markety aby mohli rozjet velké slevy musí nejdříve ceny na 30 dní vyšroubovat na vysokou cenu, aby pak mohli udělat opticky velké slevy. Nečekají že to bude někdo kupovat. Kdyby byly slevy počítány transparentně z doporučené maloobchodní ceny (ta je daná výrobcem) , byly by slevy už nyní a ceny přehledné. Kdyby nemuseli obchody čekat 30 dní než sníží cenu, mohla být nižší cena jako dříve každý týden 🤗 Ne takový bordel co teď se slevami vznikl. Zákazníkům to nepomohlo, naopak to jen uškodilo. Teď už se v obchodech nedozvíme jaká je základní doporučená maloobchodní cena, z které by se sleva měla logicky počítat! Dokonce se objevují názory, že se tato cena která vypovídá o skutečné hodnotě výrobků a slevě a definuje ji výrobce (obchodníci ji znají) nemá zobrazovat. Do roku 1989 ji výrobce tiskl na výrobek. Sleva z ceny za posledních 30 dnů (ta může být nyní i vyšší než DMC) zákazníkovi tedy nic o skutečné slevě neřekne. Nyní je sleva v % jen virtuální nic neříkající čislo. Takže nyní může být zboží se slevou 50% dražší! než v druhém obchodě, kde je trvale se slevou 10%. Toto je výsledek novych nařízení 🫣To že zákazník už nezná skutečnou DMC z které se má sleva počítat (nyní už nesmí) umožní prodejci mnohem lépe klamat a dělat ještě více fiktivních slev. I proto jsou nyní ceny tak vysoké, protože PŘIJDE po 30 dnech megasleva 🫣 Prodejce ani nepočítá, že to lidi budou kupovat za tu cenu před slevou. Ale hloupý zákon to nařizuje, tak si lidi musí nově těch 30 dní na slevy počkat.

O kolik miliard přijde stát že mladí lidé v 18 letech ještě nepracují na plný úvazek, ale většinou ještě sedí ve školách? Dříve v 18 letech v nejvýkonnějším věku téměř každý pracoval, do důchodu se pak mohlo dříve a ekonomika šlapala. Nyní mají dělat lidi v důchodovém věku, zatímco mladí lidé sedi zbytečně ve školách, v době internetu, kdy škola je již částečně nahrazena novými technologiemi a mohla by se zkrátit. Nesmyslně vysoké množství studentů vysokých škol a pak i zaměstnanců ve školství. Mnoho vysokoškoláků studuje jen aby nemuselo platit odvody, nebo dostávali déle alimenty a mohli si déle užívat. Kolik jich školy pak i dodělá? Nedostatek financí se řeší nucenim vyčerpaných lidi pracovat až do posledních sil, zatímco mladí lidé v plné síle sedí v dospělosti ve školách. Dnešní maturant v 19 letech má menší přínos pro zaměstnavatele než dříve v 18 letech. Přebytek vysokoškoláků, kdy část nenajde uplatnění v oboru a jen vyčerpává daněmi ty co už pracují. Úplně špatně. Vysokoškolák nemá v mnoha firmách často žádnou přidanou hodnotu pokud nemá praxi a praktické zkušenosti. Bohužel student učiliště je pro firmy často mnohem větším přínosem. I pro stát, neboť dříve pracuje.

Důchodová reforma musí začít u školství. Tady se řeší o kolik miliard přijde stát tím že lidé půjdou do důchodu zbytečně brzy? Ale o kolik miliard přijde stát že mladí lidé v 18 letech ještě nepracují na plný úvazek, ale většinou ještě sedí ve školách? Dříve v 18 letech v nejvýkonnějším věku téměř každý pracoval, do důchodu pak mohli lidé po zásluze odejít dříve. Nyní mají dělat lidi v důchodovém věku, zatímco mladí lidé sedi zbytečně dlouho ve školách, v době internetu, kdy škola je již částečně nahrazena novými technologiemi. Nesmyslně vysoké množství studentů vysokých škol, zaměstnanců ve školství, tady je třeba hledat chybějící miliardy na důchody. Kolik vysokoškoláků studuje aby nemuselo platit odvody, dostávali alimenty a mohli si déle užívat a kolik jich školy pak i dodělá? Pokud se řeší nedostatek financí nucenim vyčerpaných lidi pracovat až do posledních sil, zatímco mladí lidé v plné síle sedí v dospělosti ve školách, je to úplně špatně. Když bude válka, kolik máme mladých vojáků ? To taky budou povolání jen chlapi před důchodem? Dokud se mladí lidé plně nezapojí do placení daní, odvodů, obraně, dedečci a babičky už tento stát nezachrání.

Běžná cena je většinou doporučená prodejní cena VÝROBCEM, která by se měla dodržovat, aby byli rovnocenné podmínky pro všechny prodejce, malý obchod na vesnici i velký obchodní řetězec. Tato cena byla do roku 1989 přímo vytištěna na výrobku a bylo to mnohem lepší. Nikdo nesměl prodávat levněji ani za cenu vyšší. Dodnes si lidé pamatují máslo 10 Kč, protože cena byla všude stejná, bylo to přehledné, uživilo to výrobce i malé obchody. To že vznikl takový bordel v cenách, dokonce výrobce nesmí nařizovat prodejní cenu je cesta do pekel a slouží to nadnárodním kooperacim a velkým řetězcům. Díky nedodržování běžné ceny zkrachovalo tisíce malých českých obchodů a výrobců. Běžná cena je tedy mnohem důležitější než nejnižší cena za posledních 30 dnů, z které se má počítat sleva. Ta naopak zkresluje informaci o skutečné slevě a lidi klame, což lze jednoduše prokázat na příkladu. Výrobek výrobce sám nabízí na trh za 100 Kč, ale obchod jej nabízí za 80 Kč. V akci jej sníží na 72 Kč, prodává tedy se slevou 28%. Kvůli novým pravidlům však musí napsat sleva jen 8-10% za posledních 30 dnů. Ve skutečnosti je však levnější, než ten který zlevnil ze 100 na 75 Kč a vyvěsi slevu 25%. Takže běžná cena by měla sdělovat nejdůležitější údaj, tedy cenu za kterou se má prodávat zboží bez slev, aby výrobce nemusel snižovat kvalitu a zboží mohli prodávat všechny obchody bez rizika ztráty. Bohužel v Česku je tato cena úmyslně špatnými zákony před zákazníky skrývána, což s nesmyslným výpočtem slevy zákazníky poškozuje. Neboť to nevypovídá nic o skutečné slevě.