Všechny uvedené rizikové faktory jsou pochopitelné - ale nemyslím si, že byly v dřívějších letech nějak výrazně odlišné (třeba strava u žen, nebo obezita). Možná je znát, že dnes větší procento žen kouří. Určitě se projevuje také stres (byť si nemyslím, že i ten je nějak výraznější, než byl dříve). Ale zamyslel se někdo nad tím, jestli neexistuje ještě jeden faktor, který výrazně snižuje imunitu a před několika lety ještě neexistoval? Mám na mysli obrovský nárůst a denní užívání mobilních telefonů...se všemi zařízeními s tím spojenými. Už předem tuším obrovskou kritiku - jak jsem si mohl takovou blbost vymyslet, nebo že jsem dokonce dezinformátor. Ale já již asi 25 let tuhle problematiku sleduji (jasně, jen laicky), no a čím dál více se mi ta myšlenka vrací. Chtělo by to přestat s velkou dávkou nadřazenosti podobné teorie odmítat, udělovat za ně Bludný balvan, naopak začít se jimi zodpovědně a vědecky (ale opravdu) zabývat.
Pro zajímavost - v článku zmiňovaný paragraf mimochodem také říká, že v obousměrné komunikaci musí zůstat volný pruh o šířce 3m pro každý směr jízdy (tedy celkem 6m). Zkoušeli jste si někdy změřit, kolik metrů zůstává ve skutečnosti? Pokud by byla policie důsledná, pokutu by platila naprostá většina parkujících řidičů po celé republice - třeba v Praze by to znamenalo doslova katastrofu. V praxi neproveditelné....Pak se divíme, že je u nás k zákonům tak laxní přístup, když je v nich spousta nesmyslů a když je nedodržuje ani policie (a už vůbec ne někteří politici),
Já tedy nestudoval podrobně příslušnou vyhlášku, která vymezuje stezku pro cyklisty. Ale nezdá se mi, že by byla cyklostezka charakterizována jako závodní dráha pro cyklošílence. Sám se potýkám s podobným problémem. Spolu s manželkou užíváme cyklostezku k vyjížďkám na kole, ale i když máme vybavení, nejezdíme rychle - prostě účelem naší jízdy není závodění, ale rekreace.(úměrná věku a schopnostem). Neustále jsme ohrožováni rychle jedoucími "závodníky", kteří navíc velmi arogantně dávají najevo, že tam nemáme co dělat. Nevraživě se chovají i na trasách určených pro cyklisty i chodce. Chtělo by to jasná pravidla, od policie také spíše sledování tohoto nešvaru, než kontroly, zda si cyklista jedoucí po cyklostezce nedal jedno pivo.
Trochu dlouhý článek (a poněkud jednostranný pohled), ale v zásadní věci má pravdu. Jestliže člověk nehodlá něco změnit, pak nemá důvod nadávat. Vždy je to o osobní volbě (a opravdu i o tom, najít si odpovídající úroveň vzdělání a tu pak uplatnit). Ano, vazby se přetrhají (někdy), navážou se nové. To je, holt, život.
V červnu jsme projeli Itálii (asi 2000 km mimo dálnice). Řím a několik menších měst jsme prošli většinou pěšky. Za tu dobu jsme neviděli ani jednoho policistu (ale také ani jednu dopravní nehodu). Zato u nás během několika set kilometrů policistů mnoho (tedy ne v kancelářích) a nehod několik. Asi to o něčem svědčí...
Opět si všímám, že se veškeré zprávy točí jen kolem Pražáků. Všiml si někdo, že ostravští herci dostali celkem pět ocenění? A Štěpánka Ranošová je přitom ve svých 98 letech skutečnou legendou.- jen se na ni ž jaksi pozapomnělo. Holt Ostrava je od Prahy daleko a i když zdejšími divadly prošlo mnoho slavných herců, na ty, kteří zůstali Ostravě věrní, se často zapomíná.
Nějak mi v tom nadpisu chybí poznámka, že jde o příklady ze zahraničí. Podobný dojem (tedy že se to týká naší republiky) vyvolává mnoho nadpisů v nejrůznějších zprávách (především na těch v mobilech). Vždy pak zjistím, že jde o situace někde v zahraničí. Nabývám přesvědčení, že jde o záměrné vyvolávání nevraživosti u lidí v ČR. Právě v tom vidím totalitu (která ovšem teprve horní nebo dokonce přijde).
Pozdě, pane premiére. Stále jsme Vám věřili. Po odvolání Pirátů (a také po jejich volebních výsledcích) jsme pochopili, že si nebudeme kvůli vašim zákulisním bojům dělat nepřátele a rozhodli jsme se už k žádným volbám nechodit (možná do obecního zastupitelstva). Budoucnost by si měli řídit mladí - a jejich účast je minimální.
Před 27 lety jsem se podílel na vyklizování Plané nad Lužnicí. Tehdy nás hasiči informovali, kolik vody zadržel Rožmberk a že se máme modlit, aby drobné prosakování nezpůsobilo druhou vlnu. Nestalo se - a jak je vidět, hráz funguje dodnes (od roku 2002 už, tuším, vylepšená). Když si uvědomíme, že základ je vlastně dřevěný a vyplétaný větvemi, je to až neuvěřitelné. Jakube Krčíne, byl jsi genius.
Problematika bio produktů není zase až tak jednoduchá. Ano, přepravovat se musí - ale jde také o prostředí, odkud pochází. Snažit se vypěstovat třeba bio rostliny v prostředí, které je už a priori znečištěné (u nás především ovzduším a vodou) prakticky nelze. Navíc některé výrobky jsou účinné jen díky rostlinám, které u nás nerostou (aloe vera, olivy, apod.). Bez určitého podílu přepravy se to prostě neobejde. Asi je třeba hledat nějakou střední cestu (pokud je vůbec možná), nebo si například místo cizokrajné přírodní látky dát na obličej okurku.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zrovna před chvílí jsem náhodně toto téma doma otevřel. Podle mne je to v mnoha případech tak, že se lidé snaží "dát do kupy" za co nejkratší dobu (tedy obvykle tak do 5 dnů až do týdne). Někteří si vezmou krátkou dovolenou, spojí to s víkendem - a počet dní je dostačující. Někteří k tomu využijí neschopenku. Nevýhodu jsme měli jako učitelé v době, kdy platila tzv. karenční doba. Nám totiž ředitel nemohl dát dovolenou mimo školní volno (tedy prázdniny), takže zbylo jediné - vzít si neschopenku (tři dny bez peněz), připojit ji k víkendu a pak buď jít do práce (když to šlo), nebo prostě marodit dál za 60% mzdy. Obvykle zůstaly ty tři dny bez peněz. Odstranění karenční doby aspoň tuto nevýhodu učitelů odstranilo. Ale mně vadí jiná věc - neustále přetrvává "socialistický" pohled na pracujícího s myšlenkou, že podvede, jakmile může. Nikoho nenapadne, že může přemýšlet i jinak a prostě se snaží za krátkou dobu vrátit do práce (jak jsem to popsal na začátku). A také nikoho nenapadne, že existují i jiné možnosti snahy o uzdravení, než prosedět hodiny u lékaře a nechat si napsat acylpyrin a mít radost z toho, že mohu být doma. Co tak třeba kontroly, nemožnost řídit auto v neschopnosti atd.? Myslíte, že to každý rád riskuje?