Jakou národní mentalitu má nebo měl kupříkladu Havel? Byla stejná jako ta Klausova? A co třeba Gott, co ten, a Kryl, je to stejné, nebo nějaký nepatrný rozdíl? A co Řepka versus Kuka třeba, jsou na jedné lajně? Kubiš a Moravec? To zevšeobecňování, drahý pane, je nesmysl, těžký, klišé, dávný přežitek. Ti Rusové, které viděl Havlíček - nebylo jich zase tolik - nebyli ti dnešní, nebyli to komunisté, bylo tam jiné zřízení, car, a ten i jiný každého liberála čiy revolucionáře tvrdě stíhal, vháněl, perzekuoval, na Sibiř posílal, popravoval. Marxismus ani komunismus nevznikl v Rusku, byli to Rusové kdo Lenina poslali do vyhnanství, a byli to Němci, kteří ho tajně poslali zpět, a to kvůli svým cílům a zájmům. No, to byl nápad. Mimochodem, v článku jsou dáváni Rusové do roviny s Poláky (co Poláci, v těch se vyznáte také? Jsou tedy jako Rusové? nebo nejsou? když se to o nich píše? nebo si vezme jen to co se zrovna hodí?) a radši by Němce. No, to je nápad... byť to byli jiní Němci než ti, kteří svým "drang nach osten" rozbořili půl planety a vyvraždili miliony, desítky milionů lidí. A nepřestali by, dokud by jeden Slovan ještě dýchal. A víme i proč přestali, kdo je (také) zastavil, a za jakou cenu. Ono to chce rozum do hrsti, a také znát reálie, souvislosti, a neškodí trocha historie. Osobně pár Rusů znám, a jsou pro mě mnohem, mnohem menším nebezpečím než někteří Češi, nejen fakultní střelec, Berdych nebo Krejčíř, když vytáhnu jen ty známé zločince, ty pojmenované. Situaci na Ukrajině vnímám, ale nebudu házet jeden pytel na všechny, to nejde nikde a nikdy. Nejde.

...nejsem si jistý, jestli neuváděli nejsilnější, pane Trtku, dost možná jsem tedy svoji chybu Rusku ještě ubral; nicméně jsem spíš zamýšlel oponovat v tom smyslu, že situace je jiná než se u nás prezentuje, to od začátku (teď se to ale otáčí, občas se objeví alespoň dodatek že "nelze ověřit"); ten klam je nebezpečný, pokud reálně nezhodnotíte soupeře, nepřítele a nepřiznáte mu, tak pravděpodobně narazíte, a zabolí to, to je historická zkušenost. Prostě i Rusové cosi umí, dokáží, jsou v lecčems dobří, lepší, s tím já problém nemám, proč také, že. Že se to nehodí, ani mě, to je věc jiná.

Rusko postupuje, zabírá další a další území, to i s patnáctým balíkem sankcí v zádech, to i přes to že proti němu zástupně bojuje půlka světa (tu druhou, spíš větší to moc nezajímá, ani jakékoliv sankce); aktuálně je jeho ekonomika uváděna jako čtvrtá nejsilnější, jeho příjmy z ropy neklesají ba naopak lehce stoupají, jak se nedávno - k překvapení mnohých - ukázalo, i my stále stále odebíráme, stejně jako Ukrajina... která mimochodem čerstvě přiznává, že už některá města a oblasti osvobodit nedokáže. Připadá mi, zdá se to být i pravděpodobné, že tahle válka skončí dříve než Rusku dojdou zdroje, a Ukrajina tedy zřejmě přijde kompromisem o leccos... a mnozí, i mnozí Ukrajinci to zdá se i uvítají. PS. A které hrdiny myslíte? To asi nebudou ti u nás, případně jinde, které sám Zelenskij nahání po celé Evropě s tím, že jsou "zbabělci a vedou zahálčivý život"? Kolik myslíte, že jich tak je? U nás bych to tipoval tak na milion, nehledě na oficiální čísla; potkávám se s nimi a jejich naditými taškami v nákupních centrech, na parkovišti kde mi jejich auta na slony blokují zaplacené rezidenční místo, také na rybách, kde bez skurpulí a povolenky plundrují všechny vody, u lékaře kde se dožadují kompletního vyšetření a péče, taky "ve "frontě" na bydlení, kde skupují byty a nemovitosti, suše přeplácejí nás všechny, chudáci, nemluvě o těch, co už jsou dávno bůchví kde, možná zpátky doma, a nechají si posílat bůra každý měsíc, chudáci... hrdinové.

..vy jste nějak nemocný, pane Řího? Pak tedy přeju brzké uzdravení. A nebo si možná přečtěte článek - na který tak podivně plácáte ta svoje nesouvisející, neuchopitelná a nepochopitelná souvětí a moudra - ještě jednou, zřejmě vám leccos uniklo. Teda ne leccos, ale všechno. Úplně všechno. Šťastné a Veselé.

...přeju i vám, pane Rando, a tentokrát s vámi i souhlasím - byť je to jen v tomto jediném - tedy, že přidržme se Vánoc, klidu, míru a pokoje. Jenom mi dovolte, nebo spíš si dovolím, tak jako mimochodem - mám, svým způsobem k biatlonu blízko, k repre, o čem píšu vím, a docela se střežím psát cokoliv co by byly domněnky, natož lži... to zní až zle, pane Rando. Vy ale zahlcujete stránky, a neúnavně, všelijakými "zajímavými" až zaručenými informacemi, a z nich podivně vytvořenými závěry; přitom ale vás v biatlonu a v těch sférách nikdo nezná, jak je to možné? Ale opakuji, v klidu a míru, beru vás jako takového zasloužilého přispivatele, skoro soupeře... byť jste býváte docela zlý, nenávistný a pomlouvačný; to je vaše nastavení? Není zbytečné?

Vyhráváme? Takhle to vypadá? Rusko postupuje, zabírá další a další území, to i s patnáctým balíkem sankcí v zádech, to i přes to že proti němu zástupně bojuje půlka světa (tu druhou, spíš větší to moc nezajímá, ani jakékoliv sankce); aktuálně je jeho ekonomika uváděna jako čtvrtá nejsilnější, jeho příjmy z ropy neklesají ba naopak lehce stoupají, jak se nedávno - k překvapení mnohých - ukázalo, i my stále stále odebíráme, stejně jako Ukrajina... která mimochodem čerstvě přiznává, že už některá města a oblasti osvobodit nedokáže. O tom co popisujete mám povědomí chabší, ale to co vidím, a čtu, nejen v článku výše, to mi jako vyhrávání nepřipadá, rozhodně ne. Ale připadá mi, zdá se to být i pravděpodobné, že tahle válka skončí dříve než Rusku dojdou zdroje, i ty o kterých píšete, a Ukrajina tedy zřejmě přijde kompromisem o leccos... a mnozí, i mnozí Ukrajinci to zdá se i uvítají. Ono právo a morálka, vlastenectví, ano, i láska a pravda jsou věcí jednou, a život druhou, stačí se rozhlédnout kolem, u nás třeba, co bych vám povídal. Víte - byť to je teď nepopulární, skoro škodlivý názor - je nutné, nezbytné znát svého nepřítele, nepodceňovat ho, přiznat mu co se nám přiznat i zdráhá; a to se neděje, ani nestalo, a ta zaslepenost, rozhořčení, nenávist, byť pochopitelné, jsou přepychem, nebezpečným, který bychom si, jako druhá strana neměli dovolit. Nesměli dovolit, pokud chceme vyhrát, to je historická zkušenost.

To bylo dobrý, pane Matouši, dobrý a výstižný.

Pokud odbočím od úspěchu našich juniorů (který mě těší ale nepřeceňoval bych ho, je to jen nedůležitý mix, v jednotlivcích v IBU nic moc) tak myslím, že byste s vaší zřejmou poruchou měl něco dělat, pane Rando, za chvíli by mohlo být už pozdě. Vždyť vy se, chlape nebohá, úplně užerete; a to zřejmě jen kvůli tomu, že jedna přeučená klasička netrefí na 50 metrů 4 resp. 11 cm terč. Opravdová tragédie. Jenom dodám - a ani nemyslím, že to nějak pomůže, protože vás zcela zřetelně nezajímá výkon, ale výsledek - nejde ani tak o tom, kolikátí naši junioři v tom či onom (tady neregurélním) závodě byli, ale jaký podali výkon. Uměl byste ho porovnat s výkonem, výkony Charvátové? Běh, čas na střelnici, čas střelby? A vy víte, jakby si ve stejném závodě počínala ona? Převálcovali by jí? Srovnání s výsledky Charvátová coby juniorky se nenabízí, a víte proč? Ona jako juniorka biatlon nedělala. Možná ano, možná tito budou jednou lepší než ona, možná také udělají bronz na MS, (tedy ne v mixu ale v individuálu, každý sám za sebe) jako ona, proč ne, byli by jistě vítaní. Ale že by se jako teď měli vhodit na zkoušku do WC dospělých? Obávám se, že pak byste měl tolik prostoru pro vaše odborné, nápadité a vřelé komentáře, že by vám snad i mohl dojít inkoust v peru. Přeju hodně zdraví do Nového roku, chvilku spočněte... a pak na biatlon a hlavně Charvátovou, neazapomeňte, zase vlítněte, nešetřete se.

...nápodobně, Šťastné a Veselé; držme palce, svorně a pevně, (nejen) po dnešku se zdá, že tu pomocnou ruku kterou by potřebovala, najde tak maximálně na začátku/konci ramene tedy svého, kazí se co se pokazit může.

Ona má nevyrovnané výsledky pořád, vlastně od začátku. Jasně že je to v hlavě, ale v kontextu toho co jsem psal; od jiných ji dělí asi sto tisíc nábojů které měla vystřílet aby se to naučila když to ještě naučit šlo; teď je to loterie, která snad a někdy vyjde. Tedy jednou už vyšla, má bronz ze sprintu na MS 2020 v Anterselvě, žádná štafeta, dvojice, ale indivinduál, a to se počítá. Mimochodem, loni byla 32. v celkovém pořadí WC. Ona běhá rychle, to není můj subjektivní pocit, i včera měla 30. nejrychlejší čas, a to běžela 8 kol navíc, hrůza... ne že by byla nejrychlejší, to vůbec, ale běhá pořád docela rychle, rychleji, než je průměr ostatních - případně všechno najdete na stránkách IBU, každý závod, všechny hodnoty, běh, střelba, i zpětně. Tlak je na ní asi velký - teda nechtěl bych být její trenér, musí to být hromady otázek a málo odpovědí - a co s tím? Protože ona dře, to se ví, a ve srovnání se všemi našimi možnými je pořád výkonnostně čtvrtá, někdy třetí; krom toho momentálně nemáme prostě na výběr, není ji kým nahradit, jsme rádi že vůbec do té štafety nastoupí, určitě to není její toužebné přání. Drží ji právě ten běh - o střelbu se opřít nemůže - stejně jako jiné; třeba v pátek ve sprintu 2. Lampic je také přeškolená klasička, na lyžích druhý rok nejrychlejší, ale také střílí veverky; včera stíhačka 6 kol., a 17. No, Charvátovou zatracovat nebudu, byť se mi na ni moc dobře nedívá, tedy myslím výsledky, koneckonců ani na střelnici, to je bolest... přeju jí, aby se dala dohromady a aby byla lepší, jak píšete, ale moc tomu nevěřím. Tak kéžby nějaký nečekaný úspěch.

Právo fanoušků. Tak to jste mě dostal. Co to jako je? Něco jako římský císař v aréně? Jste tu proto, abyste mě bavili, jak to uděláte mi je jedno, a pokud se mi to nebude líbit, tak... šmitec. Nebo spíš princezna Krasomila? A já chci, a chci a chci, a ty musíš, a musíš, a musíš? No to snad ne. A jak - pokud myslíte to co jsem napsal - to souvisí? Není kde brát, pane Nezbedo, taková je situace, její znalost je pro zbožná přání, očekávání nebo vsazený tiket nezbytná. Zásadní. Proč tomu tak je? Do toho já nevidím (na rozdíl od mnoha zdejších odborníků), ani nevím co se mohlo nebo mělo udělat lépe nebo více, nejsem v biatlonu činný. Ano, zažívali jsme skvělé, plodné časy, nebyla to náhoda, ale spíš shoda; teď bohužel se shodlo víc proti než pro: nadějní a očekávání závodníci nedorostli (jiné zájmy, zdraví), materiál průměrný, (lyže, skluznice, vosky; oblečení je ale top) v tom jsou ti nejlepší jinde, servis průměr až podprůměr, není o nás zájem a asi ani prostředky (těžko soupeřit, natož vyhrávat na pomalejších lyžích), trenérů málo, střelečtí vůbec (to je odbornost, která je vzácná, podívejte jak se o ně, o těch pár ostatní tahají), ubývá nám domácího sněhu (obrážet zahraničí je náročné, na všechno, stejně jako kroužit a kroužit v německém tunelu), není zas tolik lidí kolem (kdo by chtěl nebo mohl být půl z roku pryč, sníh, zima, polotma, a bývalým repre se tak úplně nechce, nehrnou se.. někteří jdou z kůží na trh, to bych jim křivdil), nějak se nedaří přechod od mládeže do dospělých, to je asi největší problém. Žádná růžová, že? Čekám, až se to zase obrátí, to potká každého.

Na Charvátovou "tady" plive (obrazně řečeno) fanoušků víc a víc, to i v případě že uspěje - pokud biatlon a diskuze sledujete tak jste musel zaznamenat že to trvá dlouho, co poprvé propadla. Dokonce tu někteří shánějí její adresu, což je tedy čirá hrůza - myslíte, že jí chtějí vyjádřit podporu a popřát Šťastné a Veselé? V IBU cupu už byla, a docela obstála, a zase se vrátila, to jste zřejmě přehlédl. Vy zřejmě, jako laik, neznáte (a to se nezlobte, nemyslím to ve zlém) nějak hlouběji teorii a praxi sportu - nejde o to, kdo jak dlouho jezdí, to může platit o těch co prošly cestu celou a hlavně od začátku, to ona ne - existuje něco jako vpečeťovací období, posloupnost kroků, čas, období kdy musíte udělat to, co se už později dohnat nedá. Kupříkladu, pokud nezačnete tak do pěti let bruslit, nebude krasobruslař ani hokejista; pokud nesednete do auta nebo za motorku (třeba trenažér) kolem desátého roku, nebudete pilot F1, těžko auto nebo moto závodník. To už nejde, ta doba vám utekla. Nenaučíte se to. Zpátky k Charvátové - v době, kdy ona běhala a běhala, jiné střílely a střílely, učily se to a naučily, alespoň ty, co vidíme; ona je jen dohání, ale nedožene, to víme, čekáme jestli se to ale třeba nepovede, nějak, závody v biatlonu jsou mnohy neregulérní (jiné podmínky na startu mezi pro prvního a posledního závodníka, stopa, teplota, teplota sněhu, vítr, světlo, počasí jako takové, nestejné podmínky na střelnici, atd...). Ano, 8 je tragédie, ale mrkněte na statistiky, Braisaz 7, Lampic 6, Zuk 8, den předtím, na 2 položky Oeberg 4, Jeanmonnot 3, Knotten 3, a co s nimi? Zatratit?

A máme? Koho konkrétně? Pište, to mě moc zajímá. A u koho má protekci? Pište, to mě zajímá ještě víc. Také proč má tu protekci, jistě jste velmi dobře informován, jinak byste to přece nepsal. A jen tak pro vás a na okraj - Charvátová není v SP proto aby nabírala zkušenosti, snad ani ne proto aby se zlepšovala (byť ano, to se dá vyložit všelijak) je tam pro výsledek, stejně jako ostatní. Že jich moc nemá, ani dost možná ani mít nebude - jako mnoho jiných z pole, tak to prostě je. A je tam proto, že svoji nominaci si vyjezdila, sama, mezi všemi našimi je prostě dlouhodobě čtvrtá, někdy třetí; stejně tak si vyjezdila i dnešní stihačku, byla včera dvacátá, jakou tam měla protekci? A z téhle štace má 20 bodů, víc má jen Vinklárková, 22, v to počítaje celý náš tým, včetně chlapů. Že o nich nepíšete? Snad by to bylo lepší než dokola omílat klišé o "nabírání zkušeností mladých holek, atd.," , tím spíš když se velice pravděpodobně v situaci českého biatlonu moc, nebo spíš vůbec neorientujete.

Nemáme, pane Jirmane, nemáme. Máme jiné, ale ne lepší, ty jiné, co máme, na to ještě nemají; představa zdejších odborníků že nahradíme jednu závodnici nějakou jinou, která zatím ještě nic nepředvedla, aby se ta to otrkala, je srovnatelná s myšlenkou asi jako posadit člověka s čerstvým řidičákem do M7 a vyslat ho na D1, to prostě tak úplně nejde. A mýlíte se, Charvátovou v SP jnikdo nedrží (není proč, nemáme žádného přítele nahoře ani nikde jinde, nehledejte senzaci nebo odhalení, nic takového prostě není), ona si své místo mezi našimi i ostatními (třeba dneska stihačku) vybojovala sama, je prostě výkonnostně čtvrtá mezi našimi, někdy třetí; a třeba na téhle štaci připsala 20 bodů, druhá nej z celé naší výpravy, to včetně chlapů. A u ní problém není běh, ona je naopak docela rychlá (i dneska měla 30. čas, to je docela slušné, nemyslíte?) ale je nevyrovnaná, tragická ve střelbě. Jak už tomu u přeučených klasiček bývá - třeba Lampic, včera třetí, dneska udělala 6 chyb, a spadla na 17. To jen na okraj. Charvátové se nezastávám, ale vraždit jí nehodlám, její barvy jsou i moje barvy, nebudu na ní plivat kvůli tomu že něco nezvládla, pokazila nebo neumí, proč taky?

Ano, já tomu rozumím, píšete prakticky o stejném co já, jenom jinými slovy. A říkám znova - víme jak to je, i v čem to kulhá, ale nejsou lidi. Nejsou trenéři, ani lidi kolem, protože trenér, jenom trenér nestačí, obzvlášť v biatlonu ne. Jestli chybí i prostředky nevím, to je otázka jinam, ale spíš si myslím, že to zase až takový problém nebude, teď už ne. To, co popisujete není jen situace v biatlonu, a biatlonu u nás, na úzkou členskou základnu poukazují a porůznu poplakávají všichni, krom několika tradičně stabilních, mocných, Němci, Norové, Švédové, Italové, Rusové, ??... a i ti jsou ve vlnách, nejsou pořád na hřbetu. Víte poukazovat, a kritizovat mi přijde, snad i je málo, obzvlášť když vím, vím kde ty bolístky jsou; proto to nedělám, tedy snažím se abych nedělal... obzvlášť proto, že bych kritizoval ty, kteří - na rozdíl ode mne - se svojí kůží na trh šli, dokonce i v situacích nejistých, bezvýchodných. Kritizovat bychom měli, když už, tedy ty, kteří nic nedělají, nemyslíte?

...sem tam nějaké písmenko i zvládnu, děkuji za optání. Ale proč vy rozebíráte a popisujete ve svém příspěvku Petru Janů, jsem nějak nechytil. Neumíte číst?

... to se ale musíte ptát jinde - pokud máte kuráž, ochotu jít s kůží na trh, a ne jenom schopnost poukázat že něco je špatně (to ostatně umí a dělá každý druhý, spíš devět s deseti) - já nejsem erudovaný odborník nebo spasitel, ale znám pár čísel a nějaká fakta, a v kontextu toho jsem reagoval na váš příspěvek. Přechod z juniorů do dospělých není jenom otázka biatlonu nebo našeho biatlonu, nedaří se tak nějak všeobecně, všude... těžko říct, jestli je to lepší nebo jiné v individuálních sportech nebo ve sportech kolektivních. Ale příčina nebo vysvětlení není až tak těžká - můžete mít každý rok (řekněme v biatlonu) několik juniorských mistrů světa, a ti se vám pak v dospělých skládají k sobě, každý rok někdo přibyde... a vy nemůžete mít v týmu dvacet byť mistrů světa; tím spíš, že oni už pak ani mistři světa třeba ani nejsou, závodí s jinými, kteří byli mistři světa zase jindy, dávno nebo čerstvě, a prostě neobstojí. Také nároky, všechny co si vzpomenete, jsou u juniorů diametrálně odlišné než u dospělých, a ne každý je ochotný je kousnout, vůbec to zkusit. A člověk se kolem dvacítky mění, dospívá - děvčata spíše dříve, chlapci spíše později - co se zdálo být středobodem vesmíru před rokem nebo dvěma se pak kolikrát jeví jako zbytná věc, to tak je. A nebo přijde jedno děvče, nebo jeden borec, a je konec.

Můžete. To víte, že můžete. Ale také nemusíte. Nebo musíte? Jestli musíte, tak co kdybyste se pokusila o nějaký příspěveček, a poslala ho sem, nebo tam?

To jste to ale popletl. Ale úplně. Petra Janů NENÍ Jana Petrů. Zbytek si dohledejte sám. A rád jí můžete mít i nadále, Petra Janů je stále mezi námi, vystupuje atakdále. Článek je o jiné zpěvačce.

Na evidenci biatlonu bych se tolik nespoléhal, to jsou polomrtvá čísla - i tak jsem nějak nepochopil, kam jí míříte? A pod tímto odkazem Odkaz   najdete zmínku o "neexistujícím MČR v zimním biatlonu", jsou tam i jména, byť jen z jednoho oddílu. Ještě by jich ale - podle vás - zbývalo něco před 200, tak tam by se snad nějaký závodník našel, nebo ne? Letní biatlon je pro část světa nedůležitý, to pro ty spíše úspěšnější země (Němci kupříkladu, ještě do minulého roku brali výsledky z domácího mistrovsví v letním biatlonu jako jedno z kritérií pro nominaci repre), ale je zhruba 30 zemí, to je docela dost, které se mu docela věnují, naši také. Mrtvá disciplina to není, i když je možné, že poněkud zcepení... jdou ale i hlasy že tomu bude naopak, otepluje se, sněhu ubývá, aby biatlon vůbec přežil. Ten zimní. Trenérů není dostatek; lyžařských dejme tomu (pokud nejste příliš náročný) ale střeleckých vůbec, ti prostě nejsou, kde by se také u nás vzali, že. Ono ani těch funkcionářů není přebytek, bývalí reprezentanti nemůžou, nemají na to nebo nechtějí - také proč, to jste víc než půl roku od svých, většinou na sněhu, v zimě a polotmě, není to taková paráda jak si "znalí " představují; krom toho víte, a vidíte, že v záři reflektorů jen tak nebudete, tam vám vůle, nasazení a tah na bránu nestačí, to bylo před dvaceti lety, to už je pryč.... Ale nevytloukejme klín klínem, to je zbytečné. Radši je vezměte na milost, ono opravdu není kde a z čeho brát, durdit se na ty kteří do toho jdou? To spíš na ty, kteří se válejí, kecají... a to je tak všechno.